Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajinci výrazně postoupili v Chersonské oblasti

Ukrajinská armáda v posledních dvou dnech zaznamenala výrazný postup v okolí Lymanu na východě Ukrajiny a v Chersonské oblasti v jižní části země. Zřejmě už také vstoupila do Luhanské oblasti, uvedl ve své pravidelné analýze situace na ukrajinském bojišti americký Institut pro studium války (ISW).

Ve východní Charkovské oblasti se ukrajinské armádě daří postupovat od Kupjansku směrem do Luhanské oblasti. Podle ruských zdrojů, na něž se ISW odvolává, se nyní předsunuté ukrajinské jednotky nacházejí asi 16 kilometrů od Svatova, které je významným logistickým uzlem v západní části Luhanské oblasti. Poblíž obcí Čorvonopopivka a Piščane se Ukrajincům zřejmě podařilo přetnout důležitou silnici ze Svatova do Severodoněcku. Novým ruským opěrným bodem se patrně stane město Kreminna, uvádí institut.

Představitel proruských separatistů z mezinárodně neuznávané a Ruskem minulý týden anektované Luhanské lidové republiky (LNR) Andrej Maročko uvedl, že ukrajinská armáda překročila hranice oblasti na blíže neurčeném místě a postupuje na Lysyčansk. Ruské zdroje se podle ISW zřejmě stále více obávají, že ukrajinské jednotky budou pokračovat v postupu na východ a útočit na zranitelná místa v Luhanské oblasti.

Ve dnech 2. až 3. října pokračovaly ukrajinské síly v postupu také v Chersonské oblasti. Ruské ministerstvo obrany přiznalo, že ukrajinské síly prolomily ruskou obranu u vesnice Zolota Balka a postupují podél přehradní nádrže na Dněpru směrem na Beryslav a Novou Kachovku. Osvobozen byl několik kilometrů široký území až k vesnici Havrylivka. Ukrajinci si rovněž vylepšili postavení na druhé straně chersonské fronty u Davydiva Bridu, byť útoky na město samotné byly podle ruských zdrojů odraženy.

Nvidia ukončuje aktivity v Rusku, zaměstnancům nabídla práci jinde

Výrobce čipů Nvidia ukončuje veškeré své aktivity v Rusku. Svým tamním zaměstnancům poskytl možnost pokračovat v práci v jiných zemích, oznámila firma.

„Po předchozím pozastavení dodávek do této země jsme nadále udržovali naši kancelář, abychom podpořili naše zaměstnance a jejich rodiny,“ uvedla v prohlášení společnost. „Vzhledem k poslednímu vývoji tam již ale nemůžeme působit,“ dodala.

V německé Geře demonstrovalo proti vládě a válce na Ukrajině až 10 tisíc lidí

V německé Geře dnes demonstrovalo proti politice spolkové vlády a válce na Ukrajině zhruba 10 tisíc lidí. S odvoláním na policii o tom informovala agentura DPA. Protesty jsou na dnešek ohlášeny také v dalších městech na východě Německa, mimo jiné v saském Plavně či v Magdeburku v Sasku-Anhaltsku.

Protestní pochod městem Gera ve spolkové zemi Durynsko se odehrál u příležitosti Dne německé jednoty. Účastníci při něm hlasitě vyjadřovali nesouhlas se současnou politikou spolkové vlády, vysokou inflací a válkou na Ukrajině. Zazněly také požadavky na ukončení sankcí proti Rusku.

Akce se zúčastnil šéf strany Alternativa pro Německo (AfD) v Durynsku Björn Höcke, který patří k nejvýraznějším představitelům národoveckého křídla této pravicově populistické formace.

V uplynulých dnech se především ve východní části Německa odehrála řada protestů, na nichž účastníci požadovali požadovali ukončení dodávek zbraní Ukrajině a zahájení mírových rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou.

Ruský tisk informuje o úmrtích mezi mobilizovanými vojáky

V Jelanské posádce ve Sverdlovské oblasti na Urale zahynuli dva zmobilizovaní vojáci. Přesné příčiny jejich smrti se zjišťují, uvedl dnes na svém webu ruský list Kommersant s odvoláním na oblastní ombudsmanku Taťjanu Merzljakovovou.

Smrt jednoho z mobilizovaných mohla souviset s epileptickým záchvatem během otravy alkoholem, uvedla ombudsmanka. Druhý zmobilizovaný podle poslance Maxima Ivanova spáchal sebevraždu. Dalšího zmobilizovaného vojáka ze cvičiště poslali domů, kde "vzápětí zemřel kvůli cirhóze jater", dodal Kommersant.

Ověřit tyto informace zatím není možné, poznamenala ruská redakce BBC, podle které jde o první případy úmrtí zmobilizovaných vojáků ještě před jejich odesláním na Ukrajinu.

