Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 5. srpna 2022
Ukrajina zřejmě přebírá strategickou iniciativu na bojišti, uvedl ISW
Ukrajina pravděpodobně přebírá strategickou iniciativu a nutí Rusko, aby v reakci na ukrajinské protiofenzivy přemísťovalo vojska a měnilo priority. Pokud se Kyjevu bude i nadále dařit tlačit na ruské síly, čekají Moskvu složitá rozhodnutí, uvedl ve svém pravidelném hodnocení bojů na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW).
"Ruské síly stále častěji přesouvají jednotky a vybavení do Chersonské oblasti a západní části Záporožské oblasti na úkor svých snah o obsazení Slovjansku a Siversku (v Donbasu), kterých zřejmě zanechaly," uvedl ISW.
Putin bude jednat v Soči s Erdoganem, mimo jiné o situaci na Ukrajině
V ruském letovisku Soči dnes bude jednat turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Státníci podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova proberou mimo jiné situaci na Ukrajině a v Sýrii, uvádí ruská média. Prezidenti se setkají v relativně krátké době už podruhé, naposledy spolu hovořili 19. července v Teheránu.
Zprávy ze dne 4. srpna 2022
Rusko otevře pro zahraniční diplomaty bezcelní obchody, platit mohou v cizí měně
Rusko pro zahraniční diplomaty zřídí bezcelní obchody, kde si budou moci nakoupit zboží ze Západu za zahraniční měnu. Vrátí se tak k praxi ze sovětské éry, kdy existovaly obchody Berjozka, píše list The Guardian. Na podobném principu v někdejším Československu fungovala síť obchodů Tuzex.
Obchody patrně přivítají první zákazníky už na podzim. Vlastnit je bude společnost spadající pod ruské ministerstvo zahraničí a diplomaté si v nich budou moci pořídit širokou škálu zboží - alkoholické nápoje a tabákové výrobky, šperky, kosmetiku, parfémy, cukrovinky i chytré telefony nebo hodinky, napsal server Mediazona.
Z Ruska se zahraniční společnosti od nábytkářské značky IKEA přes technologické giganty Apple a Microsoft po řetězce rychlého občerstvení McDonald's stáhly v reakci na únorovou invazi na Ukrajinu. Západní země proti ruským společnostem i jednotlivcům zavedly sankce.
V nových obchodech budou moci nakupovat jen lidé s oficiálními doklady, které prokazují, že patří mezi zahraniční diplomaty, zaměstnance mezinárodní organizace nebo jsou jejich rodinnými příslušníky. Obchody budou přijímat platby v eurech či dolarech.
"Je to úplný Sovětský svaz," napsal šéfeditor ruské Mediazony Sergej Smirnov v odkazu na praxi obchodů, které odčerpávaly od obyvatel prostředky v západní měně.
O zřízení obchodů informoval ruský parlamentní věstník.
Finsko chce omezit vydávání víz občanům Ruska, kteří přes Finsko cestují do EU
Finské ministerstvo zahraničí dnes představilo plán na omezení turistických víz pro ruské občany. Těch do Finska cestuje čím dál více, tuto severskou zemi totiž využívají jako tranzit do dalších států Evropské unie. Informovala o tom agentura AFP.
EU v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu pozastavila letecké spojení s Ruskem. Finsko ale s nejrozlehlejší zemí světa sdílí dlouhou pozemní hranici, čehož ruští cestovatelé využívají.
"Mnoho z nich to vidí jako obejití sankčního režimu," uvedl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto.
Finsko zůstává jedinou unijní zemí, která sousedí s Ruskem a nezpřísnila vůči němu vízovou politiku. Finské zákony neumožňují uložit omezení na turistická víza na základě národnosti, Helsinky ale podle Haavista mohou snížit počet víz na základě kategorie - včetně turistických víz. Ministerstvo zahraničí vládě předložilo návrh, podle kterého bude Finsko upřednostňovat při vydávání víz rodinné členy lidí už žijících v EU nebo studenty.
Pokud vláda návrh schválí, mohlo by Finsko o plánu rozhodnout do konce srpna, uvedla AFP.
Ruská učitelka dostala pět let podmíněně za kritiku války. Udali ji žáci
Soud v ruském městě Penza vyměřil učitelce angličtiny, která kritizovala před žáky ruskou invazi na Ukrajinu, podmíněný trest odnětí svobody v délce pěti let. Učitelku na policii udali přímo její žáci, kteří její výroky nahráli. Informoval o tom server Mediazona.
