Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajina pokračuje v přípravě obnovení exportu obilí z přístavů, uvedl ministr

Navzdory dnešnímu ruskému raketovému útoku na Oděsu pokračuje Ukrajina v přípravách na obnovení vývozu obilí ze svých černomořských přístavů. Na facebooku to napsal ukrajinský ministr dopravy Oleksandr Kubrakov. Jihoukrajinský přístav Oděsa zasáhly podle ukrajinských úřadů ruské střely Kalibr pouhý den poté, co Moskva a Kyjev podepsaly dohodu o vývozu obilí, v níž hraje oděský přístav klíčovou roli.

"Pokračujeme v technické přípravě na spuštění vývozu zemědělských produktů z našich přístavů," píše Kubrakov na sociální síti.

Ruské ministerstvo obrany ve svém dnešním prohlášení k vývoji vojenské agrese v sousední zemi úder na Oděsu nezmínilo. Na žádost o komentář resort zatím nereagoval, poznamenala agentura Reuters.

Dnešní útok podle ní ohrozil přelomovou dohodu, jejímž cílem je odblokovat vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů a zmírnit celosvětový nedostatek potravin způsobený ruskou invazí na Ukrajině. Dnešní úder odsoudil mimo jiné generální tajemník OSN OSN António Guterres a šéf diplomacie EU Josep Borrell.

V pátek zástupci Ruska a Ukrajiny podepsali v Istanbulu dohodu, která má umožnit vývoz obilí z přístavů Oděsa, Čornomorsk a Južne. Dohoda, jíž zprostředkovaly OSN a Turecko, počítá s tím, že plavidla s obilím budou moci plout námořními humanitárními koridory.

Česko-ukrajinské vztahy by mohly být příkladem pro jiné, míní exministr

Česko-ukrajinské vztahy by mohly sloužit jako určitý příklad pro jiné. Politická reakce Česka na ruskou invazi a podpora Ukrajiny byla včasná a smělá. V rozhovoru to řekl bývalý ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin, jenž přijel do Prahy na konferenci ruské opozice nazvanou Fórum svobodných národů Ruska. Reakci Západu na ruskou invazi na Ukrajině označil někdejší diplomat za nepříliš rychlou.

U Česka ocenil mimo jiné podporu napadené země dodávkami zbraní. Ve vzájemných vztazích je podle něj důležitá důvěra a ochota si navzájem pomáhat. "Z mého pohledu je to základ pro to, abychom byli spojenci. Je to jako s mušketýry ve slavném Dumasově románu: Jeden za všechny a všichni za jednoho. (Česko-ukrajinské vztahy) se ubírají tímto směrem," domnívá se Klimkin.

Část západních zemí se podle něj dopustila zásadní chyby, když režim ruského prezidenta Vladimira Putina správně neposoudila. "Nepochopila, že tento režim nechce dodržovat pravidla," míní někdejší diplomat, jenž působil coby ministr zahraničí v letech 2014 až 2019, kdy byl prezidentem Petro Porošenko. Pomoc Západu poté, co na Ukrajinu 24. února vtrhla ruská invazní vojska, označil za opožděnou. "Nebyla tam reakce v předstihu a nebyla příliš rychlá ve smyslu dodávek zbraní. Je to evoluční proces. Jde také o ekonomickou odolnost Ukrajiny a ani tady není dostatečná a dost rychlá, ale přichází," poznamenal Klimkin.

Šéf Kremlu podle něj rozumí pouze jasné síle. "Nevěří v oboustranně výhodnou dohodu. Když on vyhraje, někdo prohraje. Když on prohraje, někdo vyhraje," míní Klimkin, jenž nyní vede na Ukrajině vlastní projekty mimo jiné v oblasti vzdělávání, zahraničních vztahů nebo evropské integrace.

Rusko zároveň označil za upadající mocnost, ekonomicky či demograficky. "Putin může dosáhnout určité mobilizace, ale nakonec jde o úpadek moci. A ten, zvláště v případě režimu, jako je tento, může být nesmírně nebezpečný. To je přesně to, co vidíme," podotkl Klimkin, podle něhož Rusko z ekonomického hlediska zmizí z "první ligy světa". "Bude někde ve druhé lize. A lidé v Moskvě to jasně chápou," řekl bývalý šéf ukrajinské diplomacie.

