Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Dodávky ropy do ČR ropovodem Družba by mohly být obnoveny v pátek, či v sobotu, řekl v ČT šéf Mero Pantůček. Ropa už teče do Maďarska i na Slovensko. Podrobnosti čtěte tady.

Moskva odmítá, aby Švýcarsko zastupovalo ukrajinské zájmy

Moskva odmítá, aby Švýcarsko zastupovalo v Rusku zájmy Ukrajiny, uvedla dnes agentura TASS s odkazem na vyjádření tiskového oddělení ruského ministerstva zahraničí. Ukrajina dříve souhlasila, aby Švýcarsko jejím jménem začalo vykonávat mandát ochranné mocnosti v Rusku, informovala ve středu podle agentury AFP švýcarská diplomacie s tím, že krok musí ještě schválit Moskva.

"Velmi jasně jsme odpověděli, že Švýcarsko bohužel přišlo o status neutrálního státu, a nemůže tak vystupovat ani jako prostředník, ani zastupovat zájmy," sdělil dnes novinářům Ivan Něčajev z tiskového oddělení ruského ministerstva zahraničí. Doplnil, že alpská země přestala být neutrální, když se připojila k sankcím uvaleným na Rusko.

Švýcarsko se připojilo k šestému balíčku sankcí namířených proti Rusku a Bělorusku, který Evropská unie přijala začátkem června. Zavázalo se tak mimo jiné, že přestane nakupovat ruskou ropu. Švýcarsko také v červnu uvedlo, že se připojí k rozhodnutí odpojit tři ruské banky, včetně největší ruské banky Sberbank, od systému mezinárodních plateb SWIFT.

Podle ženevské úmluvy může stát, který je ve válce s dalším státem, jmenovat třetí zemi, aby ho zastupovala ve znepřáteleném státě. Takzvaná ochranná mocnost pak může zprostředkovávat komunikaci mezi znepřátelenými zeměmi a udržovat alespoň minimální úroveň diplomatických vztahů. Kyjev a Bern například plánovaly, že by švýcarské velvyslanectví v Moskvě poskytovalo konzulární služby Ukrajincům, kteří se nacházejí v Rusku, uvedla švýcarská veřejnoprávní stanice RTS.

V Evropské unii začal v plném rozsahu platit zákaz dovozu ruského uhlí, na kterém se členské země dohodly v rámci pátého balíku protiruských sankcí.

Rusko pravděpodobně nedokáže splnit zakázky na vývoz zbraní, míní Londýn

Je velmi nepravděpodobné, že Rusko bude schopno splnit některé objednávky na vývoz svých bojových vozidel. A to kvůli mimořádné poptávce od ruské armády bojující na Ukrajině a v důsledku sílících účinků západních protiruských sankcí. Ve zprávě shrnující nejnovější poznatky britských zpravodajských služeb ohledně ruské invaze na Ukrajině to uvádí britské ministerstvo obrany.

"Bělorusko nedávno zveřejnilo podrobnosti o své nové modernizaci hlavního bojového tanku (MBT) T-72B," uvádí britský resort obrany. "Bělorusko pravděpodobně vyvinulo toto alternativní řešení místo programu modifikace MBT, který byl dříve zadán ruské státní společnosti Uralvagonzavod," dodalo britské ministerstvo.

Rusko dlouhodobě považuje obranný průmysl za jeden ze svých nejdůležitějších exportních úspěchů. Podle Britů však utrpěla pověst ruského obranného průmyslu v zahraničí. "Jeho vojensko-průmyslové kapacity jsou nyní pod značným tlakem a důvěryhodnost mnoha jeho zbraňových systémů podkopalo spojení se špatnými výsledky ruských sil ve válce na Ukrajině," domnívá se Londýn.

Dočasnou ochranu v České republice dostalo přes 410 tisíc ukrajinských běženců, v pondělí 1096

Počet víz dočasné ochrany, které Česko vydalo ukrajinským uprchlíkům za téměř půlrok trvání rusko-ukrajinského konfliktu, překročil 410 tisíc. K dnešku jich ministerstvo vnitra eviduje 410 459. Ve středu bylo víz, která umožňují běžencům pobývat v zemi až rok, 1096, proti minulému týdnu o čtyři desítky méně. Vyplynulo to z údajů, která ministerstvo zveřejnilo na twitteru.

