Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajina slavila státnost, Zelenskyj měl projev a pošta vydala novou známku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dnešním projevu v parlamentu při příležitosti nově zavedeného Dne ukrajinské státnosti ocenil hrdinství Ukrajinců při obraně vlasti před ruskou agresí. Zároveň předpověděl vítězství ve válce, po které Ukrajinci budou učit druhé národy, jak se bránit.

Ukrajinská pošta k oslavám státnosti přispěla vydáním nové známky, zobrazující ukrajinský traktor, který táhne ruský tank. Do prodeje podle médií bylo dáno pět milionů známek, z nichž tři miliony jsou určeny pro vnitrostátní zásilky a dva miliony pro mezinárodní. Zakoupit si lze dva a dva aršíky, aby se zabránilo spekulacím. "Na poštovní známce jsou zachyceny reálné události, které se odehrály v Mykolajivské oblasti a dalších regionech, kde neozbrojení ukrajinští rolníci odvlékali ruskou vojenskou techniku a pomáhali tak ozbrojeným silám v boji za vítězství," uvedla pošta v tiskové zprávě.

"Jsme občané nejsilnějšího státu na světě, státu bojujícího ve válce, státu, který se reformuje, a státu, který se postaral o nejmocnější sjednocení demokracií světa, státu, který 155. den totální ruské války proti nám dokáže slavit svůj svátek, Den ukrajinské státnosti," řekl prezident Zelenskyj podle serveru RBK-Ukrajina. Hodnoty svobodného světa díky Ukrajincům nezůstávají jen slovním obratem a Ukrajinci se skutečně postavili na obranu civilizace, dodal. Zelenskyj prohlásil, že ukrajinský boj nebude jen legendou o hrdinném odporu, ale že Ukrajina se stane státem vítězů.

"Ne tři sta Sparťanů (padlých u Thermopyl), jejichž hrdinství opěvují knihy, divadelní hry a filmy, ale mnohamilionový hrdinský národ si zaslouží život, vítězství a bude učit druhé, jak se bránit. Nebudou na nás vzpomínat jako na ty, co se snažili, ale jako na ty, kteří náš stát uchránili, upevnili a předali dětem, aby ho předaly svým dětem. To uděláme my, občané Ukrajiny," zdůraznil prezident, na jehož popud byl Den státnosti vyhlášen jako připomínka rozkvětu státnosti na Kyjevské Rusi.

O podobě nové známky rozhodli Ukrajinci hlasováním. Do ankety se zapojilo téměř 834.000 lidí. Pro verzi připomínající záběry ukrajinských traktorů odtahujících ruské tanky nebo jinou těžkou techniku, které se objevily na sociálních sítích hned v prvních dnech invaze, jich podle ukrajinské pošty hlasovalo přes 340.000. Známka nese název: "Dobrý večer, jsme z Ukrajiny".

Ukrajinská pošta v souvislosti s ruskou vojenskou agresí už dříve vydala známku na počest obránců Hadího ostrova, kteří na začátku ruské invaze nevybíravými slovy vzkázali ruské válečné lodi, že se nehodlají vzdát. Je na ní vyobrazen ukrajinský voják na břehu ukazující ruku se zdviženým prostředníkem ruskému vojenskému plavidlu na moři. Nazvaná je podle slavného výroku: "Ruská válečná lodi, jdi do prdele". Na Ukrajině známka vyvolala obrovský rozruch a poptávku, lidé na ni stáli dlouhé fronty několik hodin před zahájením prodeje, připomněl portál RBK-Ukrajina.

EGAP snížil odhad škod způsobených válkou, dlužníci splatili tři miliardy korun

Dlužníci podnikající v Rusku, na Ukrajině a v Bělorusku splatili od únorového začátku války Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) zhruba tři miliardy korun. Angažovanost pojišťovny v těchto třech zemích klesla na méně než deset miliard korun. Celkové škody tak budou zřejmě nižší, než první prognózy na začátku války naznačovaly. Vyplývá to z informací EGAP.

Dluhy se daří částečně splácet navzdory válce i sankcím uvaleným na Rusko. "Z celkového počtu všech uvedených obchodních případů považuje EGAP za výrazně ohrožené nesplácením případy v objemu přesahujícím jednu miliardu korun. Pokud by v těchto případech došlo k pojistným událostem, je EGAP zřejmě schopen je kompenzovat v rámci vlastního hospodaření, to ovšem z velké části závisí na dalším vývoji situace," uvedl mluvčí EGAP Jan Černý.

