Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajina si bere na mušku ruské vojáky, kteří ostřelují okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnu nebo ji naopak využívají jako základnu, odkud střílí na své cíle. Řekl v sobotu večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ukrajina a Rusko se navzájem obviňují z ostřelování největší jaderné elektrárny v Evropě. „Každý ruský voják, který buď střílí na elektrárnu, nebo střílí s využitím elektrárny jako štítu, musí pochopit, že se stává zvláštním terčem pro naše zpravodajce, pro naše speciální síly, pro naši armádu,“ uvedl Zelenskyj ve svém pravidelném večerním proslovu a zopakoval tvrzení, že Rusko zneužívá elektrárny k jadernému vydírání.

Podle ukrajinské armády se stále tvrdě bojuje o strategicky důležitou východoukrajinskou obec Pisky, jejíž ovládnutí předtím oznámila Moskva.

Rusové tvrdí, že získali kontrolu nad důležitou obcí Pisky na východě Ukrajiny

Ruská armáda získala kontrolu nad důležitou obcí Pisky na východě Ukrajiny, uvedla agentura Interfax s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Kyjev na toto tvrzení zatím nereagoval. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze obvykle bezprostředně nezávisle ověřit.

V oblasti v minulých dnech zuřily těžké boje. Ruské a proruské síly oznámily, že získaly kontrolu nad obcí Pisky již před více než týdnem. Ukrajinští představitelé to ale tehdy popřeli. Silně opevněné město je klíčové pro obranu Doněcké oblasti, poznamenala agentura Reuters.

Ruské ministerstvo obrany rovněž sdělilo, že jejich síly zničily americké raketomety HIMARS u ukrajinského města Kramatorsk a i sklad s municí pro tyto systémy.

Londýn: Dva mosty do Rusy okupované oblasti u Chersonu jsou patrně mimo provoz

Dva hlavní silniční mosty, které umožňovaly přístup do Ruskem okupované oblasti na západním břehu řeky Dněpr v Chersonské oblasti na jihu země, jsou nyní pravděpodobně mimo provoz a nelze je využít pro vojenské zásobování. Ve své pravidelné zprávě to dnes ráno uvedlo britské ministerstvo obrany. O úspěšných útocích na mosty v Chersonské oblasti informovala v minulých dnech ukrajinská armáda.

Kyjev již v týdnu oznámil, že zasáhl a vyřadil z provozu Kachovský most ležící v Chersonské oblasti. Londýn tyto zprávy potvrdil. Dodal, že Rusům se sice v uplynulých dnech podařilo částečně opravit zasažený Antonivskyj most, jeho stav ale nadále není dobrý. Poškozený je i hlavní železniční most nedaleko Chersonu. Od konce července tak Rusové používají pro zásobování jen nedaleký pontonový most, dodalo britské ministerstvo obrany ve zprávě shrnující nejnovější poznatky britských zpravodajských služeb.

"I když se Rusku podaří mosty opravit, budou stále velmi zranitelné," říká rovněž zpráva. "Pozemní zásobování pro několik tisíc ruských vojáků na západním břehu je téměř jistě závislé na pouhých dvou pontonových mostech," dodalo britské ministerstvo.

Cherson bylo první větší město, kterého se ruské síly po invazi do sousední země zmocnily, načež získaly kontrolu i nad Chersonskou oblastí. Před časem se začalo hovořit o ukrajinské protiofenzivě v tomto regionu s cílem osvobodit ho od okupačních sil; ukrajinská armáda začala v posledních týdnech získávat zpět pozice v oblasti, k čemuž jí pomáhají dodávky zbraní ze Západu.

Ukrajinský prezident znovu vyzval státy EU, aby přestaly udělovat víza Rusům

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu vyzval státy Evropské unie, aby přestaly udělovat víza Rusům. EU by se podle něj neměla stát "supermarketem" otevřeným každému, kdo má prostředky do něj vstoupit, informovala agentura Reuters.