Dočasná víza jejich držitelům otevírají i přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Na zdravotní pojištění mají běženci nárok nejvýše 150 dnů od udělení víza.

Cizinecké policii se ve středu nahlásilo 1854 lidí a od únorového začátku války 410 039 uprchlíků. Na policii nemusí hlásit pobyt děti mladší 15 let, kterých je mezi běženci podle statistik ministerstva asi třetina. Z dospělých je pak 72 procent žen. Podle dat ze zápisů do škol příchozích z Ukrajiny v Česku zůstává méně než 300 tisíc. Ministerstvo práce a sociálních věcí ve středu uvedlo, že přes 101 tisíc z nich si našlo v Česku práci. Údaj podle něj vychází z informací, které má úřad práce od zaměstnavatelů.

Počet dočasných víz vydaných Ukrajincům v České republice je v posledních třech týdnech podobný. V pondělí a středy přesáhl tisícovku, v úterý a čtvrtky jich bylo kolem 500 a v pátky okolo 800. O víkendových dnech bylo vydaných víz maximálně několik desítek, minulý víkend Česko poprvé neudělilo od začátku rusko-ukrajinské války ani jedno vízum dočasné ochrany.

Z východu Ukrajiny přichází informace o těžkých bojí kolem obce Pisky

Ruské invazní jednotky útočí u východoukrajinských obcí Marjinka a Pisky, informoval dnes ukrajinský generální štáb ve svém pravidelném hlášení o situaci na bojišti. Podle agentury Reuters zuří v okolí Pisků těžké boje. Představitel samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR) Daniil Bezsonov tvrdí, že Pisky jsou pod kontrolou ruských a proruských sil, ovšem Kyjev tuto informaci popírá.

"V Piskách je horko. Město je naše, ale na jeho severu a západě zůstávají roztroušená ohniska odporu," uvedl Bezsonov na platformě Telegram. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč nicméně podle Reuters popřel, že by Pisky padly. Ruský postup do Pisků nebyl úspěšný, sdělil. Silně opevněné město je klíčové v obraně Doněcké oblasti, poznamenal Reuters.

Donbas se stal hlavním cílem Moskvy poté, co se jí na začátku invaze nepodařilo obsadit hlavní město Kyjev. Zatímco Luhanská oblast je nyní téměř zcela pod ruskou kontrolou, Doněckou oblast z části stále ovládají Ukrajinci.

"Nepřítel soustředí své úsilí na získání plné kontroly nad územím Luhanské a Doněcké oblasti, udržení dočasně dobytých částí Chersonské, Charkovské, Záporožské a Mykolajivské oblasti," napsal ráno ve své zprávě o vývoji bojů ukrajinský generální štáb. Rusko se podle něj snaží o vytvoření příznivých podmínek pro obnovení ofenzívy na některých místech a také zablokování ukrajinské námořní komunikace v Černém moři.

Ukrajina mezitím ve středu obvinila Rusko ze zabití nejméně 13 lidí při raketových útocích, přičemž střely podle ní invazní síly odpálily z oblasti kolem okupované Záporožské jaderné elektrárny, zatímco věděly, že pro ukrajinské obránce je riskantní palbu opětovat. "Zbabělí Rusové už nemohou nic dělat, tak udeřili na města, zatímco se nečestně schovávali v Záporožské jaderné elektrárně," uvedl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak.

Oblastní představitelé okupovaných území, které dosadila do úřadů Moskva, dnes ráno podle ruských tiskových agentur naopak tvrdili, že ruská protivzdušná obrana odrazila pokusy ukrajinských ozbrojených sil o útok na město Enerhodar a nedalekou jadernou elektrárnu. Člen rady okupační administrativy Záporožské oblasti Vladimir Rogov tvrdí, že Ukrajinci útočili mimo jiné pomocí dronů, raketometů a dělostřelectva. Kyjev se zatím nevyjádřil.

Moskva a Kyjev se v uplynulých dnech vinily navzájem z útoků v blízkosti této největší atomové elektrárny v Evropě, kterou v březnu za dramatických okolností získaly pod kontrolu ruské invazní jednotky.

Podobná prohlášení bojujících stran nelze nezávisle ověřit.

