Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ruský centrální depozitář podal u Soudního dvora EU žalobu kvůli sankcím

Ruský Národní vypořádací depozitář (NRD) podal u Soudního dvora Evropské unie žalobu, ve které žádá zrušení sankcí. Ty na něj v červnu za invazi ruských vojsk na Ukrajinu uvalila Evropská unie a jejich zavedení pak Rusku znemožnilo uhradit dluh zahraničním věřitelům. Informují o tom dnes agentury TASS a Reuters.

Rusko mělo na konci května zaplatit úroky ze dvou emisí zahraničních dluhopisů v celkovém objemu zhruba 100 milionů dolarů (více než 2,3 miliardy korun). Věřitelé však peníze kvůli sankcím nedostali ani v 30denní odkladné lhůtě.

Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service pak Rusko označila za zemi v platební neschopnosti, což Moskva neuznává. U závazků vůči zahraničním věřitelům je to první platební neschopnost od bolševické revoluce před více než 100 lety.

Z Ukrajiny vypluly další dvě lodě, jedna veze kukuřici, druhá pšenici

Z ukrajinských přístavů v Černém moři dnes vypluly dvě další lodě přepravující obilniny, uvedlo turecké ministerstvo obrany na twitteru. Loď s pšenicí pluje do Turecka, loď s nákladem kukuřice do Íránu. Obnovení vývozu umožnila dohoda o odblokování ukrajinských přístavů, kterou na konci července uzavřela Ukrajina s Ruskem za zprostředkování Turecka a OSN.

Přístav Čornomorsk opustila loď Sormovsky plavící se pod vlajkou Belize, která veze 3050 tun pšenice do tureckého Tekirdagu. Loď Star Laura pod vlajkou Marshallových ostrovů má na palubě 60 tisíc kukuřice a pluje do Íránu.

Na Charkov dopadlo pět raket, v Chersonu se zatýkalo, uvedli Ukrajinci

Na ukrajinský Charkov v noci na dnešek dopadlo pět ruských raket, napsal na sociální síti telegram charkovský starosta Ihor Terechov. Informovala o tom ruskojazyčná verze stanice BBC. Neklidnou noc zažil i Cherson na jihu Ukrajiny, kde se v noci zatýkalo a probíhaly domovní prohlídky, oznámil zástupce šéfa místní správy Jurij Sobolevskyj.

„Noc v Chersonské oblasti byla neklidná. Kromě leteckého poplachu a zpráv o explozích v oblasti Nové Kachovky jsou v samotném Chersonu informace, že Orkové (Rusové) opět provedli sérii nočních prohlídek a zadržení. Vše v nejlepších tradicích 30. let v Sovětském svazu. Děsivější než zvuk letadel je pro lidi hluk motoru vojenského Uralu, nadávky s ruským přízvukem na vlastním dvoře a úvahy, pro koho přišli tentokrát,“ napsal Sobolevskyj.

Ruské síly ostřelovaly i dva okresy v Dněpropetrovské oblasti. Poblíž Nikipolu dopadlo 40 raket, tři lidé včetně dvanáctiletého chlapce byli zraněni. Informoval o tom šéf oblasti Valentyn Rezničenko.

Wizz Air nabízí dalších 100 tisíc letenek zdarma Ukrajincům prchajícím z vlasti

Maďarská nízkonákladová letecká společnost Wizz Air nabízí dalších 100 tisíc letenek zdarma Ukrajincům, kteří prchají kvůli ruské invazi ze své vlasti. S odvoláním na oznámení aerolinek o tom informovala agentura MTI.

Letenky platí na lety společností Wizz Air Hungary a Wizz Air UK na 800 linkách mezi 15. zářím a 8. prosincem. Pomohou „obyvatelům Ukrajiny dostat se do svých destinací“, uvedla společnost Wizz Air. Letecká společnost zájemce směřuje na speciální webovou adresu.

Už dříve, na počátku března, nabídla obdobně Wizz Air 100 tisíc letenek Ukrajincům na linky po Evropě z Polska, Slovenska, Maďarska a Rumunska. Rusko Ukrajinu napadlo 24. února.

