Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Výsledky referenda

Z Moskvou ovládaných nebo okupovaných částí Ukrajiny přicházejí zprávy o celkových nebo částečných výsledcích narychlo zorganizovaných hlasování, která proruské úřady označují za referenda o připojení k Rusku. Proruské úřady podle světových agentur tvrdí, že lidé souhlasili s připojením k Rusku. Západní země i ukrajinská vláda hlasování ani jeho výsledek neuznávají, celá akce je podle nich propaganda a nelegální podvrh s cílem umožnit Moskvě anektovat násilně obsazená území.

USA připravují novou vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě 1,1 miliardy dolarů (přes 28 miliard korun), píše Reuters s odkazem na americké činitele.

Pomoc zahrnuje raketomety HIMARS, munici, systémy obrany proti bezpilotním letounům a radarové systémy společně s náhradními díly, výcvikem a technickou podporou, uvedl nejmenovaný zdroj informovaný o plánech Washingtonu.

Ukrajina bude bránit své lidi, kteří stále žijí na Moskvou okupovaných územích, uvedl ve svém nočním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Učinil tak v reakci na hlasování na Moskvou okupovaných ukrajinských územích, která proruské úřady označují za referenda o připojení k Rusku.

Ukrajinský prezident Zelenskyj nečekaně promluvil přes video k Radě bezpečnosti OSN. Rusko porušuje mezinárodní právo a eskaluje konflikt, uvedl.

Moskvou pořádaná hlasování na Ukrajině jsou neupřímná fraška, míní Paříž

Hlasování uspořádaná Moskvou v okupovaných a ovládaných částech Ukrajiny jsou bezcenná a neupřímná fraška, uvedla dnes francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová v rozhovoru se stanicí BFM TV. Podle ministryně nejsou legitimní a Paříž je neuzná, o čemž dnes politička po telefonu ujistila i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

"Nemají žádnou legitimitu, žádnou hodnotu, neuznáme je, a co víc, povedou k sankcím ze strany Francie, Evropy a dalších států mezinárodního společenství," řekla Colonnaová. "První odhady výsledků ukazují, že je to fraška," dodala.

Evropská unie v nejbližších dnech představí osmý balík protiruských sankcí, uvedla ministryně. Členské země ale na jeho podobě zatím neumí najít shodu, především kvůli maďarskému nesouhlasu s částmi návrhů. Souběžně chystá další kroky i Rada bezpečnosti OSN a pokud při jednání Rusko použije právo veta, dostane se do ještě větší izolace, varovala šéfka francouzské diplomacie.

"Nikdo dnes neumí říct, kdy válka skončí. Je však jasné, že aby mohla skončit, musí být lepší poměr sil mezi Ruskem a Ukrajinou. A Ukrajina právě teď obnovuje rovnováhu," řekla Colonnaová a zmínila úspěšnou ukrajinskou ofenzivu posledních dní.

Ve středu Francie z přístavu v Marseille vypraví největší zásilku humanitární pomoci, na Ukrajinu posílá přes 1000 tun vybavení potřebného k rekonstrukci země, uvedla Colonnaová, která se na jih Francie osobně vypraví.

K přijímání Rusů prchajících před mobilizací se ministryně odmítla konkrétně vyjádřit. Paříž podle ní bude konzultovat svůj postoj s dalšími evropskými státy.

Gazprom varoval, že ukrajinský Naftogaz by se mohl stát terčem ruských sankcí, které by mohly zastavit tranzit ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu.

Použití jaderných zbraní by bylo nepřijatelné, zcela by změnilo povahu konfliktu a mělo by pro Rusko vážné důsledky, varoval šéf NATO Stoltenberg.

USA zatím nepotvrdily zprávy, že by incidenty kolem Nord Streamu byly sabotáž

Spojené státy podle ministra zahraničí Antonyho Blinkena zatím nepotvrdily zprávy, že podmořské výbuchy a následné úniky z plynovodů Nord Stream 1 a 2 jsou následkem sabotáže. Pokud jsou, není to v ničím zájmu, řekl Blinken podle agentury Reuters.