Mluvčí upozornil, že se daří získávat důležité výjimky ruského ministerstva financí i národní banky, které umožňují tamním dlužníkům platit jejich eurové závazky. Je ovšem zřejmé, že mnohé pohledávky zůstanou i tak po splatnosti. "Nejčastěji jsou úhrady naplánovány v kvartálních, respektive pololetních splátkách. Vyhodnocení pololetních čísel tak nyní ukazuje, jak reálně situace vypadá. K 30. června procházelo likvidací pojistné události šest obchodních případů směřovaných do Ruska, žádný do Běloruska a šest na Ukrajinu," sdělil mluvčí.

Kvůli válce na Ukrajině nemohou exportní pojišťovny hospodařící s veřejnými penězi pojišťovat zahraniční obchodní výměnu na tomto trhu. EGAP se připravuje na podporu návratu českých firem na ukrajinský trh. "Bude představovat velké příležitosti pro české firmy při budování nové infrastruktury v zemi," podotkl mluvčí.

Angažovanost EGAP v Rusku klesá již osmým rokem. Angažovanost tvoří několik starších odběratelských úvěrů, a pak množství menších obchodních případů většinou se splatností do dvou let. Ve srovnání s rokem 2017 je míra angažovanost EGAP v Rusku pouze čtvrtinová.

Pojišťovna EGAP spadá pod ministerstvo financí, do obchodního rejstříku byla zapsána přesně před 30 lety. Pojišťuje obchodní transakce především do zemí s vyšším rizikem nezaplacení na straně kupujících.

Celkový objem českého exportu podpořeného EGAP aktuálně přesahuje částku bilion korun. Za dobu svého fungování pojišťovna podpořila vývoz českých exportérů do 130 zemí světa, od Austrálie až po Zambii. Mezi historicky největší obchodní případy patří například modernizace železniční tratě v Ázerbájdžánu. Od roku 2011 tam české firmy s pojištěním EGAP zmodernizovaly přes 900 kilometrů železnice za 750 milionů eur. Dále jsou to vodní elektrárny společnosti Energo-Pro v Gruzii, Bulharsku a Turecku. Loni dokončený projekt Turecké elektrárny Alpaslan 2 v hodnotě 600 milionu dolarů přitom představuje největší českou investici v Turecku od roku 1989 a zároveň největší českou porevoluční investici do vodní energie.

Ruské ostřelování na střední Ukrajině si podle Kyjeva vyžádalo pět obětí

Při ruském ostřelování města Kropyvnyckyj v centrální části Ukrajiny dnes zemřelo pět lidí a 25 dalších utrpělo zranění, z toho 13 civilistů, uvedl podle agentury Unian oblastní gubernátor Andrij Rajkovyč. Raketový útok ve Vyšhorodském okrese v Kyjevské oblasti dnes ráno zranil 15 lidí, sdělil podle serveru Ukrajinska pravda policejní šéf Andrij Něbytov.

Ruské rakety v Kropyvnyckém zasáhly hangáry a leteckou školu, sdělil podle agentury Reuters Rajkovyč novinářům. Mezi pěti oběťmi je podle něj jeden příslušník armády. Kropyvnyckyj je centrem Kirovohradské oblasti a před válkou měl přes 200 tisíc obyvatel.

Rusko dnes ráno provedlo masivní raketové útoky na ukrajinské území. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na mluvčího vzdušných sil Jurije Ihnata uvedl, že z Černého moře zamířily směrem na Ukrajinu střely Kalibr s plochou dráhou letu, z běloruského území balistické rakety Iskander a z bombardérů se na Ukrajinu snesly rakety Ch-22. Server vyzdvihl, že se tak děje právě dnes, kdy napadená země poprvé slaví Den ukrajinské státnosti. Tento svátek připomíná přijetí křesťanství na Kyjevské Rusi.

Ruská novinářka kritizující invazi na Ukrajině dostala pokutu 50 tisíc rublů

Moskevský soud dnes potrestal ruskou novinářku Marinu Ovsjannikovovou za "diskreditaci ruské armády" pokutou 50 tisíc rublů (asi 19 900 korun). Ovsjannikovová proslula v Rusku i zahraničí, když v březnu svým protestem proti ruské invazi na Ukrajinu narušila živé vysílání nejsledovanější ruské televize. Nyní ale dostala pokutu za své výroky, které pronesla nedávno při uvěznění jiného kritika války Ruska proti Ukrajině, opozičního politika Ilji Jašina.

"Soud uznává Ovsjannikovovou za vinnou a uděluje jí trest v podobě pokuty ve výši 50 tisíc rublů," prohlásila soudkyně podle zpravodaje agentury TASS v soudní síni.

