Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Na Ukrajinu dorazily německé raketomety Mars II, oznámil tamní ministr obrany Oleksij Reznikov. Dostřel podle výrobce dosahuje 70 kilometrů.

EU poslala první miliardu eur jako finanční pomoc Ukrajině ve válce s Ruskem

Evropská unie poslala Ukrajině jednu miliardu eur (24,6 miliardy korun) jako finanční příspěvek na řešení dopadů války s Ruskem. Peníze mají podpořit rozpočet Ukrajiny, uvedl dnes ukrajinský premiér Denys Šmygal. Peníze jsou z dlouhodobé pomoci devět miliard eur schválené minulý měsíc.

První tranše částky v objemu 500 milionů eur je už na účtě ukrajinské centrální banky. Zbývající část by tam měla být v úterý, informovala agentura Reuters.

Ukrajina v červenci navzdory zablokovaným přístavům zvýšila export zemědělských produktů na tři miliony tun, uvedla obchodní organizace.

Kreml: Nord Stream 1 potřebuje nutně opravu, Rusko s ní moc nedokáže pomoct

Zařízení plynovodu Nord Stream 1 má závady, které vyžadují bezodkladnou opravu. Rusko má ale jen málo možností, jak by při nutné opravě mohlo pomoct. Řekl to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko minulý týden snížilo dodávky tímto plynovodem na 20 procent kapacity, ruská plynárenská společnost Gazprom to odůvodňuje technickými problémy s turbínami.

Nord Stream 1 je hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do Evropské unie a Západ vnímá omezování těchto dodávek jako reakci Moskvy na protiruské sankce vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu. Výpadek zvýšil riziko nedostatku plynu v Evropě v nadcházejícím zimním období.

Manažer Gazpromu Vitalij Markelov minulý týden uvedl, že dodávka turbíny pro plynovod Nord Stream 1 z Kanady do Německa po údržbě nebyla v souladu se smlouvou. Dodal, že si Gazprom opakovaně stěžoval u partnerské společnosti Siemens Energy, která opravila maximálně čtvrtinu zjištěných chyb.

Maximální přepravní kapacita Nord Streamu 1 je až 167 milionů metrů krychlových denně. Gazprom ale už v polovině června snížil objem dodávek na 67 milionů metrů krychlových denně. Tehdy to zdůvodnil technickými problémy v souvislosti s kompresorovou turbínou, kterou německá společnost Siemens Energy poslala do Kanady na opravu a kvůli protiruským sankcím pak měla problémy s jejím vrácením.

Podmořský plynovod Nord Stream 1, který je dlouhý 1222 kilometrů a je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Z Německa jsou na Nord Stream 1 navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie včetně České republiky.

Agentura Reuters dnes uvedla, že Gazprom si v aukci nezarezervoval na čtvrté čtvrtletí letošního roku žádnou dodatečnou kapacitu pro tranzit ruského plynu přes Veľké Kapušany na slovensko-ukrajinské hranici, ani přes ukrajinský tranzitní bod Sudža.

Cena plynu pro evropský trh s dodáním v září se mezitím zvyšuje. Kolem poledne SELČ se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala pod 200 eury (téměř 5000 korun) za megawatthodinu (MWh), a vykazovala tak růst o více než čtyři procenta. Před rokem plyn v TTF stál zhruba 24 eur/MWh, ale ještě před Vánocemi se prudce zvýšil. Byla to podle části analytiků reakce na energetickou politiku Evropské unie, která tlačí na rychlý odklon od fosilních paliv.

Ruské žáky čeká od nového školního roku výuka vlasteneckých hodnot

Ruští studenti, kteří se na podzim vrátí do školních lavic, se budou učit o národních hodnotách. Žáky čekají besedy na toto téma v rámci širší snahy Kremlu na zavedení vlastenecké výchovy ve školách. S odvoláním na ruská média o tom informoval britský list The Times.

Od 5. září budou školy po celé zemi věnovat hodiny takzvaným "rozhovorům o důležitých věcech", řekl agentuře TASS šéf kremelského oddělení pro sociální projekty Sergej Novikov. Podle webových stránek Kremlu se Novikov věnuje úsilí ruského prezidenta Vladimira Putina "posílit duchovní a morální základy ruské společnosti" a zlepšit "vlasteneckou výchovu mladých lidí".