Zelenského návrh se netýká Rusů, kteří potřebují ochranu, protože riskují svou svobodu či životy v boji proti politice ruského prezidenta Vladimira Putina. "Musí existovat záruky, že ruští vrazi či spolupachatelé státního teroru nebudou využívat schengenská víza," prohlásil ukrajinský prezident ve svém nočním projevu. "Nesmíme ale přitom zničit základní myšlenku Evropy - naše společné evropské hodnoty. Evropa se nesmí přeměnit v supermarket, kde není důležité, kdo vstoupí dovnitř, a kde bude hlavní jen to, zda lidé za zboží zaplatí," poznamenal Zelenskyj.

S podobnou výzvou přišel ukrajinský vůdce již v pondělním rozhovoru s deníkem The Washington Post. "Obyvatelé (Ruska) si vybrali tuto vládu a nebojují proti ní, nehádají se s ní, nekřičí na ni," prohlásil tehdy. Právě uzavírání hranic je podle něj nejdůležitější sankcí proti Rusku. Jak Zelenskyj dodal, Rusové by si měli žít ve vlastním světě, dokud nezmění své myšlení.

Ukrajinský prezident Zelenskyj mluvil s papežem Františkem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes telefonicky hovořil s papežem Františkem. Zelenskyj o tom informoval na twitteru, přičemž uvedl, že hlavě katolické církve sdělil aktuální informace o ruské invazi a zločinech okupačních vojsk. Zda oba muži mluvili o možné návštěvě papeže na Ukrajině, Kyjev ani Vatikán neuvedly.

"Informoval jsem ho o ruské agresi proti Ukrajině, o hrozných zločinech Ruska," uvedl Zelenskyj. Podle něj Ukrajina potřebuje podporu světových náboženských vůdců, aby mohla šířit ve světě informace o agresi, které čelí.

Vatikán telefonát oficiálně nekomentoval. Papež se Zelenským hovořil již dříve, uvedla vatikánská média. Stalo se tak dva dny po začátku ruské invaze 24. února, kdy papež vyjádřil svůj hluboký zármutek z tragických událostí, kterým čelila Ukrajina, a na konci března, kdy Zelenskyj vystoupil přes telemost před italským parlamentem.

Papež vícekrát odsoudil krutost války na Ukrajině. Při svém návratu z Kanady na konci července zopakoval, že by rád navštívil Kyjev. Dodal ale, že zdravotní stav ho nutí omezit počet a rozsah výjezdů mimo Vatikán. V září má v plánu se zúčastnit shromáždění světových náboženských vůdců v Kazachstánu. Tam by mohl jednat s patriarchou ruské pravoslavné církve Kirillem, který ruské tažení proti sousednímu státu podpořil.

Tranzit ropy do České republiky ropovodem Družba byl ve 20:00 obnoven, uvedla firma Mero. Ukrajina dodávky zastavila minulý týden, když nedostala z Ruska peníze. Podrobnosti čtěte tady.

Ruská ekonomika kvůli sankcím ve druhém čtvrtletí klesla o čtyři procenta

Ruská ekonomika ve druhém čtvrtletí podle předběžných údajů klesla v meziročním srovnání o čtyři procenta. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil ruský statistický úřad. Statistický úřad neposkytl žádné další podrobnosti. Podle analytiků byl pokles způsoben slabou spotřebitelskou poptávkou a následky sankcí.

Pokles hrubého domácího produktu ve druhém čtvrtletí nebyl tak vysoký, jak se očekávalo. Analytici oslovení agenturou Reuters v průměru předpovídali propad o sedm procent. V prvním čtvrtletím se HDP zvýšil o 3,5 procenta.

Ruská ekonomika se začala propadat do recese poté, co Moskva koncem února vyslala své ozbrojené síly na Ukrajinu. To vyvolalo rozsáhlé sankce Západu, které se dotkly energetického a finančního sektoru, včetně zmrazení ruských rezerv v zahraničí, a způsobilo odchod desítek západních společností z ruského trhu. Druhé čtvrtletí bylo prvním celým čtvrtletím, kdy se do vývoje ekonomiky invaze promítla.

