Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Scholz: Turbína pro Nord Stream 1 je plně funkční a lze ji odeslat do Ruska

Ruská turbína pro plynovod Nord Stream 1, která byla kvůli servisu v Kanadě, je plně funkční a může být kdykoliv odeslána zpět do Ruska za předpokladu, že ji Moskva bude ochotna převzít. Řekl to dnes německý kancléř Olaf Scholz, který navštívil závod společnosti Siemens Energy, kde se turbína teď nachází. Rusko podle Scholze nemá důvod návrat zařízení zdržovat. Scholz také řekl, že by mohlo být vhodné prodloužit v Německu provoz jaderných elektráren. To kancléř ještě donedávna odmítal.

Více v článku >>>

Situace okolo Záporožské jaderné elektrárny je nestabilní, varoval šéf MAAE

Situace okolo ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny se vymkla kontrole a je extrémně nestabilní, uvedl podle agentur AP a DPA šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. V největší jaderné elektrárně v Evropě, kterou na jaře obsadilo Rusko, byly podle něj porušeny bezpečnostní náležitosti.

"Každý princip jaderné bezpečnosti byl porušen. V sázce jsou nesmírně závažné a nebezpečné záležitosti," uvedl Grossi. Bezpečnostní narušení jsou v místech aktivních bojů nedaleko Ruskem kontrolovaného území, uvedl šéf agentury v sídle OSN v New Yorku v úterý večer místního času (dnes ráno SELČ).

Turbína pro Nord Stream 1 je plně funkční a může být odeslána do Ruska. Řekl to německý kancléř Scholz, který navštívil továrnu, kde teď turbína je.

Podrobnosti o kontrole nákladní lodi Razoni, která jako první vyplula z Ukrajiny po uzavření dohody o obnovení vývozu potravin z Ruskem blokovaných přístavů:

Kontrola nákladu trvala podle agentury AFP zhruba hodinu a půl. Loď při ní kotvila v Černém moři nedaleko Bosporu, delegace odborníků se na její palubu dostaly ve dvou menších lodích.

Inspekce zjišťovala, zda náklad lodi plující pod vlajkou Sierry Leone odpovídá červencové dohodě o vývozu zemědělských produktů a že loď neveze zbraně ani jiný nedohodnutý náklad. 

Plavidlo vyplulo v pondělí z Oděsy. Nyní z černomořského ústí Bosporské úžiny propluje Marmarským mořem a skrze Dardanely do Egejského moře a odtamtud do středomořského přístavu Tripolis v Libanonu. Do cíle veze 26 tisíc tun kukuřice.

V následujících dnech se očekává, že z Ukrajiny vyplují další lodě. V tamních přístavech podle mluvčího OSN Stéphana Dujarrice čeká na pokyn k odplutí už 27 naložených lodí. Nejmenovaný turecký činitel dnes agentuře Reuters sdělil, že z ukrajinských přístavů nyní - po úspěšné cestě Razoni z Oděsy a inspekci u Bosporu - mohou vyplout místo jedné až tři nákladní lodě denně.

Mezinárodní inspekční tým dokončil kontrolu lodi převážející ukrajinskou kukuřici, uvedlo turecké ministerstvo obrany. Loď propluje Bosporem a zamíří k Libanonu.

Inspekční skupina sestávající ze zástupců Ukrajiny, Turecka, Ruska a OSN dorazila na palubu lodi Razoni, první, která na základě mezinárodní dohody vyváží obilí z Ukrajiny.

Ukrajina dosud v boji neztratila jediný z raketometů HIMARS, tvrdí velitel

Žádný z dvacítky raketometových systémů HIMARS, které Ukrajina získala od USA, nevyl v bojovém nasazení zničen a zůstává funkční. Prohlásil to generál ukrajinský Andrij Kovalčuk.

První loď s ukrajinským obilím čeká u Istanbulu na inspekci

První nákladní loď, která vyplula z Ukrajiny v rámci dohody o obnovení vývozu potravin z přístavů zablokovaných kvůli únorové ruské invazi, čeká u Istanbulu na inspekci. Informovala o tom agentura AP, podle které byla loď ráno ukotvena v kontrolní zóně v Černém moři nedaleko istanbulského pobřeží.

