Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ohlásil další ekonomické sankce proti Rusku a jeho spojencům Íránu a Sýrii. Týkají se 400 osob a firem, mimo jiné odpovědných za dodávky íránských dronů ruské armádě. 

Český dobrovolník na Donbase byl vážně zraněn, řeší se jeho převoz do vlasti

Na Donbase byl vážně zraněn český dobrovolník, který v rámci projektu Phoenix pomáhá na východní Ukrajině s ošetřováním vojáků na frontě. Zasáhl ho šrapnel, uvedli zástupci Phoenixu na sociálních sítích. Jeho stav je podle nich stabilizovaný, zranění jsou ale vážná. Řeší proto jeho převoz do České republiky.

Putin navštívil okupované ukrajinské město Mariupol

Ruský prezident Vladimir Putin navštívil okupované ukrajinské město Mariupol. Do strategického přístavu, který Rusko po tuhých bojích ovládlo loni v květnu, přiletěl vrtulníkem nedlouho poté, co v sobotu navštívil poloostrov Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014. Putin podle agentury TASS zavítal také do Rostova na Donu na jihozápadě Ruska, kde se setkal s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem, který velí ruským silám na Ukrajině.

Obilná dohoda prodloužena, podle Kyjeva o 120 dnů, podle Moskvy o 60

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ohlásil pokračování dohody umožňující vývoz zemědělských produktů z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Erdogan neupřesnil, o kolik dnů je dohoda s Ruskem a Ukrajinou prodloužena, ale podle ukrajinského ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova jde o 120 dnů. Prodloužení dohody mezitím potvrdil mluvčí OSN, ale ani on neupřesnil, o kolik dnů. Moskva trvá na tom, že dohoda bude platit jen dalších 60 dnů.

Kyjev, Turecko a OSN usilovaly o stodvacetidenní prodloužení, což je i lhůta, na kterou byla dohoda původně uzavřena a poté již jednou prodloužena.

"Platnost obilné dohody měla dnes vypršet. Díky rozhovorům, které jsme vedli s oběma stranami, jsme zajistili její prodloužení," uvedl Erdogan v projevu ve městě Çanakkale na západě Turecka.

"Rusko uvědomilo všechny účastníky dohody o jejím prodloužení o 60 dnů," řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová serveru RBK v reakci na vyjádření z Kyjeva o 120 dnech.

Místopředseda ukrajinské vlády a ministr infrastruktury Kubrakov dříve na twitteru napsal, že dohoda je prodloužena o 120 dnů, a poděkoval generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi, Erdoganovi a dalším partnerům. "Díky našemu společnému úsilí bylo na světové trhy dodáno 25 milionů tun ukrajinského obilí," napsal.

Podle OSN 55 procent z tohoto množství bylo určeno rozvojovým zemím, podotkla agentura AP.

Dohoda, kterou OSN a Turecko zprostředkovalo s Ruskem a Ukrajinou loni v červenci, byla v listopadu prodloužena s cílem bojovat proti globální potravinové krizi. Tu přiživila ruská invaze na Ukrajinu loni v únoru a ruská blokáda ukrajinských černomořských přístavů, poznamenala agentura Reuters.

V souvislosti s Erdoganovým vyjádřením ruská agentura Interfax připomněla, že mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dříve tento týden prohlásil, že pokračování dohody je gesto dobré vůle, které Moskva udělala v naději, že se budou plnit i ustanovení týkající se Ruska. Dohoda má totiž podobu dvou dokumentů - o bezpečných koridorech pro lodě vyplouvající s obilím ze tří ukrajinským přístavů a o zrušení překážek pro vývoz ruských potravin a hnojiv, dodal Interfax.

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja podle agentury RIA Novosti upozornil, že Moskva bude uvažovat o dalším prodloužení obilné dohody pouze v případě hmatatelného pokroku při plnění závazků týkajících se vývozu ruských potravin a hnojiv na světové trhy. Prodloužení dohody po 18. květnu bude podle ruského diplomata vyžadovat, aby banka Rosselchozbank byla opět připojena k systému SWIFT, aby se obnovily dodávky zemědělské techniky do Ruska, aby se zrušila omezení pro pojištění ruských nákladních lodí a aby tato plavidla dostala povolení vplouvat do přístavů, aby opět začalo fungovat potrubí přepravující amoniak z Togliatti do Oděsy a aby Západ odblokoval účty a aktiva ruských výrobců hnojiv.

Rusko loni v listopadu od obilného ujednání krátce odstoupilo, připomněla AP. Upozornila, že v posledních několika měsících se zpomalily kontroly, které mají zajistit, aby lodě převážely pouze obilí, a ne zbraně. To vedlo k nahromadění plavidel čekajících v tureckých vodách a k poklesu množství obilí vyváženého z Ukrajiny. Ukrajinští a někteří američtí představitelé ze zpomalení obviňují Rusko, což Rusové popírají.