Od běloruského letiště u ukrajinských hranic byly v noci hlášeny výbuchy

Z oblasti běloruského vojenského letiště Zjabrauka, které se nachází nedaleko ukrajinských hranic, se v noci na dnešek ozvaly četné výbuchy a byly vidět záblesky. Informoval o tom běloruský nezávislý server Naša Niva s odvoláním na telegramový kanálmonitorovací skupiny Belaruski Hajun. Příčiny explozí podle nich nejsou známy. Běloruské ministerstvo obrany podle agentury TASS informace o explozích popřelo. Vzplál tam motor jednoho z kusů techniky, sdělil resort.

Zjabrauka leží asi deset kilometrů od běloruského Homelu a několik desítek kilometrů od ukrajinských hranic. Na tamní základně je od letošní zimy umístěno ruské letectvo a raketové systémy, které Moskva používá k úderům proti Ukrajině, píše Naša Niva.

Začátkem srpna byla podle ní v této oblasti údajně zpozorována přeprava raket pro protiletadlové komplexy S-300 a S-400. Minsk už dříve oznámil, že se v Bělorusku od 9. do 11. srpna bude konat cvičení protivzdušné obrany.

"Při zkušební jízdě jednoho z kusů techniky po výměně motoru došlo k jeho požáru. Personál přijal včasná opatření k jeho uhašení. Nejsou žádní zranění," reagovalo dnes tiskové oddělení ministerstva obrany na zprávy o explozích.

Rusko vojensky napadlo Ukrajinu 24. února. Minsk se do ruské invaze přímo nezapojil, ale dal Moskvě pro její agresi k dispozici své území a základny.

Satelitní snímky ruské základny na Krymu ukazují rozsáhlé škody

Satelitní snímky ukazují rozsáhlé škody a několik zničených ruských bojových letounů na letecké základně na Moskvou anektovaném poloostrově Krym, kterým začátkem týdne otřásly exploze. Ukrajina se k odpovědnosti za exploze nepřihlásila, nové satelitní snímky ale podle zpravodajského webu BBC naznačují, že mohlo jít o cílený útok.

Na ruském vojenském letišti Saky (rusky Saki) u Novofedorivky (rusky Novofjodorovky) na západě Krymu došlo v úterý k sérii explozí, při kterých zemřel jeden člověk.

Satelitní záběry americké společnosti Planet Labs ukazují, že rozsáhlé části letištní plochy jsou spálené. Hlavní vzletové a přistávací dráhy základny se zdají být neporušené, ale nejméně osm letadel bylo patrně poškozeno nebo zničeno. Na snímku je vidět několik kráterů. Většina z nich se nachází v části základny, kde byly letouny zaparkované pod širým nebem.

Snímky "před" a "po" pořízené společností Planet Labs, která monitoruje stovky satelitních záběrů nad Ukrajinou, jsou prvním nezávislým potvrzením, že základna mohla být poškozena. Podrobnosti o rozsahu výbuchů byly dosud omezené.

Stále však není jasné, jak a čím byla základna poškozena. Rusko trvá na tom, že exploze byly způsobeny výbuchem munice ve skladu kvůli nedodržení pravidel požární bezpečnosti.

Ukrajina se k odpovědnosti nepřihlásila a její ministr obrany Oleksij Reznikov naznačil, že na vině mohou být neopatrní ruští vojáci. "Myslím, že ruští vojáci na této letecké základně porušili velmi známé pravidlo: nekouřit na nebezpečných místech," řekl.

Ukrajinský generální štáb ve své středeční svodce informoval o devíti zničených ruských letadlech za posledních 24 hodin. Ukrajinské vzdušné síly na svém facebookovém učtu napsaly, že se tak stalo na ruském vojenském letišti Saky. Rusko popřelo, že by bylo nějaké letadlo poškozeno. Nové snímky naznačují, že to není pravda.

Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014 po referendu, které nebylo mezinárodně uznané. Poloostrov, který zůstává pod ruskou kontrolou, byl ušetřen intenzivního bombardování a dělostřeleckého ostřelování, jaké se odehrávaly v jiných oblastech východní a jižní Ukrajiny od 24. února, kdy prezident Vladimir Putin nařídil ruským ozbrojeným silám vpadnout na Ukrajinu.

