Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ruské jednotky pravděpodobně postavily v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny dva provizorní mosty a spustily na řece Dněpr převoz.

Snaží se tím kompenzovat ztrátu tří klíčových mostů, které poničila ukrajinská armáda, informovalo dnes ráno britské ministerstvo obrany. Podle něj se Rusko snaží posílit kontrolu nad okupovaným územím a ustanovit tam civilní orgány, jejichž úkolem je uspořádat referendum o připojení těchto oblastí k Rusku.

Ve své čtvrteční analýze britské ministerstvo obrany informovalo, že ukrajinské dělostřelectvo poškodilo svými útoky tři strategické mosty na řece Dněpr, a tím téměř odřízlo město Cherson od dalších oblastí okupovaných ruskou armádou.

Dodávka turbíny pro Nord Stream 1 neodpovídá smlouvě, tvrdí manažer Gazpromu

Dodávka turbíny pro plynovod Nord Stream 1 neodpovídá smlouvě, tvrdí náměstek šéfa ruské plynárenské společnosti Gazprom Vitalij Markelov. V televizním rozhovoru dnes zesílil kritiku na adresu německé společnosti Siemens Energy. Problémy s turbínami používá Rusko jako argument při vysvětlování, proč od středy snížilo dodávky prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1 na pouhých 20 procent kapacity potrubí. Nord Stream 1 je hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do Evropské unie a Západ vnímá omezování těchto dodávek jako reakci Moskvy na protiruské sankce vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu.

Rusko si opakovaně stěžovalo společnosti Siemens Energy na potíže s jinými turbínami, uvedl Markelov. "Opakovaně jsme se kvůli tomu obrátili na ruské zastoupení společnosti Siemens (Energy). Poslali jsme deset dopisů. Siemens (Energy) opravila maximálně čtvrtinu zjištěných chyb," řekl dále.

Evropská unie zpochybňuje tvrzení Ruska a Gazpromu, že za prudký pokles dodávek plynovodem mohou problémy s turbínami. "Tohle je mocenská hra," řekl mluvčí německé vlády ve středu na tiskové konferenci v Berlíně. Výpadek zvýšil riziko nedostatku plynu v Evropě letos v zimě.

Společnost Siemens Energy již dříve reagovala na kritiku od Gazpromu mimo jiné tvrzením, že je na ruské společnosti, aby podala celní dokumenty pro vrácení turbíny. Markelov uvedl, že turbína, která byla opravena v Kanadě, se stále nevrátila do Ruska. "Byla odeslána do Německa, nikoli do Ruska, a to bez souhlasu Gazpromu," řekl a dodal, že tím vzniklo riziko sankcí.

Gazprom také potřebuje poslat na opravu další turbíny z kompresorové stanice Portovaja, konstatoval Markelov. "Není jasné, zda údržba plynových turbín nebude spadat pod sankce," dodal.

Maximální přepravní kapacita Nord Streamu 1 je až 167 milionů metrů krychlových denně. Gazprom ale v polovině června snížil objem dodávek na 67 milionů metrů krychlových denně. Tehdy to zdůvodnil technickými problémy v souvislosti s kompresorovou turbínou, kterou partnerská německá společnost Siemens Energy poslala do Kanady na opravu a kvůli sankcím měla problémy s jejím vrácením.

Snížení dodávek na pětinu kapacity plynovodu způsobí, že země napojené na Nord Stream 1 nebudou schopny plnit své cíle při doplňování zásobníků plynu před zimou. Státy Evropské unie se proto v úterý dohodly na pravidlech omezení spotřeby plynu pro nadcházející topnou sezonu. Brusel opakovaně obvinil Moskvu, že se uchyluje k vydírání za pomoci energií. Nejistá situace s dodávkami přispívá k růstu cen zemního plynu.

Blinken uvedl, že mluvil s Lavrovem o výměně vězňů či anexi ukrajinských území

Americký ministr zahraničí Antony Blinken oznámil, že dnes mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem a vyzval Moskvu, aby přijala návrh týkající se dvou Američanů vězněných v Rusku. Podle amerických médií Washington nabízí výměnu basketbalistky Brittney Grinerové a bývalého vojáka Paula Whelana za ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta, který si odpykává trest v USA.

Blinken prý také šéfa ruské diplomacie varoval, že svět neuzná další ruské anexe území na Ukrajině, informuje agentura Reuters. Dále Lavrovovi řekl, že Rusko musí splnit závazky učiněné v rámci dohody o vývozu obilí z dosud zablokovaných ukrajinských přístavů.

