Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajina chrání Moldavsko před ruskou invazí, uvedla prezidentka Sanduová

Ukrajinská armáda chrání Moldavsko před ruskou invazí. Země však potřebuje podporu NATO, aby mohla lépe čelit případným vzdušným útokům či ruské propagandě. V sobotu to uvedla moldavská prezidentka Maia Sanduová na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde se rovněž setkala se zvoleným českým prezidentem Petrem Pavlem. „Vidíme hrozby přicházející od různých představitelů Ruska, poslední od ministra zahraničí Sergeje Lavrova, který naznačil, že Moldavsko může být další na řadě,“ řekla Sanduová. „Ale dokud Ukrajina bude držet ruskou armádu daleko od našich hranic, věříme, že Moldavsko není bezprostředně ohroženo. Ukrajina nás chrání,“ dodala prezidentka.

„Spojenci nyní musí zintenzivnit pomoc Ukrajině a Velká Británie bude první, kdo Kyjevu poskytne zbraně delšího dosahu,“ řekl v sobotu na bezpečnostní konferenci v Mnichově britský premiér Rishi Sunak.

Rusko podle viceprezidentky USA páchá na Ukrajině zločiny proti lidskosti

Rusko se na Ukrajině chová barbarsky a nehumánně, během invaze páchá válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. V sobotu to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila americká viceprezidentka Kamala Harrisová. Varovala, že pachatelé válečných zvěrstev se budou za své činy zodpovídat, protože spravedlnosti musí být učiněno zadost. Dodala, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí na Ukrajině uspět, neboť by to jen podpořilo další autoritářské režimy.

Polsko je připravené Ukrajině poskytnout stíhačky MiG, ale jen společně s NATO

Polsko je připravené Ukrajině poskytnout k obraně proti ruské invazi stíhačky MiG-29, ale jen pokud bude v této podpoře součástí širší koalice zemí v Severoatlantické alianci (NATO). V sobotu to řekl polský premiér Mateusz Morawiecki, který tak zopakoval již známé polské stanovisko. Polsko poprvé nabídlo, že stíhací letouny MiG-29 Ukrajině poskytne už v prvních týdnech invaze. Polské ministerstvo zahraničí 8. března 2022 oznámilo, že je připravené přemístit všechny své stíhačky sovětské konstrukce MiG-29 na americkou základnu Ramstein v Německu, odkud by prostřednictvím NATO byly předány Ukrajině. Návrh tehdy zavrhnul Bílý dům s tím, že by šlo o „vysoce riskantní krok“. V prvních týdnech invaze se vojenská pomoc západních zemí pro Ukrajinu omezovala především na munici, ruční zbraně a jiné vojenské vybavení.

Na západě Ukrajiny se ozvaly výbuchy, v Kyjevě preventivně vypnuli proud

Nedaleko města Chmelnyckyj na západě Ukrajiny se v sobotu ozvala dvojice výbuchů, oznámil šéf Chmelnycké oblasti, který sdílel fotografii zbytků rakety na síti Telegram. Ráno na Ukrajině podle webu Ukrajinska pravda začalo rozsáhlým leteckým poplachem, který trval zhruba hodinu. V Mykolajivské oblasti byla podle místního gubernátora Vitalije Kima aktivována protivzdušná obrana a v některých regionech včetně Kyjeva úřady preventivně vypnuly proud, aby v případě zásahu nebyla výrazně poškozena infrastruktura.

„Finsko svůj postoj ke vstupu do NATO nemění, chce do něj vstoupit jen společně se Švédskem,“ řekla v sobotu finská premiérka Sanna Marinová. Rozhodnutí závisí na Turecku a Maďarsku. Finsko požádalo společně se Švédskem o vstup do Severoatlantické aliance v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. 

