Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Turecký výrobce dronů Bayraktar plánuje produkovat své stroje i na Ukrajině

Turecká společnost Baykar se chystá vystavět na Ukrajině továrnu na výrobu dronů Bayraktar, sdělil podle agentury Unian ukrajinský poslanec v Turecku Vasyl Bodnar. Turecká bezpilotní letadla se stala jedním ze symbolů války na Ukrajině a ukrajinská armáda hlásila na jaře řadu úspěchů při jejich nasazení proti ruským invazním silám.

Více zde >>>

Ukrajinská armáda znovu zasáhla Antonivskyj most v Chersonské oblasti

Ukrajinská armáda znovu zasáhla Antonivskyj most v Ruskem okupované Chersonské oblasti. Podle agentury Ukrinform to uvedla mluvčí ukrajinské armády Natalija Humenjuková. Také ruská agentura TASS informuje o ukrajinském úderu na tento důležitý most, odvolává se přitom na okupačními silami dosazeného představitele Chersonské oblasti Kirilla Stremousova, podle něhož se tak zpozdí práce na znovuotevření mostu.

Podle Humenjukové ukrajinští obránci zasáhli také Kachovskyj most a zničili invazním jednotkám za uplynulý den několik muničních skladů. „Upřesňujeme výsledky, které z nich jsou naše. Protože chápeme, že hnutí odporu na okupovaných územích je silné,“ prohlásila Humenjuková. Z Chersonské oblasti už nějakou dobu přicházejí hlášení o atentátech na představitele místních úřadů, které dosadila ruská vojska.

Ruský poslanec vyhrožoval v televizi smrtí válečnému zpravodaji deníku Bild

Poslanec ruského parlamentu Alexej Žuravljov ve vysílání ruské státní televize pohrozil, že zabije válečného zpravodaje německého deníku Bild na Ukrajině Björna Stritzela. Zpravodaje přitom nazval „náckem“. Informoval o tom portál Meduza.

Žuravljov adresoval výhrůžky německému novináři, když v pořadu Šedesát minut televize Rossija 1 reagoval na materiál německého deníku. „Chci tomu náckovi říct, a je mi to šumák, že přijedeme a všechny je zabijeme!“ rozohnil se poslanec. Na moderátora, který řekl, že „není potřeba nikoho zabíjet“, poslanec reagoval:„Pojedu tam, a jestli ho tam uvidím, tak...!“

Čínský vývoz do Ruska v červenci poprvé za pět měsíců vzrostl

Čínský vývoz do Ruska, které se v důsledku války na Ukrajině stalo terčem západních sankcí, se v červenci meziročně zvýšil o 22,2 procenta po předchozích čtyřech měsících poklesu za sebou. Vyplývá to z celních údajů. Čínský dovoz z Ruska podle těchto údajů v červenci pokračoval v silném růstu, jeho tempo nicméně zpomalilo na 49,3 procenta z červnových 56 procent, píše agentura Reuters .

Rusko představuje pro Čínu důležitý zdroj ropy, plynu, uhlí a zemědělských komodit. V květnu a červnu bylo Rusko největším dodavatelem ropy do Číny, protože čínští kupci využívali slev na ruské dodávky. V červenci nicméně dodávky ropy z ruských přístavů do Číny klesly na 21,3 milionu barelů, tedy na nejnižší úroveň od února, píše Reuters.

Rusko pravděpodobně rozmisťuje protipěchotní miny podél obranné linie na Donbase. Mohou způsobit rozsáhlé oběti, uvedlo britské ministerstvo obrany.

Z ukrajinských přístavů vypluly další dvě lodě s obilím, informovalo turecké ministerstvo obrany. Vypluly z přístavů v Južném a Černomorsku.

Rusko si referendy o připojení uzavře cestu k rozhovorům, řekl Zelenskyj

Pokud Moskva na okupovaných územích Ukrajiny uspořádá referenda o připojení k Rusku, nedočká se rozhovorů s Kyjevem ani s jeho mezinárodními spojenci. Řekl v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého Kyjev trvá na svém postoji nepodstoupit Rusku žádná území.

„Postoj naší země zůstává stejný jako vždy. Nic, co je naše, nedáme,“ řekl Zelenskyj v pravidelném videoprojevu.