Ukrajinská armáda hlásí vyřazení dalšího mostu u Chersonu

Ukrajinské ozbrojené síly vyřadily z provozu Kachovský most v okupované Chersonské oblasti na jihu země, napsal dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na jižní velitelství ukrajinských sil a chersonskou oblastní správu. Po pondělním poškození Antonivského mostu v Chersonu ukrajinskou palbou se tak dále zkomplikuje zásobování ruských vojsk na pravém břehu Dněpru.

„Naše palebná kontrola nad dopravními a zásobovacími cestami na dočasně okupovaných územích Chersonské oblasti vedla ke konsolidaci statusu mostu u Kachovské vodní elektrárny jako nepoužitelného. Zásah byl přesný a účinný,“ uvedlo velitelství Jih v komuniké.

Deník dodal, že po pondělním zásahu Antonivského mostu začali z okupovaného Chersonu evakuovat rodiny ruských vojáků. Ruské úřady nicméně nadále pokračují v přípravách referenda o připojení Chersonské oblasti k Rusku.

Plošné pozastavení víz pro Rusy členskými státy EU by mohlo být další účinnou sankcí, uvedl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Otázku chce otevřít na jednání v Praze.

Ruskou novinářku Ovsjannikovovou znovu zadrželi, tentokráte ji hrozí vězení

Ruská novinářka Marina Ovsjannikovová, kterou proslavil v polovině března protest proti válce na Ukrajině v živém vysílání ruské televize, byla dnes znovu zadržena. Oznámily to tiskové agentury s odvoláním na novinářčina advokáta. Ovsjannikovová již třikrát dostala v ruské obdobě správního řízení pokuty za nepovolené protesty a „diskreditaci“ ruské armády, ale tentokráte čelí trestnímu stíhání za „šíření lživých informací“ o ozbrojených silách, za což v Rusku nově hrozí až 15 let vězení.

Za „lživé“ a „falešné“ úřady pokládají jakékoliv informace odchylující se od oficiální verze, která válku proti Ukrajině nenazývá válkou, ale „speciální vojenskou operací“. Rusko také oficiálně tvrdí, že neútočí na civilisty ani na civilní objekty.

„Jsme teď u vyšetřovatelů,“ řekl agentuře AFP advokát Dmitrij Zachvatov s tím, že jeho klientku zadrželi. Zachvatov ještě dříve agentuře TASS řekl, že výslechu předcházela domovní prohlídka. Neupřesnil, co se stalo důvodem ke trestnímu stíhání jeho klientky.

Sama Ovsjannikovová v aplikaci Telegram napsala, že ji o šesté ráno vpadla do domova desítka policistů a že ji stíhají kvůli protestu, který podnikla v polovině července na nábřeží řeky Moskvy naproti Kremlu. Tam přišla s plakátem s vyobrazením dětí zabitých na Ukrajině a nápisem „Kolik ještě musí zahynout dětí, abyste přestali?“ Více než 350 dětí zabitých na Ukrajině ani nyní nepokládá za žádný „fake“.

Senát souhlasil s nasazením až 1200 českých vojáků na východní hranici NATO

Na východní hranici NATO asi bude moci být v příštích dvou letech nasazeno kvůli posílení obrany až 1200 českých vojáků ročně. Počítá s tím plán zahraničních armádních misí do roku 2024, který dnes schválil Senát. Souhlas s vysláním musí dát také Sněmovna. Celkem by v zahraničních misích mohlo v roce 2023 a 2024 působit podle vládního návrhu až 1362 vojáků. Současné mise jsou platné do konce letošního roku.

Celý článek najdete zde >>>

Senát schválil širší možnosti uvalování sankcí i pravomoci úřadů

Celní správa dostane výslovně stanovené právo zadržet majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce. Bude mít právo zadržet dopravní prostředek, který takový majetek přepravuje. Porušení mezinárodních sankcí bude trestným činem. Počítá s tím novela zákona o provádění mezinárodních sankcí, kterou dnes schválil Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident. Novela rozšiřuje možnosti uvalování sankcí, posiluje pravomoci některých úřadů a zavádí například poplatek za správu zabaveného majetku.

Ukrajina potvrdila, že dostala peníze za tranzit ropy, uvedla ruská společnost Transněfť. Dodávky ropy jižní větví Družby Rusko obnoví odpoledne.