Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Lidstvo si hraje s nabitou zbraní, varoval generální tajemník OSN v Hirošimě

Nové závody ve zbrojení nabírají na rychlosti a je naprosto nepřijatelné, aby země s jadernými zbraněmi byť jen připustily možnost jejich použití. V Hirošimě to dnes, u příležitosti 77. výročí svržení atomové bomby na toto japonské město, řekl generální tajemník OSN António Guterres. "Lidstvo si hraje s nabitou zbraní," varoval. Informovala o tom agentura Kjódó.

Guterres je prvním úřadujícím šéfem OSN, který Hirošimu navštívil od roku 2010. Na místě hovořil s přeživšími atomového výbuchu, setkal se se starostou Kazumim Matsuiem a s japonským premiérem Fumiem Kišidou si prohlédl Hirošimský památník míru.

"Krize s vážným jaderným podtextem se rychle šíří - od Blízkého východu přes Korejský poloostrov až po ruskou invazi na Ukrajinu," upozornil v projevu Guterres.

Odkazoval přitom mimo jiné na vývoj v Rusku, kde prezident Vladimir Putin krátce po zahájení války proti Ukrajině na konci února nařídil uvést ruské jaderné síly do zvýšeného stupně bojové pohotovosti. Rusko má největší jaderný arzenál na světě s celkem 5977 hlavicemi, což je přibližně o 550 hlavic více než Spojené státy. Obě země vlastní více než 90 procent světových hlavic.

Severní Korea nyní údajně připravuje sedmý jaderný test a také Írán podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) rychle postupuje ve svých jaderných ambicích, připomněla Kjódó.

V souvislosti s nedávným setkáním smluvních stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) Guterres uvedl, že účastníci se sešli, aby "vypracovali plán cesty ke světu bez těchto zbraní soudného dne". Smluvní státy vyzval, aby "urychleně pracovaly na odstranění zásob (jaderných zbraní), které ohrožují naši budoucnost".

"Hrůzy Hirošimy musíme mít stále na paměti a uvědomit si, že jaderná hrozba má jen jedno řešení. Nemít žádné jaderné zbraně," konstatoval Guterres.

Premiér Kišida Guterresovi řekl, že Japonsko jako jediný stát, který zažil jaderný útok, "musí vést svět k tomu, aby se zbavil jaderných zbraní". "Z Hirošimy prosím svět, aby se tragédie použití jaderných zbraní neopakovala," vyzval mezinárodní komunitu Kišida. Poukázal přitom na to, že tempo směřování ke světu bez jaderných zbraní zpomaluje.

Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI) ve své pravidelné zprávě o počtu jaderných zbraní ve světě v červnu varoval, že světový jaderný arzenál se v příštích letech poprvé od studené války patrně zvýší. Riziko použití těchto zbraní je podle něj největší za poslední desetiletí.

"Všechny jaderné státy zvyšují nebo modernizují svůj arzenál a většina z nich umocňuje jadernou rétoriku a roli, kterou jaderné zbraně hrají v jejich vojenských strategiích," uvedl v ročence SIPRI pro letošní rok Wilfred Wan.

"To je velmi znepokojující trend," dodal.

Medveděv si postupem do finále v Mexiku pojistil pro US Open pozici jedničky

Daniil Medveděv si postupem do finále turnaje ATP v Los Cabos pojistil nejméně do konce US Open pozici světové jedničky. Ruský tenista, jenž bude na grandslamu v New Yorku obhajovat trofej, v semifinále porazil Srba Miomira Kecmanoviče 7:6, 6:1. V Mexiku si zahraje o první letošní titul, čeká ho úřadující šampion Brit Cameron Norrie.

Kecmanovič se proti ruskému favoritovi dostal do vedení 4:1, ale v sedmém gamu mu Medveděv brejk vrátil a sadu rozhodl tie-break. V něm bodoval pouze lídr žebříčku.

"Byl to hrozně těžký zápas. On výborně začal a celý první set měl špičkovou úroveň. Tie-break byl skvělý," řekl šestadvacetiletý Rus, jenž se k turnajům vrátil po měsíci a půl a vynechaném Wimbledonu, kde ruští a běloruští hráči nesměli kvůli invazi na Ukrajinu startovat. Finále si letos zahraje počtvrté.