Ruské ministerstvo obrany dnes v aplikaci Telegram zveřejnilo první dojmy zmobilizovaných vojáků poté, co dorazili do Donbasu na východě Ukrajiny: "Vidíme, že se lidé znovu naučili usmívat, a tedy nepřijeli jsme nadarmo," prohlásil jeden z vojáků podle ministerstva. "Když jsem uviděl lidi, civilisty, uviděl jsem v jejich očích naději," dodal druhý.

Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci 21. září a vzápětí se desítky tisíc Rusů v branném věku pokusily uprchnout ze země. Počet uprchlíků před mobilizací podle britské rozvědky již překročil početní stav vojsk, která na Putinův rozkaz před 222 dny vtrhla na Ukrajinu a rozpoutala tak největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války.

Šéf Záporožské JE, kterého podle Ukrajiny zadrželi Rusové, je na svobodě

Generální ředitel Záporožské jaderné elektrárny Ihor Murašov, kterého podle Ukrajiny zadržela minulý týden ruská hlídka, byl propuštěn. Na twitteru to dnes oznámil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi.

"Vítám propuštění Ihora Murašova. Obdržel jsem potvrzení, že se Murašov bezpečně vrátil ke své rodině," napsal Grossi. Neupřesnil ale, kdo ředitele Ruskem okupovaného zařízení držel. MAAE v sobotu uvedla, že je v kontaktu s "příslušnými úřady", aniž jmenovala Rusko. Murašov podle ní byl v "dočasné vazbě".

Murašova podle Pavla Kotina, šéfa ukrajinské společnosti Enerhoatom, která Záporožskou jadernou elektrárnu spravuje, násilím v pátek při cestě ze zařízení zadržela ruská hlídka. Zavázala mu oči a odvezla jej na neznámé místo, uvedl Kotin. Rusko obvinil z "jaderného terorismu" a vyzval, aby ředitele okamžitě propustilo. Ve věci se také obrátil na Grossiho a MAAE.

Rusko se k incidentu nevyjádřilo.

Rusové se Záporožské jaderné elektrárny zmocnili začátkem března, krátce po svém vojenském vpádu na Ukrajinu. Obě strany se vzájemně obviňují z ostřelování elektrárny a jejího okolí.

Dnes předvolaný ruský velvyslanec Zmejevskij tlumočil náměstkovi ministra zahraničí Kurfürstovi Putinovu pozici k anexi ukrajinských oblastí.

Švédsko vyslalo k poničenému Nord Streamu ponorku k prozkoumání příčiny výbuchů

Švédská pobřežní služba dnes s podporou vojenského námořnictva vyslala k poničeným plynovodům Nord Stream 1 a 2 ponorku. Ta má posbírat více informací o incidentu, který seismologové označují za výbuchy, jež narušily potrubí a zapříčinily únik plynu, napsala agentura Reuters.

"Za misi zodpovídá pobřežní stráž, my je ale podporujeme jednotkami. Jediná, kterou budeme jmenovat, je HMS Belos, což je záchranné podmořské plavidlo," řekl Reuters mluvčí švédského námořnictva Jammie Adamsson.

Evropské státy incident vyšetřují jako sabotáž se zatím neznámým pachatelem. Rusko, jehož státní firma Gazprom je většinovým vlastníkem plynovodů, ze sabotáže obvinilo Západ, konkrétně Spojené státy. USA jakékoliv zapojení do incidentu odmítly.

K debatě o bezpečnosti podmořské infrastruktury se dnes setkají zástupci deseti severských států v čele s Británií, které dlouhodobě spolupracují v rámci NATO, oznámil britský ministr obrany Ben Wallace.

Wallace v neděli řekl, že Británie pořídí dvě specializované lodi na ochranu infrastruktury na dně moří. Kromě Británie se na tento typ obrany po incidentu s Nord Streamem více zaměřila i Itálie, která posílila dohled nad svojí podmořskou infrastrukturou. Norsko zase vyslalo vojáky ke střežení své plynárenské a ropné infrastruktury na pobřeží.

Bezpečnost kritické infrastruktury bude i mimo jiného tématem pražského neformálního summitu Evropské unie 7. října, kde unijní lídři údajnou sabotáž na Nord Stream velmi pravděpodobně odsoudí. "Jsme odhodlaní zabezpečit naši kritickou infrastrukturu," napsal na svůj twitter předseda Evropské rady Charles Michel.

EU tento měsíc pošle Ukrajině první část slíbených pěti miliard eur

Evropská komise dnes podpisem příslušného memoranda potvrdila zapůjčení dalších pěti miliard eur (123 miliard korun) Ukrajině na financování běžného chodu státu. První díl půjčky Evropská unie pošle kolem poloviny měsíce, oznámil eurokomisař Valdis Dombrovskis. Další dvě části mají následovat do konce roku.