Amnesty Intl. si stojí za zprávou o Ukrajině; lituje rozrušení, které způsobila

Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) si plně stojí za svou čtvrteční zprávou, podle které bojová strategie Ukrajinců ohrožuje životy civilistů. Proti dokumentu, který mimo jiné Ukrajinu obvinil z porušování mezinárodních práv, se ohradili ukrajinští činitelé v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Organizace se v e-mailu zaslaném agentuře Reuters nicméně omluvila za "rozrušení a hněv", které způsobila.

Další čtyři lodě odvážejí z ukrajinských přístavů téměř 170 000 tun obilí

Z ukrajinských černomořských přístavů dnes postupně vypluly další čtyři lodě, které vezou téměř 170.000 tun obilí. Na twitteru o tom informoval ministr dopravy Oleksandr Kubrakov. Děje se tak na základě dohody o odblokování ukrajinských přístavů, kterou v červenci uzavřela Ukrajina, Rusko, Turecko a OSN.

V sobotu poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu, která začala koncem února, do ukrajinských vod vplula loď plující pod cizí vlajkou. Kubrakov na facebooku napsal, že Ukrajinci dělají vše pro to, aby mohli přijímat a odbavovat více lodí. Plánují, že během dvou týdnů by mohli během jednoho dne odbavit tři až pět plavidel.

Do ukrajinského přístavu si poprvé od začátku války připlula cizí loď pro náklad

Poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu dnes v jednom z ukrajinských přístavů zakotvila loď plující pod cizí vlajkou, která naloží zboží. S odvoláním na ukrajinského ministra dopravy Oleksandra Kubrakova o tom informovala agentura Unian.

Loď pro přepravu sypkého materiálu Fulmar S plující pod vlajkou Barbadosu bude naložena obilím, uvedl Kubrakov. Plavbu do ukrajinského přístavu Čornomorsk jí umožnila dohoda o obnově vývozu potravin, dodal ministr a poděkoval ukrajinským činitelům a zástupcům Turecka a OSN, kteří se na dohodě podíleli.

V následujících týdnech Kyjev plánuje zvýšit počet připlouvajících nákladních lodí na tři až pět za den. Jako první od začátku invaze tento týden vyplula z ukrajinského mořského přístavu s nákladem ukrajinských zemědělských produktů loď Razoni. Plavidlo naložené kukuřicí zvládlo inspekci v Istanbulu a nyní míří do libanonského přístavu. Další tři lodě s kukuřicí vypluly z ukrajinských přístavů v pátek, momentálně čekají na kontrolu u černomořského ústí Bosporské úžiny.

Šéfka ukrajinské AI skončila na protest proti kritizované zprávě

Šéfka ukrajinské pobočky organizace Amnesty International (AI) Oksana Pokalčuková rezignovala na svůj post na protest proti zprávě, ve které AI hovořila o ohrožování civilistů ukrajinskou armádu. Dokument z tohoto čtvrtka, proti kterému se ohradili ukrajinští činitelé v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským, obvinil ukrajinské síly z porušování mezinárodního práva zřizováním základen a skladů zbraní v civilních oblastech.

Pokalčuková uvedla, že AI mimoděk "vytvořila materiál, který zní jako podpora ruských narativů o invazi". Zpráva se podle ní ve snaze ochránit civilisty stala nástrojem ruské propagandy.

"S bolestí přiznávám, že jsme se s vedením Amnesty International hodnotově neshodli. Proto jsem se rozhodla z organizace odejít," napsala podle agentury Reuters Pokalčuková v pátek večer na facebooku.

Ředitelka AI Agnès Callamardová uvedla, že "Oksana byla ceněnou členkou" organizace. Její rozhodnutí však AI respektuje a v reakci na kritiku ohledně čtvrteční zprávy připravuje prohlášení.

Nevládní organizace v dokumentu uvedla, že od dubna do července strávili její pracovníci několik týdnů vyšetřováním ruských úderů v Charkově, Donbasu a Mykolajivu. Z vyšetřování vyplynulo, že ukrajinské síly v některých případech prováděly údery z obytných oblastí a že v uvedených regionech rozmísťovaly jednotky do civilních budov. Zároveň podle zprávy nenalezla AI důkazy o tom, že by ukrajinská armáda požádala civilisty o evakuaci z přilehlých budov nebo jim při ní pomáhala.