Analytici centrální banky očekávali, že HDP ve druhém čtvrtletí klesne o 4,3 procenta a ve třetím předpovídají propad o sedm procent. Centrální banka předpokládá, že ekonomika začne oživovat ve druhé polovině roku 2023.

Vzhledem k nestabilnímu politickému prostředí se ale oficiální prognózy hloubky ruské recese liší. Ministerstvo hospodářství v dubnu uvedlo, že HDP by mohl letos klesnout o více než 12 procent po loňském růstu o 4,7 procenta. Letošní pokles by znamenal nejhorší výkon od poloviny 90. let. Od té doby se ale prognózy zmírnily.

Centrální banka v dubnu očekávala pokles o osm až deset procent. Minulý měsíc však svoji předpověď revidovala, a čeká sníženi HDP o čtyři až šest procent.

Čtyři měsíce po stažení ruských vojáků pohřbívají v Buči neznámé oběti války

V ukrajinském městě Buča tento týden pohřbívali tamní oběti ruské invaze, které nikdo dosud neidentifikoval. Úřady je proto uložily do hrobů označených čísly. Informovaly o tom agentury AP a AFP. Město ležící v Kyjevské oblasti se společně s několika dalšími obcemi z regionu stalo symbolem ruských válečných zločinů na Ukrajině. Invazní jednotky se z oblasti stáhly na přelomu března a dubna, vzápětí odtamtud začaly přicházet zprávy o masakrech civilistů ruskými vojáky a nálezech masových hrobů. Svět šokovaly snímky mrtvých lidí ležících na ulicích. Moskva zodpovědnost popřela.

V úterý Ukrajinci pochovali v Buči 14 neznámých a v čtvrtek dalších 11 zabitých v době ruské okupace města. Původně je většinou narychlo pohřbili místní obyvatelé do hromadných hrobů, protože kvůli prudkým bojům neměli jinou možnost, píše AFP. Další tři obřady jsou naplánované, řekla agentuře Mychajlyna Skoryk-Škarivská z místní radnice.

Většina ze 14 v úterý pochovaných obětí ruské vojenské agrese měla podle ní střelné rány v hlavě a hrudi. "Všichni lidé, kteří byli zastřeleni a exhumováni z masového hrobu, měli na sobě stopy po mučení," uvedla podle agentury Reuters.

Ze 458 civilistů, kteří podle ukrajinských úřadů zemřeli za ruské okupace města, jich zatím nebylo možné identifikovat pět desítek. Mezi zabitými je rovněž 12 dětí, ve většině případů zemřely společně s jejich rodiči, poznamenala AP.

Odborníci neznámým obětem odebrali vzorky DNA a vše, co by mohlo pomoci při identifikaci, úřady zveřejnily na facebooku. Musejí však dodržovat určité postupy. "Aby mohla být těla formálně identifikována, musí je vidět a poznat příbuzní," vysvětlila Skoryk-Škarivská.

U dvou z 11 těl pohřbených ve čtvrtek, se našly doklady. Navzdory výzvě na internetu se však nikdo neozval, aby je identifikoval. Skoryk-Škarivskou to úplně nepřekvapilo. Ačkoliv se do Buči navenek vrátil relativně normální život, polovina předválečných obyvatel města ještě nikoliv. "Budeme pokračovat v práci. Našim cílem je najít příbuzné každého neidentifikovaného člověka," dodala činitelka.

U hrobů neznámých tak stojí ortodoxní kříž a na něm malá cedulka s číslem, aby bylo možné tělo najít, pokud se testy DNA ukáží jako průkazné nebo se přihlásí někdo z rodiny. "Modlíme se za duše nespravedlivě zabitých," pronesl podle AP na čtvrteční bohoslužbě otec Andrij. "Bůh jejich jména zná," dodal. Agentuře AFP řekl, že je důležité, aby tito lidé byli pohřbeni důstojně.