Příčina celkem tří úniků na plynovodech Nord Stream 1 a 2 je nyní předmětem vyšetřování, Dánsko, Kreml ani experti sabotáž nevylučují. K výbuchům došlo v ekonomických zónách Dánska a Švédska.

Mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu dnes uvedla, že USA "jsou připravené evropským partnerům poskytnout podporu při vyšetřování" incidentů v Baltském moři.

Vlády v Kodani a ve Stockholmu na dnešní večer svolaly krizové štáby. Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová si podle deníku Aftonbladet v souvislosti s úniky telefonovala se svým dánským protějškem Jeppem Kofodem.

Oba plynovody byly neaktivní už před tím, než se incidenty staly.

Stoltenberg: Falešná referenda na Ukrajině jsou porušením mezinárodního práva

Hlasování, která Moskva provedla v okupovaných oblastech Ukrajiny, jsou flagrantním porušením mezinárodního práva. Uvedl to dnes na twitteru generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po hovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten šéfovi NATO za jeho postoj poděkoval.

"Právě jsem hovořil s prezidentem Zelenským a ujistil jsem ho, že spojenci v NATO jsou neochvějní ve své podpoře suverenity Ukrajiny a jejího práva na sebeobranu. Falešná referenda, která provádí Rusko, nemají žádnou legitimitu a jsou bezostyšným porušením mezinárodního práva. Tato území jsou ukrajinská," prohlásil Stoltenberg.

V Moskvou ovládaných a okupovaných částech Ukrajiny dnes skončila narychlo zorganizovaná hlasování o připojení k Rusku. Hlasovalo se v Ruskem okupovaných částech Chersonské a Záporožské oblasti, k níž byly připojeny menší obsazené části dalších ukrajinských oblastí, a v samozvaných proruských Doněcké lidé republice (DNR) a Luhanské lidové republice (LNR) na východě Ukrajiny.

O svém telefonním rozhovoru s šéfem NATO se na twitteru zmínil i prezident Zelenskyj. "Hovořil jsem s Generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, abych mu poděkoval za rázné odsouzení ruských ilegálních 'referend'. Hovořili jsme o současném vývoji na bojišti a o další podpoře členských států aliance ukrajinským ozbrojeným silám," napsal Zelenskyj.

Západní země ani ukrajinská vláda hlasování ani výsledek referend neuznávají, celá akce je podle nich propaganda a podvrh mající umožnit Moskvě anektovat násilně obsazená území.

Frontex: Počet Rusů přicházejících do EU minulý týden vzrostl o 30 procent

Do Evropské unie během minulého týdne vstoupilo 66.000 ruských občanů, o 30 procent více než v předcházejícím týdnu. Oznámila to dnes unijní pohraniční agentura Frontex, podle níž výrazně narostl počet Rusů mířících ze své vlasti do Finska.

Vývoj na hranicích EU s Ruskem přišel v době mobilizace, kterou Moskva spustila kvůli nepříznivému vývoji své války proti Ukrajině. Ruští muži zatím nemají zakázáno svou vlast opouštět, ovšem začínají se objevovat signály, že ruské úřady jim budou v odchodu bránit. Frontex odhaduje, že pokud Rusko uzavře hranice, naroste počet pokusů o nelegální překročení hranice EU.

Unie se zatím k nové migrační vlně z Ruska nestaví jednotně. Některé státy dávají najevo, že hrozba povolání do zbraně není automaticky důvodem k udělení azylu, zároveň poukazují na bezpečnostní riziko spojené s přijetím velkého počtu Rusů. Evropská komise věc nechává na jednotlivých zemích, ovšem připomíná, že státy mají povinnost zvážit ty případy, kdy člověk přicházející do EU požádá o azyl.

Většina Rusů, kteří v posledních dnech do unie přicházejí, ovšem disponuje povolením k pobytu v některé zemi EU nebo potřebným vízem, uvádí Frontex. Většina evidovaných Rusů podle agentury dorazila do Finska nebo Estonska.