Prezident Zelenskyj obvinění AI odmítl a uvedl, že se organizace "snaží zodpovědnost přesunout z agresora na oběť". Ukrajina podle svých činitelů dělá vše pro to, aby z oblastí u frontové linie evakuovala civilisty.

Rusko od začátku invaze na Ukrajinu z 24. února i přes množící se důkazy a svědectví tvrdí, že neútočí na civilní cíle. Ruské útoky na civilní oblasti už dříve potvrdila i AI, podle které ruské síly v několika případech spáchaly válečné zločiny. Praxe ukrajinské armády, kdy rozmisťuje vojáky do obydlených oblastí, v žádném případě neospravedlňuje nahodilé ruské útoky proti civilním cílům, včetně útoků mezinárodně zakázanou municí, uvedla ve čtvrtek organizace.

Zástupce okupační správy na jihu Ukrajiny byl podle Ruska zraněn při atentátu

Představitel Ruskem dosazené správy na jihu Ukrajiny Vitalij Gur byl zraněn při pokusu o atentát a je ve vážném stavu, informovala dnes agentura TASS s odvoláním na ruskou administrativu okupované Chersonské oblasti. Podle ukrajinských médií a činitelů citovaných serverem The Insider Gur zemřel při převozu na Ruskem anektovaný Krymský poloostrov.

"Je v nemocnici ve vážném stavu, na jednotce intenzivní péče. Nepotvrzujeme jeho úmrtí," uvedl ke Gurově stavu zástupce šéfa ruské administrativy Chersonské oblasti Kirill Stremousov.

Gur, který byl působil na pozici náměstka v okupační správě ukrajinského Kachovského okresu, byl napaden ve svém domě, zasažen byl několika střelami. Podle dřívějších zpráv agentury RIA Novosti lékaři rozhodli o jeho převozu na Krym. O převozu na poloostrov, při kterém však Gur prý svým zraněním podlehl, informovaly také ukrajinské kanály na telegramu.

Kachovský okres leží u břehů řeky Dněpr, zhruba 70 kilometrů východně od Chersonu.

Nejasný osud má také šéf Ruskem dosazené administrativy Volodymyr (rusky Vladimir) Saldo, který byl převezen do nemocnice v Moskvě. Server The Insider s odvoláním na své zdroje napsal, že byl Saldo připojen na ventilátor a uveden do umělého spánku s podezřením na otravu. Podle ruské administrativy byl ale Saldo hospitalizován kvůli vážnému průběhu onemocnění covid-19, napsala agentura AFP.

Rusko na Ukrajinu zaútočilo letos 24. února. Jeho jednotky mají pod kontrolou velkou část jihoukrajinské Chersonské a Záporožské oblasti a podle Kyjeva připravují referendum o připojení k Rusku. Ukrajinská armáda nicméně v posledních týdnech zahájila na jihu Ukrajiny protiofenzivu s cílem získat oblast zpět pod svou kontrolu.

Jeden z reaktorů v Záporožské jaderné elektrárně je odstaven, uvádí Enerhoatom

Jeden z reaktorů ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, která je pod kontrolou ruských okupačních sil, je stále odstaven. Informovala o tom dnes ukrajinská společnost Enerhoatom, která jaderné elektrárny v zemi spravuje. V pátek elektrárnu zasáhly dělostřelecké údery, ze kterých Moskva a Kyjev vzájemně obvinily jednotky opačné strany.

"K 8:00 (místního času, 7:00 SELČ) 6. srpna 2022 Záporožská jaderná elektrárna operuje s rizikem porušení předpisů o radiaci a požární bezpečnosti," napsal na telegramu Enerhoatom, podle kterého bylo při ostřelování poškozeno skladiště kyseliny dusičné a přilehlá technická budova. Dále také hrozí nebezpečí požáru a úniku vodíku i radioaktivních látek. V důsledku útoku na elektrárnu byl spuštěn systém havarijní ochrany jednoho z bloků, který byl odpojen od elektrické sítě, jeho funkčnost zajišťují náhradní generátory, uvedla ukrajinská společnost.

Na odstranění následků pátečního ostřelování pracují ukrajinští pracovníci elektrárny. Zařízení je stále v provozu a vyrábí elektřinu pro ukrajinskou elektrickou síť, napsal Enerhoatom.