Tyto "rozhovory o důležitých věcech" se zaměří na hodnoty ruské společnosti, které jsou podle Novikova zakotvené v národní bezpečnostní strategii země.

Ruské snahy o vlasteneckou výchovu ve školách dostaly nový impulz po invazi na Ukrajinu, jejímž cílem je podle Kremlu "demilitarizovat a denacifikovat" svého západního souseda. Moskva akci přirovnala k sovětskému válečnému úsilí proti nacistickému Německu za druhé světové války.

Zprávy z nezávislých ruských médií dokládají četné případy nátlaku a zastrašování ruských učitelů, aby veřejně podporovali válečné úsilí a učili své žáky o tom, co Kreml nazývá "zvláštní vojenskou operací". Několik učitelů bylo za protiválečné výroky potrestáno pokutou nebo propuštěno.

Ruský ministr školství Sergej Kravcov v dubnu oznámil, že plánuje zavést povinnou výuku dějepisu pro studenty již od sedmi let, přičemž důraz bude kladen na popírání toho, že Rusko špatně zacházelo s jinými státy, zejména Ukrajinou a Běloruskem. Kravcov rovněž uvedl, že ministerstvo doplní učebnice dějepisu o "zvláštní vojenskou operaci" na Ukrajině.

Školy po celé zemi budou od začátku nového školního roku denně slavnostně vyvěšovat ruskou vlajku a hrát státní hymnu. Vláda plánuje utratit přes 970 milionů rublů (373 milionů korun) za ruské vlajky a erby.

Putin také v červenci podepsal nový zákon, na základě kterého vytvoří moderní mládežnickou organizaci v duchu komunistické dětské organizace Pionýr. Podle úřadů ale nejde o přímé oživení této skupiny.

Z Oděsy vyplula první loď s ukrajinským obilím, uvedla Ankara

Z Oděsy dnes ráno vyplula první loď s ukrajinským obilím v rámci dohody, kterou 22. července uzavřely Ukrajina, Rusko, Turecko a OSN. Uvedla to turecká mutace stanice CNN. Zprávu později potvrdilo i turecké ministerstvo obrany. Podle ukrajinského ministerstva dopravy loď měla vyplout kolem 08:15 SELČ. Podle předchozích informací je cílem nákladního plavidla Libanon.

Podle tureckého ministerstva obrany nákladní loď Razoni směřuje do Libanonu, který patří mezi země nejnívě závislé na dodávkách obilí z východní Evropy. Na palubě je podle monitorovacího centra v Istanbulu 26 tisíc tun obilí. Do tureckých vod má loď dorazit v úterý.

Kvůli ruské agresi je v ukrajinských přístavech podle Kyjeva zablokováno na 20 až 25 milionů tun obilí. Některé přístavy zaminovaly ukrajinské jednotky kvůli obavám z vylodění ruských jednotek, přepravní trasu ohrožují i operace ruského námořnictva.

Na konci července se strany dohodly na podmínkách obnovy přepravní trasy přes Černé moře. V Istanbulu bylo vytvořeno monitorovací centrum, které má dohlížet na plnění těchto podmínek. Ukrajina patří mezi hlavní světové exportéry obilí, na dodávkách jsou závislé některé chudší země v Africe a na Blízkém východě.

Šéf OPEC: Členství Ruska v OPEC+ je zásadní pro úspěch dohody

Členství Ruska ve skupině zvané OPEC+ je pro úspěch dohody o koordinované těžbě životně důležité. Uvedl to nový generální tajemník Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) Haísám Ghais v rozhovoru s kuvajtským listem Ar-Raj.

OPEC s Ruskem nesoupeří, řekl Gahis. Označil Rusko za velkého, hlavního a velmi vlivného hráče na energetické mapě světa. OPEC+ je aliance, kterou tvoří OPEC a jeho spojenci v čele s Ruskem.