Slíbená podpora je součástí devítimiliardového balíku, který evropský blok avizoval už na jaře a ze kterého byla zatím poskytnuta pouze jedna miliarda. Uvolňování peněz provází jisté neshody ohledně toho, jakou část balíku mají tvořit granty a jakou úvěry. Pětimiliardovou půjčku členské státy formálně schválily před dvěma týdny.

"Těší mě, že mohu podepsat druhé memorandum o porozumění s Ukrajinou od chvíle, kdy Rusko zahájilo svou brutální válku," napsal na twitteru Dombrovskis po dokončení schvalovacího procesu. Dodal, že peníze poslouží Kyjevu pro uspokojení okamžitých finančních potřeb včetně vyplácení mezd a důchodů. "První část doručíme v polovině října, následující dvě části budou následovat později v (tomto) roce," napsal.

Evropské komisi záhy na twitteru poděkoval ukrajinský premiér Denys Šmyhal. "Tohle je další projev odhodlání EU podporovat Ukrajinu ve vítězství v téhle válce, v rekonstrukci a v cestě za evropskou budoucností," uvedl. Ukrajinská vláda v létě uváděla, že jí na provoz státu chybí zhruba pět miliard eur každý měsíc, a dala najevo nespokojenost s rychlostí finanční pomoci ze strany EU.

Unie v první polovině roku poslala válkou zasažené zemi půjčku ve výši 1,2 miliardy eur, první miliarda z aktuálně vypláceného balíku pak následovala na začátku srpna. Peníze si půjčuje na finančních trzích, přičemž záruky poskytují jednotlivé státy EU i unijní rozpočet.

O osudu zbývajících tří miliard, které chce sedmadvacítka Ukrajině poskytnout, se teprve rozhodne. Český ministr financí Zbyněk Stanjura minulý měsíc uvedl, že coby zástupce země nyní předsedající Radě EU bude na dalších zasedáních s kolegy tlačit na jejich uvolnění.

Lipavský předvolal na MZV ruského velvyslance mj. kvůli anexi ukrajinských území

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) předvolal na úřad ruského velvyslance v Česku Alexandra Zmejevského kvůli flagrantnímu porušování mezinárodního práva a ilegální anexi ukrajinských oblastí. Sdělil to dnes na twitteru.

"Prostřednictvím našeho náměstka Jaroslava Kurfürsta jsme dali ruské straně jasně najevo, že zločinnou agresi a sprostou krádež území nebudeme tolerovat," řekl šéf české diplomacie v nahrávce, kterou ČTK poskytla mluvčí ministerstva Lenka Do.

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek podpisem smluv zahájil proces záboru čtyř ukrajinských regionů. Kromě Záporožské a Chersonské oblasti jde také o mezinárodně neuznané proruské separatistické útvary Doněckou lidovou republiku (DNR) a Luhanskou lidovou republiku (LNR). Kyjev a Západ anexi odmítly jako nelegální a odsoudily ji. Jde přibližně o 15 procent z celkové rozlohy Ukrajiny.

Duma schválila ruskou anexi okupovaných ukrajinských oblastí

Státní duma, tedy dolní komora ruského parlamentu, dnes schválila smlouvy o připojení čtyř okupovaných ukrajinských území k Rusku. Informují o tom tiskové agentury. Kyjev a Západ ruskou anexi ukrajinských území odmítly jako nelegální a odsoudily ji. Jde přibližně o 15 procent z celkové rozlohy Ukrajiny.

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek podpisem smluv zahájil proces záboru celkem čtyř ukrajinských regionů. Kromě Záporožské a Chersonské oblasti se jedná také o mezinárodně neuznané proruské separatistické útvary Doněckou lidovou republiku (DNR) a Luhanskou lidovou republiku (LNR).

Ruský ústavní soud v neděli schválil balík dokumentů o připojení čtyř ukrajinských regionů k Rusku.

Duma musí v rámci celého procesu podle ruskojazyčné stanice BBC kromě ratifikace smluv schválit také příslušné zákony. V úterý se jimi pak bude zabývat Rada federace, horní komora parlamentu. Nakonec by je měl podepsat Putin.

Šéf Kremlu, na jehož rozkaz ruská vojska koncem února vpadla na Ukrajinu, prohlásil, že Moskva bude anektovaná území hájit "všemi dostupnými prostředky".

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v páteční reakci na podpisy smluv sdělil, že Kyjev nebude s Ruskem jednat, dokud bude v jeho čele Putin, a oznámil, že Ukrajina podává žádost o urychlené přijetí do NATO. Západ anexi odmítl a odsoudil.

