Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ruské síly opět ostřelovaly Charkov, zatím nejsou zprávy o obětech

Ruské síly na Ukrajině v noci na dnešek opět ostřelovaly Charkov a poškodily elektrický sloup a tramvajové koleje. Střepiny také poničily dvoupodlažní dům, který nemá nic společného s vojenskou infrastrukturou, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda. Zatím nejsou žádné zprávy o obětech nebo zraněných.

„V noci byl Charkov znovu ostřelován. Deset minut po druhé hodině ranní se ozvala série výbuchů, byly nejméně čtyři,“ uvedl na sociální síti Telegram starosta Charkova Ihor Terechov.

Ovsjannikovová u soudu opět vyvázla pokutou za protest proti válce

Soud v Moskvě dnes potrestal bývalou ruskou televizní moderátorku Marinu Ovsjannikovovou další pokutou - již třetí - za diskreditaci ruské armády, oznámil na svém webu list Kommersant. Tentokrát má novinářka zaplatit 40 tisíc rublů (přes 15 tisíc korun) za protiválečný protest u Kremlu.

Ovsjannikovová podnikla v půli července protestní akci přímo naproti Kremlu, sídlu prezidenta. Držela v rukou plakát s nápisem "Putin je vrah. Jeho vojáci jsou fašisté. Zemřelo 352 dětí. Kolik dětí ještě musí zemřít, abyste přestali?" K nohám si přitom položila panenky potřísněné červenou barvou.

Kommersant připomněl, že soud poprvé uložil Ovsjannikovové pokutu 30 tisíc rublů za březnový protiválečný protest podniknutý během živého vysílání nejsledovanější státní televize, podruhé šlo o 50 tisíc rublů za výroky před budovou soudu, který uvalil vazbu na opozičního politika Ilju Jašina.

Novinářům tehdy řekla, že "válka na Ukrajině je zločin, zběsilý pokus udržet se u moci" a že je přesvědčená, že pachatel nakonec usedne na lavici obžalovaných před mezinárodním tribunálem. Podle policejního protokolu se tak vyslovila proti "speciální vojenské operaci", jak Kreml nazývá válku proti Ukrajině, a také proti "počínání vrchního velitele", tedy proti prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Ovsjannikovová poprvé veřejně vyjádřila odpor proti ruské invazi na Ukrajinu v polovině března, když se v hlavním vysílacím čase nejsledovanější ruské televizní stanice objevila za zády moderátorky a roztáhla plakát s nápisem, že stanice šíří propagandu, a s výzvou ukončit válku. Novinářce tehdy televize dala výpověď a úřady jí uložily pokutu 30 tisíc rublů (asi 12 800 korun).

Po ukončení spolupráce s ruskou televizí se Ovsjannikovová stala přispěvatelkou německého deníku Die Welt. Vydala se pracovně i na Ukrajinu, odkud ji ale podle jejích vlastních slov musela redakce německého listu evakuovat, protože její působení v zemi tvrdě kritizovali novináři jiných médií. Do Ruska se podle médií novinářka vrátila kvůli soudu se svým manželem ohledně svěření dítěte do péče. Tento soud byl mezitím odročen na konec září.

Pokud svět nezastaví Rusko, spustí to podle Blinkena ve světě "loveckou" sezónu

Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes prohlásil, že pokud Rusko bude mít možnost šikanovat Ukrajinu, napadat a zabírat její území, aniž by se proti tomu někdo postavil, rozpoutá to ve světě "loveckou" sezónu a pocit, že jsou takové kroky v pořádku, uvedla agentura Reuters. Nejvyšší americký diplomat dnes vystoupil na tiskové konferenci spolu s jihoafrickou ministryní zahraničí Naledi Pandorovou v rámci návštěvy Afriky, během níž zavítá také do Konžské demokratické republiky a Rwandy.

"Pokud dovolíme tak velké zemi, aby šikanovala menší zemi, napadla ji a zabrala její území, pak to spustí "loveckou" sezónu nejen v Evropě, ale po celém světě," prohlásil Blinken.

Spojené státy podle ministra považují za důležité postavit se Rusku, protože jeho agrese proti Ukrajině ohrožuje základní principy mezinárodního soužití.