U jedné z čerstvě pohřbených obětí se identifikace podle agentur podařila na poslední chvíli. V Buči tak nyní pohřbili i sedmatřicetiletého bývalého vojáka Oleksandra Chmaruka, kterého jeho rodiče pohřešovali od března. Sami krátce před jeho zmizením uprchli z města a od té doby po něm pátrali. Věděli jen, že ho zadrželi Rusové, píše AFP. Na poslední chvíli ho pomohla identifikovat fotografie sdílená na sociální síti. Chmaruk je tak nyní pohřben mezi desítkami hrobů, na jejichž náhrobcích je datum úmrtí "Březen 2022".

Ukrajina navrátila z oblastí bojů těla 522 pohřešovaných vojáků

Ukrajina navrátila z oblastí bojů těla 522 ukrajinských vojáků, kteří byli vedeni v seznamech pohřešovaných. Podle serveru Ukrajinska pravda to řekl ombudsman pro otázky pohřešovaných Oleh Kotenko. Ombudsman upřesnil, že těla pocházejí z oblastí okolo Doněcku, Luhansku a Charkova.

"Známé přesný počet našich obránců, jejichž těla jsme získali. Podařilo se nám získat 522 těl," řekl Kotenko. Ukrajina podle něj usiluje o návrat těl všech svých padlých vojáků. Ombudsman doplnil, že rozhovory o navrácení těl s ruskými invazními silami nejsou přímá, ale zprostředkovává je Mezinárodní výbor Červeného kříže.

V červenci ministryně pro reintegraci dočasně okupovaných území Ukrajiny Iryna Vereščuková uvedla, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu se podařilo navrátit těla 400 zemřelých obránců.

V jaderných elektrárnách po Evropě se můžou stát nehody, vyhrožuje Medveděv

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv ve svém komentáři o situaci v Záporožské jaderné elektrárně nepřímo pohrozil západním zemím útokem na jejich elektrárny. Na sociálních sítích napsal, že v evropských jaderných zařízeních může stejně jako v Záporožské elektrárně, která v minulých dnech čelila ostřelování, dojít k "nepředvídatelným situacím".

Z útoků na Záporožskou jadernou elektrárnu se od minulého pátku vzájemně obviňují Kyjev a Moskva. Medveděv dnes označil obvinění, že za útoky stojí ruské síly, za absolutní "blábol", kterému nemůže uvěřit ani "tupé rusofobní publikum". Uvedl, že za ostřelováním stojí Kyjev a jeho "západní ochránci", kteří by byli schopni způsobit havárii, jako byla ta v černobylské jaderné elektrárně v roce 1986.

"Co na to říci... Nemělo by se zapomínat, že jaderné elektrárny jsou i v Evropské unii. A i tam může dojít k nepředvídatelným situacím," napsal Medveděv, který od zahájení ruské invaze na Ukrajinu na sociálních sítích pravidelně zveřejňuje ostré výpady proti Kyjevu i Západu.

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi o víkendu řekl, že současný vývoj vytváří "velmi skutečné riziko jaderné katastrofy". Generální tajemník OSN António Guterres vyzval ve čtvrtek k vytvoření demilitarizované zóny kolem elektrárny, výzva se probírala na zasedání Rady bezpečnosti OSN. Proti zřízení demiliatarizované zóny ale vystoupil ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja s vysvětlením, že v důsledku takového kroku by mohla elektrárna přijít o ochranu a stát se "zranitelnou" vůči těm, kdo ji budou chtít navštívit. "Jaké budou jejich úkoly, nikdo neví. Nemůžeme vyloučit libovolné provokace nebo teroristické útoky na elektrárnu," sdělil podle agentury Interfax Něbenzja.

Německý prodejce kávy a spotřebního zboží Tchibo zcela ukončil aktivity v Rusku

Německý prodejce kávy a spotřebního zboží Tchibo zcela ukončil své aktivity v Rusku, a to kvůli ruskému útoku na Ukrajinu. Mluvčí společnosti Tchibo dnes agentuře DPA sdělil, že firma už začátkem července prodala svůj ruský podnik. Ten v Rusku nabízel výhradně kávové produkty a už krátce po začátku války na Ukrajině dodávky kávy přerušil.