Ministři zahraničí USA a Ruska se spojili poprvé od konce února, kdy Moskva zahájila vojenské tažení proti sousední zemi, které pokračuje i po více než pěti měsících. Blinken trval na tom, že nehodlá s Ruskem "vyjednávat o Ukrajině", když ve středu oznamoval plán mluvit se šéfem ruské diplomacie.

Americká vláda je v poslední době pod tlakem, aby zvýšila úsilí ve snaze dosáhnout propuštění Američanů vězněných v Rusku. Především je aktuálně medializovaný případ hvězdné basketbalistky Grinerové, kterou ruské úřady obvinily z pašování drog poté, co se u ní v únoru na moskevském letišti našly náplně do elektronických cigaret s hašišovým olejem.

Washington podle zjištění televize CNN už minulý měsíc nabídl, že za ni a za Whelana vydá do Ruska proslulého obchodníka se zbraněmi Buta. Moskva ale údajně dosud na nabídku významněji nereagovala, což přispělo k tomu, že američtí činitelé o výměně začali mluvit veřejně. Blinken tento týden hovořil o "podstatné nabídce", podrobnosti ale médiím nesdělil.

Západ podle některých odborníků může případný odchod Ruska z ISS zvládnout

I přes ostrá slova z Moskvy podle odborníků a analytiků není zcela jasné, kdy, jak a zda vůbec skončí rusko-západní spolupráce na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Zatímco podle některých expertů Západ případný odchod Ruska z mezinárodního projektu zvládne a Moskva tím naopak zdevastuje svůj vesmírný program, podle jiných by to znamenalo předčasný konec ISS.

Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov tento týden prohlásil, že se Rusko z mezinárodního projektu stáhne po roce 2024. Dnes podle ruských agentur doplnil, že přesné datum bude záviset na technickém stavu ISS. Desítky let trvající spolupráci na oběžné dráze Země poznamenalo mimořádné napětí mezi Moskvou a Západem kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině.

List The Guardian připomíná, že Rusko neprodloužením spolupráce vyhrožovalo už v roce 2014, v reakci na západní sankce po ruské anexi ukrajinského Krymu. Tehdejší šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin uvedl, že Rusko po roce 2020 neprodlouží své operace na stanici, z hrozby ale nakonec sešlo.

Už od vzniku projektu ISS v 90. letech minulého století bylo jasné, že stanice nebude kolem naší planety kroužit věčně. Americká vesmírná agentura NASA a její evropský protějšek ESA nyní trvají na tom, že stanice zůstane v provozu nejméně do roku 2030. Američané plánují, že v roce 2031 nechají stárnoucí konstrukci postupně opustit oběžnou dráhu tak, aby případné trosky po návratu do atmosféry dopadly do odlehlé jižní oblasti Tichého oceánu.

"Stanice bez Ruska nemá smysl ... Pokud se Borisovovo prohlášení stane realitou, je to konec ISS," domnívá se Jan Wörner, někdejší šéf Evropské vesmírné agentury (ESA).

Rusko dosud neupřesnilo, kdy přesně ze stanice odejde, upozorňuje agentura AFP, ani nepodalo formální žádost. Pokud by se z ISS stáhlo do roku 2024, nemělo by kam vyslat své kosmonauty - Moskva sice oznámila úmysl vybudovat vlastní stanici, ta ale nebude hotová ještě mnoho let. Někteří odborníci se proto domnívají, že i z tohoto důvodu je brzký konec ruského zapojení do projektu ISS nepravděpodobný.

"Určitě si lze představit, že zůstanou o něco déle," říká někdejší spolupracovník NASA Scott Pace.

Další otázkou je, jak by případný ruský odchod vypadal. Očekává se, že by se ohledně přechodu na ISS bez Ruska vedly dlouhé diskuze mezi všemi zúčastněnými partnery - USA, Ruskem, Evropou, Japonskem a Kanadou, píše AFP. Je ale celkem jisté, že si ruští kosmonauti neodvezou ruské komponenty včetně motorů, které upravují pozici ISS na orbitě.

Mezinárodní vesmírná stanice totiž "není navržená tak, aby se dala rozmontovat", říká Pace. "Je to možné, ale je to minimálně stejně těžké, jako ji složit dohromady," dodává odborník, podle kterého by mohla vzniknout určitá nájemní dohoda - západní partneři by Moskvě zaplatili za použití jejích komponentů, mezi které mimo jiné patří i jedna ze dvou toalet na ISS.

Ruská nespokojenost s ISS je ale příležitostí zamyslet se, jestli stanici už neodzvonila hrana, domnívá se bývalý ředitel Institutu vesmírné politiky (SPI) na univerzitě ve Washingtonu John Logsdon. "Spojené státy by mohly, se souhlasem svých partnerů, říct, že toho bylo dost, změnit plány a sestoupit z oběžné dráhy dřív," řekl.