Na největší zemi světa podle něj dopadají západní sankce a Putin čelí neúspěchu. "Všichni chápou, že toto impérium není schopno Ukrajinu porazit. Putin chápe, že sankce zůstanou, některé by možná mohly být zrušeny, ale ty zásadní zůstanou," věří Klimkin, podle něhož se šéf Kremlu pokusí vyjednat se Západem nějakou dohodu. "Nejde jen o jeho válku na Ukrajině, ale... o strategické zbraně, kontrolu zbrojení, ceny ropy a plynu, spoustu věcí. A bez vyřešení Ukrajiny není možné vyřešit nic," uvedl.

"Bude se snažit klepat na jakékoliv dveře, samozřejmě skrytě, a chtít se dohodnout," domnívá se Klimkin, podle něhož Moskva bude chtít Kyjev obejít. Mohla by se přitom pokusit využít zejména období před zimou, a to s ohledem na ruský plyn a rostoucí ceny potravin. Je nutné nepřistoupit na žádné ústupky, které by zničily základy ukrajinské státnosti a národa, varuje bývalý politik. "Nevěřím v mírovou dohodu. Uměl bych si představit příměří, ale mírovou dohodu s tímto režimem nikoliv. Jakoukoliv přestávku využije k jedinému cíli - přeskupit se a znovu zaútočit, ať už konvenčním nebo hybridním způsobem," řekl.

Na konferenci ruské opozice, jejichž zástupci přijeli do Prahy jednat o radikální rekonstrukci své země a její přeměně ve prospěch jednotlivých národů a regionů, je neoficiálně, aby je podpořil. "Ruská válka na Ukrajině změnila vše," říká a dodává, že řada Rusů spatřila "světlo na konci tunelu". "Mnoho jich věřilo, že je zřejmě příliš složité, až nemožné, dosáhnout svých cílů. Teď v sebe začali věřit. Věří, že mohou zvítězit," uvádí s odkazem na jeden z cílů organizátorů konference, jímž je "dekolonizace původních národů a regionů od imperiální Moskvy".

"Jsou to lidé s různou historií, z různých částí Ruska, ale skutečně se dávají dohromady," míní Klimkin. Došlo jim prý, že pokud uspějí v boji proti ruskému režimu Ukrajinci, oni by mohli také. "Jakým způsobem, to je na nich. Představitelích Ruska. V našem zájmu není za ně bojovat, ale podpořit je intelektuálně," říká Klimkin, podle něhož je tento proces pozitivní i pro Ukrajinu. "Nikdy nevíme, možná to povede ke kolapsu režimu, možná k něčemu jinému. Ale je důležité podporovat tyto zvláštní emoce, že mají šanci," dodává.

Šéf OSN jednoznačně odsoudil dnešní ruský útok na přístav Oděsa. OSN pomáhala dojednat dohodu o ukrajinském obilí, které se má vyvážet i z Oděsy.

Strategie Západu na podporu Ukrajiny nefunguje, je potřeba nová, řekl Orbán

Strategie Západu na podporu Ukrajiny napadené Ruskem nefunguje, nový přístup by se měl soustředit na vyjednávání o míru, nikoli na vítězství ve válce. V projevu před maďarskou menšinou v Rumunsku to dnes řekl maďarský premiér Viktor Orbán. Zopakoval také, že Budapešť nepodpoří evropské sankce, které by se týkaly dovozu ruského plynu, protože nechce poškodit ekonomiku země.

Orbán podle agentury Reuters ve své řeči zdůraznil, že Západ by měl začít ke konfliktu na Ukrajině přistupovat jinak. Podle něj se dosud západní země domnívaly, že Ukrajina může válku s Ruskem vyhrát díky dodávkám zbraní, že sankce Rusko oslabí a destabilizují jeho vedení, že sankce poškodí Rusko více než Evropu a že se svět na obranu Ukrajiny semkne. Strategie s těmito čtyřmi pilíři nicméně zklamala, domnívá se šéf maďarské vlády.

"Sedíme v autě, které má defekt na všech čtyřech kolech: je naprosto jasné, že takhle se válka vyhrát nedá," řekl maďarský premiér a doplnil, že hlavním důvodem je fakt, že ruská armáda "má asymetrickou dominanci".

"Válka znamená poměřování sil a ti, kdo jsou silnější, rozhodují," citovala Orbána agentura MTI. "Teď není úkolem Evropské unie stát na straně Ukrajinců nebo Rusů, musí stát mezi Ukrajinou a Ruskem," dodal. Maďarsko podle něj musí do rozhodování o dalším postupu hovořit rozhodněji, protože s Ukrajinou sousedí a ve válce už zemřely desítky Maďarů.