Pandorová uvedla, že nikdo v Jihoafrické republice válku na Ukrajině nepodporuje, ale zároveň upozornila, že pravidla mezinárodního práva nejsou uplatňována rovnoměrně. "Měli bychom být stejně znepokojeni tím, co se děje lidem v Palestině, jako tím, co se děje na Ukrajině," dodala.

Jihoafrická republika se dříve zdržela hlasování v OSN o usnesení odsuzujícím invazi na Ukrajinu a stejně jako další africké země odolala výzvám k odsouzení Ruska.

Blinken rovněž označil kroky Číny ohledně ukončení spolupráce s USA při řešení otázek klimatu, za trestání Afriky a rozvojového světa.

Rusko se pod vedením prezidenta Vladimira Putina už několik let snaží získat v Africe podporu a oživit přátelství, která začala před půl stoletím, kdy Sovětský svaz podporoval mnohá africká hnutí bojující za ukončení koloniální nadvlády, uvedla agentura AP.

Vliv Moskvy v Africe se projevil v březnu během hlasování ve Valném shromáždění OSN o odsouzení ruské invaze na Ukrajinu. Zatímco 28 afrických zemí hlasovalo pro rezoluci, významná část států tohoto kontinentu - konkrétně 25 - se rozhodla zdržet hlasování nebo se ho vůbec nezúčastnila.

Nejvýše postavený ruský diplomat, Sergej Lavrov, na konci července navštívil Egypt, Kongo, Ugandu a Etiopii, kde slíbil přátelství a obvinil Spojené státy a evropské země z toho, že svou "bezohlednou" politikou v oblasti životního prostředí zvyšují ceny potravin. Obvinil je rovněž z hromadění potravin během pandemie covidu-19.

"Situace na Ukrajině sice dodatečně negativně ovlivnila trh s potravinami, ale ne kvůli ruské speciální operaci, nýbrž spíše kvůli naprosto neadekvátní reakci Západu, který vyhlásil sankce," tvrdil podle AP Lavrov v etiopské metropoli Addis Abebě.

Z ukrajinských přístavů vypluly další dvě lodě se zemědělskými produkty

Z ukrajinských přístavů dnes vypluly další dvě lodě se zemědělskými produkty. Informovalo o tom turecké ministerstvo obrany. Stalo se tak na základě dohod o odblokování ukrajinských přístavů, které v červenci uzavřela Ukrajina, Rusko, Turecko a OSN. Celkem od minulého týdne vyplulo z Ukrajiny deset nákladních plavidel, poznamenala agentura Reuters.

Loď Sacura převážející 11 tisíc tun sójových bobů vyplula podle tureckého ministerstva z přístavu v Južném a míří do Itálie. Plavidlo Arizona opustilo Černomorsk s 48 458 tunami obilí, které má převézt do Iskenderunu v jižním Turecku. V neděli z ukrajinských černomořských přístavů postupně vypluly čtyři lodě vezoucí dohromady téměř 170 tisíc tun obilí a dalších zemědělských výrobků.

Plavidlo Polarnet, které z Ukrajiny vyplulo v pátek, mezitím dorazilo do své destinace v Turecku, kde bude vyloženo, čímž se završila první zásilka od chvíle, kdy se minulý týden obnovil vývoz ukrajinských zemědělských produktů.

Loď Razoni, která z Ukrajiny vyplula jako první, měla podle Reuters dorazit do Libanonu v neděli, ale v současné době kotví u jižního pobřeží Turecka.

Problém tkví v tom, že soukromý zákazník v Libanonu odmítl převzít ukrajinskou kukuřici na lodi Razoni, protože se dodávka zpozdila o více než pět měsíců, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinské velvyslanectví. Odesilatel nákladu proto nyní hledá jiného kupce, ať už v Libanonu, anebo v jiné zemi. Od potíží se distancovala libanonská vláda i OSN s tím, že jde o obchodní záležitosti.

Podle tureckého ministerstva obrany vyvezlo z Ukrajiny od 1. srpna zatím sedm lodí přibližně 243 tisíc tun kukuřice. Na dalších plavidlech bylo 11 tisíc tun sójových bobů, 6000 tun slunečnicového oleje a 45 tisíc tun slunečnicového extrahovaného šrotu (moučky).

