Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Zelenskyj navrhl na generálního prokurátora člena své strany

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl na post generálního prokurátora právníka Andrije Kostina, člena prezidentovy strany Sluha národa, píše server Ukrajinska pravda. O návrhu bude ještě hlasovat parlament. 

Kostin je od roku 2010 členem městské rady v Oděse. V minulosti čelil kritice za své působení v roli předsedy parlamentního výboru pro právní záležitosti, nepřiznání příjmů z prodeje bytu nebo zaměstnávání příbuzných svých kolegů.

Předchozí generální prokurátorku Irynu Venediktovovou Zelenskyj uvolnil z funkce 17. července, ve stejný den skončil také šéf tajné služby SBU Ivan Bakanov. Parlament je formálně odvolal o dva dny později.

Venediktovová byla mimo jiné zodpovědná za stíhání ruských válečných zločinů na Ukrajině. V roce 2020 se stala první ženou, která na Ukrajině zastávala funkci generální prokurátorky.

USA schválily léčbu zraněných ukrajinských vojáků ve své nemocnici v Německu

Americký ministr obrany Lloyd Austin schválil plán, díky kterému se zranění ukrajinští vojáci budou moci léčit ve vojenské nemocnici na americké základně v Landstuhlu na západě Německa. Informuje o tom televize CNN, podle níž záměr dostal zelěnou už na konci června.

Nemocnice je schopná se postarat o 18 zraněných ukrajinských vojáků najednou. Jde o největší zařízení tohoto druhu mimo kontinentální území Spojených států. Ukrajinské vojáky nemocnice přijme v případě, že se o ně nepostará jiné zařízení na Ukrajině nebo v nějaké bližší zemi. Landstuhl leží asi 1000 kilometrů od ukrajinských hranic. Agentura Reuters uvádí, že americká armáda nebude pro zraněné ukrajinské vojáky posílat své příslušníky přímo na Ukrajinu. Z Ukrajiny by je zdravotníci museli odvézt za hranice, odkud by je pak Američané letecky přepravili na základnu v Ramsteinu.

Výrobce potravinových obalů Tetra Pak odejde po 62 letech z Ruska

Švédsko-švýcarská společnost Tetra Pak se zbaví svých ruských aktiv. Místní vedení na činnost Tetra Paku naváže pod jiným jménem, nový subjekt však nebude s firmou provázán, píše agentura Reuters.

Tetra Pak v březnu, krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu, pozastavil všechny nové investice a projekty v Rusku. Své aktivity tam omezil na základní potravinářské zboží. Nový subjekt se pokusí zajistit kontinuitu pro zákazníky a minimalizovat dopad na zaměstnance.

Odchod je podle prohlášení společnosti „způsoben kumulativním dopadem omezení vývozu do Ruska, které vedlo k neudržitelnému dodavatelskému řetězci“. „Společnosti nezbývá jiná možnost než opustit zemi,“ uvedla firma.

NielsenIQ: Na pultech ruských obchodů nahrazuje dovoz zboží vyrobené doma

Na ruském trhu s běžným spotřebním zbožím měly v první polovině roku domácí výrobky podíl 83 procent. To bylo o čtyři procentní body více než před rokem. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila společnost NielsenIQ. Domácí produkce tzv. rychloobrátkového spotřebního zboží plní regály domácích obchodů v době, kdy klesá dovoz v souvislosti se západními sankcemi vůči Rusku.

Sankce uvalené na Moskvu po její invazi na Ukrajinu zahájené koncem února přiměly desítky zahraničních společností opustit Rusko. Mnoho těchto firem působí právě v odvětví spotřebního zboží.

Jeden z největších poklesů podílu zahraničního zboží zaznamenal trh s alkoholem. Ruská produkce se na celkovém prodeji piva v první polovině letošního roku podílela 89 procenty, o rok dříve to bylo 79 procent, uvádí zpráva. Piva vyráběná zahraničními pivovary, které oznámily plány na odchod z Ruska, byla minulý týden v supermarketech a obchodech v Moskvě stále v prodeji. To ukazuje, jak dlouho může trvat, než se projeví dopad omezení zaměřených na spotřebitele.