Ať už bude osud Mezinárodní vesmírné stanice jakýkoli, následující epocha lidského dobývání vesmíru bude ve znamení změny spojenectví, píše The Guardian. Zatímco USA, Evropa, Kanada a Japonsko plánují znovu stanout na Měsíci a vybudovat lunární vesmírnou stanici, Rusko chce plány na vlastní stanici okolo Měsíce a na měsíční základnu sdílet s Čínou.

Vyhlídky budoucí kosmické spolupráci se Západem pro Rusko proto nevypadají nadějně, což může ovlivnit jeho projekty. "Rusko zničilo základy těchto vztahů," říká ruský vojenský a vesmírný analytik Pavel Luzin. "Problémem je, že ruský vesmírný program je bez spolupráce se Západem neuskutečnitelný. Rusko přijde o program misí s posádkou, program průzkumných misí, (satelitní navigační systém) Glonass a částečně i dokonce i o vojenskou část svých vesmírných aktivit, protože tato odvětví závisí na amerických, evropských a japonských komponentech, průmyslovém vybavení a technologiích," řekl The Guardianu Luzin.

Ukrajinský ombudsman upozornil na video s mučením ukrajinského vojáka

Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec dnes oznámil, že upozornil generální prokuraturu na video zachycující mučení zajatého ukrajinského vojáka ruskými vojáky. Chystá se kvůli válečnému zločinu také obrátit na OSN, Evropský výbor proti mučení při Radě Evropy a Mezinárodní výbor Červeného kříže, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda.

"Jako zmocněnec ukrajinského parlamentu pro lidská práva jsem se obrátil na úřad generálního prokurátora, aby prověřil fakta ohledně válečného zločinu, porušujícího ženevskou úmluvu (o zacházení s válečnými zajatci)," uvedl Lubinec. Zdůraznil, že mučení je neospravedlnitelným zločinem, za který pachatel a velitel jeho jednotky musí nést odpovědnost.

Video, jehož část se objevila v sociálních sítí, zachycuje ruského vojáka, jak odlamovacím nožem kastruje spoutaného ukrajinského zajatce. Prokremelský komentátor Vladimir Solovjov zapochyboval o pravosti záběru, když video podle něj nezachycuje tryskající krev a ani zajatec podle jeho názoru nekřičí dost hlasitě. Zajatec má však ústa ucpaná roubíkem, poznamenala v informačním kanálu Vot tak televize Belsat.

"Válečná mlha nepomůže katům vyhnout se trestu," přislíbil na twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.

Za porušování válečných pravidel hrozí na Ukrajině osm až deset let odnětí svobody a až doživotí, pokud jsou tyto činy provázeny vraždou.

Baerbocková doufá, že kompenzační dodávky tanků na Ukrajinu z Řecka začnou brzy

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková doufá v brzké uzavření kompenzační dohody s Řeckem, jejíž výsledkem bude dodání až 100 řeckých obrněných transportérů BMP-1 sovětské výroby na Ukrajinu. Podobně jako v případě Česka Německo navrhlo, že řecké armádě jako kompenzace daruje obrněné transportéry Marder (Kuna). Baerbocková to řekla v Athénách po setkání s řeckým ministrem obrany Nikosem Panajotopulosem, napsala agentura DPA.

Baerbocková je na návštěvě v Aténách, kde se již setkala s premiérem Kyriakosem Mitsotakisem. Později odpoledne odcestuje do Turecka. V Istanbulu bude jednat se šéfem turecké diplomacie Mevlütem Çavuşogluem.

Podle DPA si obě strany prohlédly nabízenou techniku. Řecko ale nechce své tanky na Ukrajinu dodat, dokud za ně nedorazí náhrada z Německa.

Systém kompenzačních dodávek vznikl krátce po ruské invazi na Ukrajinu a spolková vláda o nich jednala i s Českem, Polskem, Slovinskem a Slovenskem. Česká republika má například výměnou za 20 sovětských tanků T-72, které poslala na Ukrajinu, obdržet 15 německých tanků Leopard 2, a to ještě letos.

Ukrajina je podle Zelenského připravena zahájit dodávky obilí, čeká na signál

Ukrajina je podle prezidenta Volodymyra Zelenského připravena zahájit dodávky obilí z černomořských přístavů, čeká na signál od Turecka a OSN, že má s vývozem této klíčové komodity začít. Zelenskyj to prohlásil při své dnešní návštěvě přístavu Čornomorsk, kde se byl podívat na přípravy na obnovení dodávek. Ministr dopravy Oleksandr Kubrakov řekl, že zatím nebylo stanoveno, kdy první loď vypluje a doufá, že by to mohlo být koncem tohoto týdne.