Náklad lodi Razoni, který má čítat 26 tisíc tun ukrajinské kukuřice určené pro Libanon, zkontrolují zástupci Ukrajiny, Ruska, Turecka a OSN. Zjistí, zda odpovídá červencové dohodě zprostředkované OSN o vývozu zemědělských produktů a loď neveze zbraně či jiný nedohodnutý náklad.

V následujících dnech se očekává, že z Ukrajiny vyplují další lodě. V tamních přístavech podle mluvčího OSN Stéphana Dujarrice čeká na pokyn k odplutí už 27 naložených lodí.

Ruské jednotky na Donbasu postoupily

Ruské síly patrně dostaly rozkaz k přímému útoku na město Avdijivka na východě Ukrajiny, než aby čekaly na úspěch obkličovací operace v oblasti. Uvedl to ve svém pravidelném hodnocení americký Institut pro studium války (ISW). Podle ukrajinského velení se Rusko na jihu připravuje na protiofenzívu směrem na město Kryvyj Rih.

V noci na dnešek podle ukrajinských úřadů pokračovalo ruské ostřelování ukrajinských měst. V Charkově byly slyšet dva silné výbuchy, uvedl server stanice Suspilne. V obci Krasnohorivka jihozápadně od Avdijivky zemřeli čtyři civilisté a sedm jich bylo zraněno, uvedl gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. Terčem ostřelování byl také opět Mykolajiv.

Ruské zdroje a zdroje proruských separatistů v Donbasu zveřejnily videa, která naznačují, že ukrajinští obránci byli vytlačeni z pozic kolem větrací šachty uhelného dolu Butivka jihozápadně od Avdijivky. Toto místo označuje ISW za nejbližší ukrajinské postavení k městu Doněck a zároveň klíčovou obrannou pozici pro samotnou Avdijivku. Ukrajinci ji drželi od roku 2015. ISW upozorňuje, že i ukrajinský generální štáb připustil „částečně úspěšný“ postup ruských sil v této oblasti.

Dolní komora francouzského parlamentu v úterý večer vyslovila souhlas se vstupem Finska a Švédska do Severoatlantické aliance. „Francie se připojila k 20 spojencům, kteří již protokoly ratifikovali,“ uvedla francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová.

Ukrajinská firma Naftogaz představila nový plán na odklad splátek

Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz dnes představila nový plán na odklad splátek dluhu. Učinila tak týden poté, co se stala prvním státním subjektem na Ukrajině, který se od začátku války s Ruskem dostal do platební neschopnosti. Informuje o tom agentura Reuters.

Naftogaz se již v první polovině července obrátil na věřitele s návrhem na dvouletý odklad splátek, věřitelé však tento návrh odmítli. Nyní se firma snaží věřitele k přijetí návrhu přesvědčit mimo jiné nabídkou dodatečných úrokových plateb. Nový návrh zahrnuje dvouletý odklad splátek jistiny u dluhopisů splatných v letech 2022, 2024 a 2026.

Naftogaz je pro ukrajinskou vládu důležitým zdrojem příjmů. V loňském roce se podílel téměř 17 procenty na celkových rozpočtových příjmech Ukrajiny. Před válkou podnik zaměstnával více než 50 tisíc lidí.

Rusové odpoledne vypálili na Ukrajinu osm raket, doletěla jedna, tvrdí Kyjev

Ruské ozbrojené síly dnes odpoledne vypálily z oblasti Kaspického moře na Ukrajinu osm řízených raket, sedm z nich zlikvidovala ukrajinská protivzdušná obrana. Informují o tom ukrajinská média, která se odvolávají na velení vzdušných sil napadené země. Jedna střela podle nich zasáhla protiletadlový raketový systém ve Lvovské oblasti na západě země.

Podle mluvčího ukrajinského letectva Jurije Ihnata vyslaly ruské strategické bombardéry z regionu Kaspického moře řízené střely na několik ukrajinských oblastí. Šest jich sestřelily protiletadlové raketové systémy a sedmou stíhací letoun.