Zatímco vývoz ruských hnojiv vázne, Rusko po rekordní úrodě vyváží obrovské množství pšenice. Dostupné údaje podle AP svědčí o tom, že ruský export pšenice se v lednu více než zdvojnásobil na 3,8 milionu tun oproti stejnému měsíci před rokem, tedy ještě před invazí. Ruské dodávky pšenice byly v listopadu, v prosinci a v lednu na rekordních maximech nebo se jim blížily, podle poskytovatele údajů Refinitiv meziročně vzrostly skoro o čtvrtinu. Odhaduje se, že Rusko vyveze v období 2022-2023 přibližně 44 milionů tun pšenice, dodala AP.

Desítky lidí si v Praze připomněly výročí bombardování divadla v Mariupolu

Desítky lidí si dnes v centru Prahy připomněly první výročí ruského bombardování divadla v Mariupolu v nyní okupované části Ukrajiny, které využívali obyvatelé jako kryt. Shromáždění začalo vpodvečer před budovou české pobočky Organizace spojených národů, od níž se účastníci vydají na piazzettu Národního divadla. Organizátoři chtěli akcí také poukázat na osud obránců Mariupolu z pluku Azov, mnozí se podle nich stále nacházejí v ruském zajetí.

Účastníci shromáždění přinesli ukrajinské a české vlajky a transparenty s nápisy vyzývající k záchraně Azova nebo k vyloučení Ruska z OSN. Na akci dohlížely početné skupiny policistů.

"Rusko páchá válečné zločiny na válečných zajatcích a nesmíme dopustit, aby na vojáky v zajetí bylo zapomenuto," uvedli pořadatelé z česko-ukrajinské iniciativy Hlas Ukrajiny k cílům shromáždění. Vyzývají také k tomu, aby bylo Rusko vyloučeno z Rady bezpečnosti OSN.

V mariupolském divadle se v době ruského náletu ukrývala zřejmě tisícovka lidí, o život přišly podle některých odhadů stovky z nich. Podle organizace Amnesty International ale bylo obětí mnohem méně, jejich počet odhadla na 12, neboť velká část ukrývajících se obyvatel budovu před bombardováním opustila. Podle organizace bylo bombardování divadla jednoznačně "ruským válečným zločinem".

Putin navštívil Krym, média dávají cestu do souvislosti s výročím anexe

Ruský prezident Vladimir Putin dnes přicestoval na poloostrov Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014. Agentura Interfax dala Putinovu návštěvu poloostrova do souvislosti s devátým výročím této události. Šéf Kremlu se na Krym vydal den poté, co na něj haagský Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal kvůli dění na Ukrajině zatykač.

V krymské metropoli Sevastopolu si Putin prohlédl nově otevřenou školu umění a dětské volnočasové centrum. Skutečnost, že se ukázal právě na těchto místech, lze vnímat jako snahu odpovědět na krok Mezinárodního trestního soudu, podotkla agentura AP. Podle ICC totiž Putin nese osobní zodpovědnost za unášení dětí z Ukrajiny během ruské invaze.

Na Krymu se s Putinem setkal gubernátor Sevastopolu Michail Razvožajev a připojil se k nim metropolita Tichon. Ten má k šéfovi Kremlu blízko už od jeho nástupu k moci na počátku tisíciletí a podle médií je jeho zpovědníkem. Tichon podle ruských agentur zaštiťoval vznik dětského volnočasového centra, jež si Putin prohlédl.

Na videu, které zveřejnila ruská média, je vidět, jak Putin kráčí po boku Razvožajeva kolem historické budovy. Několik kroků za prezidentem jde metropolita Tichon a skupinu doplňuje několik mužů v černém. Podle Razvožajeva dorazil Putin do Sevastopolu letadlem z Moskvy. Po městě se pak pohyboval autem, které, jak podtrhl Razvožajev na sociálních sítích, prezident sám řídil. Sevastopolský gubernátor také tvrdí, že prezidentova návštěva nebyla dopředu naplánovaná.

Kyjev požaduje stažení ruské armády z Krymu a dalších ukrajinských území, čímž podmiňuje i možná diplomatická jednání s Moskvou. Putin dnes ale naopak zdůraznil, nakolik je podle něj důležité poloostrov udržet. "Samozřejmě, že bezpečnostní otázky Krymu a Sevastopolu jsou nyní hlavní prioritou. Uděláme vše, co je třeba, abychom předešli jakýmkoli hrozbám," citovala ho agentura AP.