Vývoz ukrajinského obilí se má obnovit na základě dohod z 22. července mezi OSN, Tureckem, Ruskem a Ukrajinou o zajištění bezpečného vývozu obilí ze tří ukrajinských přístavů. Čornomorsk, ležící jižně od Oděsy, je jedním z této trojice. Dalšími jsou Oděsa samotná a přístav v Južném, které leží naopak na severovýchod od Oděsy.

"My jsme plně připraveni. Vyslali jsme všechny signály našim partnerům - OSN a Turecku," řekl Zelenskyj. Dodal, že ministr dopravy je v kontaktu s Ankarou a OSN a čeká na znamení, že dodávky mohou začít.

Kubrakov v Oděse řekl, že v jejím přístavu je 17 plavidel uvázlých kvůli ruské blokádě naloženo obilím. "Doufám, že dnes od OSN dostaneme potvrzení ohledně navrhovaného koridoru, kterým lodě poplují Černým mořem směrem k Bosporu a pak budeme připraveni začít. Doufám, že první lodě z našich přístavů vyrazí do konce tohoto týdne," cituje Kubrakova agentura Reuters.

Kvůli ruské agresi proti Ukrajině v této zemi čeká na vývoz přes 25 milionů tun obilí, připomněla agentura Reuters. Ukrajinské obilí je klíčové pro řadu chudších zemí světa a výpadek jeho dodávek významně narušil globální potravinovou bezpečnost. Rusko obviňuje Ukrajinu, že dodávky se zastavily kvůli tomu, že zaminovala vody okolo svých přístavů.

Přelomovou dohodu z minulého pátku, kterou zprostředkovala OSN, ohrozil jen několik hodin po jejím uzavření ruský raketový útok na Oděsu, největší ukrajinský přístav.

Dohoda platí 120 dnů a týká se i vývozu ruských hnojiv a potravin po Černém moři. Obnovení vývozu ukrajinského obilí je klíčové pro miliony lidí v Africe, na Blízkém východě a jižní Asii, z nichž někteří už nyní hladovějí. Je důležité také pro ukrajinské zemědělce, kterým docházejí skladovací kapacity, protože už sklízejí letošní úrodu obilí.

Přesné datum odchodu Ruska z ISS závisí na jejím stavu, řekl šéf Roskosmosu

Nový šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov dnes prohlásil, že přesné datum odchodu Ruska z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) bude záviset na jejím technickém stavu. Informovaly o tom agentury Interfax a TASS. Borisov tento týden při jednání s prezidentem Vladimirem Putinem uvedl, že se země stáhne z mezinárodního projektu po roce 2024.

"Jednoduše jsme řekli, že po roce 2024 začneme proces odchodu. Zda to bude v polovině roku 2024 nebo v roce 2025 bude záležet mimo jiné na stavu a provozuschopnosti samotné ISS," řekl dnes Borisov v televizi Rossija 24 a podle agentury TASS dodal, že odstoupení Ruska od projektu nesouvisí s politikou.

V úterý Borisov uvedl, že Rusko chce vybudovat vlastní orbitální stanici a bude to hlavní prioritou Roskosmosu v oblasti pilotované kosmonautiky.

Bílý dům a americká vesmírná agentura NASA následně uvedly, že oficiální zprávu o ruském odstoupení od mezinárodního projektu neobdržely. Šéfka programu NASA pro lety lidí do vesmíru Kathy Luedersová o den později uváděla, že Moskva počítá s tím, že Rusko zůstane na ISS přinejmenším do roku 2028, kdy by měla být hotova jeho vlastní orbitální stanice.

Stávající dohoda účastníků projektu ISS počítá s tím, že by orbitální komplex, jehož vznik započal už v roce 1998, měl fungovat do roku 2024. Partneři projektu však loni dali najevo záměr prodloužit provoz stanice do let 2028 až 2030.

Zpráva o ruském záměru odejít z ISS přišla v době mimořádného napětí mezi Moskvou a Západem kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině. Navzdory rozkolu se však NASA a Roskosmos začátkem měsíce dohodly na pokračování společných letů na ISS, uvedla AP.

Mezinárodní vesmírná stanice v současné době zůstává jednou z posledních oblastí spolupráce mezi Moskvou a Západem, který na Rusko uvalil sérií sankcí kvůli invazi na Ukrajině.

Navzdory vypjaté situaci na Zemi sedm obyvatel ISS opakovaně tvrdilo, že spolu na oběžné dráze vycházejí dobře, stejně jako řídící týmy v americkém Houstonu a v Moskvě, poznamenala už dříve AP. Současné osazenstvo stanice tvoří tři Američané, tři Rusové a Italka.