Soud shledal učitelku Irinu Genovou vinou ze šíření nepravdivých zpráv o ruských ozbrojených silách, tedy takzvaného zákona o "fake news". Kromě pětileté podmínky soud potrestal pedagožku také tříletým zákazem výkonu povolání. Učitelčin advokát Alexandr Fedulov Mediazoně sdělil, že jeho klientka kvůli obavám z nepodmíněného trestu ve středu přiznala vinu a že se nechystá proti rozhodnutí soudu odvolat.
Do kritiky ruské války na Ukrajině se učitelka pustila v březnu, když si její žáci z osmé třídy stěžovali, že přišli o možnost zúčastnit se soutěže v Česku. Učitelka mimo jiné řekla, že Rusové při invazi rozbombardovali porodnici v Mariupolu, pokusili se svrhnout ukrajinskou vládu a že v roce 2014 rozpoutali válku na východě Ukrajiny.
Plynovod Nord Stream 1 teď funguje pouze s jednou turbínou místo šesti. Uvedl to ruský Gazprom, který potížemi s turbínami zdůvodňuje nižší dodávky. Podrobnosti čtěte tady.
Stoltenberg: Pomoc Ukrajině bude nezbytná ještě dlouho
Válka na Ukrajině je pro Evropu nejnebezpečnějším okamžikem od druhé světové války a Rusko v ní nesmí zvítězit. Aby Severoatlantická aliance a její členské země zabránily Moskvě ve vítězství, budou muset ještě dlouho podporovat Ukrajinu zbraněmi a další pomocí, prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg během projevu v rodném Norsku. „Je v našem zájmu, aby tento typ agresivní politiky neuspěl,“ řekl.
Ukrajina v září spustí rozsáhlou privatizaci
Ukrajinská vláda ohlásila na 1. září rozsáhlou privatizaci. Občanům v ní budou nabídnuty především nevyužívané objekty a provozovny, uvedl v prohlášení zveřejněném na webu ukrajinské vlády premiér Denys Šmyhal.
"Malá privatizace, zejména v regionech, kde lidé na vesnicích a ve městech znají léta stojící a neefektivně využívané objekty, má poskytnout příležitost tato zařízení za spravedlivou cenu odkoupit a začít v nich pracovat," uvedl Šmyhal s tím, že cílem privatizace má být také rozšíření zemědělské výroby.
Privatizace má být provedena co nejrychleji, její procedura se proto zkrátí z dosavadních sta na 25 dní. Podle vlády bude možné podávat žádosti i elektronicky.
Zároveň s privatizací vláda spustí dotační programy, které mají motivovat podniky a lidi k vytváření co největšího počtu pracovních míst.
Ukrajinská armáda ohrožuje civilisty umísťováním zbraní do obytných oblastí, tvrdí AI
Ukrajinská armáda ohrožuje civilisty tím, že při obraně před ruskou invazí zřizuje základny a umisťuje zbraně v obytných oblastech, uvádí lidskoprávní organizace Amnesty International (AI). Podle ní ukrajinské síly jednají v rozporu s mezinárodním humanitárním právem, protože dělají z civilních cílů vojenské.
Nevládní organizace uvedla, že od dubna do července strávili její pracovníci několik týdnů vyšetřováním ruských úderů v Charkově, Donbasu a Mykolajivu. Z vyšetřování vyplynulo, že ukrajinské síly v některých případech prováděly údery z obytných oblastí a že v uvedených regionech rozmísťovaly jednotky do civilních budov.
„Většina obytných oblastí, kde se vojáci nacházeli, byla vzdálena několik kilometrů od frontových linií a existovaly reálné alternativy, které by neohrožovaly civilisty - například vojenské základny, hustě zalesněné oblasti nebo jiné stavby dále od obytných oblastí,“ uvedla AI s tím, že nenalezla důkazy o tom, že by ukrajinská armáda požádala civilisty o evakuaci z přilehlých budov nebo jim při ní pomáhala.
„To, že se ukrajinská armáda brání, ji nezbavuje povinnosti dodržovat mezinárodní humanitární právo,“ uvedla v prohlášení ředitelka organizace Agnès Callamardová. „Ukrajinská vláda by měla neprodleně zajistit, aby rozmisťovala své síly mimo obydlené oblasti nebo evakuovala civilisty z oblastí, kde armáda působí,“ dodala.