Ruské invazní síly neokupují celé ukrajinské regiony, které se nyní snaží Moskva anektovat, a v posledních dnech přicházejí zprávy o tom, že ukrajinská armáda dobývá zpět některé další obce v těchto oblastech.

Ministerstvo zahraničí vyzvalo české občany, aby opustili Rusko

Ministerstvo zahraničí dnes vyzvalo české občany, aby opustili Rusko kvůli hrozbě zhoršení bezpečnosti v zemi v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Česká diplomacie zároveň varovala před cestami na ruské území. Zhoršení bezpečnosti může nastat zejména pro občany států Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), uvedlo ministerstvo v oznámení na webu.

Úřad zároveň apeloval na občany, kteří se v Rusku zdržují nebo tam dlouhodobě žijí, aby se registrovali v cestovatelském systému Drozd. Pokud se Češi rozhodnou v zemi zůstat, mají podle resortu dbát maximální opatrnosti, sledovat důvěryhodná média a mít připravený plán pro opuštění Ruska v případě nouze.

Litva označila za nežádoucí osobu ruského chargé d’affaires

Litva označila ruského chargé d’affaires v zemi za nežádoucí osobu, jeho kroky jsou podle Vilniusu neslučitelné s diplomatickým statusem. Informovalo o tom dnes litevské ministerstvo zahraničí, které zároveň protestovalo proti rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina nelegálně anektovat čtyři ukrajinské regiony, které okupují ruské invazní síly.

Diplomat Sergej Rjabokoň má pět dní na opuštění pobaltské země. "Nedávné Rjabokoňovy kroky a prohlášení jsou neslučitelné s jeho diplomatickým statusem, považují se za vměšování do vnitřních záležitostí hostitelského státu, a tudíž porušují Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích," uvedl litevský resort zahraničí na svém webu.

Diplomacie pobaltské země provinění chargé d’affaires nespecifikovala. Ruské ministerstvo zahraničí podle agentury RIA Novosti uvedlo, že zareaguje odpovídajícím způsobem.

Litva v dubnu kvůli ruské agresi vůči Ukrajině vyhostila ruského velvyslance a odvolala z Moskvy toho svého, přičemž snížila diplomatické styky s Ruskem na úroveň chargés d’affaires. Učinila tak poté, co Ukrajina obvinila ruské síly ze zabíjení civilistů ve městě Buča v Kyjevské oblasti.

Češi se složili na nákup tanku pro Ukrajinu

Češi se složili na nákup tanku pro Ukrajinu. Potřebných 30 milionů korun vybrala kampaň Dárek pro Putina. Přispělo do ní přes 11.000 lidí. Organizátoři to dnes uvedli na twitteru. Za 30 milionů korun pořídí modernizovaný tank T-72 Avenger. Nyní budou organizátoři vybírat peníze na potřebnou munici.

Sbírka na tank začala na počátku září, cílem bylo vybrat 30 milionů korun. Podle organizátorů je Česká republika první zemí, kde se lidé složili na tank, aby ho poslali proti armádě ruského prezidenta Vladimira Putina.

Objevují se informace o úspěchu ukrajinské armády v Chersonské oblasti

Ukrajinské ozbrojené síly dosáhly určitých průlomů v Chersonské oblasti a ovládly některé obce. Podle agentury Reuters to dnes v ruské televizi řekl Moskvou dosazený představitel tohoto ukrajinského regionu Volodymyr (Vladimir) Saldo. Chersonská oblast je jedním ze čtyř regionů, který z části okupují ruské invazní síly a jejichž anexi ruský prezident Vladimir Putin ohlásil minulý týden. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném nočním videoprojevu řekl, že ozbrojené síly jeho země nezaznamenávají úspěch pouze v okolí Lymanu na východě, ale naznačil pokrok také na jihu. Ukrajinská armáda se k nově hlášeným informacím z regionu dosud nevyjádřila.

Polsko si předvolalo ruského velvyslance kvůli anexi ukrajinských oblastí

Polsko si předvolalo ruského velvyslance ve Varšavě. Vláda chce Sergeji Andrejevovi sdělit, že falešná referenda a anexi čtyř ukrajinských oblastí Ruskem nebude akceptovat, řekl televizi TVN24 náměstek polského ministra zahraničí Marcin Przydacz.

Przydacz zdůraznil, že jde o akci více členských zemí EU, které se dohodly, že zhruba ve stejnou dobu vysvětlí ruským velvyslancům svůj postoj. Kvůli rozhodnutí o připojení čtyř ukrajinských oblastí k Rusku si na konci minulého týdne předvolaly ruské velvyslance Německo, Itálie či Belgie.