Reuters: Jak Rusko rozprostřelo na Ukrajině síť tajných agentů

Když odpoledne 24. února první ozbrojená vozidla ruské invazní armády vjela do areálu bývalé jaderné elektrárny v Černobylu, narazila na ukrajinskou jednotku, jež měla na starosti jeho obranu. Za méně než dvě hodiny 169 příslušníků ukrajinské Národní gardy bez boje složilo zbraně. Rusko ovládlo Černobyl, kde jsou uloženy tuny jaderného odpadu a který je klíčovým místem pro postup na Kyjev. Úspěšná operace ve stylu blitzkriegu se dramaticky liší od tuhého odporu, který Ukrajinci v přes pět měsíců trvajícím konfliktu kladou Rusům na jiných místech. Agentura Reuters zjistila, že ruský úspěch v Černobylu nebyl dílem náhody, ale součástí dlouhodobé operace Kremlu s cílem infiltrovat ukrajinský stát tajnými agenty.

Pět lidí, kteří jsou obeznámeni s přípravami Kremlu na invazi, říká, že váleční stratégové kolem prezidenta Vladimira Putina se domnívali, že Rusku s pomocí těchto agentů bude stačit jen málo k tomu, aby během několika dnů padla vláda ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Novináři z Reuters na základě rozhovorů s činiteli v Rusku, na Ukrajině a soudních dokumentů a výpovědí podaných během vyšetřování lidí nasazených v Černobylu zjistili, že ruská infiltrace je hlubší, než se veřejně připouští. "Kromě nepřítele zvnějšku máme bohužel i vnitřního nepřítele," řekl tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov v jednom rozhovoru. Na začátku invaze mělo Rusko agenty v ukrajinské armádě, bezpečnostních složkách i policii.

Ukrajinský Státní úřad pro vyšetřování zabývající se mimořádně závažnými zločiny vyšetřuje, zda Národní garda v Černobylu porušila zákon, když zbraně předala nepříteli. Tato pořádková četnická služba hájí svůj postup a poukazuje na riziko, jaké by s sebou nesl boj o jadernou elektrárnu.

Rusko prý loni v listopadu začalo na Ukrajinu posílat tajné agenty, aby navázali kontakty s činiteli majícími na starosti zajištění bezpečnosti Černobylu. Jejich úkolem bylo zajistit, že tam ruská armáda nenarazí na odpor. Černobyl také sloužil jako místo pro předávání dokumentů ukrajinské tajné služby SBU. Podplacení ukrajinští činitelé předávali ruským špionům informace o ukrajinské vojenské připravenosti. Ukrajinští vyšetřovatelé podezřívají nejméně dva lidi z poskytování informací ruským agentům nebo z toho, že jinak pomáhali Rusům elektrárnu ovládnout.

Soudní dokumenty a výpovědi ukazují, jakou roli sehrál Vitalij Viter, šéf bezpečnosti v Černobylu a příslušník ukrajinské tajné služby SBU. Je ve vazbě a je vyšetřován kvůli tomu, že v klíčové době nebyl na svém místě. Vypověděl, že několik dnů před začátkem invaze odešel na nemocenskou a 24. února byl doma v Kyjevě. Vyšetřovatelům řekl, že první den invaze telefonoval s velitelem jednotky Národní gardy. Radil mu, aby nevystavoval jednotku nebezpečí. "Ušetři své lidi," řekl mu. Velitel mu nebyl podřízený a podle Reuters není jasné, zda se řídil Viterovým doporučením. Viter je podezřelý ze zrady kvůli "úmyslné pomoci jednotkám Ruské federace při rozvratné činnosti proti Ukrajině".

Agentura Reuters podotýká, že se jí nepodařilo nezávisle ověřit tvrzení o ruských agentech v Černobylu připravujících půdu pro nekrvavé převzetí areálu. Nicméně ukrajinský Státní úřad pro vyšetřování uvedl, že se zabývá případem někdejšího vysoce postaveného činitele tajné služby SBU Andrije Naumova, který svého času působil v Černobylu a je podezřelý, že utajované informace o bezpečnosti areálu předal cizímu státu. Krátce před ruským vpádem na Ukrajinu zmizel, uvedla osoba z bezpečnostního aparátu. Objevil se v červnu v Srbsku. Tamní policie tehdy informovala, že na hranici se Severní Makedonií zadržela ukrajinského občana A. N. V jeho autě značky BMW objevila stovky tisíc dolarů a eur a dva smaragdy. On a řidič BMW jsou podezřelí z pokusu o praní špinavých peněz. Koncem března prezident Zelenskyj vydal dekret, kterým Naumova zbavil generálské hodnosti a v emotivním projevu prohlásil, že Naumov a další generál SBU jsou zrádci, kteří zradili přísahu věrnosti Ukrajině. Naumov je ve vazbě v Srbsku.