Rusové se opevňují v Záporožské jaderné elektrárně, podle analytiků chtějí vyvolat strach
Rusko svou vojenskou činností v okupované Záporožské jaderné elektrárně usiluje o vyvolání strachu Západu z možné jaderné katastrofy na Ukrajině. Patrně tím chce oslabit odhodlání západních zemí poskytovat Kyjevu zbraně pro jeho chystanou ofenzívu na jihu země, uvedl ve svém pravidelném hodnocení americký Institut pro studium války (ISW).
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi ve středu uvedl, že situace okolo ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny se vymkla kontrole a je extrémně nestabilní. Ukrajinské úřady tvrdí, že se Rusové v elektrárně opevňují a z jejích prostor ostřelují ukrajinská města.
„Ruští představitelé vykreslují Ukrajinu tak, že nezodpovědně používá zbraně poskytnuté Západem a riskuje jadernou katastrofu. Snaží se odradit západní a další spojenecké státy od poskytování další vojenské podpory pro nadcházející ukrajinskou protiofenzívu na jihu země,“ uvedl ISW. Podle institutu se Rusové s tímto cílem uchylují také k útokům pod falešnou vlajkou, jako bylo ostřelování okolí přilehlého města Enerhodaru na začátku července.
Americký Senát schválil členství Finska a Švédska v NATO
Americký Senát ve středu večer výraznou většinou vyslovil souhlas se vstupem Finska a Švédska do Severoatlantické aliance. Pro návrh hlasovalo 95 senátorů, proti byl jeden. Pro schválení byl potřeba souhlas dvou třetin ze 100 senátorů. Dokument již dříve schválila Sněmovna reprezentantů, teď čeká na podpis prezidenta Joea Bidena, který návrh podporuje.
Zprávy ze dne 3. srpna 2022
OSN chce vyšetřit útok v Olenivce, kde zahynuli ukrajinští váleční zajatci
Generální tajemník OSN António Guterres dnes uvedl, že zahájí vyšetřování nedávného útoku v ukrajinském městě Olenivka, při kterém podle ruských a proruských úřadů zahynulo pět desítek ukrajinských válečných zajatců. O vyšetřování požádal Kyjev i Moskva, řekl Guterres reportérům a dodal, že mandát mise, která bude potřebovat souhlas Ukrajiny i Ruska, se připravuje. Z úderu na věznici se obě strany konfliktu viní navzájem.
Moskva a představitelé samozvané separatistické Doněcké lidové republiky (DNR) minulý týden prohlásili, že ukrajinská armáda ostřelovala území, které na východě země ovládají, a zasáhla přitom věznici v obci Olenivka. Zahynulo přitom podle nich 53 ukrajinských válečných zajatců a dalších 75 jich utrpělo zranění. Moskva tvrdí, že ukrajinská armáda zasáhla místo z raketového systému HIMARS, který jí dodaly Spojené státy.
Rusko si podle Schrödera přeje diplomatické řešení války na Ukrajině
Moskva si přeje diplomatické řešení války na Ukrajině, uvedl po setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. Válka je podle něj chybou ruské vlády, svého přátelství s hlavou ruského státu se ale zříci nehodlá, informovala agentura DPA. Do Moskvy zavítal Schröder minulý týden. Médiím tehdy řekl, že je na dovolené.
"Dobrou zprávou je, že Kreml si přeje řešení na základě jednání," řekl Schröder v dnes zveřejněném rozhovoru s týdeníkem Stern a televizní stanicí RTL/n-tv. "Prvním úspěchem je dohoda o obilí, která se možná postupně rozšíří na příměří," dodal s odkazem na ujednání zprostředkované OSN a Tureckem, na jehož základě Ukrajina znovu začala vyvážet své zemědělské produkty přes Černé moře.
Návrat turbíny pro plynovod Nord Stream 1 do Ruska je kvůli západním sankcím nemožný. Uvedl to dnes ruský plynárenský podnik Gazprom, který chybějící turbínou zdůvodňuje omezení dodávek.
Ukrajinské přístavy podle Turecka opustily další tři lodě s kukuřicí
Ukrajinu opustily další tři lodě s celkem 58 tisíci tunami kukuřice, uvedlo turecké ministerstvo obrany. Stalo se tak v rámci dohody o obnovení vývozu potravin z ukrajinských přístavů blokovaných ruskou invazí.