Šéf OSN vyzval k vytvoření demilitarizované zóny u Záporožské jaderné elektrárny

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k ukončení bojů v okolí Záporožské jaderné elektrárny na Ukrajině. Moskva a Kyjev se vzájemně obviňují z jejího ostřelování. O situaci jednala ve čtvrtek Rada bezpečnosti OSN, informovala dnes agentura Reuters. Rusko největší evropskou jadernou elektrárny obsadilo v březnu. Invazi na Ukrajinu Moskva zahájila 24. února. Elektrárnu stále řídí její ukrajinští technici.

Ukrajinská agentura Energoatom uvedla, že komplex v Záporoží byl ve čtvrtek pětkrát zasažen, a to i v blízkosti místa, kde jsou skladovány radioaktivní materiály. Zástupci Ruskem jmenované správy uvedli, že Ukrajina ostřelovala elektrárnu dvakrát, čímž narušila výměnu směn, uvedla ruská tisková agentura TASS.

Estonsko zakáže vstup do země Rusům s vízy, které samo vydalo

Estonsko zakáže vstup do země ruským občanům s schengenskými vízy, které samo vydalo. Zákaz vstoupí v platnost od 18. srpna, oznámil ministr zahraničí Urmas Reinsalu na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády. Vstup na víza vydaná jinými státy Evropské unie zatím bude možný.

Po zrušení leteckého spojení mezi Evropskou unií a Ruskem se autobusy do Pobaltí staly jednou z hlavních cest, jak se Rusové mohou dostat do Evropy. Estonsko chce nyní tuto trasu uzavřít většině Rusů, poznamenala BBC na svém ruskojazyčném webu.

Země na dárcovské konferenci v Kodani přislíbily Ukrajině přes 1,5 miliardy eur

Přes 1,5 miliardy eur (36,5 miliardy korun) přislíbila na pomoc Ukrajině skupina 26 zemí na dárcovské konferenci v Kodani, oznámil dnes dánský ministr obrany Morten Bodskov. Finance zemi, kterou letos v únoru napadlo Rusko, pomohou dál se bránit invazním silám, uvedla agentura Reuters. Pořádající Británie a Dánsko už na začátku konference oznámily, že na Ukrajinu pošlou mimo jiné další salvové raketomety, přesně naváděné rakety a také jiné zbraně a potřebné vybavení.

Ukrajinské uprchlice narážejí v Evropě při hledání práce na problémy

Ukrajinští uprchlíci, kteří se rozhodli v zahraničí vstoupit na pracovní trh, narážejí často na překážky jazykovou bariérou počínaje a nutností zajistit péči o děti konče. Stovky tisíc Ukrajinců a Ukrajinek ale práci i přesto v zemích Evropské unie nalézají, a to i díky usnadněné proceduře pro ukrajinské uprchlíky. V Polsku, kam zamířila největší část uprchlíků, si po ruské invazi na Ukrajinu našlo práci bezmála 390.000 z nich.

Záporožská jaderná elektrárna, největší v Evropě, byla znovu ostřelována, hlásí Enerhoatom. Z ostřelování se vzájemně obviňují Rusové a Ukrajinci.

Ukrajina potřebuje stabilizovat frontu a připravit protiútok, řekl Reznikov

Pro Ukrajinu je nyní nezbytné zastavit postup ruského agresora, stabilizovat frontovou linii a připravit protiútok s cílem osvobodit území obsazené nepřítelem, uvedl dnes na dárcovské konferenci v Kodani ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Podle agentury Ukrinform upozornil, že délka fronty přesahuje 2500 kilometrů, přičemž aktivně se nyní bojuje na frontě dlouhé 1300 kilometrů.

„Náš cíl se nezměnil: je to obnova svrchovanosti a územní celistvosti našeho státu v mezinárodně uznaných hranicích,“ řekl Rezikov podle Ukrinform. Vysvětlil také, že k tomu si Kyjev určil několik priorit, mezi nimi například zajištění, že Rusko nebude moci manévrovat v severozápadní části Černého moře, funkční protivzdušná obrana velkých měst a objektů kritické infrastruktury, obrana hranic s Běloruskem a také konkrétní možnosti potřebné ke stabilizaci fronty a vytvoření podmínek pro ukrajinský protiútok.

