Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 26. září 2022
Moskva a Minsk nebudou tolerovat ponížení ze strany Západu, řekl Lukašenko
Bělorusko a Rusko nebudou tolerovat ponížení ze strany Západu, uvedl při jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Minsk ani Moskva podle něj nebudou se západními zeměmi vést dialog, dokud jim neprokážou příslušnou úctu. O setkání obou státníků v ruském Soči informovala agentura TASS.
„Ponížení nikdo nestrpí. Rusko je gigantická země. Jak by ji mohli ponížit?“ uvedl Lukašenko. Spojené státy se podle něj rozhodly, že budou vládnout světu. „Kdokoliv chce s námi žít v míru, chce nás respektovat, tomu jsme otevření. Jsme na to připraveni, ale nebudeme tolerovat ponížení,“ řekl běloruský státník.
Rusko dosud nepřijalo žádné rozhodnutí o uzavření hranic kvůli odchodu mužů po ohlášení mobilizace, uvedl Kreml. Připustil chyby při mobilizaci.
Ukrajinské úřady u Izjumu nalezly dvě další hromadná pohřebiště, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru se stanicí CBS.
Prigožin poprvé přiznal, že je zakladatelem Wagnerovy skupiny
Ruský miliardář Jevgenij Prigožin dnes poprvé přiznal napojení na soukromou žoldnéřskou Wagnerovu (v ruském přepisu Vagnerovu) skupinu. V příspěvku na ruské sociální síti Vkontakte uvedl, že ji v roce 2014 založil. Prigožin byl s takzvanými wagnerovci už dříve spojován, mimo jiné také Evropskou unií. Svou roli ale až dosud oficiálně nepřiznával.
„Sám jsem čistil staré zbraně, sám jsem třídil neprůstřelné vesty a našel specialisty, kteří mi s tím mohli pomoci. V tu chvíli, 1. května 2014, se zrodila skupina patriotů, která později přijala jméno Wagnerova,“ uvedl Prigožin na dotaz novinářů v odpovědi zveřejněné na účtu společnosti Concord, kterou vlastní. List Kommersant podotkl, že podnikatel preferuje s médií komunikovat skrze tuto firmu.
„Jsem pyšný na to, že jsem dokázal obhájit právo ochránit zájmy jejich země,“ píše dál Prigožin, podle kterého skupina vznikla kvůli bojům na východě Ukrajiny v roce 2014. Novináři se ho ptali, proč v poslední době přestal popírat své napojení na žoldnéřskou skupinu. O prohlášení informovaly mimo jiné i ruské agentury TASS a RIA Novosti.
Wagnerova skupina, ve které často působí veteráni ruských ozbrojených sil, bojovala od roku 2014 na Donbasu a později i v Sýrii, Lybii, Iráku a v řadě zemí afrického kontinentu, jak napsal dnes i Prigožin. Miliardář s blízkými vazbami na Kreml je od roku 2018 na sankčním seznamu USA a od roku 2020 na sankčním seznamu EU.
Reuters: Kazachstán neuzná možnou anexi ukrajinského území k Rusku
Kazachstán, blízký spojenec Moskvy, neuzná možné připojení východoukrajinských oblastí k Rusku. Uvedlo to dnes kazachstánské ministerstvo zahraničí, napsala agentura Reuters. V oblastech na východě Ukrajiny minulý týden začalo hlasování o jejich připojení k Rusku, které proruské úřady označují za referendum. Hlasování neuznává Ukrajina ani západní státy.
Británie: Rekruti povolaní v rámci ruské mobilizace přijíždějí na základny
První skupiny mužů povolaných v rámci ruské částečné mobilizace začaly přijíždět na vojenské základny, uvedla dnes ve své pravidelné zprávě britská vojenská rozvědka. Mnoho z těchto vojáků podle ní nemá žádné vojenské zkušenosti z posledních let.
„Rusko nyní bude čelit administrativnímu a logistickému problému, jak zajistit výcvik vojáků,“ uvádí zpráva zveřejněná na twitteru britského ministerstva obrany. Zároveň upozorňuje, že vzhledem k nedostatku vojenských instruktorů a k rychlosti zahájené mobilizace bude mnoho ruských vojáků zřejmě nasazeno na frontu s minimální příslušnou přípravou, což pravděpodobně povede k vysokým ztrátám.
Ruský prezident Vladimir Putin minulou středu vyhlásil částečnou mobilizaci, jde přitom o první ruskou mobilizaci od druhé světové války. Ukrajinští a západní pozorovatelé tento krok pokládají za nepřímé přiznání neúspěchu od února trvající ruské války na Ukrajině.