"Pražení kávy Tchibo u smluvního dodavatele v Rusku bylo ukončeno a všechny marketingové a internetové aktivity zastaveny," uvedl mluvčí.

Společnost Tchibo zaměstnává po celém světě přes 11 tisíc lidí a její roční obrat přesahuje tři miliardy eur (zhruba 71 miliard korun). Firma je podle svých vlastních údajů lídrem na trzích s praženou kávou v Německu, Rakousku, České republice a Maďarsku.

Podnik byl založen v roce 1949 v Hamburku. Na českém trhu působí od roku 1991.

CNN: Důkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců

Na konci července zahynulo podle ruských úřadů 53 ukrajinských válečných zajatců ve věznici v obci Olenivka, která se nachází na území ovládaném proruskými separatisty. Moskva a Kyjev se z útoku na zařázení obvinily navzájem. Stanice CNN provedla vyšetřování založené na analýze videozáznamů a fotografií z místa, satelitních snímků z doby před a po úderu a na práci forenzních a zbrojních expertů. Dospěla k závěru, že ruská verze událostí je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa ze systému HIMARS, píše ve své zprávě CNN.

Ráno 29. července, jen několik hodin poté, co bylo ve vazební věznici v Doněcké oblasti zabito pět desítek ukrajinských válečných zajatců a další desítky zraněny, ukázal ruský reportér na místě zbytky střely HIMARS, které Ukrajině dodaly USA. Byl to začátek ruské mediální ofenzívy, jejíž poselství bylo stejně cynické jako brutální, píše CNN. Podle moskevské verze událostí Ukrajina zabila vlastní vojáky úderem raket HIMARS, protože nechtěla, aby se přiznali k válečným zločinům, a aby odradila další od kapitulace.

Řada vězňů v Olenivce patřila k pluku Azov a byla tam převezena poté, co se v květnu vzdala v mariupolských ocelárnách Azovstal. Rusové Azov bytostně nenávidí, přičemž tento pocit je oboustranný, píše americká stanice, která zároveň klade otázku, zda by Ukrajina cílila na vlastní vojáky, z nichž mnozí jsou za svůj odpor v Azovstalu považováni za hrdiny.

Kyjev ruské tvrzení důrazně odmítl a prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za "úmyslný válečný zločin ze strany Rusů". Ukrajinci zároveň tvrí, že Rusko se útokem v Olenivce snaží obvinit jejich zemi z válečných zločinů a zakrýt mučení a popravy vězňů.

Andrej Lazarev, jenž pracuje pro kanál Zvezda ruského ministerstva obrany, ukázal ráno po výbuchu úhledně uspořádané úlomky, z nichž jeden obsahoval sériové číslo rakety HIMARS v pozoruhodně dobrém stavu - navzdory intenzivnímu požáru, který spálil na uhel těla zajatců, píše CNN. Předchozí údery raketami HIMARS však po sobě zanechaly krátery a rozsáhlé škody, které byly viditelné na satelitních snímcích. Na satelitních fotografiích Olenivky po útoku je však patrná mnohem menší destrukce. Několik odborníků na zbraně sdělilo CNN, že zveřejněné snímky a video z Olenivky jsou neslučitelné s útokem ze systémů HIMARS.

"Na těch videozáznamech není nikde žádný kráter, postele se nepohnuly, sloupy jsou nepoškozené, ale je tam viditelné masivní poškození ohněm. Kdyby to byl řízený salvový raketomet, viděli byste krátery, rozbité stropy a stěny, rozmetaná těla," míní zbrojní expert Chris Cobb-Smith. "Na konstrukci (budovy) a na tělech jsou jen malé, pokud vůbec nějaké, známky významného poškození výbuchem. Zdá se, že škody způsobil rozsáhlý a intenzivní požár," dodal. Upozornil také na fakt, že zbytky raket HIMARS nebyly vyfotografovány v původní pozici na místě. "Základním prvkem každého vyšetřování by mělo být shromáždění vizuálních důkazů o zbytcích munice v místě jejich nálezu," zdůraznil.