Analytik: ČR není na ruském uhlí závislá, výpadek se nahradí dovozem odjinud

Česká republika není na ruském uhlí příliš závislá. Výpadek dodávek ruského uhlí se tak zřejmě podaří nahradit importem z jiných zemí. Loni se do ČR dovezlo z Ruska přibližně 300.000 tun černého uhlí, což je přibližně sedm procent celkového importu, řekl analytik Purple Trading Petr Lajsek. Obecně se podle něj dovezené uhlí využívá průmyslově zejména na Ostravsku. Česko je na ruském uhlí závislé výrazně méně než například na ropě.

AP: McDonald's postupně otevře restaurace na Ukrajině, začne v Kyjevě

Řetězec restaurací rychlého občerstvení McDonald's v nadcházejících měsících plánuje znovu otevřít své provozovny na Ukrajině. S odkazem na interní sdělení firmy to dnes uvedla agentura AP. Je to podle ní symbol alespoň částečného návratu k normalitě v jinak válkou zasažené zemi, a také ukázka podpory od americké firmy, která se stáhla z ruského trhu.

Hamburgerový gigant restaurace na Ukrajině zavřel po začátku invaze ruských vojsk z konce února. Svým více než 10.000 zaměstnanců tam ale dál platí mzdy.

Británie a Dánsko pošlou na Ukrajinu další peníze a zbraně

Británie a Dánsko pošlou na Ukrajinu další peníze a zbraně. Oznámily to dnes podle agentury Reuters na dárcovské konferenci v Kodani. Británie dodá podle ministra Bena Wallace mimo jiné další salvové raketomety, které mohou zasáhnout cíle ve vzdálenosti až 80 kilometrů.

Wallace řekl, že dodávka zbraní pomůže Ukrajině bránit se proti ruskému těžkému dělostřelectvu. "Naše pokračující podpora vysílá velmi jasný vzkaz, že Británie a mezinárodní společenství jsou nadále proti této ilegální válce a budou stát bok po boku a poskytovat Ukrajině obrannou vojenskou pomoc, aby se mohla bránit Putinově invazi," prohlásil Wallace.

Británie podle agentury Reuters Ukrajině poskytne také významný počet přesně naváděných raket M31A1. Už dříve Británie Ukrajině poskytla pokročilé zbraňové systémy a vycvičila tisíce ukrajinských vojáků.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová na konferenci, která hostí několik evropských ministrů obrany, oznámila navýšení dánské finanční pomoci Ukrajině o 110 milionů eur (téměř 2,7 miliardy korun). "Toto je válka o hodnoty, na nichž stojí Evropa a svobodný svět. Dnes znovu potvrzujeme svůj závazek podporovat Ukrajinu," řekla Frederiksenová.

Podle Reuters bude celková dánská pomoc Ukrajině od začátku války obnášet více než tři miliardy dánských korun (zhruba deset miliard korun českých). Více než polovina dnes ohlášené pomoci má být použita na obstarání zbraní a podporu výroby zbraní. Ze zbytku mají být financovány dodávky dánských zbraní a vojenského vybavení a také výcvik vojáků.

Dánsko už vpředvečer konference oznámilo, že se zapojí do výcviku ukrajinských vojáků a důstojníků v Británii i na svém území.

Konference, kterou společně pořádají Dánsko, Británie a Ukrajina, má projednat dlouhodobou podporu Ukrajině po ruské invazi. Tu Moskva nazývá speciální operací, jejímž cílem je zajistit Rusku bezpečnost před údajnou rozpínavostí NATO.

Lotyšský parlament označil Rusko za stát podporující terorismus

Lotyšský parlament dnes označil Rusko za stát podporující terorismus a vyzval členské země Evropské unie, aby pozastavily vydávání víz ruským a běloruským občanům. Informoval o tom lotyšský veřejnoprávní server LSM. Poslanci pobaltské země rovněž podle serveru Delfi a ruské služby BBC označili ruské jednání na Ukrajině za "cílenou genocidu" Ukrajinců. Je to xenofobní, reagovala Moskva.