Zprávy ze dne 25. září 2022
Novaja Gazeta: Od vyhlášení mobilizace uprchlo z Ruska přes 260 tisíc mužů
Z Ruska uprchlo od středečního vyhlášení částečné mobilizace více než 260 tisíc mužů. S odvoláním na zdroj blízký Kremlu, který cituje statistiky tajné služby FSB, to napsal opoziční list Novaja Gazeta. Představitelé bezpečnostních složek a silových ministerstev podle deníku navrhují uzavřít hranice.
Prezident Vladimir Putin ve středu nařídil v zemi částečnou mobilizaci, která by se měla týkat asi 300 tisíc lidí s předchozími vojenskými zkušenostmi. Odpor proti mobilizaci vyvolal omezené protesty v řadě ruských měst a regionů, střety mezi účastníky demonstrace proti odvodům do armády a policií dnes vypukly v jihoruském Dagestánu. I někteří prokremelští činitelé kritizovali údajné zmatky, které mobilizaci doprovázejí. Sociální sítě zaplavily snímky dlouhých kolon na ruských hraničních přechodech.
O uzavření hranic pro muže v branném věku se v administrativě prezidenta Putina začalo diskutovat už ve středu, kdy od bezpečnostních složek začaly přicházet první údaje o počtu mužů opouštějících Rusko. Nejnovější zpráva FSB z dneška uvádí 261 tisíc mužů, kteří od středy do sobotního večera opustili zemi.
Zdroj vyjádřil jistou nedůvěru k těmto údajům s ohledem na to, že pohraniční služba FSB dříve nebyla schopna zpracovávat data o přeshraničním pohybu takto rychle - na jaře se snažila spoléhat na data mobilních operátorů, která však přicházejí se zpožděním. Atmosféra je ale podle zdroje nyní taková, že takzvaní silovici se snaží Putina přesvědčit, aby hranice uzavřel, „než bude pozdě“.
Některá ruská média citovala zdroje, podle nichž ruské úřady uzavřou hranice pro osoby v branném věku již po referendech o připojení k Rusku na okupovaných územích Ukrajiny, což by mělo být v úterý 27. září. Situace se však podle opozičního serveru Meduza může změnit, pokud nastane hromadný exodus z Ruska. Referenda v oblastech na východě Ukrajiny neuznává Kyjev ani západní státy.
Deník připomíná, že některým ruským občanům, na něž se vztahuje mobilizace a kteří se pokoušejí opustit Rusko, začali na hranicích vydávat oznámení, že jim je na základě rozhodnutí vojenské správy zakázáno vycestovat. Takových případů list zaznamenal už nejméně pět.
EU musí přestat z Ruska dovážet diamanty, požadují pobaltské státy, Irsko a Polsko v návrhu, k němuž se dostal Reuters. Belgie to dosud odmítala.
USA varovaly Rusko před katastrofou, pokud na Ukrajině použije jaderné zbraně
Rusko bude čelit katastrofálním následkům, pokud se rozhodne použít proti Ukrajině jaderné zbraně. Řekl to dnes poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Spojené státy by podle něj v takovém případě byly nuceny rázně zareagovat. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského šéf Kremlu hrozbami neblafuje, mezinárodní společenství mu však nedovoluje je uskutečnit.
Sullivanovy výroky jsou zatím poslední z řady varování, která američtí činitelé adresovali Moskvě po nepříliš skrývané hrozbě jadernými zbraněmi. Ruský prezident Vladimir Putin ji pronesl ve středu v projevu o vyhlášení částečné mobilizace.
„Pokud Rusko překročí tuto hranici, bude to mít pro něj katastrofální následky. Spojené státy budou rázně reagovat,“ řekl Sullivan v televizi NBC. Slíbil také, že Spojené státy budou pokračovat v podpoře Ukrajiny „zbraněmi, municí, zpravodajskými informacemi a veškerou další pomocí, kterou můžeme poskytnout“.
Sullivan ve svém dnešním komentáři nezmínil, jakou povahu bude mít případná americká reakce na ruský jaderný útok na Ukrajinu. Uvedl ale, že Washington Moskvě neveřejně „podrobněji vysvětlil, co přesně to bude znamenat“. Sullivan také řekl, že Spojené státy jsou s Ruskem na toto téma v častém přímém kontaktu, a to i v posledních dnech.
Americký prezident Joe Biden ve středečním projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku obvinil Putina z „otevřeného jaderného vyhrožování Evropě“.