Historik Zubov označil zařazení na seznam agentů v Rusku za absurdní

Ruský historik a religionista Andrej Zubov na svém facebookovém profilu označil krok ruského ministerstva spravedlnosti, které jej zařadilo na seznam zahraničních agentů, za „absurdní rozhodnutí zločineckých orgánů“. Zubov od října loňského roku působí jako hostující profesor na Masarykově univerzitě v Brně, proti kroku ruských orgánů se hodlá bránit u soudu. O přidání Zubova do registru agentů, kteří bývají vystaveni mnohem přísnější úřední kontrole, informovalo na svém webu Rádio Svobodná Evropa. Od prosince v Rusku platí nový zákon, který umožňuje označit za zahraničního agenta kohokoliv, kdo se z pohledu režimu dostal pod zahraniční vliv. Nyní úřady ani nemusí dokazovat, že dotyčný dostává finanční podporu z ciziny.

Vstupem do války by Lukašenko riskoval, že pošle vojáky na Minsk

Ve chvíli, kdy by běloruský prezident Alexandr Lukašenko rozhodl o vstupu země do války na Ukrajině ve prospěch Ruska, riskoval by, že část vojáků složí zbraně, dá je Ukrajincům, nebo se dokonce obrátí proti svému velení. Myslí si to odborník Miroslaw Jankowiak ze Slovanského ústavu Akademie věd České republiky. Zároveň připomněl, že Bělorusové nikdy nebyli v reálné válce, a tak z ní mají strach. Podle Jankowiaka proto nelze odhadnout, jak by se běloruští vojáci zachovali.

Wagnerovci přišli na Ukrajině o 30 tisíc mužů, z velké části odsouzenců

Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina přišla od zahájení ruské invaze na Ukrajinu před téměř rokem o více než 30 tisíc mužů. Zhruba 9000 jejích příslušníků přitom padlo v akci, uvedl v pátek Bílý dům. Spojené státy odhadují, že devadesát procent wagnerovců zabitých na Ukrajině od prosince byli odsouzenci. Polovina z celkového počtu padlých byla zabita od poloviny prosince, kdy zintenzivnily boje o východoukrajinské město Bachmut.

Ruské ztráty na Ukrajině v posledních dvou týdnech několikanásobně vzrostly

V posledních dvou týdnech počty padlých ruských vojáků na Ukrajině oproti obvyklým týdenním ruským ztrátám několikanásobně vzrostly, uvedla ruská služba BBC. Ten od začátku války na Ukrajině společně s nezávislým portálem Mediazona a skupinou dobrovolníků monitoruje počet Rusů, o jejichž úmrtí v bojích na Ukrajině informují otevřené zdroje. Zatímco v loňském roce se podle BBC v těchto zdrojích každý týden objevovaly zprávy o 250 až 300 mrtvých, za první dva týdny tohoto měsíce se novinářům podařilo potvrdit jména 1679 padlých.

Jde o zatím nejvyšší nárůst ruských ztrát od ruského vpádu na Ukrajinu v únoru minulého roku, uvedla BBC. Podotkla, že řeč je jen o padlých, jejichž jména se podaří dohledat a ověřit. Skutečné ztráty tak podle ní budou nejspíš vyšší. Z její analýzy situace na hřbitovech ve více než 60 ruských obcích navíc vyplývá, že pohřbených ruských vojáků v roce 2022 je přibližně dvakrát více než na jejím seznamu padlých od začátku války.

Velkou část padlých za poslední tři měsíce podle BBC představují vojáci povolaní do zbraně během mobilizace, naverbovaní trestanci a také ti, kdo podepsali s ruskými ozbrojenými silami po začátku invaze na Ukrajinu kontrakt, tedy takzvaní dobrovolníci.

Podle nejvíce konzervativních odhadů podle BBC od začátku ruského vpádu na Ukrajinu o život přišlo přibližně 29 500 vojáků. Na každého mrtvého připadá podle BBC také v průměru 3,5 zraněného.

Mnohé odhady ruských ztrát jsou mnohem vyšší. Deník The New York Times s odvoláním na americké a další západní činitele tento měsíc napsal, že počet mrtvých a zraněných ruských vojáků se blíží ke 200 tisíc. Analytici z ruského investigativního projektu Conflict Intelligence Team dokonce odhadují ruské ztráty na 270 tisíc mrtvých.

Podle britské vojenské rozvědky představují ztráty v ruských ozbrojených silách a v řadách ruských žoldnéřů 175 tisíc až 200 tisíc lidí, z čehož 40 tisíc až 60 tisíc tvoří padlí. 