"Maďarsko má jako sousedící země právo říct, že jediným řešením je mír. Mír je jediný způsob, jak zachránit životy a jediný lék na válečnou inflaci a ekonomickou krizi, kterou válka vyvolala," řekl Orbán v rumunském městečku Baile Tusnad (maďarsky Tusnádfürdö) na východě Transylvánie.

Na ukrajinskou Oděsu dopadly ruské rakety, jen den po podpisu dohody o obilí

Ruské rakety dnes zasáhly ukrajinský černomořský přístav Oděsa. Podle velení ukrajinské armády přístav zasáhly řízené střely Kalibr, exploze byly slyšet i ve městě, uvedl server BBC. Útok přišel pouhý den poté, co Moskva a Kyjev podepsaly dohodu o vývozu obilí, v níž hraje přístav v Oděse klíčovou roli. Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že pokud Rusko dohodu nedodrží, ponese odpovědnost za globální potravinovou krizi. Útok odsoudili generální tajemník OSN António Guterres a šéf diplomacie EU Josep Borrell.

"Nepřítel zaútočil na přístav v Oděse střelami Kalibr; dvě z nich byly sestřeleny protivzdušnou obranou, dvě zasáhly infrastrukturu přístavu," uvedla armáda na síti Telegram.

Ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko na síti Telegram sdělil, že v přístavu začalo po raketovém úderu hořet. "Rusko zasáhlo přístav Oděsa, na místě zuří požár, na přístav dopadly dvě rakety. Jsou tam oběti," napsal a obvinil Rusko, že "jednou rukou podepisuje dohodu a druhou posílá rakety".

V pátek zástupci Ruska a Ukrajiny podepsali v Istanbulu dohodu, která má umožnit vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů Oděsa, Čornomorsk a Južne. Dohoda, kterou zprostředkovaly OSN a Turecko, počítá s tím, že plavidla s obilím budou moci plout námořními humanitárními koridory.

"Netrvalo to ani 24 hodin, než Rusko namířilo své střely na přístav v Oděse, porušilo své sliby a podkopalo své závazky přijaté v dohodě z Istanbulu přijaté za přítomnosti OSN a Turecka. V případě nesplnění (slibů) Rusko ponese plnou odpovědnost a za globální potravinovou krizi," napsal na twitteru mluvčí ukrajinské diplomacie Oleh Nikolenko.

Podle něj je ruský raketový útok "plivancem do tváře generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese a tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, kteří výrazně pomohli k dosažení dohody a kterým je Ukrajina vděčná". Ministerstvo zahraničí v Kyjevě také vyzvalo OSN a Turecko, aby se zasadily o to, že se dohoda bude dodržovat a že lodě budou moci stanovenou cestou volně proplouvat.

Generální tajemník OSN Guterres dnes útok "jednoznačně odsoudil", uvedl jeho mluvčí Farhan Haq a připomněl, že dohodu o vývozu obilí se v pátek zavázaly dodržovat obě strany. "Tyto komodity jsou zoufale potřeba k řešení potravinové krize a ulehčí utrpění milionům potřebných lidí po celém světě," stojí v jeho prohlášení.

"Zaútočit na cíl, který je klíčový pro vývoz obilí, jen den po podepsání dohody v Istanbulu je obzvlášť zavrženíhodné a znovu to ukazuje naprostou neúctu Ruska k mezinárodnímu právu a závazkům," uvedl na twitteru šéf unijní diplomacie Borrell.

Útok na Oděsu odsoudila rovněž americká velvyslankyně v Kyjevě Bridget Brinková. "Je to nehorázné... Kreml dál dělá z potravin zbraň. Rusko musí být pohnáno k zodpovědnosti," napsala na twitteru. Také šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak obvinil Rusko, že se snaží systematicky vyvolat potravinovou krizi.

Rusko ponese plnou odpovědnost za globální potravinovou krizi, pokud nedodrží dohodu o vývozu obilí, uvedla po útoku na Oděsu ukrajinská diplomacie.