Rusko v těchto dnech organizuje ve čtyřech částečně okupovaných východoukrajinských oblastech referenda o připojení k Rusku. Ukrajina ani západní státy tato hlasování neuznávají. Připojením Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti k Rusku by Moskva mohla útoky ukrajinských sil na toto území vykládat jako útok na samotné Rusko.
Putin ve svém projevu o mobilizaci řekl, že k ochraně Ruska použije „všechny dostupné prostředky“. Jeho slova - doplněná výrokem „to není bluf“ - byla na světové scéně vykládána jako hrozba použitím jaderných zbraní proti Ukrajině.
„On (Putin) chce vyděsit celý svět. To jsou první kroky jeho jaderného vydírání. Nemyslím si, že blafuje. Myslím si, že svět ho drží zpátky a zadržuje tuto hrozbu. Musíme na něj vyvíjet tlak a nedovolit mu, aby v tom pokračoval,“ řekl ukrajinský prezident americké stanici CBS.
Zelenskyj také řekl, že Rusko provádí jaderné vydírání nejen svým jaderným arzenálem, ale také okupací Záporožské jaderné elektrárny a nedávnými vzdušnými útoky na Jihoukrajinskou jadernou elektrárnu.
Rusko bude čelit katastrofálním následkům, pokud použije jaderné zbraně proti Ukrajině, uvedl poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost.
Lidé protestující proti mobilizaci se střetli s policií v ruském Dagestánu
Policie se dnes střetla s odpůrci mobilizace v Dagestánu na jihu Ruska. Podle agentury Reuters to ukazuje na míru nespokojenosti s rozhodnutím prezidenta Vladimira Putina, na jehož základě mají být do války na Ukrajině odvedeny další statisíce mužů.
První vojenskou mobilizaci v Rusku od druhé světové války vyhlásil Putin ve středu, v následujících dnech vyvolala protesty v desítkách měst po celé zemi. Podle Reuters je hněv veřejnosti zřejmě obzvláště silný v chudých regionech obývaných etnickými menšinami, jako je právě Dagestán.
Desítky videí zveřejněných na sociálních sítích ukazují dnešní střety s policií v Machačkale, hlavním městě této ruské autonomní republiky na pobřeží Kaspického moře. Protestující na nich volali „ne válce“. Na jednom snímku byla zachycena skupina žen bránících v pohybu policistovi, další ukazovaly násilné střety, včetně zatýkání demonstrantů.
Organizace na ochranu lidských práv OVD-Info monitorující policejní zásahy uvedla, že je znepokojena záběry - jak to nazvala - velmi tvrdého zatýkání, které přišly z Machačkaly. Podle ní bylo po celém Rusku v uplynulých dnech zatčeno na protestech proti mobilizaci více než 2000 lidí, převážně ve velkých městech.
Další incident, který donutil policii varovně střílet do vzduchu, se odehrál na silnici z Machačkaly do Chasavjurtu. Desítky protestujících tam zablokovaly hlavní silnici na protest proti odvodovým komisařům, kteří podle nich povolali k vojenské službě více než 100 mužů z jediné osmitisícové vesnice.
Z Dagestánu, převážně muslimského regionu na severním Kavkaze, podle zjištění ruského vydání stanice BBC pocházelo nejméně 301 vojáků, kteří v řadách ruské armády padli na Ukrajině. Je to nejvíce ze všech ruských regionů a více než desetkrát více než z Moskvy, která má přitom pětkrát více obyvatel.
Ve snaze rozptýlit hněv veřejnosti dnes dagestánský lídr Sergej Melikov uvedl, že při mobilizaci v regionu se staly chyby, při nichž byli odvedeni studenti, otcové početných rodin či lidé bez předchozích vojenských zkušeností. Tyto skupiny měly přitom být z mobilizace vyloučeny.
Trussová vyzvala spojence, aby se nenechali zastrašit ruským řinčením zbraněmi
Britská premiérka Liz Trussová dnes vyzvala spojence, aby se nenechali zastrašit řinčením zbraněmi ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina a zůstali pevní ohledně své podpory Ukrajiny. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž se ministerská předsedkyně snaží upevnit vztahy s demokratickými mocnostmi tváří v tvář rostoucím hrozbám ve světě.
Trussová, která se minulý týden na své první zahraniční cestě ve funkci premiérky setkala v New Yorku s americkým prezidentem Joem Bidenem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, vyzvala podobně smýšlející demokracie, aby byly rozhodné vůči autokratickým režimům.
