Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 27. září 2022
Kazachstán ochrání Rusy utíkající před mobilizací, ujistil Tokajev
Kazachstán ochrání Rusy, kteří do země utečou před nedávno vyhlášenou vojenskou mobilizací, oznámil dnes kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev. Rusko minulý týden vyhlásilo částečnou mobilizaci pro posílení svého válečného tažení na Ukrajině.
„V uplynulých dnech k nám dorazilo mnoho lidí z Ruska. Většinu donutila odejít bezútěšná situace. Musíme se o ně postarat, zajistit jejich bezpečí,“ řekl Tokajev.
Kazachstán je spojencem Kremlu, podle agentury AFP se od Moskvy ale od začátku její invaze na Ukrajinu distancuje. V pondělí kazachstánské ministerstvo zahraničí uvedlo, že neuzná možné připojení v současnosti okupovaných ukrajinských oblastí k Rusku. Tokajev dnes opět odsoudil válečný konflikt a vyzval k respektování územní celistvosti.
„V naší bezprostřední blízkosti se odehrává velká válka. Musíme na to pamatovat, myslet hlavně na naši bezpečnost,“ uvedl prezident.
Ruský prezident Vladimir Putin minulou středu nařídil v Rusku částečnou mobilizaci. Krok vyvolal protesty v řadě ruských měst a regionů a sociální sítě v posledních dnech zaplavily snímky dlouhých kolon na ruských hraničních přechodech a přeplněných letišť.
Rusko má právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně, řekl Medveděv
Rusko má právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně, uvedl dnes podle agentury TASS místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. Bývalý ruský prezident a premiér také zapochyboval, že by NATO zasáhlo, kdyby Rusko tyto zbraně použilo proti Ukrajině.
„Představte si, že ukrajinská agrese Rusko donutí proti ukrajinskému režimu nasadit tu nejhrozivější zbraň. Věřím, že NATO ani v takovém případě přímo do konfliktu nezasáhne,“ tvrdí Medveděv.
Bezpečnost Washingtonu, Londýna a Bruselu je pro Severoatlantickou alianci „mnohem důležitější, než osud nikým nepotřebné, umírající Ukrajiny, i když ji velkoryse zásobují různými zbraněmi,“ napsal ruský představitel na sociální síti telegram. „Zámořští a evropští demagogové nechtějí umírat při jaderné apokalypse. Proto při současném konfliktu raději překousnou použití jakékoli zbraně,“ dodal. Medveděv v souladu s oficiální pozicí Moskvy obvinil Kyjev z nacismu a NATO z přímé kontroly nynějšího ukrajinského režimu.
Ruská vojska vpadla na Ukrajinu letos 24. února a Západem je Moskva považována za agresora v současném konfliktu. Rusko tvrdí, že cílem invaze je mimo jiné „osvobození“ a ochrana proruských separatistických republik na východě Ukrajiny. Útočí přitom i na jihu napadené země a na začátku války se neúspěšně ze severu pokusilo obsadit Kyjev.
Debatu o použití jaderných zbraní ve vojenském tažení proti Ukrajině rozvířil minulý týden ruský prezident Vladimir Putin, který při vyhlášení mobilizace obvinil Západ z „jaderného vydírání“ a pohrozil použitím svého jaderného arzenálu. Spojené státy a další západní země i Kyjev tyto poznámky odsoudily.
„Rusko má právo v případě nutnosti použít jaderné zbraně. V předem určených případech,“ uvedl Medveděv.
Kreml zřejmě kolem 1. října ohlásí anexi ukrajinských území, uvádí analytici
Kreml může k plánované anexi okupovaných ukrajinských území přistoupit před 1. říjnem nebo krátce po něm; na začátku října v Rusku totiž začíná obvyklý branný cyklus. Moskvě by to umožnilo povolat do boje proti Kyjevu ukrajinské civilisty, napsali analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Podle hodnocení britské vojenské rozvědky existuje reálná možnost, že ruský prezident Vladimir Putin anexi formálně oznámí 30. září, kdy vystoupí před ruským parlamentem.