"Z krátkodobého hlediska pravděpodobně uvidíme rostoucí počty ruských občanů přicházejících k hraničním přechodům do EU, vzhledem k nejistotě spojené s pokračující mobilizací," varuje Frontex. "Z dlouhodobějšího hlediska možná budeme svědky více nelegálních přechodů vnějších hranic EU s Ruskem a Ukrajinou, jakož i více nelegálních pobytů v EU v podání ruských občanů, kteří již jsou v členských zemích," dodává tisková zpráva.

Ruská správa Mariupolu vyzývá muže, aby se dostavili k odvodové komisi

Muži v Ruskem obsazeném Mariupolu dostávají výzvy, aby se ve čtvrtek dostavili k odvodové komisi, upozornil server Ukrajinska pravda. S sebou si mají vzít věci osobní potřeby a pas. Ruská okupační správa výzvu zdůvodňuje tím, že Mariupol se na základě výsledků referenda stane součástí Ruské federace.

V Mariupolu stejně jako na jiných místech na Ukrajině, která se podařilo ruským silám od února ovládnout, do dneška lidé hlasovali o připojení k Rusku. Kyjev a jeho západní spojenci už dříve označili tato referenda za podvod a za snahu Moskvy o nezákonné připojení dalšího ukrajinského území.

"V souvislosti se vstoupením v platnost nařízení (ruského prezidenta Vladimira) V. Putina o částečné mobilizaci občanů Ruské federace prosíme, abyste se 29.9. dostavili na vojenský komisariát podle místa trvalého bydliště," zní podle mariupolské radnice loajální ke Kyjevu výzva, kterou obdrželi muži v Mariupolu.

Mariupolská radnice podotkla, že skrytá mobilizace ve městě už nějakou dobu probíhala. Obyvatelé podle ní dostávali textové zprávy s nabídkami práce ve "státní paramilitantní službě". Po oznámení výsledků referenda budou ale Rusové podle radnice povolávat obyvatele města do zbraně otevřeně.

Starosta Mariupolu Vadym Bojčenko vyjádřil obavy, že by ruské úřady mohly do bojů povolat až 10.000 obyvatel města. Muže ve městě vyzval, aby se pokusili jakýmkoli způsobem z okupovaného území odjet.

Opustit území pod kontrolou ruských vojáků je sice obtížné, ale dosud to bylo možné, a to díky humanitárním koridorům. V poslední době ale ukrajinští představitelé upozorňují, že lidem je v odjezdu bráněno. Mariupol je podle Bojčenka fakticky uzavřen.

"Pokud před týdnem odjíždělo na území pod kontrolou Kyjeva 80 až 120 lidí denně, poslední den odjelo z Mariupolu osm lidí," citovala dnes Bojčenka stanice CNN.

Nedlouho po dnešním uzavření hlasovacích místností na Ruskem ovládnutých ukrajinských územích ruské tiskové agentury informovaly, že podle dosud sečtených hlasů se většina lidí vyslovila pro připojení. Západní představitelé avizovali, že výsledky referend neuznají.

Zprávy o mobilizaci Ukrajinců přišly i z dalších Ruskem obsazeným měst. Ukrajinský starosta Melitopolu Ivan Fedorov v pondělí řekl, že Moskva požaduje po tamní okupační správě vytvořit do 10. října dobrovolnický oddíl o síle 3000 mužů. Ukrajinský gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj rovněž v pondělí uvedl, že ruští okupanti v obci Svatove vydali předvolání k odvodové komisi pro všechny muže. Ruskem dosazené úřady v Sevastopolu na Krymu anektovaném v roce 2014 minulý týden uvedly, že v oblasti se částečná mobilizace týkala zhruba 2000 mužů.

V Moskvou ovládaných částech Ukrajiny skončila hlasování o připojení k Rusku

V Moskvou ovládaných a okupovaných částech Ukrajiny skončila narychlo zorganizovaná hlasování o připojení k Rusku. Tamní okupační či proruské úřady už na základě částečných výsledků uvádějí, že se výrazná většina obyvatel vyslovila pro odtržení od Ukrajiny, uvádí ruská agentura RIA Novosti. Západní země i ukrajinská vláda hlasování ani jeho výsledek neuznávají, celá akce je podle nich propaganda a nelegální podvrh mající umožnit Moskvě anektovat násilně obsazená území.