"Toto sobotní ráno bylo v mnoha evropských městech možné jenom proto, že Záporožská jaderná elektrárna včera zázrakem nevybuchla. Rusko zařízení obsadilo a provádí nebezpeční provokace," napsal na twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak a vyzval OSN, aby po Rusku důrazně vyžadovala stažení z elektrárny.

Chování ruské armády v areálu elektrárny dnes důrazně za Evropskou unii odsoudil i šéf unijní diplomacie Josep Borrell. "Jde o závažné a nezodpovědné porušení bezpečnostních pravidel jaderné elektrárny a o další příklad ruské lhostejnosti vůči mezinárodním pravidlům," napsal Borrell na twitteru.

Ukrajinské úřady v pátek obvinily ruské síly, které největší evropskou jadernou elektrárnu okupují v podstatě od začátku své invaze na Ukrajinu, že zařízení několikrát ostřelovaly. Rakety v jednom z útoků dopadly přímo vedle jednoho z bloků. Ruská agentura RIA Novosti naopak s odkazem na nejmenovaný zdroj z ruské okupační správy z ukrajinského Enerhodaru, kde elektrárna leží, uvedla, že dělostřelecký útok mají na svědomí ukrajinské jednotky.

Kyjev, Londýn i Washington v posledních dnech varovaly, že ruští vojáci používají elektrárnu jako ochranný štít a z místa nedaleko zařízení ostřelují ukrajinské pozice. Ukrajina rovněž tvrdí, že Rusko na místě skladuje zbraně.

Nezávislý server The Insider v pátek uvedl, že zdroje z elektrárny upozorňují na podezřelé aktivity ruských jednotek. Na začátku tohoto týdne do areálu zařízení podle nich dorazil vojenský konvoj s neznámým nákladem. Jeden ze zdrojů uvedl, že ruští vojáci část areálu podminovali.

Zprávy o podminování nelze podle starosty Enerhodaru Dmytra Orlova vyloučit. Ve městě podle něj po poslední vlně ostřelování jaderné elektrárny vládne pochopitelně panika a očekává se další vlna evakuací do oblastí, které má pod kontrolou ukrajinská armáda, napsala agentura Unian.

Místopředseda Senátu Růžička podal podnět kvůli Doubravovi na Krymu

Místopředseda Senátu Jiří Růžička (klub STAN) podal podnět senátnímu mandátovému výboru k prošetření kvůli jednání senátora Jaroslava Doubravy (za Severočechy) na Ruskem okupovaném Krymu. Doubrava se tam podle informací Deníku N setkal se šéfem tamní ruské administrativy Sergejem Aksjonovem. Podle Růžičky je toto setkání nepřípustné. Rusko okupuje ukrajinský Krym od roku 2014 a od února vede proti Ukrajině útočnou válku.

"Dávám podnět Mandátovému a imunitnímu výboru Senátu k prošetření. Že senátor Doubrava odjel v době války na dovolenou na Krym je zvrhlé, ale že jedná s šéfem ruské okupační správy je nepřípustné. Je členem Senátu, který opakovaně odsuzuje válku, kterou na Ukrajině vede Rusko," uvedl Růžička na twitteru. Jedním z místopředsedů výboru je však sám Doubrava.

Doubrava podle oficiální zprávy krymského parlamentu uvedl, že zastupuje "mnoho obyčejných Čechů, kteří nepodporují politiku své vlády", i podnikatele, kteří chtějí obchodovat s Krymem navzdory sankcím. Svými proruskými aktivitami a podporou kroků ruského prezidenta Vladimira Putina je Doubrava známý. Názor nezměnil ani poté, co 24. února ruská armáda vpadla na Ukrajinu.

Doubrava byl v Senátu opakovaně proti usnesením, která se týkala rusko-ukrajinské války. Jako jediný senátor v dubnu hlasoval proti stanovisku, podle kterého musí Rusko nést následky za rozpoutání války proti Ukrajině včetně platby reparací a ruští představitelé, kteří jsou odpovědní za válečné zločiny, musí být postavení před soud a potrestáni. V červnu Doubrava nepodpořil usnesení, v němž Senát apeloval na členské státy EU, aby udělily Ukrajině status kandidátské země.

Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service snížila výhled České republiky ze stabilního na negativní kvůli možnému narušení dodávek ruského plynu. To by mohlo vést k přidělování plynu a uvrhnout ekonomiku země do hluboké recese s negativními důsledky pro trend růstu, napsala ratingová agentura v tiskové zprávě.