Pro Rusko ovládnutí Černobylu bylo jenom jedním z kroků v operaci s cílem chopit se vlády v Kyjevě. Počítalo prý s aktivací spících agentů uvnitř ukrajinského bezpečnostního aparátu. Zdroje obeznámené s plány Kremlu potvrzují zprávy západních zpravodajských služeb, že Rusko chtělo, aby majitel dvou sanatorií na Ruskem anektovaném Krymu a separatistický politik Oleg Carjov vedl loutkovou vládu v Kyjevě. Brzy ráno 24. února Carjov na telegramu napsal, že vstoupil na Ukrajinou kontrolované území a že "Kyjev bude osvobozen od fašistů".

Bývalá ukrajinská generální prokurátorka také agentuře Reuters v červnu řekla, že ukrajinský politik a Putinův přítel Viktor Medvedčuk měl zašifrovaný telefon předaný z Ruska, aby mohl komunikovat s Kremlem. Krátce před ruským vpádem na Ukrajinu utekl z domácího vězení v Kyjevě. Carjov uvedl, že tvrzení o tom, že ho Rusko vybralo do čela loutkové vlády "nemají mnoho společného s realitou", Medvedčukův právník se k věci odmítl vyjádřit. Jeho klient je ve vazbě kvůli obvinění z vlastizrady související s jeho aktivitou ještě před ruskou invazí. Carjov nyní pobývá na Krymu a jezdí na návštěvy do Moskvy.

I když Rusové ovládli Černobyl, jejich plány obsadit Kyjev ztroskotaly. Spící agenti dosazení Moskvou v mnoha případech nedokázali splnit svůj úkol, uvádějí zdroje na ukrajinské a ruské straně. Lidé, na které Kreml vsadil na Ukrajině, v letech před invazí svůj vliv zveličovali. Kreml při plánování operací na Ukrajině spoléhal na "šašky - něco věděli a vždy říkali, co od nich vedení chtělo slyšet, protože jinak by nedostali zaplaceno," řekla jistá osoba blízká proruským separatistům z východní Ukrajiny.

Ruská infiltrace ale v jednom ohledu uspěla: na Ukrajině zasela nedůvěru a odhalila nedostatky ukrajinské tajné služby SBU, která má ve vztazích k Rusku komplikovanou minulost a která má nyní za úkol vyhledávat zrádce a kolaboranty. To vyšlo najevo 17. července, když prezident Zelenskyj v proslovu k národu oznámil, že odvolal šéfa SBU Ivana Bakanova, kterého zná celá léta, kvůli tomu, že mnoho jeho podřízených je podezřelých ze zrady. Podle zdrojů z ukrajinských bezpečnostních složek někteří pracovníci SBU zmiňovali, že několik dnů po začátku ruské invaze se nemohli s Bakanovem spojit, což v Kyjevě umocňovalo pocit chaosu.

Zelenskyj ve svém nedávném projevu o pracovnících bezpečnostních složek obviněných ze zrady mluvil o tom, jakou daň si ruská infiltrace v jeho zemi vybírá. "Takové množství trestných činů proti základům národní bezpečnosti představuje velmi závažné otázky na adresu odpovědných činitelů," řekl. "Na každou takovou otázku přijde pádná odpověď," dodal.

Německo pošle na Ukrajinu 16 mostních tanků typu Biber

Německá armáda dodá Ukrajině 16 mostních tanků typu Biber (Bobr), které jsou schopné položit provizorní most přes příkopy nebo řeky široké až 20 metrů. Prvních šest vozidel dostane Ukrajina na podzim, dalších deset příští rok, uvedlo dnes ministerstvo obrany podle agentury DPA.

Pásová vozidla Biber mají s naloženým mostem délku téměř 12 metrů a váží 45 tun. Díky maximální hloubce brodění 1,6 metru dokáží při kladení mostů překonávat i malé řeky a potoky. Německá armáda na svém webu sdílela video, na kterém Biber položí most za méně než 60 sekund.

Na Ukrajinu už také tento týden dorazily první německé samohybné protiletadlové systémy Gepard, kterých Německo na Ukrajinu hodlá dodat celkem 30.

Od začátku ruské invaze poslala německá vláda na Ukrajinu desítky typů zbraňového i nezbraňového armádního vybavení. Mezi nimi je například 14 900 protitankových min, 22 milionů nábojů do střelných zbraní, 14 protidronových senzorů a rušiček, ale i třeba 10 tisíc spacáků a přes 400 tisíc vakuovaných porcí jídla.