Ukrajinské ministerstvo dopravy v neděli informovalo, že v přístavu Čornomorsk zakotvila poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu loď určená pro přepravu sypkého nákladu plující pod cizí vlajkou. Plavidlo Fulmar S je podle něj připraveno k naložení zboží. Druhou loď směřující k Ukrajině - Osprey S - zkontrolovaly v neděli úřady v Istanbulu a dnes ráno se blížila k Ukrajině, podotkl Reuters.

OSN a Turecko pomohly vyjednat dohodu v situaci, kdy kvůli zastavení vývozu ukrajinské zemědělské produkce v důsledku ruské agrese hrozí v části afrických, asijských a blízkovýchodních zemí hladomor. Před začátkem války Ukrajina i Rusko patřily k předním dodavatelům obilí a dalších potravin na světový trh.

Na dopravu černomořským koridorem dohlíží společné koordinační centrum v Istanbulu, kde pracují lidé z Ruska, Ukrajiny, Turecka a zástupci OSN.

Rusko podle Pentagonu přišlo na Ukrajině až o 80 tisíc vojáků

Rusko ve válce proti Ukrajině přišlo o 70 až 80 tisíc zabitých a zraněných vojáků, uvedl dnes náměstek amerického ministra obrany Colin Kahl. Ruská vojska vpadla na Ukrajinu před 166 dny a rozpoutala tak největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Ukrajinský generální štáb dnes odhadl, že ukrajinské síly od začátku války zabily na 42 340 ruských vojáků. Rusko již řadu měsíců žádné své ztráty neoznamuje.

Tvrzení znepřátelených stran o ztrátách způsobených nepříteli nelze v podmínkách bojového konfliktu ověřit z nezávislých zdrojů.

Dobyté území na východě Ukrajiny přišlo ruskou armádu "mimořádně draho", poznamenal Kahl podle agentury Reutes. Výsledek přičetl jednak tomu, jak dobře si vede ukrajinská armáda, jednak vojenské pomoci ze Západu. Situace na bojišti ve východoukrajinském Donbasu se podle představitele Pentagonu stabilizovala a těžiště bojů se přesouvá na jih Ukrajiny, kde ruská vojska brání územní zisky v Chersonské a Záporožské oblasti z počátku války. Ruský prezident Vladimir Putin ani za cenu značných ztrát nedosáhl žádného ze svých cílů na Ukrajině a ruští vojáci jsou demoralizováni, dodal Kahl podle BBC.

Stanice BBC dnes na svém ruskojazyčném webu uvedla, že z otevřených zdrojů zjistila jména 5424 ruských vojáků a důstojníků, zabitých na Ukrajině, a to včetně 33 plukovníků a čtyř generálů. BBC dodala, že se opírá pouze o potvrzené údaje, a tak shromážděná data neodpovídají reálné úrovni ruských ztrát, což potvrzuje i návštěva ruských hřbitovů - na každém každý týden přibývá hrobů vojáků, o jejichž smrti a pohřbu místní úřady, média či sociální sítě neinformují. Těchto "neveřejných" pohřbů bývá obvykle stejně či více než veřejně oznámených.

Z ověřených údajů je podle BBC zřejmé, že 18 procent potvrzených ztrát tvoří důstojníci, pětinu výsadkáři a ještě další pětinu vojáci motostřeleckých jednotek. Hlavní tíha ruských útoků nyní spočívá na jednotkách "dobrovolníků" s krátkodobými kontrakty s armádou, kteří odjeli na frontu po minimálním výcviku.

USA poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc za miliardu dolarů

Vláda amerického prezidenta Joea Bidena dnes oznámila, že poskytne další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši jedné miliardy dolarů (24 miliard Kč). Její součástí bude zatím největší dodávka raket, munice a dalších zbraní pro ukrajinské síly ze zásob ministerstva obrany, informuje agentura AP.

Americký příslib další vojenské pomoci Kyjevu přichází v době, kdy Rusko podle varování analytiků přesouvá vojáky a vojenskou techniku směrem k jižním ukrajinským přístavním městům, aby odvrátilo ukrajinskou protiofenzivu.