Ovsjannikovovou 17. července zadrželi policisté, kteří s ní sepsali protokol na policejním oddělení krasnoselského policejního okrsku kvůli výrokům před budovou soudu, který 13. července poslal opozičního politika Ilju Jašina do vazby. Novinářům tehdy řekla, že "válka na Ukrajině je zločin, zběsilý pokus udržet se u moci" a že je přesvědčená, že pachatel nakonec usedne na lavici obžalovaných před mezinárodním tribunálem. Podle policejního protokolu se tak vyslovila proti "speciální vojenské operaci", jak Kreml nazývá válku proti Ukrajině, a také proti "počínání vrchního velitele", tedy proti prezidentovi Vladimirovi Putinovi.

Dnes před soudem novinářka prakticky zopakovala svá slova, že válka je nejhorší zločin 21. století. Obvinění označila za absurdní. "Je úplně jedno, zda mě obviníte z podpálení Kaspického moře či šíření opičích neštovic. Tento soudní proces je zcela vykonstruovaný a uspořádaný s cílem zastrašit mne a všechny lidi, kteří nesouhlasí s touto válkou v Rusku," řekla podle ruskojazyčného webu BBC.

Ovsjannikovová poprvé veřejně vyjádřila odpor proti ruské invazi na Ukrajinu v polovině března, když se v hlavním vysílacím čase nejsledovanější ruské televizní stanice objevila za zády moderátorky a roztáhla plakát, který hlásal, že stanice šíří propagandu, a vyzýval k ukončení války. Novinářce tehdy televize dala výpověď a úřady jí uložily pokutu 30 tisíc rublů (asi 12 800 korun) za předem neohlášený veřejný protest a za výzvy k nepovoleným k protestům.

Po ukončení spolupráce s ruskou televizí se Ovsjannikovová stala přispěvatelkou německého deníku Die Welt. Vydala se pracovně i na Ukrajinu, odkud ji ale podle jejích vlastních slov musela redakce německého listu evakuovat, protože její působení v zemi tvrdě kritizovali novináři jiných médií. Do Ruska se podle médií novinářka vrátila kvůli soudu se svým manželem ohledně svěření dítěte do péče. Tento soud byl mezitím odročen na konec září.

Ovsjannikovová tento měsíc podnikla solitérní protestní akci přímo naproti Kremlu, sídlu prezidentské administrativy. Držela v rukou plakát s nápisem "Putin je vrah. Jeho vojáci jsou fašisté. Zemřelo 352 dětí. Kolik dětí ještě musí zemřít, abyste přestali?" K nohám si při tom položila panenky potřísněné červenou barvou.

Kvůli "diskreditaci ruské armády" má Ovsjannikovová znovu stanout před soudem příští měsíc. Zatímco poprvé ve správním řízení jí hrozila jen pokuta, při opakovaném skutku ji soud může uložit až tři roky vězení.

České ambasády v Moskvě a Budapešti předaly diplomatické nóty o vystoupení ČR ze dvou postsovětských bank. Členství skončí v lednu 2023.

Britská rozvědka: Ukrajinská protiofenziva u Chersonu nabírá na síle

Ukrajinská protiofenziva u Chersonu na jihu země nabírá na síle. Město Cherson je po poškození mostů v oblasti prakticky odříznuto od ostatních Rusy okupovaných území. Ve své pravidelné analýze situace na bojišti to uvedlo britské ministerstvo obrany. Ukrajina podle něj použila své nové dělostřelectvo dlouhého dosahu a poškodila nejméně tři mosty přes řeku Dněpr, na které se Rusko spoléhá při zásobování okupovaných oblastí.

„Jeden z nich, tisíc metrů dlouhý Antonivskyj most u města Cherson byl poškozen minulý týden. Ukrajina na něj udeřila znovu 27. července 2022 a je velmi pravděpodobné, že přechod je nyní nepoužitelný,“ píší Britové.

Ruská 49. armáda, která je umístěna na západním břehu Dněpru, se proto nyní zdá velmi zranitelná. Podobně je na tom okupované město Cherson, které je prakticky odříznuto od ostatních obsazených území. „Jeho ztráta by vážně podkopala ruské pokusy vykreslit okupaci jako úspěšnou,“ dodalo britské ministerstvo obrany.

Ukrajinské ozbrojené síly podle Britů s velkou pravděpodobností vytvořily předmostí jižně od řeky Inhulec, která tvoří severní hranici s Ruskem okupovaným Chersonem.