Hlasování, o jejichž konání proruské úřady informovaly teprve před týdnem, opakovaně provázely zprávy o nucené účasti a dalších volebních podvodech. Moskvou ovládané oblasti navíc v uplynulých měsících kvůli válce opustila značná část jejich obyvatel.

Také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která běžně monitoruje různé volby, uvedla, že výsledky nynějšího hlasování nebudou z právního hlediska platné, protože akce je v rozporu s ukrajinskými zákony i mezinárodním právem, koná se v oblastech, kde není bezpečno, a neúčastní se jí nezávislí pozorovatelé.

Podle částečných výsledků, o nichž proruská či okupační správa tvrdí, že se zakládají na údajích po sečtení od 13 do 18 procent hlasů v jednotlivých oblastech, se pro připojení k Rusku vyslovilo okolo 97 procent hlasujících.

Hlasovalo se v Ruskem okupovaných částech Chersonské a Záporožské oblasti, k níž byly připojeny menší obsazené části dalších ukrajinských oblastí, a v samozvaných proruských Doněcké lidé republice (DNR) a Luhanské lidové republice (LNR) na východě Ukrajiny. Nezávislost obou těchto separatistických útvarů uznal letos v zimě, krátce před útokem svých vojsk na Ukrajinu, ruský prezident Vladimir Putin. Invazi pak zdůvodnil nutností jejich "ochrany".

Ruská armáda však ani po sedmi měsících nedokázala obsadit celé území ukrajinské Doněcké oblasti a na severovýchodě se k hranicím Luhanské oblasti blíží protiútok ukrajinských sil. I situace na bojišti podle pozorovatelů přispěla k rozhodnutí Moskvy o rychlých "referendech", v řádu dní by nyní Rusko mohlo oznámit připojení těchto území. Úspěšné ukrajinské osvobozování vlastních území by pak Moskva mohla prohlašovat za útok na své vlastní území.

Rusko po uspořádání podobného hlasování anektovalo v roce 2014 ukrajinský Krym a Kyjev opakovaně varoval Moskvu, že zábor dalších území zničí jakoukoliv šanci na mírová jednání.

Praha uzavřela kvůli klesajícím teplotám městečko pro uprchlíky v Troji

Pražský magistrát uzavřel stanové městečko pro ukrajinské uprchlíky v Troji. Důvodem jsou klesající teploty. O uprchlíky se bude nadále starat městské Centrum sociálních služeb Praha v ubytovně na Florenci a na Smíchově. ČTK to dnes sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman. Městečko se 150 lůžky bylo otevřeno v květnu a mělo fungovat do 30. září. Druhé městečko vzniklo později v Malešicích a v létě byla obě sloučena do Troje. Ve stanech našli azyl zejména romští uprchlíci z Ukrajiny, kteří původně nocovali na hlavním nádraží.

"Původně bylo v plánu jej provozovat do 30. září, avšak s ohledem na nadcházející podzim a klesající teploty v posledních dnech bylo rozhodnuto o jeho předčasném uzavření. Nově jsou příchozí ubytováváni v náhradních prostorách na Florenci a na Smíchově, které fungují ve stejném režimu, jako tomu bylo v Troji," uvedl Hofman.

Všichni lidé z městečka už byli převezeni autobusem do nového ubytování. V Troji byli ubytováni uprchlíci, kteří ztratili nárok na ubytování a humanitární dávku. Na Florenci je pro ně připraveno 100 lůžek v ubytovně. V městečku přespávali také lidé, kteří čekali na odbavení v Krajském asistenční centru pomoci Ukrajině (KACPU) a pro které je připraveno 20 lůžek v ubytovně na Smíchově.

V trojském stanovém městečku se počet ubytovaných podle mluvčího dlouhodobě snižoval. "Několik týdnů jej využívaly řádově nižší desítky osob. Těsně před uzavřením stanového městečka zde bylo 13 lidí. V současné chvíli jsou v ubytovacím zařízení na Florenci ubytováni tři lidé a 28 osob přespává před další cestou. V režimu 'čekárny' na KACPU je ubytováno 13 osob," uvedl Hofman.