Americká pomoc zahrnuje další rakety pro raketomety HIMARS, tisíce dělostřeleckých granátů, minometné systémy, protitankové střely Javelin a další munici a vybavení. Vojenští velitelé a další američtí představitelé tvrdí, že raketomety HIMARS a dělostřelecké systémy mají zásadní význam v pokračujícím boji Ukrajiny, která se snaží zabránit Rusku v obsazení dalších území.

"V každé fázi tohoto konfliktu jsme se soustředili na to, abychom Ukrajincům dodali to, co potřebují, v závislosti na vývoji podmínek na bojišti," uvedl náměstek amerického ministra obrany Colin Kahl.

S nejnovějším oznámením činí celková hodnota americké bezpečnostní pomoci Ukrajině od zahájení ruské invaze na konci února devět miliard dolarů.

Nynější balík pomoci umožní rychlejší dodání zbraňových systémů a dalšího vybavení Ukrajině, jelikož půjde o dodávku ze zásob ministerstva obrany.

V posledních čtyřech měsících války se Rusko soustředilo na dobytí Donbasu na východě Ukrajiny, kde proruští separatisté již osm let kontrolují část území jako samozvané republiky. Ruské síly v regionu postupují a zároveň podnikají raketové útoky, aby omezily pohyb ukrajinských bojovníků v jiných oblastech.

TASS: Ukrajinci ostřelovali Doněck z českých raketometů

Doněck, bašta proruských separatistů na východě Ukrajiny, byl v sobotu 6. srpna ostřelován z českých raketometů RM-70, dodaných v dubnu Ukrajině. Uvedla to dnes ruská státní tisková agentura TASS s odvoláním na vyjádření představitelů separatistické Doněcké lidové republiky (DNR).

"Vojenští experti DNR potvrdili fakt, že Kyjevská čtvrť v Doněcku byla ostřelována ukrajinskými ozbrojenými silami, a upřesnili použité zbraně a směr palby. Nepřítel vedl palbu z pozic nacházejících se severozápadně od Doněcka a použil raketomety RM-70 ráže 122 milimetrů, dodaných Českem letos v dubnu," citoval TASS z komuniké. To upozornilo, že vypálené rakety byly vybaveny vysoce výbušnými hlavicemi se zvýšeným ničivým účinkem.

TASS dodal, že při sobotním ostřelování přišli o život dva civilisté v Petrovské a Kujbyševské čtvrti Doněcka, v Kyjevské čtvrti sedm civilistů utrpělo zranění.

Tvrzení znepřátelených stran nelze v podmínkách válečného konfliktu ověřit z nezávislých zdrojů.

Letos v květnu ukrajinský server Defense Express napsal, že české raketomety RM-70 byly již použity v bojích proti ruským invazním silám, které napadly Ukrajinu. O nasazení českých raketometů podle serveru svědčí i rostoucí počet videí, které zachycují střelbu z RM-70. Zprávy o jejich předání ukrajinským silám se objevily v dubnu, ale dosud se neví, kolik těchto vozidel má Ukrajina k dispozici.

Raketomety RM-70 má podle ukrajinského serveru přednosti proti ruským raketometům BM-21 Grad, i když oba systémy využívají rakety stejné ráže 122 milimetrů. Především jde o podvozek, který u českého modelu místo šasi kamionu Ural využívá podvozek Tatra v uspořádání pohonu 8x8, což je spolu s lepším motorem výhodnější. Ale snad ještě důležitější je skutečnost, že podvozek Tatra umožňuje k raketometu umístit systém automatického nabíjení dalšími 40 raketami. Jejich vložení do raketometu trvá za pomoci hydraulického systému jen několik minut, zatímco ruční nabíjení BM-21 klidně zabere i hodinu. Výrazné zkrácení času nabíjení je mimořádné důležité v boji zaměřeném na umlčování nepřátelské palby, dodal server.

Raketomety RM-70 vznikly ještě v bývalém Československu, původně na šasi T-813 Kolos, v modernějších verzích na podvozku T-815. Raketomety se vyráběly v Dubnici nad Váhom. Na Slovensku později vznikla i modifikace, která využívá americké rakety.

Ukrajinská tajná služba tvrdí, že zabránila vraždě ministra obrany

Ukrajinské bezpečnostní složky zmařily pokus ruských tajných služeb zavraždit ministra obrany Oleksije Reznikova a náčelníka vojenské rozvědky Kyryla Budanova, napsal dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na tajnou službu SBU, prokuraturu a kyjevskou policii. Nepřátelského agenta se podle prokuratury podařilo zadržet.