Turnajová trojka Norrie si šanci na obhajobu titulu v Los Cabos udržel vítězstvím 6:4, 3:6 a 6:3 nad druhým nasazeným Félixem Augerem-Aliassimem z Kanady.

Dovolená nedaleko frontové linie, někteří Rusové se sluní na Krymu

Ruská turistka Alexandra Rumjancevová se opaluje na pláži Moskvou anektovaného poloostrova Krym, tedy nedaleko frontové linie na východě a jihu Ukrajiny. Zatímco v bílých bikinách sedí na skále u průzračných vod Černého moře na předměstí Sevastopolu, vzhlédne k nebi, kde po dokonale modré obloze prolétne stíhačka. "Samozřejmě nemůžu říct, že jsme v úplně uvolněném stavu," řekla agentuře AFP.

Frontová linie se nachází zhruba 300 kilometrů severně od Sevastopolu - největšího krymského města a domova ruské Černomořské flotily.

Navzdory bojům v okolí si pracovnice petrohradské charity vybrala dovolenou se svým manželem a dvěma syny na pláži tohoto poloostrova.

Vojenská intervence Moskvy na Ukrajině, nástup západních sankcí, přerušené letecké spojení s Evropou a narůstající ekonomické problémy v Rusku způsobily, že řada oblíbených turistických destinací v Evropě i jinde ve světě se stala pro ruské turisty nedostupnými.

Ale obtížné je dostat se i na populární plážovou destinaci Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014. Krym i ruské pobřeží Černého moře se staly obtížně dostupnými kvůli uzavření vzdušného prostoru na jihu Ruska kvůli bojům na Ukrajině.

Rodina Rumjancevové ujela 2500 kilometrů. Využila přitom most, který Moskva vybudovala, aby spojila poloostrov s ruskou pevninou. Rumjancovovi se rozhodli riskovat, přestože se k nim donesly zvěsti, že most by mohl být vyhozen do povětří a "mnoho lidí mělo obavy". Cestou spatřili vojenský konvoj, který byl zřejmě na cestě na frontu.

Když AFP jednoho červencového horkého dne navštívila Sevastopol, v dáli byly vidět ruské válečné lodi, zatímco se návštěvníci pláží chladili v moři. Kromě válečných plavidel a občasných zvuků stíhaček upozorňovalo na nedaleké vojenské tažení jen nemnoho věcí.

Teenageři skákali ze skal do vody, muži s obnaženou hrudí popíjeli pivo a připravovali oblíbené ruské letní jídlo šašliky (grilované maso). V centru města zněla ruská vlastenecká hudba a návštěvníkům se nabízely suvenýry s písmenem Z - symbolem moskevských sil bojujících na Ukrajině.

Na Krymu se nicméně letos v létě objevilo méně turistů než obvykle. "Vypadá to, že jsou tu hlavně místní," pronesla při vyhřívání se na slunci osmadvacetiletá Anna Zalužná, která pracuje v potravinářském průmyslu.

Poloostrov je kvůli sankcím z velké části odříznutý od světa a místní podnikatelé, kteří jsou závislí na cestovním ruchu, cítí dopady. Devětašedesátiletý Albert Agaguljan provozuje malý krámek s kebabem na pláži u Sevastopolu. Vysloužilý stíhací pilot se svěřil, že letos si nemohl dovolit poslat na letní tábor své dítě. "Lidé sem nepřicházejí, protože se bojí," míní.

Krym sousedí s jihoukrajinskou Chersonskou oblastí - nyní ovládanou Moskvou - a nedaleko se nachází také Záporožská oblast - částečně obsazená ruskou armádou. Kyjev se zavázal získat zpět ztracená jihoukrajinská území obsazená ruskými vojáky a někteří lidé věří, že nelze vyloučit možnost ukrajinských úderů na Krym.

Ačkoliv někteří raději o politice nemluví, místní obyvatelé jako Viktor Borodulin říkají, že vojenské tažení Moskvy na Ukrajině pozorně sledují. "Tyto události mě velmi znepokojují," uvedl sedmasedmdesátiletý inženýr a dodal, že v dubnu ho zvláště zarmoutilo potopení ruského křižníku Moskva.