V samozvaných proruských republikách a Ruskem okupovaných oblastech na Ukrajině dnes končí hlasování o připojení k Rusku. Pětidenní hlasování, které Moskva označuje za referendum a které Kyjev a Západ neuznávají, začalo minulý pátek. Minulou středu zároveň Putin vyhlásil částečnou vojenskou mobilizaci. ISW už dříve uvedlo, že referendum o připojení i povolání nových sil do války jdou ruku v ruce z toho důvodu, aby Kreml mohl povolat i ukrajinské občany, kteří momentálně nesplňují zákonná kritéria pro odvedení.
"Jako 'ruští' občané mohou být všichni ukrajinští muži mezi 18 a 27 lety na anektovaných územích podle ruských zákonů odvedeni," uvádí ISW.
Ruské úřady už dříve do bojů proti Ukrajině ukrajinské občany povolaly, připomínají analytici. Ruskem dosazené úřady v Sevastopolu na Krymu anektovaném v roce 2014 minulý týden uvedly, že v oblasti se částečná mobilizace týkala zhruba 2000 mužů. ISW také dříve informoval, že ruské okupační úřady nuceně povolaly menší počty ukrajinských civilistů ze všech okupovaných území.
Rusko si pro odvody ukrajinských mužů na okupovaných územích připravuje podmínky. Poradce ukrajinské správy Chersonské oblasti v neděli uvedl, že okupační úřady nedovolují vycestovat mužům mladším 35 let. Ukrajinský starosta Melitopolu Ivan Fedorov v pondělí řekl, že Moskva požaduje po tamní okupační správě vytvořit dobrovolnický oddíl o síle 3000 mužů do 10. října. Ukrajinský gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj rovněž v pondělí uvedl, že ruští okupanti v obci Svatove vydali povolávací rozkazy pro všechny muže.
Mobilizace z minulého týdne v Rusku vyvolala protesty. Ruské vedení podle Londýna patrně doufá, že oznámením o anexi svou invazi ospravedlní a upevní podporu konfliktu.
"Tuto snahu pravděpodobně podkope rostoucí domácí povědomí o nedávném ruském neúspěchu na bojišti," píše britská vojenská rozvědka. Ruští vojáci od začátku září ztratili velkou část dobytého území v ukrajinské Charkovské oblasti a čelí ukrajinské protiofenzivě na východě a jihu země.
Vláda schválila postup dodávky 15 německých tanků Leopard české armádě
Vláda schválila postup při dodávce německých tanků Leopard české armádě. Patnáct tanků v hodnotě zhruba 3,85 miliardy korun předá Česku německá společnost Rheinmetall Landsysteme na základě dvou bilaterálních dokumentů, které za českou stranu s pověřením vlády podepíše ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Tanky Německo Česku darovalo jako kompenzaci za tanky sovětské výroby, které putovaly na Ukrajinu k ochraně před ruskou agresí. Do země napadené Ruskem Česko poslalo podle dostupných informací tanky T-72 a další těžkou bojovou techniku. Mluvčí ministerstva obrany Natálie Forsterová na začátku září ČTK sdělila, že v Německu se upravujíé první tanky tak, aby vyhovovaly potřebám českých vojáků.
Německou pomoc při nahrazení techniky darované na Ukrajinu na začátku května dohodl s německým kancléřem Olafem Scholzem premiér Petr Fiala (ODS). Černochová v květnu oznámila, že Německo daruje České republice 15 starších tanků Leopard 2A4. Obě země zároveň zahájí jednání o nákupu dalších až 50 nejmodernějších tanků Leopard verze 2A7+ různých modifikací, které by Česko pořídilo v příštích letech.
Zprávy ze dne 26. září 2022
Nekula: EU bude pokračovat v solidárním vývozu obilí z Ukrajiny
Evropská unie bude nadále podporovat vývoz zemědělských produktů z Ukrajiny, který stále komplikuje ruská okupace ukrajinského území. Prohlásil to český ministr zemědělství Zdeněk Nekula po jednání s kolegy z ostatních unijních zemí, které řídil v Bruselu za české předsednictví bloku. Nekula poznamenal, že unie by mohla řadu věcí týkajících se přepravy ukrajinských potravin vylepšit. Ukrajinský ministr Mykola Solskyj mluvil o konkrétních krocích, jako je vybudování překladových terminálů na hranicích jeho země s EU.