"Bohužel je jeden zásah ve Lvovské oblasti - zasažen byl protiletadlový raketový komplex. Škody a oběti se upřesňují," uvedl Ihnat.

Tvrzení jednotlivých stran konfliktu není možné bezprostředně nezávisle ověřit.

Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poznamenala, že dnes odpoledne ukrajinské úřady vyhlásily letecký poplach na celém území Ukrajiny, vyjma Rusy okupované Chersonské oblasti a anektovaného poloostrova Krym.

AP: Ukrajinští představitelé žádají informace o útoku na věznici v Olenivce

Ukrajinští představitelé tvrdí, že se snaží zjistit pravdu o explozi ve věznici v obci Olenivka, při níž minulý týden zahynuly desítky ukrajinských válečných zajatců. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec agentuře AP sdělil, že se pokouší navázat přímé spojení s ruskou veřejnou ochránkyní práv, aby mohli společně navštívit Olenivku, která se nachází v proruskými separatisty ovládané části Doněcké oblasti. Řekl ale, že se zatím nedočkal odpovědi.

Rusko a proruští separatisté minulý týden v pátek oznámili, že ve věznici v Olenivce zahynulo 53 ukrajinských válečných zajatců a dalších 75 jich bylo zraněno. Z úderu na věznici se obě strany konfliktu viní navzájem.

Moskva tvrdí, že ukrajinská armáda zasáhla místo z raketového systému HIMARS, který jí dodaly Spojené státy. Do Olenivky vyslala členy vyšetřovacího výboru, tedy kriminální ústředny, která se v Rusku zabývá závažnými zločiny. Ruská státní agentura RIA Novosti mezitím napsala, že se na místě našly úlomky raket HIMARS.

Kyjev úder na zařízení popřel a naopak obvinil ruské síly, že útok spáchaly ony, aby zakryly mučení a popravy vězňů. "Na základě analýzy fotografií a videozáznamů, ke kterým máme přístup, můžeme říci, že šlo o výbuch zevnitř té budovy," uvedl Lubinec. Snímky z místa podle něj ukazují poškození jen jedné budovy, přičemž exploze nerozbila všechna okna. To by nebylo možné, pokud by byl komplex ostřelován, tvrdí ombudsman.

Ukrajina mezitím požádala OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) o pomoc při vyšetřování útoku a o bližší informace o stavu zraněných. Mluvčí MVČK Oleksandr Vlasenko agentuře AP řekl, že organizace v současné době vyjednává s Ruskem přístup do Olenivky, kde chce vidět všechny zadržované, ujistit se, že zraněným se dostává řádné lékařské péče, a prohlédnout těla mrtvých.

Ruští představitelé v sobotu vydali seznam ukrajinských vojáků, kteří byli podle nich při útoku zabiti nebo zraněni. Ukrajinci ale tvrdí, že tento seznam nemohli ověřit. V Olenivce byli podle dostupných informací drženi někdejší obránci mariupolských železáren a oceláren Azovstal, včetně členů pluku Azov.

Zbývající ukrajinští obránci Mariupolu, kteří strávili měsíce společně s civilisty v Azovstalu, se dostali do zajetí invazních ruských a proruských sil v květnu, kdy se na rozkaz velení ukrajinské armády vzdali. Jejich odpor za neúnavného ruského bombardování se stal symbolem ukrajinského vzdoru proti ruské agresi. Mnozí Ukrajinci členy pluku uctívají jako hrdiny, zatímco Moskva je vykresluje jako neonacisty.

Olena Tolkačovová, která má na starosti podpůrné služby pluku Azov, získala dosud jen málo informací o osudu zajatých vojáků. "Podle podmínek (stažení) měl Mezinárodní výbor Červeného kříže navštěvovat naše válečné zajatce každý týden a kontrolovat jejich stav. Měli poskytnout kontakt s příbuznými," uvedla Tolkačovová, která se domnívá, že MVČK navštívil vězení pouze jednou.