Borodulin nostalgicky vzpomínal na sovětskou minulost a rozzářil se, když mluvil o možnosti nákupu ovoce a zeleniny z Moskvou okupované jižní Ukrajiny. "Dnes jsem si dokonce koupil nějaké produkty z Chersonu," řekl a poznamenal: "Pro mě je to velká radost."

Na východě Ukrajiny se Rusové chystají k útoku, na jihu k obraně,uvedl Kyjev

Ruská vojska se na východě Ukrajiny snaží o útočné operace, na jihu se chystají k obraně už obsazených území, uvedl dnes ráno generální štáb ukrajinské armády. I v noci pokračovaly ruské dělostřelecké, raketové a letecké útoky na ukrajinská města, výbuchy byly slyšet v Mykolajivu, Záporoží a Nikopolu, ostřelována byla také Sumská oblast na severovýchodě Ukrajiny.

Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko na sociálních sítích oznámil tři zraněné po nočním ostřelování Dněpropetrovské oblasti, jeden z nich zůstává v nemocnici. Nikopol a okolí podle něj ruská armáda ostřelovala z raketometů Grad, na oblast kolem města Kryvyj Rih mířila dělostřelecká palba. V Nikopolu bylo poničeno pět činžovních domů a asi 40 menších obytných domů a školka, bez proudu i tekoucí vody zůstalo několik tisíc domácností, dodal Rezničenko.

Ruská armáda a jednotky ze neuznaných republik vzniklých s ruskou podporou na východě Ukrajiny pokračují podle ukrajinského štábu ve snaze o útok především v okolí Bachmutu a Avdijivky nedaleko Doněcku. U Bachmutu tak pokračovaly letecké a dělostřelecké útoky na pozice ukrajinských obránců. Na obce Pervomajske, Voďane, Opytne nebo ves jménem Ňju Jork (New York) v blízkosti Avdijivky dopadaly rakety a dělostřelecké granáty.

Podle ukrajinského velitelství "Jih" pokračují ukrajinské útoky na velitelství okupačních jednotek v okolí Chersonu a také na sklady munice, kterých bylo nyní údajně zasaženo šest. Na sociálních sítích se také objevily informace o explozích v blízkosti mostu přes řeku Inhulec v obci Darivka východně od Chersonu. Kyjev už řadu dní hovoří o počátku ofenzivních operací mířících k osvobození klíčového Chersonu, ukrajinské síly získaly zpět několik desítek obcí v jeho okolí a ruská strana do oblasti přesunuje další jednotky ve snaze posílit tamní obranu.

Podíl cizinců na počtu obyvatel ČR loni poprvé překročil šest procent

Podíl cizinců na celkové populaci ČR loni poprvé překročil šest procent. Za poslední tři roky vzrostl počet registrovaných cizinců v tuzemsku o 100 tisíc osob. Loni se jejich počet zvýšil zhruba o čtyři procenta a ke konci roku evidoval stát 660 859 legálně žijících cizinců v ČR. Uvedla to vláda ve zprávě o migraci a integraci cizinců, kterou kabinet předložil do Sněmovny.

Počet žadatelů o mezinárodní ochranu v ČR pak loni vzrostl o pětinu na 1411 lidí. Nejvíc žádali Ukrajinci, Gruzínci a také Afghánci. Od počátku ruské agrese vůči Ukrajině letos v únoru vydaly české úřady ukrajinským občanům již téměř 404 tisíc víz dočasné ochrany.

Dvě třetiny cizinců s povoleným pobytem tvořili loni ze dvou třetin lidé ze zemí mimo EU. Šlo hlavně obyvatele Ukrajiny, Vietnamu a Ruska. Mezi cizinci ze zemí EU převládali Slováci. Za nárůstem počtu cizinců stála podle zprávy hlavně pracovní migrace. Například jen krátkodobých víz za účelem zaměstnání vydal stát 185 tisíc.