Solskyj unijním kolegům v Bruselu přednesl návrhy, které podle něj mohou kapacitu transportu obilí či slunečnicového oleje zvětšit. Jednou z možností je například potrubní přeprava oleje do přístavu v polském Gdaňsku. Další je vedle zmíněného budování terminálů například navýšení kapacity vlaků či kamionů, které produkty ukrajinských farmářů přednostně přepravují.
„Tyto koridory by měly být stabilní a trvalé,“ prohlásil také Solskyj, podle něhož by EU například mohla dát finanční pobídky firmám, které by se transportu ukrajinských potravin věnovaly.
Z některých unijních zemí přitom zní hlasy, podle nichž je již kapacita solidárních koridorů naplněna. Například z Rumunska či Bulharska se zase ozývají obavy, že velké množství ukrajinské produkce mířící do EU znevýhodňuje místní zemědělce. Podle eurokomisaře Janusze Wojciechowského však stále většina obilí míří mimo unii například do Afriky a na situaci unijního trhu nemá nepříznivý vliv.
Británie rozšířila sankční seznam
Británie oznámila rozšíření svého sankčního seznamu vůči Rusku. Na sankční seznam bylo doplněno 92 nových jmen, jsou mezi nimi ruští představitelé zapojení do organizace preudoreferend na okupovaném východě Ukrajiny, oligarchové, ale i členové vedení největších ruských bank.
„Falešná referenda konaná s pistolí u hlavy nemohou být svobodná ani spravedlivá a my jejich výsledky nikdy neuznáme,“ uvedl britský ministr zahraničí James Cleverly. „Jde o jasnou ukázku násilí, zastrašování, mučení a nucených deportací v oblastech, které Rusko obsadilo,“ dodal.
Na sankční seznam nově přibyl například Sergej Jelisejev, bývalý pracovník ruské tajné služby FSB, který nyní stojí v čele ruské okupační vlády ukrajinské Chersonské oblasti. Dále pak Ivan Kusov, ministr školství v proruské separatistické Luhanské lidové republice, Jevhen Balickyj (rusky Jevgenij Balickij), náčelník proruské správy v okupované části Záporožské oblasti a Jevgenij Solncev ze separatistické Doněcké lidové republiky.
Americký Kongres souhlasil s pomocí ve výši 12 miliard dolarů na pomoc Ukrajině
Americký Kongres se dohodl s vyjednavači pro dočasné výdaje, že vyčlení dalších 12 miliard dolarů na pomoc Ukrajině. Jde o odpověď na žádost administrativy prezidenta Joea Bidena, řekl Reuters nejmenovaný zdroj obeznámený se situací.
USA od ledna 2021 Ukrajině poskytly bezpečnostní pomoc v hodnotě přes 15,8 miliard dolarů v podobě vojenského materiálu, zbraní i jiného vybavení a například vojenského tréninku.
Ruský raketový útok na město u Charkova zabil podle tamních úřadů sedm lidí
Při ruském raketovém útoku na rezidenční čtvrť ve městě Pervomajskyj v Charkovské oblasti zemřelo sedm lidí. Uvedla to Státní služba pro mimořádné události. Mezi oběťmi je také 15letá dívka, sdělil gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.
Rusové na Pervomajskyj zaútočili kolem 13:30 místního času (12:30 SELČ). Na město pálili z raketometů kazetovou munici a útočili také těžkým dělostřelectvem. Ostřelování poškodilo rodinné domy a způsobilo požár.
FSB zadržela japonského konzula, viní jej ze špionáže
Ruská tajná služba FSB podle agentury RIA Novosti zadržela ve Vladivostoku na východě Ruska kvůli údajné špionáži japonského konzula. Moskva diplomata posléze označila za nežádoucí osobu. Zpráva o zadržení diplomata přišla několik hodin poté, co Japonsko oznámilo další zpřísnění svých protiruských sankcí.