Rusko raketami zasáhlo vojenské letiště na střední Ukrajině, zemřeli tři lidé

Rusko dnes vypálilo 13 raket na Kirovohradskou oblast ve střední části Ukrajiny a zasáhlo leteckou základnu Kanatovo a železniční infrastrukturu. Při útoku zemřeli nejméně tři lidé, uvedla ukrajinská média s odvoláním na velitele oblastní vojenské správy Andrije Rajkovyče.

"Byli zasaženi vojáci, devět jich utrpělo zranění, jeden byl zabit. Podle předběžných informací zemřeli i dva členové ochranky na transformátorové stanici," sdělil Rajkovyč.

Ruské jednotky dnes ostřelovaly i Charkov, podle starosty Ihora Terechova palba zasáhla i místní univerzitu, nejméně jeden člověk byl zraněn.

RIA: Litva zrušila zákaz železniční dopravy zboží do Kaliningradu

Litva zrušila zákaz železniční dopravy zboží podléhajícího sankcím Evropské unie do ruské Kaliningradské oblasti, která je na baltském pobřeží obklopena Polskem a Litvou. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na ruskou agenturu RIA Novosti. Litva zakázala dopravu sankcionovaného zboží po železnici do Kaliningradu v červnu. Rozhořčila tak Rusko, které pohrozilo odvetnými opatřeními.

Evropská komise minulý týden uvedla, že přeprava zboží z Ruska do Kaliningradské oblasti je zakázána jen pro silniční, nikoli železniční dopravu. Dodala, že Litva by tak měla umožnit Rusku dodávat do Kaliningradské oblasti přes území EU beton, dřevo a alkohol. Litva následně sdělila, že se bude doporučením Evropské komise řídit.

Litevská státní železniční společnost nyní podle agentury RIA uvedla, že informovala zákazníky, že mohou opět dodávat zboží do Kaliningradu. Agentura TASS citovala představitele kaliningradské vlády, podle kterého by mělo do oblasti brzy dorazit 60 vagonů cementu.

Dočasnou ochranu v České republice dostalo přes 399 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, za pátek 864

Česko v pátek vydalo lidem, kteří uprchli před ruskou invazí na Ukrajinu, 864 dočasných víz, před týdnem byl počet podobný. Za pět měsíců rusko-ukrajinského konfliktu získalo dočasnou ochranu v Česku přes 399 tisíc Ukrajinců. Aktuální informace zveřejnilo na twitteru ministerstvo vnitra. Přesný počet ukrajinských uprchlíků, kteří pobývají v České republice, není znám, část z nich odjíždí do jiných zemí nebo se vrací na Ukrajinu. V červnu úřady odhadovaly, že v Česku zůstává asi 280 tisíc až 300 tisíc běženců.

Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. Od té doby se cizinecké policii v Česku nahlásilo 370 911 ukrajinských uprchlíků, v pátek jich bylo 1671. Na policii nemusí hlásit pobyt děti mladší 15 let, kterých je mezi běženci podle statistik ministerstva téměř třetina.

Víza dočasné ochrany umožňují jejich majitelům pobývat v zemi až rok. Zároveň jim otevírají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. V pátek ministerstva zdravotnictví a práce, Svaz zdravotních pojišťoven a Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) ve společné tiskové zprávě informovaly, že by se dospělí uprchlíci z Ukrajiny měli začít od příštího týdne postupně zdravotním pojišťovnám hlásit, jak uhradí své zdravotní pojištění. Po uplynutí 150 dnů od získání víza k ochraně za ně totiž odvody přestává platit stát.

Pravidla mění novela zákona "lex Ukrajina". Stanovuje, že po 150 dnech od udělení ochrany si dospělí budou hradit pojištění sami. Stát ho dál bude posílat jen za studenty do 26 let, lidi v důchodovém věku, rodiče na rodičovské či za nezaměstnané v evidenci úřadů práce, kteří si hledají místo. Změna v praxi nastane po 24. červenci, kdy uplyne 150 dní od ruského vpádu na Ukrajinu. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) má změna dospělé příchozí motivovat k nástupu do práce. Před pár dny ministr řekl, že zaměstnání si už našlo 92 tisíc lidí s vízem k ochraně.

Fitch snížila rating Ukrajiny na stupeň signalizující hrozbu neplnění závazků

Ratingová agentura Fitch zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ukrajiny o tři stupně do kategorie C, která signalizuje vysokou pravděpodobnost neplnění závazků. Učinila tak krátce poté, co se Ukrajina v důsledku ruské invaze rozhodla požádat zahraniční držitele svých státních dluhopisů o dvouletý odklad splátek.