"SBU zabránila sérii nájemných vražd představitelů nejvyššího vojenského a politického vedení a společenských činitelů Ukrajiny. Strůjci zákeřného plánu se chystali fyzicky zlikvidovat ministra obrany a náčelníka hlavní správy rozvědky našeho státu a také známého ukrajinského aktivistu," citoval deník z komuniké tajné služby.

Rusové podle SBU za každou vraždu slibovali 100.000 až 150.000 dolarů (asi 2,4 až 3,6 milionu Kč). Jako organizátora zverbovali obyvatele Luhanska, který od roku 2014 bojoval v řadách proruských separatistů. Ten měl nejprve letos v květnu zosnovat vraždu velitele jedné z ukrajinských jednotek. Jako nájemného vraha získal Ukrajince z Kyjeva. Vražda vojenského velitele měla být "testem" pro další nájemné vraždy, které si Rusové podle SBU již objednali. Ale ještě dříve se příslušníkům kontrarozvědky SBU podařilo oba podezřelé dopadnout a zadržet. Při domovní prohlídce nalezli důkazy a také ruský pas.

Rusko se k ukrajinským tvrzením, které není možné ověřit z nezávislých zdrojů, zatím nevyjádřilo.

Rusko podle vyšetřování dál dostává západní elektroniku do svých zbraní

Nejnovější ruské zbraně, používané při ruském vpádu na Ukrajinu, se neobejdou bez západní elektroniky. Část součástek získává Rusko i nyní, bez ohledu na sankce a vývozní omezení, upozornilbritský ústav RUSI, což je analytické středisko zaměřené na výzkum obrany. O zprávě informovala stanice BBC.

Po prostudování trosek ruských zbraní a techniky dospěli experti k závěru, že v nejnovějších ruských zbraní se používá více než 450 dovážených součástek, hlavně z USA, ale i z Japonska, Tchaj-wanu, Jižní Koreje a evropských zemí. Tyto součástky se používají v raketách Iskander a Tornado-S a v dalších druzích munice, v bezpilotních letounech či v prostředcích pro komunikaci a radioelektronický boj.

V roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, Západ uvalil na část těchto dílů exportní omezení, ale součástky se nadále dostávaly do Ruska. Je možné, že za tím byly nelegální machinace využívající třetích zemí, ale řada součástek se dosud dostává do Ruska legálně, jako zboží dvojího určení. Například jde o čipy využitelné jak ve zbraních, tak v domácích spotřebičích.

Zpráva je výsledkem společného vyšetřování RUSI spolu s agenturou Reuters a serverem Važnyje istorii, který ruské úřady označily za "cizího agenta" a zakázaly jako "nežádoucí organizaci", dodala ruská redakce BBC. Reuters označil zprávu za dosud nejpodrobnější publikované hodnocení role, kterou sehrály západní součástky v ruské válce proti Ukrajině.

Vyšetřování RUSI kupříkladu zjistilo, že jedna z nejvyspělejších ruských raket 9M727 (Iskander), která dokáže zasáhnout cíle vzdálené stovky kilometrů, obsahovala 31 zahraničních dílů, vyrobených společnostmi jako jsou americké firmy Texas Instruments a Advanced Micro Devices, či Cypress Semiconductor, který nyní patří německé společnosti Infineon AG. Řízená střela Ch-101, použitá k ostřelování ukrajinských měst včetně Kyjeva, obsahovala také 31 zahraničních dílů vyrobených společnostmi jako je americký Intel Corporation a Xilinx vlastněných AMD. Na otázky, jak jejich čipy skončily v ruských zbraních, společnosti odpověděly, že dodržují obchodní sankce a přestaly prodávat součástky do Ruska, napsal Reuters.

Ruští vojáci podle ukrajinské rady národní bezpečnosti a obrany vypálili za prvních pět měsíců války více než 3650 raket a řízených raket, včetně 9M727 a Ch-101. Ruské rakety byly nasazeny například proti železničním tratím, aby narušily západní zásobovací trasy, ale terčem se staly i civilní cíle, jako jsou nákupní centra a nemocnice. Rusko stále tvrdí, že střílí pouze na vojenské cíle a neútočí na civilisty a civilní objekty, navzdory mnoha důkazům svědčícím o opaku.