V případě mezinárodní ochrany loni po předloňském poklesu nastal opět vzestup počtu žadatelů. "V roce 2021 se do počtu podaných žádostí promítly především evakuace z Afghánistánu po převzetí moci hnutím Tálibán. Občané Afghánistánu se tak stali třetí nejpočetnější skupinou žadatelů. Pořadí na prvních dvou místech se v roce 2021 nezměnilo, nadále bylo nejvíce žádostí podáno občany Ukrajiny a Gruzie," uvádí zpráva.

Poté, co hnutí Tálibán loni ovládlo většinu Afghánistánu, stáhla ČR ze země pomocí tří letů zhruba 200 lidí. O azyl či doplňkovou ochranu jich podle loňských informací v Česku požádalo asi 150. Zpráva uvádí, že loni požádalo o mezinárodní ochranu 176 tamních obyvatel, z toho 117 získalo v tuzemsku azyl.

Mezinárodní ochranu tvoří azyl nebo doplňková ochrana. Liší v délce trvání. Azyl se uděluje na neurčito, doplňková ochrana naopak na přesně vymezenou dobu, po jejímž uplynutí se přezkoumává, zda trvají důvody, pro něž byla udělena.

Podle zprávy loni výrazně vzrostl počet případů odhalené nelegální migrace v ČR. Šlo o 11170 lidí, což je meziroční nárůst o 58 procent. Jde o nejvyšší číslo za posledních 14 let. Podle vlády šlo hlavně o porušování protiepidemických opatření v souvislosti s covidem-19, kdy cizinci vstoupili na území ČR v rozporu s mimořádnými opatřeními ministerstva zdravotnictví.

O 174 procent však vzrostl i počet případů tranzitní nelegální migrace. Téměř 80 procent zachycených osob tvořili obyvatelé Afghánistánu, Sýrie a Maroka. "Tranzitní nelegální migrace v ČR je ovlivněna vývojem na východní středomořské trase do Řecka a zejména migračními pohyby na takzvané balkánské trase. Ačkoliv je její úroveň druhá nejvyšší od roku 2015, ČR zůstává pro nelegální migraci z rizikových oblastí tranzitní zemí," dodává zpráva.

USA chystají další vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě až jedné miliardy dolarů

Americký prezident Joe Biden by příští týden mohl podepsat novou vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě až jedné miliardy dolarů (asi 24 miliard korun). Agentuře Reuters to dnes sdělily tři anonymní zdroje obeznámené se situací.

Detaily podpůrného balíku by mohly být oznámeny už v pondělí. Podle Reuters bude obsahovat munici do dalekonosných zbraňových systémů HIMARS, až 50 obrněných transportérů M113 a munici do protiraketového obranného systému země-vzduch NASAMS. Konkrétní vojenský materiál i hodnota balíku se do příštího týdne může změnit.

Celková hodnota americké pomoci Ukrajině od začátku invaze by tak stoupla na 8,8 miliardy dolarů (asi 212 miliard korun), pokud by Biden balík podepsal v této podobě.

Turecko přistoupilo na platby v rublech za ruský plyn, uvádí Moskva

Turecko bude za ruský plyn částečně platit v rublech. Podle agentury TASS o tom po dnešním setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho tureckého protějšku Recepa Tayyipa Erdogana v Soči informoval místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Rusko začalo požadovat platby v rublech po odběratelích plynu po rozpoutání války na Ukrajině a ostré západní reakci, která ohrozila stabilitu ruské měny.

"Prezidenti se při jednání dohodli, že začínáme s částečnými platbami v rublech za dodávky plynu," sdělil Novak. Upřesnil, že Rusko dodává do Turecka ročně 26 miliard metrů krychlových plynu.

Putin s Erdoganem se kromě toho za čtyři hodiny rozhovorů v letovisku na černomořském pobřeží dohodli na rozšíření spolupráce v dopravě, zemědělství nebo stavebnictví. Podle Novaka znamená dohoda "novou úroveň" vzájemných vztahů.

Erdogan na úvod setkání uvedl, že schůze "může otevřít úplně odlišnou kapitolu" v turecko-ruských vztazích a označil také za značně produktivní předchozí politická a ekonomická jednání delegací z Moskvy a Ankary. Putin před samotným jednáním Erdoganovi poděkoval za jeho podíl na vzniku dohody o obnově vývozu potravin z ukrajinských přístavů.