USA chtějí jednat s Ruskem o vydání dvou vězeněných Američanů

Americký ministr zahraničí Antony Blinken oznámil, že bude v nejbližších dnech po telefonu hovořit se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Plánuje s ním mimo jiné probrat nabídku ohledně vydání Američanů vězněných nyní v Rusku. Moskva ale zatím o telefonátu nebyla oficiálně informována, uvedla agentura TASS. Podle informací televize CNN Washington za propuštění basketbalistky Brittney Grinerové a bývalého vojáka Paula Whelana nabízí ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta, který si v USA odpykává 25letý trest.

Na policisty spolupracující v Chersonu s Ruskem byl spáchán atentát

V Chersonu na jihu Ukrajiny, který ovládají ruská vojska, dnes vyletěl do povětří automobil s dvěma policisty, kolaborujícími s ruskými okupanty. Jeden z policistů přišel o život, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na údaje ukrajinské vojenské rozvědky. Výbuch se stal na jedné z hlavních ulic města krátce po poledni. Očití svědci na místě viděli zasahovat zdravotníky.

Skoro dvě pětiny Ukrajinců od vypuknutí války přišly o práci, ukázal průzkum

Od začátku války přišlo na Ukrajině o práci 39 procent lidí, vyplývá z průzkumu agentury Rejting, jehož výsledky zveřejnila ukrajinská média. Bez práce se ocitli ve značné míře obyvatelé východu země, kde se odehrávaly či pokračují nejtvrdší boje.

Prudký růst nezaměstnanosti podle sociologů souvisí přímo s válkou: za okupace nemohly podniky dál fungovat, v bojích byly zničeny anebo zaměstnanci byli nuceni před válkou uprchnout.

Polovina pracujících Ukrajinců dostává nižší výplatu než před válkou, pokles činí deset procent i více. U 43 procent zaměstnanců zůstala výplata stejná, devíti procentům dotázaných se zvýšila. Nejstabilnější se ukázalo být státním zaměstnancem.

České letectvo pomůže s ochranou slovenského nebe od září do konce roku 2023

České letectvo pomůže od září minimálně do konce roku 2023 s ochranou slovenského vzdušného prostoru. Nasazení českých stíhacích letounů Gripen na dnešním zasedání projednala vláda, materiál kabinetu předložila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Projednání materiálu potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Předseda vlády už dříve avizoval, že Česká republika slovenskou žádost vyslyší.

Gazprom si na čtvrtek pro tranzit plynu přes Ukrajinu zarezervoval méně než čtvrtinovou kapacitu ve srovnání s dneškem, uvedl ukrajinský provozovatel.

V Istanbulu otevřelo koordinační centrum pro vývoz ukrajinského obilí

V Istanbulu dnes začalo oficiálně fungovat mezinárodní koordinační centrum (JCC), které má na základě dohod z 22. července mezi OSN, Tureckem, Ruskem a Ukrajinou zajistit bezpečný vývoz obilí ze tří ukrajinských přístavů. Turecký ministr obrany Halusi Akar při ceremonii oznámil, že pokračují přípravy na vyplutí první lodě s obilím přes Černé moře. Na Ukrajině čeká na vývoz přes 25 milionů tun obilí, připomněla agentura Reuters. Export ukrajinského obilí, které je klíčové pro řadu chudších zemí světa, se zastavil kvůli pokračující ruské invazi na Ukrajinu.

Ukrajinský parlament schválil právníka a poslance Andrije Kostina novým generálním prokurátorem. Stalo se tak několik hodin poté, co ho na tento post navrhl prezident Volodymyr Zelenskyj. 

Předchozí generální prokurátorku Irynu Venediktovovou Zelenskyj uvolnil z funkce 17. července, ve stejný den skončil také šéf tajné služby SBU Ivan Bakanov. Parlament je formálně odvolal o dva dny později.

Vláda schválila armádní mise, na východ NATO by mohlo jet až 1200 vojáků

Vláda dnes schválila návrh mandátu na působení české armády v zahraničních operacích do roku 2024. Počítá mimo jiné s nasazením až 1200 vojáků na východní hranici NATO. Na twitteru to oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Mandát musí schválit Parlament.

Návrh naopak podle ministerstva obrany neobsahuje působení české armády ve výcvikové misi Evropské unie v Mali a v Iráku. Důvodem je, že o budoucnosti těchto misí se v EU diskutuje. Černochová navrhla, aby v misích v roce 2023 i 2024 mohlo celkem působit až 1362 vojáků.