Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Lavrov znovu odmítl vyslání evropských vojáků v roli mírových sil na Ukrajinu

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov znovu odmítl myšlenku vyslání evropských vojáků jako mírových sil na Ukrajinu. Za ochotou Francie a Británie k tomuto kroku je podle Lavrova podvod, který má na Ukrajinu jen dostat další západní zbraně. Podle ruského ministra zahraničí jde ve skutečnosti o další rozdmýchávání konfliktu a odmítání snah o ukončení války.

O amerických zárukách pro Ukrajinu se stále jedná

Další světová média potvrzují, že Ukrajina souhlasí předáním podílů na kritických nerostných surovinách Spojeným státům. O tom, že se obě strany shodly na obsahu návrhu, nejprve s odkazem na ukrajinskou vicepremiérku Olhu Stefanišynovou informoval deník Financial Times. Agentura AFP krátce nato uvedla totéž s odkazem na nejmenovaný ukrajinský zdroj a vzápětí s odvoláním na své zdroje informaci přinesla také další velká světová média, včetně agentur Reuters, AP a Bloomberg.

Není jasné, zda dohoda o nerostech přinese Ukrajině ze strany USA konkrétní bezpečnostní záruky, o něž Kyjev usiluje, ani zda se Washington zavázal poslat další vojenskou pomoc. Podle jednoho ze zdrojů agentury Reuters se o budoucích amerických zbrojních dodávkách Kyjevu stále jedná.

Trump: Zelenskyj chce tento týden v USA podepsat dohodu o nerostech

Americký prezident Donald Trump dnes uvedl, že jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj chce koncem týdne navštívit Washington, aby podepsal dohodu o ukrajinských kritických surovinách. Napsala to agentura Reuters, podle níž je dohoda zásadní pro udržení americké podpory Ukrajiny, která se již tři roky brání ruské agresi. Agentura AP napsala, že podle ukrajinských představitelů Kyjev souhlasil s parametry hospodářské dohody s USA a že do ní vkládá naději, že udrží americkou pomoc. Podle zdrojů Reuters se zástupci USA a Ukrajiny na podmínkách návrhu dohody již shodli a Zelenskyj do Washingtonu odcestuje v pátek.

„Slyšel jsem, že dorazí v pátek,“ řekl Trump o Zelenském novinářům. „Rozhodně mi to nevadí... a že by to chtěl podepsat se mnou.A chápu, že je to velká věc, velmi velká věc,“ dodal šéf Bílého domu. Na otázku, co Ukrajina dostane na oplátku, Trump podle serveru BBC odpověděl „právo pokračovat v boji“. „Jsou velmi odvážní... bez Spojených států a jejich peněz a vojenského vybavení by tato válka skončila velmi rychle,“ dodal.

Zelenskyj mezitím na sociálních sítích poděkoval spojencům za podporu, ale dohodu o nerostech nezmínil. Poznamenal mimo jiné, že hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který jej informoval o výsledku svého pondělního setkání s Trumpem v Bílém domě.

Trump tvrdí, že usiluje o rychlé uzavření míru mezi Ukrajinou a Ruskem a zároveň o dohodu, která by USA zajistila podíl na ukrajinském nerostném bohatství. Ta by podle něj Spojeným státům kompenzovala dosavadní pomoc Kyjevu v obraně proti Rusku.

Dohoda o ukrajinských vzácných zeminách byla podle Trumpa v podstatě již vyjednána. Trumpova snaha rychle ukončit ruské tažení na Ukrajině však vyvolává obavy z přílišných ústupků ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, které by v dlouhodobém horizontu ohrozily nejen bezpečnost Ukrajiny, nýbrž i Evropy obecně, a změnily by geopolitické uspořádání.

Ukrajina má významná ložiska důležitých prvků a nerostů, od lithia po titan, které jsou nezbytné pro moderní technologie a jsou velmi žádané v celosvětovém boji o zdroje. Má také značné zásoby uhlí, ropy, plynu a uranu, byť většina z nich se nachází na území pod ruskou kontrolou.

Evropa pro svoji bezpečnost potřebuje silné Německo, potřebuje německé peníze pro obnovu Ukrajiny a vyzbrojení Ukrajiny a Evropy na odstrašení Ruska. Na veřejné debatě o budoucnosti Ukrajiny na Anglo-americké vysoké škole v Praze to dnes uvedl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. 

Britský premiér a francouzský prezident vítají roli lídra, které se ujal prezident Trump v úsilí o mír na Ukrajině, stojí v prohlášení Downing Street.