Fitch ve své zprávě rovněž uvedla, že v případě schválení této žádosti věřiteli sníží rating Ukrajiny do kategorie SD, tedy omezeného neplnění závazků. Dodala, že považuje schválení žádosti za pravděpodobné.

Fitch také předpověděla, že ukrajinská ekonomika v letošním roce v důsledku ruské invaze klesne o třetinu. V příštím roce pak počítá s oživením v podobě čtyřprocentního růstu. Předpokládá, že ekonomickou aktivitu bude i v příštím roce omezovat pokračující válka. Vyhlídky na diplomatické řešení konfliktu jsou podle ní v současnosti slabé.

Agentura rovněž očekává, že poměr ukrajinského státního dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) se v letošním roce více než zdvojnásobí na 92 procent a během příštího roku překročí 100 procent.

Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému státu či jinému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu. Čím je rating vyšší, tím lépe je dlužník vnímám v očích věřitelů a tím je i pravděpodobnější, že si bude schopen zajistit levnější půjčky.

Ruské síly podnikly pozemní útoky na jihu Ukrajiny poblíž hranice oddělující Mykolajivskou a Chersonskou oblast, uvádějí američtí analytici.

Reuters: Řecký kožešnický průmysl je na pokraji sil kvůli sankcím vůči Rusku

Dílna Antonise Disiose byla desetiletí plná zvuků šicích strojů, které šily kožichy pro bohaté ruské zákazníky. V březnu ale obchody ze dne na den skončily. Způsobily to sankce Evropské unie vůči Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Disiosovi, stejně jako stovkám dalších kožešnických podniků ve městě Kastoria, byl zakázán vývoz do Ruska, tedy na hlavní trh pro řecký kožešnický průmysl. Protože domácí trh prakticky neexistuje, poslal svých 23 zaměstnanců domů a jeho sklady zůstaly zaplněné stovkami neprodaných oděvů, píše agentura Reuters.

"Tohle město prožívá to nejhorší. Jsme zoufalí," řekl Disios agentuře Reuters ve svém obchodě, kde je nyní ticho a klid. Ukázal kožich, jehož výroba podle něj stála 30 tisíc eur (735 tisíc korun) a byla na něj použita jedna z nejdražších kožešin na světě, sobolí, a vyzval přitom EU, aby tento průmysl vyňala ze sankcí. "Musí nás osvobodit. Nebo mohou přijít si je vzít a prodat sami," dodává Disios.

Kastoria je centrem staletého kožešnického průmyslu v Řecku, který je posledním zbývajícím evropským centrem výroby kožešin. Řecko je také jednou z mála zemí EU, která chov kožešinových zvířat stále povoluje navzdory tlaku skupin zaměřených na práva zvířat z domova i zahraničí. Po zániku obrovského kožešinového průmyslu v Dánsku po vybíjení norků kvůli nemoci covid-19 nyní skupiny bojující za práva zvířat doufají, že odříznutí od ruského trhu by mohlo znamenat konec evropského trhu s kožešinami, který se díky kampaním ochránců zvířat již drasticky zmenšil. A vzhledem k tomu, že se stále více velkých módních domů jako Gucci a Prada zavazuje, že v budoucnu nebudou používat pravé kožešiny, mohly by podle aktivistů sankce proti Rusku přispět k urychlení úpadku tohoto odvětví, které označují za "morálně zkrachovalé".

Problémy řeckého obchodu s kožešinami se podobají ztrátám, které od začátku války zaznamenala i další odvětví jako zemědělství. Nikde jinde to však není tak patrné jako v Kastorii, která díky vývozu kožešin přežila i ničivou, deset let trvající hospodářskou krizi.

Rušná silnice městem se jmenuje Třída kožešníků a ulice ve městě lemují nyní zavřené butiky s kožešinovými výrobky s nápisy v řečtině a ruštině. Od poloviny 90. let bylo jejich obchodním modelem zaměření na bohaté ruské kupce a turisty v regionu. Sankce zakazují obchodům prodávat zboží i ruským turistům v Řecku, protože kožešiny jsou považovány za luxusní zboží. Řecká federace kožešníků tvrdí, že snahy proniknout na nové trhy, jako je Jižní Korea, představují těžký boj.

