Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 15. března 2023
Zelenskyj odvolal šéfy tří regionálních správ, včetně Hajdaje z Luhanské oblasti
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfy tří regionálních správ, včetně frontové Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Oficiální důvod personálních změn, které v úterý oznámil představitel vlády v parlamentu Taras Melničuk, úřady nesdělily.
Odvolaný Serhij Hajdaj, šéf z velké části okupované Luhanské oblasti, je výraznou postavou ukrajinského boje proti ruské invazi. V médiích a na sociálních sítích často komentoval situaci na bojišti ve svém regionu. Podle zdrojů deníku Ukrajinska pravda se s ním počítá na postu velvyslance v Kazachstánu.
O bývalém podnikateli a nejvyšším představiteli západoukrajinské Chmelnycké oblasti Serhiji Hamalém se v posledních dnech šířily na sociálních sítích dosud nepotvrzené informace, že ho zastavila policejní hlídka, když řídil opilý, uvedla Ukrajinska pravda.
Z pozice šéfa oděské oblastní správy byl odvolán armádní plukovník Maksym Marčenko. Server RBK-Ukrajina v této souvislosti připomněl, že v uplynulých týdnech byli pro podezření z korupce zadrženi dva jeho náměstci.
Zprávy ze dne 14. března 2023
Moskva se ohradila proti srbskému ministrovi, který by zavedl protiruské sankce
Kreml se ohradil proti vyjádření srbského ministra hospodářství Radeho Basty, který se jako první člen srbské vlády veřejně vyslovil pro zavedení ekonomických sankcí proti Rusku. Zdůvodnil to vysokou cenou, kterou platí srbská ekonomika kvůli jejich odmítání. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marije Zacharovové by měl raději vystoupit proti nátlaku Spojených států na svou zemi. Připojení se k západním sankcím proti Rusku je v Srbsku ožehavé téma, neboť Bělehrad udržuje úzkou vojenskou i politickou spolupráci s Moskvou.
Americká armáda uvedla, že dvě ruské stíhačky prováděly manévr s cílem dron odchytit, přičemž jedna z nich narazila do jeho vrtule. Američané následně svůj poškozený bezpilotní letoun nechali spadnout. Ruské letouny podle americké armády už před kolizí vypouštěly na dron palivo, zřejmě ve snaze poškodit ho nebo mu znemožnit orientaci, a nalétávaly před něj. Ruské ministerstvo obrany toto obvinění popřelo a uvedlo, že jeho stíhačky se nedostaly s americkým dronem do kontaktu. Podle Moskvy dron přešel do nekontrolovatelného letu se ztrátou výšky a narazil do vodní hladiny.
Ruské stíhačky nepřišly do kontaktu s americkým dronem zříceným v Černém moři a ani po něm nestřílely, uvedla ruská státní agentura TASS.
Ministerstvo zahraničí USA si kvůli incidentu, při němž byl po kolizi s ruskou stíhačku zničen americký dron, předvolává ruského velvyslance.
„Poškodit plynovody Nord Stream mohli jen experti mající podporu technologicky vyspělého státu, nikoli ukrajinští aktivisté,“ prohlásil podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin.
Ruská stíhačka zasáhla americký dron, zřítil se do Černého moře
Ruský bojový letoun Su-27 zasáhl vrtuli amerického průzkumného dronu Reaper, uvedla americká armáda. Dron se zřítil do Černého moře. Americká armáda incident označila za riskantní. „Náš letoun MQ-9 prováděl rutinní operace v mezinárodním vzdušném prostoru, když ho zaměřil a zasáhl ruský bojový letoun. Vedlo to ke zřícení a ztrátě MQ-9,“ uvedl generál amerického letectva James Hecker, který má na starosti operace ve zmíněné oblasti. Mluvčí Bílého domu John Kirby řekl, že tento incident byl „nebezpečný, neprofesionální a riskantní.“
Kyjev viní ruské vojáky ze zneužití čtyřleté holčičky a znásilnění její matky
Ukrajina obvinila dva ruské vojáky ze sexuálního napadení čtyřleté holčičky a skupinového znásilnění její matky před zraky otce. S odvoláním na informace ukrajinské prokuratury to uvedla agentura Reuters. Popsaný incident se podle materiálů prokuratury stal v březnu loňského roku a byl součástí řady podobných násilností spáchaných ruskými vojáky ve městě Brovary u Kyjeva. Vyšetřování těchto sexuálních útoků je podle žalobců jedno z nejpodrobnějších od začátku války na Ukrajině.
Lavrov na sjezdu rusofilů tvrdil, že Evropa čím dál víc podléhá nacismu
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na zřizovacím sjezdu Mezinárodního hnutí rusofilů prohlásil, že čím dál více evropských zemí podléhá nacismu. Zároveň předpověděl, že hnutí přátel Ruska v zahraničí se určitě stane terčem rozsáhlé diskreditační kampaně na Západě. Rusko tvrdí, že jeho vojska vpadla loni na Ukrajinu, aby demilitarizovala a denacifikovala sousední zemi, přestože v jejím čele stojí prezident židovského původu a krajní pravice podle výsledků posledních voleb sehrávala v ukrajinské politice zcela okrajovou roli.
Nizozemsko daruje Ukrajině dvě minolovky a radary pro lokalizaci dronů
Nizozemsko daruje ukrajinské armádě dvě minolovky, radary pro lokalizaci dronů a také systémy pro stavbu mostů. Při své dnešní návštěvě Ukrajiny to oznámila nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová. Podle ní také chce Nizozemsko společně s Belgií začít cvičit ukrajinské vojáky. Ollongrenová navštívila přístavy Oděsa a Mykolajiv, z bezpečnostních důvodů o cestě předem neinformovala.
Polsko by Ukrajině mohlo stíhačky dodat za čtyři až šest týdnů
Polsko by stíhačky MiG-29 mohlo Ukrajině dát během příštích čtyř až šesti týdnů, řekl polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle agentury Reuters tak naznačil, že spojenci Kyjeva se přibližují dohodě o dalším kroku ve vojenské pomoci zemi čelící ruské agresi. Polská vláda říká, že je připravena stíhačky MiG-29 vyvinuté v Sovětském svazu poslat na Ukrajinu v rámci koalice zemí. Nicméně jiní spojenci Ukrajiny se k této věci staví opatrně, a tak není jasné, jak dlouho by takový proces trval.
Maďarská vládní strana Fidesz odložila schůzi parlamentu plánovanou na příští týden, na níž se očekávala ratifikace vstupu Švédska a Finska do NATO.
Kyjev demontuje část obranných bariér, které metropole vybudovala v obavě z bojů s ruskou armádou. Hrozba kontaktního boje je nyní v hlavním městě minimální, uvedly ukrajinské úřady v prohlášení.
























Ankara plánuje schválit žádost Finska o vstup do NATO před volbami
Turecko plánuje schválit žádost Finska o vstup do NATO nezávisle na Švédsku ještě před parlamentními a prezidentskými volbami, které se budou konat 14. května. Agentuře Reuters to řekly dva oficiální zdroje. Finský prezident Sauli Niinistö oznámil, že tento týden navštíví Turecko, aby se svým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem projednal žádost Helsinek o přijetí do Severoatlantické aliance.