Putin tento týden nařídil v zemi částečnou mobilizaci a upozornil na možnost jaderného konfliktu. Trussová uvedla, že Putin eskaluje situaci na Ukrajině proto, že nevyhrává a dopustil se strategické chyby. „Myslím, že nepředpokládal sílu reakce svobodného světa,“ řekla Trussová v dnes odvysílaném rozhovoru na stanici CNN.
„Neměli bychom slyšet na jeho (Putinovo) řinčení zbraněmi a falešné hrozby. Místo toho bychom měli pokračovat v zavádění sankcí proti Rusku a nadále podporovat Ukrajince,“ řekla Trussová, která od svého nástupu do funkce britské premiérky na začátku září zaujala tvrdou pozici vůči Rusku a Číně.
Trussová se zároveň dostala do sporu s některými tradičními spojenci, zejména v Evropě a ve Spojených státech, ohledně pobrexitových obchodních ujednání s Evropskou unií. Řekla, že stále chce vyjednat nové řešení v souvislosti s takzvaným severoirským protokolem, že se s americkým prezidentem Bidenem shodla na potřebě zachování míru v této provincii a že stále věří ve výjimečný vztah mezi Británií a Spojenými státy.
„Myslím si, že náš vztah je výjimečný, a je čím dál důležitější v době, kdy čelíme hrozbám ze strany Ruska (a) zvýšené asertivitě Číny,“ řekla Trussová. „Jsem odhodlaná, abychom tento výjimečný vztah v nadcházejících letech učinili ještě výjimečnějším,“ dodala.
Trussová také řekla, že měla v New Yorku „velmi dobré setkání“ s francouzským prezidentem Macronem. Čelila otázkám ohledně vztahů své země s Francií, vzhledem k tomu, že v době kampaně na post premiérky řekla, že se teprve musí rozhodnout, zda je tato země přítelem, nebo nepřítelem. „Těším se na budoucí spolupráci s ním,“ sdělila nyní Trussová.
Uvedla také, že spojenci Británie musejí spolupracovat na svém přístupu k Číně i Rusku. Na otázku, zda bude Británie vojensky bránit Tchaj-wan v případě čínské invaze, jak uvedly Spojené státy, Trussová odpověděla: „Jsme odhodláni spolupracovat s našimi spojenci, abychom zajistili, že Tchaj-wan se bude moci bránit.“
Kyjev se stal členem Paktu svobodných měst
Ukrajinské hlavní město Kyjev se stalo členem Paktu svobodných měst, který v roce 2019 založili primátoři Prahy, Varšavy, Budapešti a Bratislavy. Novinářům to řekli pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a kyjevský starosta Vitalij Kličko. Do paktu, který má nyní 33 členů, podle Hřiba nově vstoupili také Berlín, Hamburk, Brusel, Riga a Vilnius. Zástupci evropských měst se v Praze sešli na summitu při příležitosti evropského předsednictví Rady EU, který bude pokračovat i v úterý.
Kličko zdůraznil vstup do paktu jako důležitý krok i ve vztahu k jednání o vstupu Ukrajiny do EU. „Je to symbolický akt, který je pro moje město a moji zemi velmi důležitý,“ řekl. Dodal, že jeho domovina se může inspirovat v zemích Visegrádské skupiny ve své snaze o modernizaci. Zdůraznil nicméně, že zásadní je porážka Ruska, protože jinak bude pokračovat ve svých imperiálních ambicích ovládnout další země ve svojí bývalé sféře vlivu. „Bojujeme za každého z vás,“ uvedl kyjevský primátor.
Na neveřejných jednáních se zástupci měst podle Hřiba bavili o poválečné rekonstrukci Ukrajiny. „Přestavba Ukrajiny nesmí být jenom levná a rychlá, ale musí se provést sofistikovaným a udržitelným způsobem,“ řekl pražský primátor.
Primátor Varšavy Rafal Trzaskowski dodal, že města musí řešit řadu krizí, které vycházejí z okolnosti mimo jejich kontrolu, jako je pandemie koronaviru, válka na Ukrajině nebo související energetická krize. Z toho důvodu podle něj musí být v evropské politice více slyšet. „Rozhodli jsme se vykonávat ještě větší tlak na Evropskou komisi,“ řekl. Varšavský primátor rovněž zdůraznil zásadní význam toho, aby Ukrajina vyhrála válku s Ruskem. „Ukrajinci bojují za naši svobodu a naše hodnoty. To není slogan, ale realita,“ uvedl.