"Díky vašemu přímému zapojení a záštitě OSN se problémy ohledně dodávek ukrajinského obilí vyřešily. Vývoz už začal, za což vám děkuji," řekl Putin. První loď z ukrajinského přístavu vyplula v pondělí, další tři ji následovaly dnes. Poděkování se Erdoganovi od jeho ruského protějšku dostalo i za dodávky ruského plynu do jižní a jihovýchodní Evropy skrze plynovod Turkstream. "Evropští partneři by měli být Turecku vděční za zajištění nepřerušovaných dodávek ruského plynu," řekl Putin.

Tématem dnešní schůze byl kromě ekonomických vztahů také konflikt v Sýrii. Obě strany potvrdily odhodlání spolupracovat v boji proti tamním teroristickým organizacím, stojí podle Reuters ve společném prohlášení.

Oba státníci už v červenci diskutovali o možném mírovém řešení situace v Sýrii společně s íránskými představiteli v Teheránu. Zatímco Moskva a Teherán podporují syrský režim prezidenta Bašára Asada, Turecko poskytlo pomoc povstaleckým skupinám, které bojují proti Asadovým silám na severozápadě země. Erdogan zároveň podle agentury AFP už delší dobu hrozí zahájením nové ofenzívy na severu Sýrie proti kurdským bojovníkům.

Na opačných stranách stojí Turecko a Rusko i v konfliktu na Ukrajině, který Moskva vyvolala letos 24. února. Turecko je členskou zemí Severoatlantické aliance, jejíž země proti ruské agresi politicky, vojensky i hospodářsky podporují Kyjev.

Rusko se snaží pomocí Turecka obejít sankce, uvádí The Washington Post

Rusko se ve snaze obejít sankce přijaté Západem kvůli válce na Ukrajině obrací na Turecko jako na potenciálního obchodního partnera, píše deník The Washington Post s odvoláním na informace od ukrajinské rozvědky. Moskva před dnešním setkáním prezidenta Vladimira Putina a jeho tureckého protějšku Recepa Tayyipa Erdogana v Soči předložila Turecku návrh, který by jí umožnil obejít embargo na ruskou ropu přijaté Evropskou unií, a snaží se také vyhnout bankovní izolaci, tvrdí deník.

Konkrétně chce Moskva přimět Turecko, aby Rusku povolilo nákup podílů v tureckých ropných rafineriích, terminálech a zásobnících, což by mu pomohlo zamaskovat ruský původ ropy. Embargo na dovoz ruské ropy do zemí Evropské unie má začít platit od přelomu roku. Z embarga bude dočasně vyřazena přeprava ropy ropovodem Družba, který zásobuje Česko, Slovensko a Maďarsko. Česko bude na rozdíl od ostatních zemí moci také až do prosince příštího roku dovážet produkty z ruské ropy z rafinerií v jiných zemích EU.

Rusko se také snaží dosáhnout toho, aby několik státem vlastněných tureckých bank otevřelo největším ruským finančním strukturám účty. Takový krok by podle ekonomů znamenal výrazné porušení západních sankcí. K nim se Turecko nepřipojilo, přestože invazi na Ukrajinu odsoudilo.

Podle The Washington Post ale zatím nic nenasvědčuje, že by Turecko chtělo na ruský návrh přistoupit. Podpora Ruska by totiž mohla vést k uvalení sekundárních sankcí na turecké banky a společnosti.

Na setkání s Erdoganem dnes Putin řekl, že doufá v podepsání memoranda o posílení vzájemných ekonomických a obchodních vztahů. Erdogan pak prohlásil, že setkání s Putinem "může otevřít úplně odlišnou kapitolu" ve vzájemných vztazích. Turecko a Rusko stojí nyní na opačných stranách, pokud jde o válku na Ukrajině. Turecko je členskou zemí Severoatlantické aliance, která Kyjevu poskytuje vojenskou i finanční pomoc.

Ukrajina a Rusko se vzájemně obvinily z ostřelování Záporožské jaderné elektrárny na Ukrajině. Na místě vznikl požár, uvedl web RIA Novosti. Podrobnosti čtěte tady.