V Kyjevě zaznamenali za války rekordní množství svateb

Kyjev za pět měsíců války s Ruskem zaznamenal rekordní počet sňatků, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda. Od 24. února, kdy ruská vojska zaútočila, do 23. července bylo v hlavním městě uzavřeno 9120 sňatků, vyplývá ze statistik ukrajinského ministerstva spravedlnosti. Ve stejném období loňského roku se vzalo 1110 párů, informoval deník, který nové údaje připsal vlivu války a válečného stresu.

"Uvědomili jsme si, že pouze dnešek je skutečný, protože to, co se stane zítra, zůstává neznámé. Bezstarostné včerejšky jsou pryč. Z těchto důvodů stále více párů svatbu neodkládá, ale rychle se rozhoduje uzavřít sňatek," uvádí se ve zprávě ministerstva.

K nárůstu počtu sňatků nejspíše přispělo i zjednodušení úředních procedur pro uzavření manželství za války. Nyní lze manželství uzavřít na jakémkoliv oprávněném úřadu po celé zemi, zatímco dříve ženiši a nevěsty museli čekat měsíc v místě bydliště. Vojáci, policisté a zdravotníci (resp. vojákyně, policistky a zdravotnice) mohou uzavřít sňatek i po internetu, bez osobní přítomnosti. Postačí doložit potvrzení vystavené velitelem či vedoucím na místě výkonu služby.

V Libanonu zakotvila syrská loď s ukradeným obilím z Ukrajiny, tvrdí Kyjev

V libanonském přístavním městě Tripolis zakotvila syrská loď s nákladem obilí z Ukrajiny. Agentuře Reuters to dnes sdělilo ukrajinské velvyslanectví v Bejrútu, podle nějž obilí uloupilo Rusko na okupovaných územích.

Z údajů o lodní dopravě na internetových stránkách MarineTraffic vyplývá, že loď Laodicea zakotvila v Tripolisu ve středu. "Plula z přístavu na Krymu, který je pro mezinárodní lodní dopravu uzavřen, a vezla 5000 tun ječmene a 5000 tun mouky, u nichž máme podezření, že byly odvezeny z ukrajinských skladů," uvedla ukrajinská ambasáda v blízkovýchodní zemi.

Moskva dlouhodobě odmítá obvinění, že ukrajinské obilí z okupovaných území prodává do zahraničí. Ruské velvyslanectví v Bejrútu se k věci zatím nevyjádřilo.

Ukrajina zvýší svůj vývoz elektřiny do Evropské unie na 250 MW ze 100 MW

Ukrajina zvýší svůj vývoz elektřiny do Evropské unie na 250 megawattů (MW) denně z dosavadních 100 MW. Šéf provozovatele ukrajinské rozvodné sítě dnes oznámil, že získal povolení k rozšíření vývozu od Evropského sdružení provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E). Informovala o tom agentura Reuters.

"Pokračujeme ve vydělávání (peněz) pro stát a posilujeme energetickou bezpečnost EU," napsal na facebooku generální ředitel provozovatele státní sítě Ukrenergo Volodymyr Kudryckyj. Dodal, že rozhodnutí vstoupí v platnost od 30. července.

Ukrajina začala vyvážet elektrickou energii do EU na začátku července. Ukrajinský premiér Šmyhal tehdy v prohlášení uvedl, že potenciál vývozu elektřiny z Ukrajiny směrem do EU je až 2,5 gigawattů.

Evropská unie a Ukrajina propojily své elektrické sítě 16. března v reakci na ruskou invazi. To Ukrajině umožňuje přijímat energii z Evropy v případě nouze, pokud by vojenské útoky způsobily výpadky. Nouzové propojení, původně plánované na rok 2023, nezahrnovalo komerční obchodování s elektřinou.

Ukrajinský energetický sektor se potýká s nedostatkem hotovosti, protože spotřeba elektřiny v zemi po ruské invazi klesla a někteří spotřebitelé neplatí účty. Evropská unie se snaží vypořádat se sníženými dodávkami plynu z Ruska. Moskva napadla Ukrajinu 24. února.

Ukrajinský parlament schválil zákon o výhodách Polákům jako dík za pomoc

Jako poděkování za pomoc v době války Ukrajina udělila zvláštní práva polským občanům. Příslušný zákon dnes definitivně přijal ukrajinský parlament, oznámily tiskové agentury. Zákon předpokládá, že polští občané spolu s manželkami (či manžely) a dětmi mohou zůstat na Ukrajině až 18 měsíců. Během pobytu mají právo se nechat zaměstnat či podnikat, a to bez zvláštního pracovního povolení pro cizince. Na roveň Ukrajincům budou postaveni i při studiu, poskytování lékařské péče či sociální pomoci, uvedla agentura Ukrinform s odvoláním na předsedkyni vládní strany Sluha národa.