Šéf proruské správy Záporožské oblasti nařídil referendum o připojení k Rusku

Šéf okupační správy ukrajinské Záporožské oblasti, kterou částečně obsadila ruská vojska během invaze na Ukrajinu, podepsal nařízení o vypsání referenda o připojení regionu k Rusku. Informovala o tom agentura TASS, termín referenda ale neupřesnila.

O přípravě referenda informoval dnes šéf okupační správy oblasti Jevhen Balickyj (rusky Jevgenij Balickij) na fóru v Melitopolu s názvem Jsme s Ruskem. Shromáždění lidé na jeho oznámení podle agentury TASS reagovali potleskem.

Američtí analytici z Institutu pro studium války (ISW) ve své nejnovější zprávě o vývoji na Ukrajině upozornili, že ruská okupační správa se bude pravděpodobně snažit uspíšit přípravu nelegitimních "pseudoreferend" o připojení ovládnutých ukrajinských území k Rusku. Institut upozornil, že podle starosty Melitopolu Ivana Fedorova odpor místních lidí proti okupační správě nutí Rusy k neustálým změnám plánů ohledně vypsání referend. Fedorov uvedl, že podle něj ruskou okupaci ve městě podporuje jen asi deset procent obyvatel, kteří v něm zůstali.

Na nebezpečí uspořádání referend o připojení okupovaných ukrajinských území k Rusku opakovaně upozorňoval Kyjev. Právě referendum vypsané přes nesouhlas ukrajinské vlády vedlo v roce 2014 k ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym. Většina voličů se tehdy podle oficiálně oznámených výsledků vyslovila pro sjednocení s Ruskou federací, podle Kyjeva a Západu ale bylo hlasování zmanipulováno Moskvou.

Ruský tankista, který na Ukrajině střílel na bytový dům, míří za mříže

Ukrajinský soud poslal na deset let do vězení ruského tankistu Michaila Kulikova, který během ruské invaze střílel na bytový dům na předměstí Černihivu na severu Ukrajiny, uvedla ruská redakce BBC. Kulikov, jenž vinu přiznal, je jedním z prvních ruských vojáků odsouzených na Ukrajině od doby, kdy Rusko na konci února na zemi zaútočilo.

Jednatřicetiletý Kulikov podle obžaloby na příkaz svého velitele vystřelil z tanku T-72B na několikapatrový bytový dům na předměstí Černihivu. Útok budovu poškodil, ale oběti na životech nezpůsobil. Kulikov tvrdí, že vystřelil poté, co ho jeho velitel ujišťoval, že v jednom z bytů je ruční protitankový granátomet. Ve stejný den Kulikova zajaly ukrajinské síly.

Tankistovi podle jeho výpovědi bylo jasné, že střílí na obytný dům. "Všechno se dělalo rychle, automaticky. Jakoby ve strachu. Měli jsme strach o sebe, o posádku. A tak jsem vystřelil," citovala jeho slova ukrajinská média.

Oblastní černihivský soud shledal Kulikova vinným z porušení válečných zvyklostí. Svoji vinu Kulikov přiznal hned na začátku procesu v červnu. Kromě toho se omluvil majitelům zničených bytů i všem obyvatelům Ukrajiny za to, že se podílel na ruské invazi.

Dříve jiný ukrajinský soud uložil trest vězení v délce 11,5 roku dvěma ruským vojákům obžalovaným z raketového ostřelování civilních cílů v ukrajinské Charkovské oblasti. Jako první ruský voják za dobu invaze byl na konci března odsouzen 21letý Vadim Šišimarin za vraždu civilního obyvatele v Sumské oblasti.

Premiér Šmyhal: Ukrajina formálně požádala o nový program pomoci od MMF

Ukrajina požádala o nový program od Mezinárodního měnového fondu. Doufá, že pomoc z programu obdrží v listopadu nebo prosinci. Uvedl to ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Poslední půjčkou MMF pro Ukrajinu byla nouzová finanční podpora 1,4 miliardy dolarů (33,7 miliardy Kč) dohodnutá v březnu. K výši nové pomoci se premiér nevyjádřil.