Rusko zakázalo firmám ze zemí, které označuje za znepřátelené, do konce roku prodávat své podíly v klíčových energetických projektech a bankách. Podrobnosti čtěte tady.

Rusko doufá v podpis dohody o ekonomické spolupráci s Tureckem

Ruský prezident Vladimir Putin doufá v podpis dohody s Tureckem, která by posílila ekonomickou spolupráci obou zemí. Oznámil to před jednáním v ruské Soči svému tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi, píše agentura AFP. Erdogan chce s Putinem začít novou kapitolu turecko-ruských vztahů, zejména v souvilosti se Sýrií.

"Doufám, že dnes odpoledne podepíšeme memorandum o posílení vzájemných ekonomických a obchodních vztahů," řekl Putin Erdoganovi na úvod setkání, které vysílaly turecké a ruské televizní stanice.

Předchozí politická a ekonomická jednání delegací z Moskvy a Ankary byla podle Erdogana značně produktivní. Setkání s Putinem v Soči podle Erdogana "může otevřít úplně odlišnou kapitolu" ve vzájemných vztazích.

Tématem dnešní schůze je kromě ekonomických vztahů podle dřívějších vyjádření Moskvy a Ankary také konflikt v Sýrii a na Ukrajině či zajištění plavby lodí z ukrajinských černomořských přístavů směrem k Bosporské úžině.

Oba státníci se už v červenci potkali v íránské metropoli Teherán, kde jednali rovněž s íránskými představiteli. Delegace diskutovaly mimo jiné o možném mírovém řešení situace v Sýrii. Zatímco Moskva a Teherán podporují syrský režim prezidenta Bašára Asada, Turecko poskytlo pomoc povstaleckým skupinám, které bojují proti Asadovým silám na severozápadě země. Erdogan zároveň podle agentury AFP už delší dobu hrozí zahájením nové ofenzívy na severu Sýrie proti kurdským bojovníkům.

Na opačných stranách stojí Turecko a Rusko i v konfliktu na Ukrajině, který Moskva vyvolala letos 24. února. Turecko je členskou zemí Severoatlantické aliance, jejíž země proti ruské agresi politicky, vojensky i hospodářsky podporují Kyjev.

Rusko kvůli podezření z vlastizrady zatklo dalšího vědce z Novosibirsku, předního odborníka na hypersoniku. Informovala o tom agentura TASS.

Ministerstvo: Rusko bude kvůli slabší sklizni možná nuceno omezit vývoz obilí

 Rusku se letos kvůli nepříznivému počasí a nedostatku náhradních dílů pro zemědělské stroje zřejmě nepodaří sklidit plánovaných 130 milionů tun obilí. Uvedlo to dnes ruské ministerstvo zemědělství, podle nějž bude v důsledku toho možná zapotřebí omezit vývoz obilí do zahraničí. Informovala o tom agentura TASS.

Yle: Rusko už několik týdnů spaluje plyn v kompresorové stanici Nord Streamu

Rusko, které omezilo dodávky zemního plynu do Evropské unie, už několik týdnů spaluje plyn v kompresorové stanici Portovaja poblíž finských hranic. Informoval o tom finský zpravodajský web Yle, který se odvolává na očitá svědectví a na údaje amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Plameny jsou podle něj vidět až ve Finsku.

Příčina spalování plynu není jasná, ke spalování může docházet z více důvodů. Podle odborníků se k němu přistupuje i tehdy, když plyn nelze dodat zákazníkovi.

Rusko nejspíš okupací ohrožuje bezpečný chod záporožské elektrárny, uvádí Londýn

Po pěti měsících okupace stále není jasné, jaké má Rusko úmysly s ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnou. Kroky, které v areálu zařízení ruské jednotky podnikly, ale pravděpodobně vedly k ohrožení bezpečnosti chodu elektrárny, uvádí britská vojenská rozvědka.

Ruské síly patrně operují v oblastech přilehlých k jaderné elektrárně, uvádí Londýn. Na místě zřídily dělostřelecké jednotky, které ostřelují ukrajinské území na západním břehu řeky Dněpr, a v širší oblasti elektrárny, zejména v přilehlém městě Enerhodar, jednotky Moskvy odpočívají.