V minulých letech se v Rusku takzvané připojení Krymu okázale oslavovalo, podotkl server BBC News. Před rokem například Putin pronesl projev na moskevském stadionu Lužniki, kde vystoupila i řada hudebních skupin. Na akci tehdy podle policie dorazilo asi 200 tisíc lidí.

Obilnou dohodu se podařilo prodloužit, podle Kyjeva o 120 dnů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes ohlásil prodloužení dohody umožňující vývoz zemědělských produktů z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Erdogan neupřesnil, o kolik dnů je dohoda s Ruskem prodloužena, ale podle ukrajinského ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova jde o 120 dnů. Moskva dříve uvedla, že chce dohodu prodloužit jen o 60 dnů.

Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina denně naverbuje až 800 lidí, řekl její zakladatel. Do půlky května chce získat asi 30 tisíc nových bojovníků.

Si Ťin-pching podle analytiků Putinovi navrhne schémata obcházení sankcí

Čínský prezident Si Ťin-pching během své plánované návštěvy Ruska pravděpodobně hodlá s ruským prezidentem Vladimirem Putinem jednat o obcházení západních protiruských sankcí. Ve své nejnovější zprávě o vývoji války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války. Do Ruska má Si Ťin-pching podle čínského ministerstva zahraničí přicestovat začátkem příštího týdne.

Čínský prezident podle amerických analytiků patrně hodlá s Putinem a dalšími ruskými činiteli hovořit o schématech obcházení sankcí, která budou podporovat export čínského zboží do Ruska. Institut uvedl, že čínské firmy už podle médií prodaly Rusům pušky, části dronů a další vybavení, které může být použito pro vojenské účely.

Čínské výrobky by přitom podle amerických analytiků mohly do Ruska proudit přes Bělorusko. Si Ťin-pching podle nich už 1. března podepsal s běloruským lídrem Alexandrem Lukašenkem balíček dohod, které by export čínského zboží do Ruska usnadnily.

Si Ťin-pching se také patrně pokusí vykreslit Čínu jako neutrální zemi, která by mohla zprostředkovat jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, domnívají se analytici. Peking v den výročí ruského vpádu na Ukrajinu 24. února představil dvanáctibodový plán ukončení války. Mimo jiné v něm vybídl, aby se obě země zdržely útoků na civilní obyvatelstvo, vyzval ke zřízení humanitárních koridorů, ale i k ukončení západních sankcí proti Rusku.

Podle pátečního oznámení Kremlu Putin a Si během chystané návštěvy podepíší deklaraci, která bude znamenat začátek "nové éry" rusko-čínských vztahů.

Ukrajina v noci čelila útokům dronů z Ruska, uvedly ukrajinské úřady

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu bezpilotními letouny Šáhid íránské výroby, napsala s odkazem na ukrajinské vzdušné síly agentura Unian. Tři drony se Ukrajincům podařilo nad Dněpropetrovskou oblastí sestřelit, dva ale zasáhly zařízení kritické infrastruktury v Novomoskovsku severovýchodně od Dnipra.

Celkem podle Ukrajinců útočilo 16 bezpilotních letounů, z nichž se 11 podařilo sestřelit. Rusko drony, které po zasažení cíle vybuchnou, vyslalo z Brjanské oblasti sousedící s Ukrajinou a z Azovského moře. Bezpilotní letouny podle šéfa kyjevské vojenské správy Serhije Popky letěly také ve směru na ukrajinskou metropoli, zlikvidovala je ale protivzdušná obrana.

Dva drony zasáhly nejmenované zařízení kritické infrastruktury v Novomoskovsku, kde způsobily "závažné škody". Na místě propukl požár, který zničil i čtyři přilehlé domy. Dalších šest objektů bylo poškozeno, uvedla správa dněpropetrovské oblasti. Při útoku nebyli žádní lidé zranění.

Rusko v noci na dnešek také ostřelovalo Záporoží, uvedl na sociální síti telegram zástupce záporožské radnice Anatolij Kurtěv. "Podle předběžných informací ruská střela zničila stravovací zařízení. Tlaková vlna rozbila okna okolních budov a poškodila střechy a fasády," napsal Kurtěv, podle kterého se i tento útok obešel bez zranění.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu loni 24. února. Kyjev už od začátku loňského podzimu viní Teherán, že Rusku poskytuje bezpilotní letouny Šáhid, které Moskva používá k útokům na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu. Teherán to odmítá.

Server Politico tento týden s odvoláním na celní a obchodní dokumenty uvedl, že zbraně Rusku dodávají také čínské firmy. Spojené státy následně potvrdily, že na ukrajinských bojištích nalezly čínskou munici, z jejíhož použití podezírají Rusko. Napsala to dnes agentura Kjódó s odkazem vládní zdroje.