Guvernér ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko koncem minulého měsíce v rozhovoru s agenturou Reuters uvedl, že Ukrajina si chce na podporu ekonomiky zničené válkou půjčit od MMF 15 miliard až 20 miliard dolarů. Program ve výši 20 miliard dolarů by byl po Argentině druhou největší půjčkou od Mezinárodního měnového fondu.

Ukrajina kvůli válce čelí v letošním roce poklesu ekonomiky o 35 až 45 procent. Její měsíční fiskální deficit činí pět miliard dolarů, což představuje zhruba 2,5 procenta předválečného hrubého domácího produktu (HDP) země. Ta je závislá na zahraničním financování od západních spojenců.

Kyjev nyní samostatně jedná se zahraničními držiteli svých státních dluhopisů o dvouletém odkladu splátek. Ukrajinskou žádost o odklad už podpořila skupina západních vládních věřitelů, která zahrnuje Spojené státy, Kanadu, Británii, Francii, Německo a Japonsko.

Ukrajinští zákonodárci instruovali ministerstvo financí, aby odklad splátek dluhopisů v hodnotě kolem 20 miliard dolarů dojednalo do 15. srpna. Začátkem září by Ukrajina měla splatit asi 1,2 miliardy dolarů. Kyjev v rámci svého plánu hodlá zahraničním věřitelům nabídnout dodatečné úrokové platby, jakmile odklad splácení dluhopisů skončí.

Rusko hlásí snížení výkonu dvou bloků Záporožské jaderné elektrárny 

Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna pracuje v „normálním režimu“. Podle agentury TASS to dnes ve vysílání kanálu Rossija 24 řekl šéf proruské oblastní správy Jevhen Balickyj (rusky Jevgenij Balickij). Podle ruského ministerstva obrany byl snížen výkon dvou bloků zařízení. Kyjev a Moskva se vzájemně obviňují z víkendového ostřelování největší atomové elektrárny v Evropě. Šéf ukrajinské státní jaderné společnosti Enerhoatom podle agentury Reuters vyzval, aby se toto zařízení stalo demilitarizovanou zónou.

„Máme od armády a zástupců ruského Rosatomu, kteří tady situaci sledují, informaci, že vše je v normálním režimu,“ prohlásil Balickyj. „Dva reaktory nepracují na plný výkon a kontrolují je v současné době ruské struktury,“ cituje ho dále TASS.

Firma Siemens Energy kvůli Rusku a divizi větrných turbín prohloubila ztrátu

Německá společnost Siemens Energy ve fiskálním třetím čtvrtletí prohloubila ztrátu na 533 milionů eur (13,1 miliardy Kč) z loňských srovnatelných 307 milionů eur. Důvodem jsou mimořádné náklady na stažení z Ruska a pokračující slabý výkon španělské divize Siemens Gamesa. Firma rovněž v dnešním prohlášení zhoršila výhled na celý fiskální rok.

Obrat dodavatele vybavení pro energetický sektor se za tři měsíce do konce června snížil o 4,7 procenta na 7,3 miliardy eur. Objednávky jsou však nadále vysoké. Meziročně se nové objednávky zvýšily o 60 procent a celková hodnota nevyřízených objednávek činí rekordních 93,4 miliardy eur.

Poznatky o zločinech na Ukrajině lze policii sdělit přes on-line dotazník

Česká policie zpřístupnila on-line dotazník, přes který jí lze předávat poznatky k trestným činům spáchaným v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině. Poskytnuté informace mohou být důležité pro objasnění a následné stíhání válečných zločinů, uvedla dnes na webu. Dotazník je k dispozici ve čtyřech jazykových mutacích - v češtině, angličtině, ukrajinštině a ruštině.

Vyplnění dotazníku je dobrovolné. "Poskytnuté informace budou vyhodnoceny a v případě potřeby můžete být, ale také nemusíte, ještě kontaktováni Policií ČR za účelem poskytnutí dalších informací. Zdůrazňujeme, že vyplnění dotazníku je zcela informativní a nenahrazuje podání trestního oznámení, které lze učinit obvyklým způsobem," sdělila policie možným svědkům. Dodala, že nezodpovězení otázek v dotazníku nemá vliv na zákonnost pobytu na území České republiky ani na výsledek případného azylového řízení.