"Sortiment zboží dostupného spotřebitelům na pultech obchodů se zúžil," uvedl ředitel pro maloobchod ve firmě NielsenIQ Russia Konstantin Loktev. Označil tak jednu ze dvou hlavních změn, která zasáhla toto odvětví. "V tomto složitém období se začal rozvíjet druhý trend - zboží, které se vytratilo z regálů, začaly ve spotřebitelském koši aktivně nahrazovat značky vyrobené v Rusku, pro které se otevřely velké příležitosti."

Z údajů vyplývá, že prudce vzrostl také podíl občerstvení a produktů pro osobní hygienu vyrobených v Rusku, napsala agentura Reuters.

Rychloobrátkové spotřební zboží je takové, které je relativně levné a rychle se prodává.

Ukrajina chce od MMF získat do konce roku půjčku až 20 miliard dolarů

Kyjev má v plánu uzavřít s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) do konce roku dohodu o úvěrovém programu. Na podporu ekonomiky zničené válkou si Ukrajina chce půjčit 15 až 20 miliard dolarů (až zhruba 486 miliard Kč), řekl dnes agentuře Reuters guvernér ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko.

Ukrajina, kterou 24. února napadlo Rusko, kvůli válce čelí v letošním roce poklesu ekonomiky o 35 až 45 procent. Její měsíční fiskální deficit činí pět miliard dolarů, což představuje zhruba 2,5 procenta předválečného hrubého domácího produktu (HDP) země. Ta je závislá na zahraničním financování od západních spojenců.

Ševčenko uvedl, že Kyjev již svou žádost předložil MMF a nyní s ním konzultuje nové financování, které, jak doufá, poskytne během dvou nebo tří let až 20 miliard dolarů. "Doufám, že program zahájíme ještě letos," řekl.

Bylo to poprvé, kdy Ukrajina uvedla sumu, kterou od MMF potřebuje. Program ve výši 20 miliard dolarů by byl po Argentině druhou největší půjčkou od Mezinárodního měnového fondu.

Šéf ukrajinské centrální banky dále uvedl, že nový program by měl poskytnout opatření, která pomohou stabilizovat ekonomiku. To by mohlo zajistit návrat k předválečným podmínkám, jako je pohyblivý směnný kurz, neomezování devizového trhu, snížení objemu nesplácených úvěrů v bankovním sektoru a vyvážená fiskální politika.

Poslední půjčkou MMF pro Ukrajinu byla nouzová finanční podpora 1,4 miliardy dolarů dohodnutá v březnu.

Kyjev nyní samostatně jedná se zahraničními držiteli svých státních dluhopisů o dvouletý odklad splátek. Ubývající finanční zdroje chce podle vyjádření vlády soustředit na odrážení útoku ruských vojsk. Ukrajinskou žádost o odklad splátek už podpořila skupina západních vládních věřitelů, která zahrnuje Spojené státy, Kanadu, Británii, Francii, Německo a Japonsko.

Ukrajinští zákonodárci instruovali ministerstvo financí, aby odklad splátek dluhopisů v hodnotě kolem 20 miliard dolarů dojednalo do 15. srpna. Začátkem září by Ukrajina měla splatit asi 1,2 miliardy dolarů. Kyjev v rámci svého plánu hodlá zahraničním věřitelům nabídnout dodatečné úrokové platby, jakmile odklad splácení dluhopisů skončí.

Naftogaz neuhradil platby za dluhopisy. Stal se prvním ukrajinským státním subjektem, který se od začátku války dostal do platební neschopnosti.

Ukrajinská vláda nařídila Naftogazu nová jednání o restrukturalizaci dluhu

Ukrajinská vláda nařídila státní energetické společnosti Naftogaz, aby zahájila druhé kolo jednání s držiteli svých dluhopisů o restrukturalizaci dluhu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zdroj z vlády.

Naftogaz je blízko platební neschopnosti, protože dnes vyprší lhůta pro splacení jejích mezinárodních dluhopisů. Věřitelé odmítli předchozí nabídku firmy na dvouleté odložení splátek eurobondů a kupónů splatných v letošním roce a úroků splatných 19. července.

Naftogaz o odklad splátek požádal 12. července. Uvedl, že se potýká s nedostatkem hotovosti, protože mnozí jeho zákazníci nejsou v důsledku ruské invaze na Ukrajinu schopni platit účty.