Británie zvýší výdaje na obranu na 2,5 procenta HDP do roku 2027, uvedl Starmer

Británie zvýší své výdaje na obranu na 2,5 procenta HDP do roku 2027. Dnes, dva dny před setkáním s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, to oznámil britský premiér Keir Starmer. Informovala o tom agentura AP. Doposud Británie dávala na obranu 2,3 procenta hrubého domácího produktu.

„Musíme stát při Ukrajině, protože pokud nedosáhneme trvalého míru, pak ekonomická nestabilita a hrozby pro naši bezpečnost budou jen narůstat,“ řekl dnes Starmer v Dolní sněmovně a uvedl, že Evropa se nachází v nové éře nejistoty, která vyžaduje „reakci, která bude definovat celou generaci“. Toto prohlášení přišlo dva dny předtím, než má britský premiér navštívit Bílý dům a pokusit se přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zachoval americkou podporu Ukrajině a alianci NATO.

Velká Británie v současné době vynakládá na obranu 2,3 procenta hrubého domácího produktu. Tamní vláda si již dříve stanovila za cíl 2,5 procenta, aniž by určila datum.

Fiala: Realistické je zvyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně

 Realistické a zvládnutelné rozpočtově, z hlediska kapacit i toho, jak se uzavírají smlouvy a modernizuje česká armáda, je podle premiéra Petra Fialy (ODS) navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně. Řekl to dnes na tiskové konferenci po jednání s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a zástupci českého obranného průmyslu. Zopakoval, že dosažení tří procent HDP je záležitostí několika let.

Černochová: Vývoz vojenského materiálu na Ukrajinu loni vzrostl nejmíň o třetinu

Vývoz vojenského materiálu z ČR na Ukrajinu loni podle aktuálních odhadů vzrostl meziročně nejmíň o třetinu, řekla dnes po setkání se zástupci zbrojařů na ministerstvu obrany šéfka resortu Jana Černochová (ODS). Rok 2023 byl přitom podle ní rekordní. ČR díky své muniční iniciativě patří mezi hlavní dodavatele munice na Ukrajinu, uvedla ministryně. Loni tam z Česka směřovalo 1,5 milionu kusů velkorážové munice. V dodávkách chce ČR pokračovat i letos.

„Pokud máme pokračovat v muniční iniciativě, potřebujeme dostatek finančních prostředků od těch donátorů. Zatím nám pomoc financovat přislíbila Kanada, Nizozemsko, Dánsko, samozřejmě se zapojuje i ČR,“ řekla Černochová. Příspěvky od partnerů podle ní v této chvíli dosahují stovek milionů eur.

Vstup Ukrajiny do EU před rokem 2030 by byl příjemným překvapením, míní Dvořák

Vstup Ukrajiny do Evropské unie ještě před rokem 2030 by byl pro českého ministra Martina Dvořáka příjemným překvapením. Cesta Kyjeva do nynější sedmadvacítky je ale ještě dlouhá a je potřeba splnit množství důležitých reforem, připomněl dnes ministr pro evropské záležitosti v Bruselu.

Vučić se omluvil za to, že Srbsko v OSN hlasovalo pro ukrajinskou rezoluci

Srbský prezident Aleksandar Vučić se omluvil za to, že Srbsko ve Valném shromáždění OSN podpořilo rezoluci navrženou Ukrajinou a evropskými zeměmi, která označuje Rusko za agresora. Informovala o tom agentura Beta. Rusko dnes uvedlo, že omluvu přijímá.

Valné shromáždění OSN v pondělí schválilo rezoluci Ukrajiny a evropských zemí, která potvrzuje ukrajinskou územní celistvost a označuje Rusko za agresora. Pro hlasovalo 93 zemí včetně Česka. Hlasování se zdrželo 65 států a 18 zemí, včetně Spojených států, Ruska, Maďarska či Izraele, bylo proti.

„Myslím, že Srbsko dnes udělalo chybu, omlouvám se kvůli tomu občanům a nesu za to sám vinu, protože jsem unavený, mám toho hodně a nemohu stihnout vše,“ řekl Vučić v pondělí pozdě večer v televizi Hepi.

Téměř polovina Němců je pro ukončení pomoci Ukrajině, ukázal průzkum

Téměř polovina Němců je proti tomu, aby Německo dále podporovalo Ukrajinu posíláním zbraní nebo finančně, plyne z průzkumu společnosti Insa pro zpravodajský portál t-online. Zvláště silný je takový postoj u mladé generace.

Z exkluzivního průzkumu vyplývá, že 46 procent Němců si přeje, aby spolková země nepodporovala zemi čelící už tři roky ruské agresi zbraněmi nebo penězi. Osmadvacet procent naopak chce, aby příští vláda Ukrajině zbraně i peníze posílala.