FSB uvedla, že konzula zadržela ve chvíli, kdy za úplatu dostával tajné informace o podrobnostech spolupráce Ruska s „jednou ze zemí asijsko-tichomořského regionu“ a o vlivu západních sankcí na hospodářství Přímořského kraje na ruském Dálném východě. Rusko rozhodlo o vyhoštění diplomata.
Ruský prezident Vladimir Putin schválil udělení ruského občanství pro bývalého spolupracovníka amerických tajných služeb Ewarda Snowdena.
Ukrajinské velení hledá cestu, jak čelit útokům ruských sebevražedných dronů
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes sešel se šéfy bezpečnostních složek, s nimiž probíral způsoby, jak čelit „novému typu zbraní“, které používá ruská invazní armáda. Jednali poté, co Moskva zintenzivnila útoky v Oděské oblasti pomocí íránských bojových dronů, píše agentura Reuters s odvoláním na prezidentskou kancelář a regionálního činitele.
Rusko v posledních dnech provedlo nejméně pět útoků na cíle v regionu na jihozápadě země za pomoci bezpilotních letounů Šáhid-136, uvedl na tiskové konferenci mluvčí správy Oděské oblasti Serhij Bratčuk. Jeden z nich podle něj zasáhl dnes brzy ráno blíže nespecifikovaný vojenský cíl v regionu.
„Nepřítel se snaží ušetřit na raketách... tyto Šáhidy jsou mnohem levnější, lze je používat mnohem častěji a ve dvojicích. Vidíme, že nepřítel může vypustit i několik těchto kamikadze dronů pro jeden útok,“ řekl Bratčuk.
Ukrajinci tvrdí, že bezpilotní letouny využívané ruskou armádou pocházejí z Íránu, Teherán to ale popírá. Írán navázal s Ruskem užší spolupráci mimo jiné kvůli sankcím, kterým obě země čelí ze strany Západu. Podle amerických médií, které se odkazují na představitele tajných služeb, dodal Teherán Moskvě první drony v první polovině srpna.
Pohraničníci na ruských letištích dostali seznamy lidí, na něž se vztahuje mobilizace
V ruských médiích se množí zprávy, že se muži, kteří se pokoušejí odletět z Ruska odletět, setkávají s přísnějšími kontrolami. Nejmenované zdroje ruského zpravodajského portálu The Bell z leteckého průmyslu upřesnily, že na seznamech rozeslaných na letiště jsou lidé, na jejichž jména úřady vypsaly předvolání k odvodové komisi nebo povolávací rozkazy. Takový seznam podle informací serveru Fontanka.ru dostala pohraniční služba na petrohradském letišti Pulkovo.
V ruské Rjazani se pokusil upálit muž, křičel, že nechce na frontu
V ruské Rjazani se pokusil upálit muž, který podle svědků křičel, že nechce bojovat na Ukrajině. Není jasné v jakém je nyní zdravotním stavu. Podle serveru YA62.ru má drobná zranění, regionální verze listu Novaja Gazeta psala o popáleninách na 90 procentech těla.
V Rjazani, která leží zhruba 180 kilometrů jihovýchodně od Moskvy, se muž v neděli zapálil na hlavním autobusovém nádraží. Ve videu zveřejněném serverem YA62.ru je po incidentu schopen chůze a z místa odejde v doprovodu zdravotníků. Novaja Gazeta ale zveřejnila záběry z bezpečnostní kamery, na kterých se muž polil neznámou tekutinou a zapálil se.
Policie v ruské Irkutské oblasti na jihovýchodě Sibiře také zadržela mladého muže, který střílel na místním vojenském komisariátu, uvedl oblastní gubernátor Igor Kobzev. Střelec vážně zranil komisaře, který je nyní v nemocnici v kritickém stavu.