Její oddělení je podle ní s Mezinárodním výborem Červeného kříže v kontaktu a snaží se získat informace o obětech úderu v Olenivce. "Nedávají konkrétní odpovědi. Nedokážou nám vysvětlit, proč se tam nemohou dostat," tvrdí Tolkačovová a dodává, že příbuzní vojáků se zoufale snaží zjistit, co se stalo s jejich blízkými.

Podle Vlasenka jsou vyjednávání s Rusy choulostivá. "Každý únik informací může být škodlivý. O našich akcích informujeme až poté, co se uskutečnily," dodal.

Ruský nejvyšší soud dnes označil pluk Azov za teroristickou organizaci, což by podle AP mohlo vést k obvinění některých zajatých bojovníků z terorismu. Podle Tolkačovové se nachází v ruském zajetí až 1000 příslušníků pluku Azov a útok v Olenivce vyvolal obavy, že nikdo nemůže zaručit jejich bezpečnost. "Jednoduše byli vyhozeni do povětří. Nestačí tato veřejná poprava (...), aby svět pochopil, že jsou ve smrtelném nebezpečí?" prohlásila Tolkačovová.

Rusko na Ukrajině způsobilo škody za 108 miliard dolarů, tvrdí odborníci z Kyjeva

Škody, které od začátku invaze Rusko způsobilo na ukrajinské infrastruktuře, dosahují 108 miliard dolarů (2,6 bilionu korun). Na obnovu pak bude potřeba nejméně 185 miliard USD (4,4 bilionu korun). Ve studii, na kterou upozornil ruskojazyčný server BBC, o tom informuje Kyjevská ekonomická škola.

Největší škody ruské ostřelování podle odborníků napáchalo na bydlení. Podle nejnovějších údajů bylo zničeno nejméně 129 900 obytných budov, z nichž 114 700 byly soukromé domy a 15 100 vícepatrové budovy.

BBC upozornila, že ukrajinské ministerstvo obrany dnes ráno informovalo v důsledku ruské invaze nejméně o 140 tisících zničených domech. Rusko opakovaně i přes množící se důkazy a svědectví odmítá, že se na Ukrajině zaměřuje na civilní cíle.

Rusko od začátku invaze, což je od 24. února, podle Kyjevské ekonomické školy zničilo, poškodilo nebo získalo pod kontrolu 18 civilních letišť, 511 administrativních budov, 388 podniků, 1991 obchodů nebo 764 školek a 634 kulturních budov. Zničilo, poškodilo nebo zabralo také 43 700 zemědělských strojů a 105 200 automobilů.

USA uvalily sankce na Putinovu údajnou přítelkyni a šéfa Chersonské oblasti

Spojené státy dnes rozšířily seznam sankcí proti Rusku o 30 firem a 13 jedinců, včetně někdejší gymnastky Aliny Kabajevové, která je podle médií Putinovou přítelkyní. Postihy míří i proti představiteli ukrajinské Chersonské oblasti Kirillu Stremousovi, kterého dosadily ruské okupační síly. Nový seznam na svých stránkách zveřejnilo ministerstvo financí USA.

Vláda zrušila Kabajevové víza a zavedla další majetková omezení, uvedla agentura AP. Kabajevová stojí v čele velké mediální skupiny NMG, která podle USA propaguje ruskou invazi na Ukrajinu.

Kabajevová je také na sankčním seznamu Evropské unie, dostala se na něj v rámci šestého sankčního balíku na začátku června. Od května je i na britském seznamu. K uvalení sankcí na Kabajevovou za šíření dezinformací vyzval i vězněný ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj, píše AP.

V nejnovějším balíčku sankcí amerického ministerstva financí je také Andrej Grigorjevič Gurjev, oligarcha, který vlastní panství Witanhurst v Británii. Rezidence se 25 ložnicemi je po Buckinghamském paláci druhým největším sídlem v Londýně, uvedla AP. USA se rozhodly blokovat také jeho jachtu Alfa Nero v hodnotě 120 milionů dolarů (2,9 miliardy korun).