"Rusko už mnoho let přímo i nepřímo podporuje a financuje teroristické režimy a organizace," uvedl šéf lotyšského parlamentního zahraničního výboru Rihards Kols. Rusko je podle něj největším dodavatelem zbraní režimu syrského prezidenta Bašára Asada, podílelo se na otravě otce a dcery Skripalových v britském Salisbury v roce 2018 nebo o čtyři roky dříve na sestřelení dopravního letadla MH-17 nad východní Ukrajinou.

"Na Ukrajině zvolilo Rusko podobnou, krutou, nemorální a ilegální taktiku, používá nepřesné a mezinárodně zakázané zbraně a munici, zaměřuje nepřiměřenou brutalitu na civilisty a veřejná místa," řekl Kols. Moskva se podle něj snaží o zastrašení a demoralizaci Ukrajinců a o okupaci sousední země, přičemž násilí používá pro politické účely.

Lotyšský parlament ve své rezoluci mimo jiné konstatuje, že od nevyprovokovaného ruského útoku na Ukrajinu muselo 12 milionů Ukrajinců opustit své domovy a přes pět milionů lidí i svou vlast. Skupiny na ochranu lidských práv a mezinárodní pozorovatelské mise zaznamenaly zvěrstva páchaná ruskými ozbrojenými silami na ukrajinských civilistech, včetně mučení, znásilňování, zabíjení a masového zadržování civilistů v takzvaných filtračních centrech, jakož i hromadné deportace, stojí podle LSM v parlametním prohlášení.

Dokument rovněž odsuzuje nedávný ruský útok na ukrajinský přístav Oděsa. Ten přišel den poté, co Moskva a Kyjev podepsaly společně s Tureckem a OSN dohodu o vývozu ukrajinského obilí. Lotyšští poslanci kromě toho podle agentury AFP uvedli, že ruskou invazi podpořil běloruský režim, a vyzvali mezinárodní společenství, aby na Bělorusko uvalilo stejné sankce, jaké přijalo proti Rusku. Vůči Moskvě chce finanční postihy zpřísnit.

Moskva i přes množící se důkazy a svědectví odmítá, že by se na Ukrajině zaměřovala na civilisty a civilní objekty. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová na dnešní krok lotyšského parlamentu reagovala podle agentury TASS na sociální platformě telegram, kde ho označila za "zvířecí xenofobii". Rozhodnutí lotyšských poslanců se nezakládá na žádných faktech, sdělila.

Scholz: Německo bude Ukrajinu v obraně před ruskou invazí dále podporovat

Německo bude dál podporovat Ukrajinu, která se brání ruské invazi. Dnes to na tiskové konferenci prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, který zopakoval, že odpovědnost za válku nese ruský prezident Vladimir Putin. Scholz také řekl, že Německo stojí o vyšetření ruských válečných zločinů.

"Válka na Ukrajině zůstává největší výzvou," poznamenal Scholz. "Německo po ruské invazi učinilo zásadní politický obrat v dodávkách zbraní," uvedl s odkazem na rozhodnutí Berlína poskytnout Ukrajině zbraně na obranu. "Válka na Ukrajině vyžaduje, abychom činili dalekosáhlá rozhodnutí na podporu ukrajinského boje za nezávislost," řekl.

Podle kancléře je třeba společně s Evropskou unií učinit vše, aby bylo možné objasnit a potrestat ruské válečné zločiny. Scholz zdůraznil, že za válku je zodpovědný Putin, a bez odpovědi ponechal dotaz, za jakých podmínek by současného šéfa Kremlu opět pozval do Německa.

Novináře dnes zajímalo i možné angažmá bývalého sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera při mírových rozhovorech. Schröder je v Německu i ve své straně kritizován za úzké vazby na Rusko a na Putina. Scholz, který je rovněž sociální demokrat, si ale nemyslí, že by bývalý šéf německé vlády mohl nyní nějakou roli sehrát.