Orbán vyzval ke zrušení protiruských sankcí
Maďarsko uspořádá takzvanou národní konzultaci, při níž se občanů zeptá, zda si přejí protiruské sankce, řekl v projevu v maďarském parlamentu premiér Viktor Orbán. Podle něj jsou sankce spolu s vysokými cenami energií důvodem současných problémů evropské ekonomiky.
Orbán v parlamentu prohlásil, že protiruské sankce se obrátily proti Evropě. Pokud by byly zrušeny, evropská ekonomika by znovu nabrala na síle, míní. Celkově podle něj sankce způsobují Evropě obrovské škody.
O úmyslu vyhlásit národní konzultaci již minulý týden informovala maďarská média, která citovala z Orbánova proslovu na středečním uzavřeném jednání parlamentního klubu jeho strany Fidesz. Konzultace mají být neformálním průzkumem, během kterého každý dospělý bude moci odpovědět na otázky ve formuláři na internetu nebo ho v tištěné podobě poslat poštou. Premiér podle médií na jednání také řekl, že chce dosáhnout zrušení protiruských sankcí nejpozději do konce roku.
Země V4 chtějí pomáhat Ukrajině s opravami techniky a odminováním
Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko se chtějí angažovat při opravě ukrajinské techniky či při ošetřování zraněných vojáků z Ukrajiny. Po dnešní schůzce s kolegy ze zemí visegrádské čtyřky (V4) to novinářům řekl slovenský ministr obrany Jaroslav Naď, podle něhož zmíněné středoevropské země podporují Ukrajinu čelící ruské vojenské invazi. Česko při jednání zastupovala ministryně obrany Jana Černochová, podle které by se země V4 mohly zapojit také do odminování Ukrajiny.
„Všechny čtyři země se shodují v tom, že chtějí podpořit Ukrajinu proti ruské agresi Území celistvost Ukrajiny je společným zájmem visegrádské čtyřky. Všichni víme, kdo je agresor a kdo je oběť,“ uvedl Naď. Dodal, že Slovensko bude podporovat další sankce proti Rusku.
„Chtěli bychom se jako V4 v brzké budoucnosti zaměřit na odminování ukrajinského území,“ řekla Černochová. Připomněla, že Česko tyto práce vykonávalo v bývalé Jugoslávii.
Maďarský ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky se v souvislosti s konfliktem na Ukrajině vyslovil proti ruské agresi a řekl, že důležité je bránit územní celistvost Ukrajiny.
Maďarsko na rozdíl od zbylé trojice zemí V4 dříve odmítlo, aby přes maďarské území proudily na Ukrajinu dodávky zbraní ze Západu. Maďarský premiér Viktor Orbán se zase nechal slyšet, že protiruské sankce se obrátily proti Evropě.
„Sankce jsou dobré jen v případě, že ztěžují život více agresorovi než zemím, které sankce přijaly,“ poznamenal maďarský ministr obrany. Dodal, že Budapešť se zaměřuje na humanitární pomoc Ukrajině.
Česko, Polsko i Slovensko jsou podle svých zástupců připravené vyčlenit další vojenskou pomoc Ukrajině. Černochová řekla, že Česko má v této oblasti kapacitu a pomoc poskytovat bude. Naď zopakoval, že Bratislava je připravena předat Ukrajině desítku svých stíhaček MiG-29 ze sovětské éry, pokud za ně dostane odpovídající náhradu. Slovensko po ruské invazi na Ukrajině předčasně ukončilo provoz migů, ochranu jeho nebe od září převzalo Česko a Polsko.
Zástupci zmíněných čtyř středoevropských zemí podpořili spolupráci v rámci visegrádské skupiny a hledání společných témat. „Já jsem podporovatelkou V4. Pokud nebudeme hledat věci, které nás rozdělují, ale které nás spojují, tak V4 muže být fungující formát i v současném světě,“ řekla Černochová.
Ministři na schůzce ve středoslovenské Banské Štiavnici hovořili také o hybridních hrozbách z Ruska, kterým region střední Evropy podle Nadě čelí. Tématem jednání bylo i bojové uskupení V4, která bude v pohotovosti v prvním pololetí příštího roku.