Udělení těchto výhod je podle agentury DPA vnímáno jako poděkování za přijetí ukrajinských válečných uprchlíků, kterým Polsko rovněž udělilo zvláštní práva.

Polsko patří mezi největší spojence Ukrajiny v její nynější obraně proti ruské invazi, Varšava tvrdí, že Ukrajinci bojují i v zájmu Polska. Od zahájení ruského útoku 24. února našly v Polsku útočiště miliony ukrajinských uprchlíků. Varšava poskytuje Kyjevu politickou podporu, zbraně i trasy pro vývoz ukrajinského obilí.

Pro návrh zákona hlasovalo 283 poslanců, uvedla ukrajinská média. K přijetí by postačovalo 226 hlasů.

Návrh zákona předložil poslancům prezident Volodymyr Zelenskyj 11. července, tedy v den, kdy si Polsko připomíná oběti volyňských masakrů, spáchaných ukrajinskými nacionalisty za druhé světové války.

Odhaduje se, že se v Polsku usadilo 1,5 milionu až dva miliony ukrajinských uprchlíků z celkového počtu více než pěti milionů lidí, kteří po ruském útoku na Ukrajinu 24. února překročili hranice sousedního státu. Mezitím více než tři miliony lidí podle údajů polské pohraniční stráže zase odcestovaly na Ukrajinu.

Ukrajinská média dnes informovala také o rozhodnutí turecké zbrojovky Baykar darovat ukrajinské armádě dron Bayraktar TB2, na který se v uplynulých dnech ve veřejné sbírce složily tisíce Poláků. Vybrané peníze pomůžou ukrajinským charitativním organizacím.

S dopady války na Ukrajině má exportérům pomoci program záruk, navrhlo MPO

Snížit dopady války na Ukrajině na české exportéry chce ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) programem záruk. Ručit za ně má stát prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Zavedení tohoto typu podpory umožňuje dočasný krizový rámec, který přijala Evropská komise na konci března. MPO připravilo v této souvislosti novelu zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Návrh je do 9. srpna v připomínkovém řízení. Vyplývá to z materiálů dostupných na vládním webu.

Pro krytí závazků z poskytovaných záruk nového programu má vzniknout u EGAP fond. Ze státního rozpočtu by do něj vláda měla podle MPO letos vložit 500 milionů korun. "Tento prvotní vklad bude na základě usnesení vlády vždy doplňován, a to především při nedodržení poměru mezi příslušným fondem a celkovými závazky exportní pojišťovny z poskytování záruk. Tento poměr je navrhován v prováděcím právním předpisu ve výši osmi procent," uvedl úřad v důvodové zprávě.

Generální ředitel EGAP Jan Procházka dříve ČTK řekl, že nový program záruk by měl fungovat na stejném principu jako dříve COVID plus vytvoření na podporu velkých exportně zaměřených firem v důsledku pandemie koronaviru. Státní pojišťovna je podle něj na administraci žádostí připravena po technické i personální stránce.

MPO navrhuje, aby Sněmovna novelu podpořila už v prvním čtení. Dočasný krizový rámec totiž povoluje poskytnutí záruk zatím jen do konce letošního roku.

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP) nyní ve spolupráci s členskými firmami připravuje k ministerskému návrhu připomínky. "Novela není dokonalá, ale protože rychle zavede nový produkt EGAP plus, který by měl pomoci firmám vyrovnat se s ekonomickými dopady války na Ukrajině, má ve všeobecné rovině naši podporu," řekl ředitel sekce mezinárodních vztahů SP Lukáš Martin.

Legislativní úprava má současně umožnit rozšíření produktů EGAP a České exportní banky (ČEB) o podporu podniků zaměřených na vývoz. "To je prvek, po kterém dlouhodobě voláme, aby podpora státu byla cílena komplexně a ne pouze na konkrétní exportní kontrakty. A vytvářela tak pro české firmy podnikatelské prostředí podobné tomu, jaké mají k dispozici srovnatelné země EU," uvedl dále Martin.

Prezident SP Jaroslav Hanák tento týden podle Martina poslal ministrovi průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi (za STAN) dopis, ve kterém zdůraznil podporu vzniku pracovní skupiny při MPO za účasti ČEB, EGAP, zástupců komerčních bank a profesních svazů k řádné úpravě výše zmíněného zákona, případně k návrhu nové legislativy. Martin zdůraznil, že požadavky na financování vývozních záměrů se v současné bouřlivé době vyvíjejí a stávají se více komplexními. Vláda by tak po vzoru západních zemí měla směřovat k vytvoření moderní agentury pro exportní úvěry (ECA - Export Credit Agency).