Ghais je kuvajtským odborníkem na ropný trh a poprvé povede zasedání OPEC+ 3. srpna. Očekává se, že skupina na něm zváží zachování těžby na září beze změny, a to navzdory výzvám Spojených států, aby těžbu zvýšila. Podle zdrojů, na které se odvolává agentura Reuters, se nicméně o případném zvýšení těžby bude jednat.

Ghais uvedl, že OPEC neřídí ceny ropy, ale jen praktikuje to, čemu se říká vylaďování poptávky a nabídky na trhu. Současný stav trhu s ropou označil za velmi nestabilní a turbulentní.

Nedávný růst cen ropy podle něj nesouvisí pouze s vývojem mezi Ruskem a Ukrajinou. Vše potvrzuje, že ceny začaly růst postupně a kumulativně ještě před vypuknutím rusko-ukrajinského konfliktu, a to kvůli převládajícímu názoru na trzích, že je nedostatek volných těžebních kapacit, který se ale týká jen několika málo zemí.

Ropa letos stoupla nejvýše od roku 2008. V březnu se dostala nad 139 USD za barel, když USA a Evropa uvalily sankce na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Od té doby se snížily na přibližně 108 dolarů, protože vysoká inflace a růst úrokových sazeb vyvolávají obavy z recese, která by negativně ovlivnila poptávku.

Na otázku, které faktory ovlivní ceny ropy do konce roku, Ghais uvedl, že nejdůležitějším faktorem zřejmě bude nedostatek investic do průzkumu a těžby. To způsobí růst cen, ale nedá se určit, kam až vystoupá.

Rusové pomalu postupují na Bachmut, pravděpodobně mění přístup, uvádí Londýn

Ruské jednotky v posledních dnech pokračovaly ve snaze o "taktické útoky" směrem na ukrajinské město Bachmut a dařilo se jim postupovat, ovšem pouze pomalu. Ve svém ranním hlášení o vývoji bojů na Ukrajině to uvádí britské ministerstvo obrany. Rusové podle něj pravděpodobně mění strategii ofenzívy na Donbase poté, co ta stávající nepřinesla "rozhodující průlom".

"Během posledních čtyř dní se Rusko dál snažilo o taktické útoky na ose směrem na Bachmut, severovýchodně od Doněcka, a dařil se mu jen pomalý postup," uvádí britské ministerstvo obrany. "Rusko pravděpodobně upravuje operační design své ofenzívy na Donbase poté, co se mu nepodařil rozhodující operační průlom na základě plánu, kterým se řídí od dubna," pokračuje sdělení, aniž by uvádělo podrobnosti o možných taktických změnách.

Britské hlášení také mluví o pravděpodobné snaze Rusů přesunout "významný počet" jednotek ze severu Donbasu na jih Ukrajiny. "Pravděpodobně (Rusko) identifikovalo svou záporožskou frontu jako zranitelnou oblast, která potřebuje posily," uvedl Londýn.

Rusko se trefuje do civilních cílů 60krát častěji než do vojenských, uvádí Kyjev

Rusko od začátku invaze na Ukrajinu zasáhlo civilní cíle 60krát častěji, než ty vojenské, uvádí Centrum pro boj s dezinformacemi (CPD) spadající pod ukrajinskou národní bezpečností radu. Moskva od začátku svého vpádu do sousední země z letošního února i přes důkazy odmítá, že by útočila na civilní cíle, připomíná ruskojazyčný server BBC.

Ruští vojáci na ukrajinském území od 24. února 2022 podnikli 300 útoků na vojenské cíle a 17 300 úderů na civilní cíle, uvádí CPD. Důvodem značné převahy útoků na civilní infrastrukturu je podle centra mimo jiné nízká přesnost ruských zbraní a to, že ruští vojáci vychází ze zastaralých nebo nepravdivých informací.

Prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze nezávisle ověřit. Na nepřesnost ruského ostřelování ale již dříve upozornilo například britské ministerstvo obrany.

"Poničeno nebo zcela zničeno je momentálně více než 50 procent veškerého bydlení v Mariupolu, Charkově, Černihivu, Buči, Severodoněcku a Lysyčansku. A osm procent ukrajinské populace, tedy více než 3,5 milionu lidí, zůstalo bez domova," uvádí CPD.