KACPU od začátku války letos v únoru odbavilo 109.116 ukrajinských uprchlíků. KACPU bude ve středu 28. září kvůli státnímu svátku uzavřeno.

Podpořit integraci mladých Ukrajinců v ČR má nový program Stojím při Tobě

Podpořit mladé uprchlíky z Ukrajiny i další znevýhodněné žáky a studenty ve školách má nový program volnočasového vzdělávání Stand By Me / Stojím při Tobě. Vytvořil ho tým české, slovenské, rumunské a britské pobočky Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu (DOfE) a Dětského fondu OSN (UNICEF) a v Česku ho podpořila ministerstva školství a zahraničí. Projekt dnes jeho zástupci představili novinářům. Zájemci se do něj mohou hlásit od dnešního dne. Podle výkonného ředitele české pobočky DofE Tomáše Vokáče by se do něj do června mohlo v ČR zapojit asi 500 mladých lidí.

DofE založil v roce 1956 manžel nedávno zesnulé britské královny Alžběty II., princ Philip. Projekt podporuje mladé lidi od 14 do 24 let v rozvoji osobnosti tím, že účastníky vede k odhodlání a vytrvalosti ve sportu, zlepšování dovedností, dobrovolnictví a dobrodružství. Aktuálně je možné se ho zúčastnit ve 130 zemích. V Česku působí od roku 1995 a za tu dobu program v zemi absolvovalo přes 5000 účastníků.

Hlavním cílem projektu Stand By Me / Stojím při Tobě je to, aby mladí lidé z řad válečných uprchlíků z Ukrajiny nebo jinak znevýhodněného prostředí získali podporu svých vrstevníků z Česka, Slovenska nebo Rumunska. Studenti, kteří nemají ve vzdělávání potíže a přihlásí se do programu, se stanou průvodci svých znevýhodněných vrstevníků a budou s nimi společně plnit různé doporučené aktivity. Program tak chce mladým lidem usnadnit integraci do společnosti a pomoct jim získat pocit sounáležitosti, pohody a seberozvoje, řekl Vokáč. Měl by podle něj přispět i k prevenci šikany a konfliktů v kolektivech. Bude součástí Sociálního fondu DofE.

Vybraní učitelé v projektu projdou školením tak, aby dokázali propojit ukrajinské i další žáky a studenty ve věku 14 až 24 let s českými, rumunskými či slovenskými účastníky programu DofE. Mladí lidé z těchto zemí se pak stanou průvodci či patrony jednoho nebo dvou ukrajinských vrstevníků, přičemž si tím zároveň splní dobrovolnickou část programu DofE. Společně s vrstevníky si budou moct stanovit cíle ve sportu a dovednostech a naplánovat dobrodružnou expedici. "Doufáme, že do června se do programu přihlásí kolem 500 lidí," řekl Vokáč.

Podle náměstka pro sekci vzdělávání na ministerstvu školství Jana Mareše by se měl program Stand By Me / Stojím při Tobě stát dlouhodobým. Ministerstvo na něm oceňuje hlavně to, že může přispět k lepší integraci znevýhodněných do společnosti, řekl. Přínosem by měl být nejen pro samotné účastníky, ale i jejich rodiny, dodal.

Program DofE na celém světě přilákal už miliony mladých lidí. K centrům, která ho nabízejí v ČR, patří kromě mezinárodních středních škol a gymnázií mládežnické organizace či dětské domovy. Jde zhruba o 300 zařízení. Projekt nabízí tři úrovně podle délky trvání a obtížnosti. Zlatá úroveň je nejnáročnější, trvá 18 měsíců. Zájemci si zvolí vlastní cíle, na jejichž naplňování pak dohlíží vedoucí DofE v centrech programu.

Mluvčí Kremlu nevyloučil, že úniky plynu z podmořského plynovodu Nord Stream ve švédských a dánských vodách mohly být způsobeny sabotáží.