Právní firma Dechert jmenovaná věřiteli doporučila majitelům dluhopisů nabídku nepřijmout. Uvedla, že podle jejích poradců firma nečelí bezprostřednímu nedostatku hotovosti a je považována za ziskový podnik.

Naftogaz je pro ukrajinskou vládu důležitým zdrojem příjmů. V loňském roce se podílel téměř 17 procenty na celkových rozpočtových příjmech Ukrajiny. Před válkou podnik zaměstnával více než 50 tisíc lidí.

Minulý týden se o dvouletý odklad splátek rozhodla požádat zahraniční věřitele také ukrajinská vláda. Žádost Ukrajiny o odklad splátek následně podpořila skupina západních vládních věřitelů, která zahrnuje Spojené státy, Kanadu, Británii, Francii, Německo a Japonsko. Věřitelé mají o návrhu hlasovat do 9. srpna.

Británie oznámila nové sankce, týkají se i ruského ministra spravedlnosti

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová dnes oznámila, že Británie zavede nové sankce proti Rusku. Týkat se budou Kremlem dosazených představitelů v okupovaných oblastech Donbasu, ruského ministra spravedlnosti Konstantina Čujčenka nebo 29 představitelům regionálních vlád v Rusku, kteří převedli své prostředky do separatistických republik na východě Ukrajiny, čímž podle britské vlády usnadnili jejich okupaci".

"Nadále budeme zavádět přísné sankce proti těm, kteří se snaží legitimizovat Putinovu nelegální invazi na Ukrajinu," uvedla ministryně zahraničí Trussová.

Kremlem dosazení představitelé separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky (DNR a LNR) Vitalij Chocenko (premiér DNR) a Vladislav Kuzněcov (první vicepremiér LNR) budou mít zmrazené majetky a zákaz vstupu do Británie. Stejné opatření vláda použila proti 29 zástupcům regionálních vlád a dvěma členům ruské federální vlády - ministru spravedlnosti Konstantinu Čujčenkovi a jeho náměstkovi Olegovi Sviriděnkovi.

Ve spolupráci s Evropskou unií hodlá britská vláda uvalit sankce i na dvě skupiny syrských občanů, z nichž jedna je zodpovědná za nábor Syřanů do bojů na Ukrajině na ruské straně a druhá podporuje "represivní syrský režim" Bašára Asada.

Uprchlíci se přestěhovali ze stanového městečka v Malešicích do Troje 

Pražský magistrát dnes odpoledne převezl autobusy dopravního podniku (DPP) několik desítek ukrajinských uprchlíků ze stanového městečka v Malešicích do druhého městečka v Troji. Hasiči přepravili rovněž větší část vybavení. Řekl to mluvčí magistrátu Tadeáš Provazník. Dnes dopoledne bylo v obou městečkách dohromady 64 uprchlíků. Magistrát se rozhodl sestěhovat stany do Troje kvůli nízkému počtu uprchlíků, kteří je využívají. První městečko se 150 lůžky bylo otevřeno v květnu v Troji. Stanovými městečky dosud prošlo přes 2400 lidí.

Do Troje byli převezeni všichni uprchlíci z Malešic. Na místě tam zůstanou pouze stany, které budou na několik týdnů zakonzervovány, kdyby byly opět potřeba, řekl Provazník. Dopoledne byly převezeny kontejnerové buňky a část dalšího zázemí a do Troje se stěhuje také objemnější vybavení. "Od zítra (středy) již bude fungovat pouze městečko v Troji," uvedl Provazník.

Kapacita sloučeného areálu bude 250 lůžek, provoz bude zajišťovat zhruba 30 lidí. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) v pondělí sdělil, že stanové městečko v Malešicích magistrát zavře a zůstane zakonzervováno zhruba měsíc. V případě potřeby bude moci být jeho provoz obnoven.

Jedno ze stanových městeček dosud sloužilo jako čekárna pro Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) ve Vysočanech a druhé poskytovalo nouzové přístřeší pro příchozí uprchlíky, kteří neměli kam jít. V pondělí bylo v Malešicích 71 lidí a v Troji devět.

První stanové městečko s kapacitou 150 lůžek otevřel magistrát v Troji v sobotu 14. května. První víkend tam našlo azyl 142 lidí. Na přelomu května a června potom začalo fungovat stanové městečko se stejnou kapacitou v Malešicích.