Rusové zabili jednoho z nejbohatších Ukrajinců

Při raketovém útoku na ukrajinský Mykolajiv zemřel jeden z ukrajinských miliardářů Olexij Vadaturskyj. Podnikatel je zakladatelem a majitelem jedné z největších ukrajinských zemědělských společností Nibulon. Podle tamního gubernátora Vitalije Kima zemřel miliardář spolu se svou manželkou ve společném domě.

Město Mykolajiv zažilo silné ruské bombardování, podle poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajla Podoljaka byl však útok na podnikatele cílený. „Nebyla to náhoda,“ uvedl. Vadaturskyj podle magazínu Forbes patřil v roce 2021 mezi 30 nejbohatších Ukrajinců a jeho společnost vlastní i nákladní lodě.

Útok na věznici Olenivka mají vyšetřit OSN a Červený kříž, uvedla Moskva

Rusko oznámilo, že Červený kříž a OSN oficiálně pozvalo k vyšetření pátečního útoku na věznici Olenivka v Doněcké oblasti, kde zahynuly desítky ukrajinských válečných zajatců. Z útoku na vězení se vzájemně obviňují obě strany konfliktu. „Ruská federace v zájmu objektivního vyšetřování útoku na vazební věznici v Olenivce, který vedl ke smrti velkého počtu ukrajinských válečných zajatců, oficiálně pozvala experty z OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany.

Mezinárodní výbor Červeného kříže ve svém stanovisku upozornil, že váleční zajatci nesmí být cílem útoku, a požádal o přístup na místo, mimo jiné aby pomohl s evakuací a ošetřením zraněných.

Lotyšsko žádá, aby EU označila Rusko za sponzora terorismu

Evropská unie by měla označit Rusko za sponzora terorismu, uvedl v nedělním rozhovoru s webem Politico lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs. Vyjádřil se tak poté, co při pátečním útoku na věznici Olenivka v Doněcké oblasti na okupované východní Ukrajině zahynuly desítky ukrajinských válečných zajatců. Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak uvedl, že nově zveřejněné satelitní snímky Olenivky svědčí o tom, že útok spáchalo Rusko.

Ukrajinci dostávají povolávací rozkazy i na plážích a na diskotékách

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v druhé polovině července uvedl, že v průměru denně ve válce umírá na 30 ukrajinských vojáků a 250 utrpí zranění. Přesné ztráty Ukrajina stejně jako Rusko tají. Mezitím Ukrajinci, kteří neslouží v armádě, stále častěji potkávají pracovníky vojenských správ, a to i v supermarketech, na benzinkách, plážích a dokonce v horách. Je docela možné, že na technoparty narazíte na pracovníka vojenské správy, píše zpravodajský server Meduza. Povolávacími rozkazy „trestají“ narušitele veřejného pořádku a řidiče „pod vlivem“.

Česko vydalo Ukrajincům v sobotu 43 víz dočasné ochrany

Česká republika vydala v sobotu ukrajinským uprchlíkům 43 víz dočasné ochrany, před týdnem jich bylo 31. Celkem bylo lidem prchajícím z Ukrajiny před ruskou invazí vydáno od únorového začátku války 403 390 těchto víz. Víza dočasné ochrany umožňují jejich majitelům pobývat v zemi až rok. Zároveň jim otevírají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Z dat ze zápisů do škol vyplynulo, že nyní je v Česku méně než 300 tisíc Ukrajinců, řekl v pondělí ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Putin oznámil, že ruské námořnictvo brzy dostane nové hypersonické střely

Ruský prezident Vladimir Putin dnes oznámil, že ruské námořnictvo dostane během příštích několika měsíců nové hypersonické střely Cirkon. Oblast jejich nasazení bude záviset na ruských zájmech, prohlásil prezident v projevu na oslavách Dne námořnictva v Petrohradu. Putin v této souvislosti přímo nezmínil Ukrajinu, kde Rusko pokračuje ve válečném tažení. „Dodávky těchto střel ruským ozbrojeným silám začnou v příštích měsících. Fregata Admirál Gorškov bude první, která půjde do bojové služby s těmito skvělými zbraněmi na palubě,“ uvedl šéf Kremlu.