Bělorusko může Rusku pomoci výrobou letadel, řekl Lukašenko Putinovi

Bělorusko je připraveno podpořit Rusko válčící na Ukrajině výrobou bitevních letounů Su-25. Při setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Rusku to řekl běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Právě tyto sovětské letouny se podle něj na Ukrajině osvědčily.

„Jak mě informovala vláda, tak jsme připraveni zavést výrobu letadla Su-25, které se na Ukrajině dobře osvědčilo,“ řekl Lukašenko. Doplnil, že Bělorusko by k nastartování výroby potřebovalo určitou podporu ze strany Ruska.

S Putinem se běloruský lídr setkal v jeho oficiální rezidenci ve městě Novo-Ogarjovo u Moskvy. Zpravodajský portál Meduza poznamenal, že za posledního dva a půl roku, tedy od masových protivládních protestů, které vypukly v Bělorusku v roce 2020, se za Putinem vydal čtrnáctkrát.

Lukašenko při setkání se svým ruským protějškem hovořil také o technologické spolupráci a vyzdvihl, že sankce západních zemí nedokázaly Bělorusko a Rusko připravit o jejich potenciál v oblasti výpočetní techniky.

Bělorusko, které je nejbližším spojencem Ruska, sice nevyslalo své vojáky do války proti Ukrajině, ale poskytlo Moskvě k útoku proti sousední zemi své území a letiště. V počáteční fázi invaze odtud ruská vojska vedla ofenzivu na Kyjev. Ukrajina se obává, že by se Bělorusko mohlo do války zapojit na straně Ruska ještě intenzivněji. Ve čtvrtek Lukašenko ale řekl, že se Bělorusko zapojí do bojů na Ukrajině po boku Rusů jen v případě, že bude samo napadeno.

Kdyby Rusko vyhrálo válku, nebyl by nikdo na světě v bezpečí, míní finská premiérka

Pokud by Rusko vyhrálo válku na Ukrajině, nebyl by nikdo v Evropě ani na světě v bezpečí, je přesvědčena finská premiérka Sanna Marinová. Řekla to dnes ve Vídni, kde jednala s rakouským ministerským předsedou Karlem Nehammerem. Poznamenala také, že po ruské invazi už pro Finsko není neutralita „přiměřená“. Finsko se proto spolu se Švédskem rozhodlo vstoupit do NATO.

Marinová věří, že se to oběma zemím podaří, a to navzdory výhradám Turecka, které především švédský vstup do aliance vidí kriticky. „Je v zájmu Finska a Švédska a také NATO, aby Finsko a Švédsko přistoupily společně,“ uvedla sedmatřicetiletá politička. Dodala, že její země samozřejmě nemá žádný vliv na ratifikační proces v Turecku a Maďarsku, což jsou poslední dvě země aliance, které přistoupení severských zemí zatím neschválily.

Turecko kritizuje Švédsko kvůli tomu, že podle něj poskytuje útočiště radikálům ze zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). V lednu Ankaru navíc pobouřil protest ve Stockholmu, při němž krajně pravicový politik spálil korán.

Scholz: Dodávky zbraní na Ukrajinu válku neprodlužují

Dodávky zbraní na Ukrajinu, která už rok čelí ruské invazi, válku neprodlužují, je tomu naopak. Dnes to v bavorské metropoli na úvod třídenní Mnichovské bezpečnostní konference prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Ruský prezident Vladimir Putin podle kancléře nemůže se svými mocenskými ambicemi na úkor svých sousedů zvítězit, Ukrajina se proto může na Berlín v další podpoře spolehnout. Scholz zároveň vyzval západní spojence, aby se co nejrychleji připojili k německým dodávkám tanků na Ukrajinu.

„Jsem si naprosto jistý, že Putin nikdy nečekal, že by se Západ mohl tak jednotně postavit ruské agresi,“ řekl Scholz. Německá podpora Ukrajině včetně poskytování moderních zbraní budou podle kancléře pokračovat tak dlouho, dokud to bude třeba. „Vždy ale budeme jednat tak, abychom konflikt nevyhrotili,“ uvedl. Berlín dlouhodobě ujišťuje, že rozšíření války do dalších zemí chce zabránit.