Není jasné, zda munici Čína přímo dodala, uvedla americká administrativa. "Jsme ohledně toho ostražití a nadále to bedlivě sledujeme," řekl nejmenovaný činitel amerického ministerstva zahraničí.

Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na Putina kvůli únosům ukrajinských dětí

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou. Důvodem jsou únosy ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Západní státy včetně Česka i Ukrajina krok ICC označily za historický a přivítaly ho. Rusko jurisdikci ICC neuznává; Kreml uvedl, že zatykač nemá právní základ. Únosy dětí z Ukrajiny do Ruska označuje Lvovová-Bělovová za humanitární činnost. Stíhání bude mít podle odborníků pro Putina v dohledné době jen omezené důsledky.

"Zločiny byly údajně na ukrajinském okupovaném území páchány nejpozději od 24. února 2022. Existují opodstatněné důvody domnívat se, že prezident Putin za ně osobně nese odpovědnost," stojí v prohlášení soudu, který týmiž slovy okomentoval i zatykač vydaný na Lvovovou-Bělovovou. Hlavní prokurátor ICC Karim Khan řekl, že z ukrajinského území byly do ruských sirotčinců a dětských domovů odvezeny stovky dětí. "Domníváme se, že mnoho z nich bylo poté předáno k adopci v Rusku," dodal Khan.

Stíhaná osmatřicetiletá vysoká úřednice Kremlu vinu odmítá; podle agentury RIA se pozastavila nad tím, jak mezinárodní společenství "ocenilo" její snahu pomoci dětem odváženým z Ukrajiny z oblasti bojů, a zdůraznila, že v této své práci hodlá pokračovat. Lvovová-Bělovová v únoru oznámila, že "adoptovala" dítě z ukrajinského Mariupolu, který ruské jednotky ovládly po tvrdých bojích loni v květnu.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov stíhání prezidenta Putina označil za "nehorázné a nepřijatelné". Jelikož ale Rusko jurisdikci ICC neuznává, nemá takové rozhodnutí podle něj "pro Rusko z pohledu práva žádný základ".

Ukrajinští představitelé vydání zatykače označili za historický krok a uvedli, že je to pouhý začátek pohnání vedení Ruské federace k odpovědnosti za zločiny, kterých se dopouští na Ukrajině. "Bez rozkazu nejvyššího vůdce teroristického státu by takovou zločinnou operaci nebylo možné provést," uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "Oddělování dětí od rodin, odebírání jakékoli možnosti kontaktovat své příbuzné, ukrývání dětí na ruském území - to vše je evidentně ruská státní politika, státní rozhodnutí, státní zlo," napsal na svém telegramu prezident.

Borrell: Zatykač na Putina je začátkem pohnání Ruska k odpovědnosti za Ukrajinu

Zatykač vydaný Mezinárodním trestním soudem (ICC) na ruského prezidenta Vladimira Putina je podle šéfa diplomacie Evropské unie Josepa Borrella jen začátkem procesu, který přivede Rusko a jeho vedení k odpovědnosti za zločiny a zvěrstva páchaná na Ukrajině.

„Toto je důležité rozhodnutí pro spravedlnost ve světě i pro lidi na Ukrajině(...) Beztrestnost nemůže existovat,“ citovala Borrella agentura AFP.

Premiér Petr Fiala uvítal vydání zatykače na ruského prezidenta.

Rusko zopakovalo, že neuznává jurisdikci soudu v Haagu

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová na oznámení Mezinárodního trestního soudu reagovala prohlášením, že Rusko není součástí Římského statutu, na jehož základě tribunál vznikl, a tudíž vůči tomuto soudu nemá žádné závazky. „Rozhodnutí vydat zatykač na prezidenta Putina nemá vůbec žádný význam,“ řekla Zacharovová.

V Bělorusku odsoudili šéfky zpravodajského portálu Tut.by ke 12 letům vězení

Soud v Bělorusku uložil trest 12 let vězení šéfredaktorce informačního serveru Tut.by a generální ředitelce společnosti, která portál provozovala. Server Tut.by obsáhle informoval o běloruských protivládních protestech z roku 2020 a běloruské opozici, než ho úřady v roce 2021 zakázaly.

Proces se šéfredaktorkou portálu Marynou Zolatavovou a generální ředitelkou Ljudmilou Čekinovou trval přes dva měsíce a odehrával se za zavřenými dveřmi. Ve vazbě byly obě ženy už od května 2021. nejprve čelily obvinění z daňových úniků a později také z podněcování nenávisti a z vyzývání k uvalení sankcí na Bělorusko. Organizace Reportéři bez hranic tato obvinění označila za absurdní.