Praha 11. července po necelém měsíci znovu otevřela asistenční centrum ve Vysočanech, které dříve uzavřela kvůli vyčerpání ubytovacích kapacit. Centrum nyní funguje a poskytuje Ukrajincům všechny služby až na zajištění ubytování s výjimkou nouzového přespání ve stanových městečkách a zprostředkování státních lůžek Správy uprchlických zařízení. Od počátku konfliktu na Ukrajině získalo podle dat ministerstva vnitra v České republice dočasné vízum 400 tisíc uprchlíků, z toho 91 tisíc v Praze.

Rusko vysílá na Ukrajinu před chystanými referendy o připojení PR specialisty

V ukrajinské Záporožské oblasti, jejíž část ovládli Rusové při své invazi na Ukrajinu, Moskva začala připravovat půdu pro chystané referendum o připojení tohoto území k Ruské federaci, uvedlo ukrajinské Centrum národního odporu. Na místo Rusko vysílá odborníky na PR a politické stratégy.

Ruští specialisté dorazili například do Melitopolu, kde již mají svoji základnu. Podle informací ukrajinského odbojového centra je jejich úkolem vytvořit občanské hnutí, které bude najímat lidi, aby se zúčastnili zinscenovaných akcí na podporu referenda. Obrázek podpůrných akcí má být adresován především obyvatelům Ruska a přispět ke snížení nespokojenosti některých Rusů s válkou na Ukrajině.

Podobné centrum pro nábor lidí ochotných spolupracovat s Rusy vzniklo také v Berďansku, dalším městě Záporožské oblasti. Najímáním komparzistů na akce se zabývají takzvaní dobrovolníci z Ruska, kteří se zároveň budou těchto propagandistických událostí i účastnit, upozornilo dál Centrum národního odporu. Za účast mají lidé dostávat peníze a potravinovou humanitární pomoc, musí ale poskytnout údaje z dokladu totožnosti.

Kyjev upozorňuje, že Rusko chystá referenda o připojení k Rusku vedle Záporožské oblasti také na dalších ukrajinských územích, nad kterými se podařilo ruským vojskům získat kontrolu. Ruskem dosazený představitel Chersonské oblasti Kirill Stremousov na konci června uvedl, že místní správa už připravuje hlasování, v němž obyvatelé Chersonské oblasti zvolí připojení k Rusku. V Luhanské oblasti připravují podle portálu Ukrajinska pravda hlasování učitelé z Ruska.

Rusko se po roce 2024 stáhne z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem to řekl nový šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov. Podrobnosti čtěte tady.

EU o půl roku prodloužila platnost sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Postihy zasahující řadu sektorů budou platit nejméně do konce ledna.

Na Ukrajinu dorazila první britská obrněná vozidla Stormer, uvedl Kyjev

Na Ukrajinu dorazilo prvních šest obrněných vozidel Stormer. S odvoláním na poradce ukrajinského ministra vnitra Antona Heraščenka o tom dnes informoval ruskojazyčný server stanice BBC. Ukrajinští představitelé v pondělí informovali také o příjezdu prvních německých samohybných protileteckých systémů Gepard a polských tanků PT-91 Twardy.

„Jsem si jist, že naši bojovníci je velmi dobře využijí,“ uvedl na twitteru Heraščenko o britských strojích.

Německé kompenzace za dodávky zbraní na Ukrajinu z ČR fungují dobře, shodli se ministr zahraničí Lipavský s šéfka německé diplomacie Baerbocková.

Ruští vojáci ostřelovali jih Ukrajiny a Charkov, uvedli ukrajinští činitelé

Ruská armáda v noci na dnešek provedla raketové útoky na jižní ukrajinské pobřeží i na Charkov na východě země, uvedla s odvoláním na ukrajinské představitele ruská redakce BBC. V Oděské oblasti rakety zasáhly rodinné domy a v Mykolajivské oblasti infrastrukturu v přístavech i samotné regionální centrum Mykolajiv. Oběti na životech ani zranění zatím hlášeni nebyli.

"Jih Ukrajiny čelil rozsáhlému raketovému úderu, do něhož se zapojilo i letectvo... Z moře bylo vypáleno několik raket," oznámilo jižní velitelství ukrajinských sil. Rakety podle velitelství zasáhly domy ve vsích na pobřeží, kde vznikaly i požáry.