Několik analytiků CNN řeklo, že pokud by Ukrajina chtěla zasáhnout budovu, nemělo by z jejího pohledu smysl používat systém HIMARS. Olenivka se nachází asi 15 kilometrů od frontové linie; přičemž HIMARS je drahá zbraň používaná na větší vzdálenosti. Byla by také lépe zjistitelná než rakety ze sovětské éry, kterých mají Ukrajinci zásoby.

Raketa - určitě taková, jako je HIMARS - by rovněž byla slyšet. Několik svědectví však uvádí, že žádný takový zvuk se neozval. "Naši synové říkali, že neslyšeli ani zásah. Neslyšeli explozi. Vypadá to, jako by prostě začalo hořet," řekla CNN Inna Zatolaková, jejíž syn se rovněž ocitl v Olenivce. Ukrajinská tajná služba SBU zároveň zveřejnila údajný odposlech dvou milicionářů ze samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR), kteří útok probírali den po něm. "Nebyly tam žádné známky typického příletu střely nebo něčeho, žádný hvízdavý zvuk, nic," uvedl podle rozvědky jeden z mužů, přičemž podotkl, že v zařízení se ozvaly tři exploze. "S největší pravděpodobností předem nastražili výbuch uvnitř," řekl. CNN poznamenala, že pravdivost záznamu nemohla potvrdit

Podle odborníků dostupné důkazy naznačují, že došlo k náhlému a intenzivnímu požáru uvnitř budovy. A poznamenávají, že podle představitelů DLR nebyli zraněni žádní strážci. Ukrajinské úřady se domnívají, že prudký požár uvnitř skladu způsobila termobarická zbraň, takzvaná vakuová bomba, jež do prostoru rozptýlí hořlavý aerosol, který při následném hoření a explozi prakticky "vysaje" okolní vzduch a vytvoří mohutnou tlakovou vlnu. Podle CNN ruské síly na Ukrajině takové zbraně už použily. Stanice zároveň poznamenala, že tvrzení ukrajinských úřadů nemohla ověřit. Cobb-Smith míní, že ačkoli teoreticky mohla být použita termobarická zbraň, mohlo jít i o "něco mnohem jednoduššího".

Důkazy a svědectví rovněž naznačují, že ruští strážci přemístili několik dní před incidentem desítky ukrajinských válečných zajatců z hlavních cel do skladu, jenž se stal terčem útoku. Manželka jednoho ze zajatců CNN řekla, že dva dny před útokem byli do skladu převezeni někteří bojovníci pluku Azov. "Právě ti, kteří byli nebezpeční a pokoušeli se vzbouřit," řekla.

Rusové se podle CNN rovněž nezdají být příliš ochotní poskytnout přístup nezávislým vyšetřovatelům nebo mezinárodním organizacím. Ruské ministerstvo obrany tři dny po útoku uvedlo, že pozvalo na místo odborníky z OSN a Mezinárodního výboru Červného kříže (MVČK). MVČK, který se podílel na původním převozu zajatců z Azovstalu do Olenivky, ale uvedl, že několik jeho žádostí o návštěvu zůstalo bez odpovědi.

Zatím existují pouze náznaky toho, co se mohlo stát, konstatuje CNN a dodává: "Vzhledem k tomu, že Rusové propagují nepravděpodobný scénář s (raketami) HIMARS, tyto indicie naznačují, že šlo o promyšlenou, ale neobratnou snahu o operaci pod falešnou vlajkou."

Transněfť: Ukrajina potvrdila, že dostala peníze za tranzit ropy do Česka

Ukrajina potvrdila, že obdržela peníze za tranzit ruské ropy ropovodem Družba. Podle agentury RIA to dnes oznámila ruská státní společnost Transněfť, která je monopolním provozovatelem ropovodů v Rusku. Znamená to, že obnovení dodávek ropy jižní větví ropovodu do České republiky už nestojí nic v cestě.

Více informací zde >>>