Sedm procent dotázaných chce, aby Německo Ukrajině pomáhalo pouze finančně, osm procent je pak pouze pro zbrojní pomoc. Šest procent lidí nemá vyhraněný názor a tři procenta dotázaných uvedla, že je jim téma lhostejné.

Ukrajinský parlament na druhý pokus přijal prohlášení na podporu Zelenského

Prezidentské volby na Ukrajině budou vyhlášeny po skončení války, uvádí se v prohlášení, které dnes přijal ukrajinský parlament na podporu legitimity prezidenta Volodymyra Zelenského. Píšou to ukrajinská média. Ukrajina se již déle než tři roky brání ruské agresi, a proto se nemohly konat prezidentské volby, které by se za normálních okolností uskutečnily loni. Zelenskyj má podle ústavy plnit své pravomoci až do doby, než se funkce ujme nově zvolený prezident, zdůraznil parlament podle agentury Unian.

Prohlášení „o podpoře demokracie na Ukrajině v podmínkách ruské agrese“ přijal ukrajinský parlament na druhý pokus. V pondělí pro návrh hlasovalo jen 218 poslanců, zatímco k přijetí bylo zapotřebí nejméně 226 hlasů. Dnes pro prohlášení hlasovalo 268 poslanců, uvedl poslanec Jaroslav Železňak.

U vyslání vojáků na Ukrajinu je třeba počkat na jasné parametry, míní Černochová

V otázce vyslání vojáků na Ukrajinu je podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) potřeba počkat na více informací a jasné parametry. Nechce dělat unáhlená sdělení a děsit českou veřejnost. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky je diskuse absolutně předčasná. Oba to řekli novinářům na tiskové konferenci po zahájení velitelského shromáždění. O vyslání evropských mírových sil na Ukrajinu se mluví v souvislosti s případným uzavřením mírové dohody s Ruskem, které Ukrajinu před třemi roky vojensky napadlo.

Černochová zatím nemá k možnému vyslání vojáků po dojednání míru na Ukrajině podrobné informace. „Vyčkejme prosím nějakých jasných mantinelů, parametrů toho, jak by ta spolupráce měla probíhat,“ řekla ministryně. Je podle ní také potřeba vzít v potaz další okolnosti, jako je momentální nasazení armády v operacích. „Pokud bychom někam dál posílali vojáky, tak musíme někde zase ty vojáky ubírat, protože nemáme tolik vojáků, kolik bychom si přáli, abychom je mohli posílat do misí,“ dodala.

Průzkum: Češi důvěřují více Zelenskému a Slováci zase Putinovi

Češi důvěřují více ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému než hlavě Ruska Vladimiru Putinovi, kdežto Slováci zase víc věří ruskému prezidentovi. Vyplývá to z únorového průzkumu agentury NMS Market Research. Většina Čechů i Slováků ale jak Zelenskému, tak Putinovi nedůvěřuje. Rusko před třemi lety zahájilo vojenský útok na Ukrajinu. Válka stále trvá, kvůli ruské invazi podle posledních údajů OSN zahynulo na Ukrajině nejméně 13 300 civilistů.

V Česku vyjádřilo důvěru Zelenskému 32 procent účastníků průzkumu, zatímco na Slovensku 23 procent. Putinovi důvěřuje pouze 11 procent Čechů, kdežto na Slovensku má hlava Ruska důvěru skoro trojnásobně větší - 28 procent lidí.

U obou těchto politiků však výrazně převažuje v Česku i na Slovensku podíl nedůvěry obyvatel. Ukrajinskému prezidentovi nedůvěřuje 59 procent Čechů a 68 procent Slováků a ruskému 81 procent Čechů a 62 procent Slováků.

Rusko po hlasování v RB OSN uvítalo „vyváženější“ přístup USA k Ukrajině

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že vítá podle něj vyváženější přístup USA vůči Ukrajině. Učinil tak poté, co Rada bezpečnosti OSN v pondělí přijala rezoluci navrženou Spojenými státy, která zaujala neutrální postoj k ruské invazi na Ukrajinu. Informovala o tom agentura Interfax.

„Vidíme, že Spojené státy zaujímají mnohem vyváženější postoj, což skutečně pomáhá úsilí zaměřenému na řešení konfliktu na Ukrajině. To samozřejmě vítáme,“ řekl Peskov. Evropa tuto „vyváženost“ dosud nevykazuje, což se ale může změnit po jednáních mezi Evropany a Američany, dodal.