"Nejsme jako jablka. Nemůžeme si jen tak najít nový trh, musí existovat určité podmínky," říká prezident federace Apostolos Tsukas. "Je otázkou času, kdy se podniky zavřou, bez ohledu na to, jakou pomoc dostanou od státu," dodává.

V současnosti je podle kožešnické federace v zemi zhruba 2000 převážně rodinných podniků, které zaměstnávají kolem 4000 lidí, podporováno státem. Tato pomoc jim umožňuje vyhnout se propouštění. Opatření má platit po dobu tří měsíců, do září, a umožňuje podnikům pozastavit pracovní smlouvy 80 procentům zaměstnanců, kteří budou dostávat příspěvky od států. Vláda v červnu slíbila pomoc odvětví, aby zůstalo životaschopné, ale připustila, že podnikatelé budou muset přejít i na jiné činnosti.

Kožešinové výrobky patří mezi deset největších vývozních artiklů země. Jejich vývoz však v posledních letech klesá. Loni podle statistického úřadu jejich vývoz do Ruska činil 14 milionů eur (343 milionů Kč), propadl se tak z 55 milionů eur v roce 2017. Počet norkových farem se v roce 2020 snížil na 92 ze 131 v roce 2018, uvádí organizace pro ochranu zvířat VeGaia.

Podle ředitelky pro veřejné záležitosti v EU charitativní organizace na ochranu zvířat Humane Society International Jo Swabeové dělala řecká vláda velkou chybu, když podporuje toto odvětví. "Je to stejně umírající odvětví," říká.

Pro dlouholeté kožešníky v Řecku je však velmi těžké vzdát se svého řemesla. "Přišli jste sem a bylo zde tolik hluku od všech těch pracujících (šicích) strojů a všech těch lidí, kteří zde pracovali," řekl 84letý Christos Papadopulos, který si nevzpomíná na hlubší krizi za 67 let svého podnikání. "Skončili jsme," říká ve své prázdné dílně. "Vyhýbám se tomu, abych sem chodil. Dostal bych infarkt," dodává.

Zelenskyj: Ztráty ukrajinské armády se snížily, denně umírá asi 30 vojáků

Ztráty ukrajinské armády se v poslední době snížily a v současnosti v bojích s ruskými silami umírá asi 30 vojáků denně, řekl v rozhovoru s deníkem The Wall Street Journal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Začátkem června ukrajinští představitelé uváděli, že každý den v bojích padne 100 až 200 ukrajinských vojáků. Nynější zlepšení souvisí s dodávkami zbraní ze Západu, díky nimž mohly ukrajinské síly stabilizovat situaci na Donbasu na východě země, vysvětlil v rozhovoru s americkým deníkem Zelenskyj.

Denně ukrajinské síly přicházejí také asi o 250 vojáků, kteří utrpí zranění, doplnil ukrajinský lídr. "Můžu vám to říct přesně, protože s tím žiju každý den," prohlásil při poskytování rozhovoru Zelenskyj, zatímco kontroloval na svém mobilním telefonu data od ukrajinské armády.

Ke snížení ztrát podle ukrajinského prezidenta dopomohly především salvové raketomety HIMARS, dodané z USA, a houfnice s ráží 155 milimetrů. Dříve Rusové vypálili asi 12.000 dělostřeleckých granátů denně, zatímco Ukrajinci mohli odpovědět asi jen 1000 až 2000 granáty. V současnosti ale Ukrajina dokáže vypálit přibližně 6000 granátů každý den, zatímco Rusko se začíná potýkat s nedostatkem munice i vojáků, sdělil Zelenskyj. Ukrajinský lídr ale současně upozornil, že americké raketomety HIMARS sice představují novou kvalitu, ale Ukrajina jich dostala příliš málo, než potřebuje k dosažení obratu ve válce.

Celkové ztráty ukrajinské armády Zelenskyj prozradit nechtěl. Prohlásil ale, že jsou mnohonásobně nižší než ty ruské. Ukrajinská armáda tvrdí, že Rusko přišlo od začátku invaze na Ukrajinu už o 39.000 vojáků.

USA poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc, zahrnovat bude drony Phoenix Ghost

Ministerstvo obrany USA oznámí další vojenskou pomoc Ukrajině mimo jiné v podobě až 580 dronů Phoenix Ghost. Řekl to dnes mluvčí americké rady pro národní bezpečnost Bílého domu John Kirby. Dodatečná vojenská pomoc bude podle něj dosahovat dohromady 270 milionů dolarů (zhruba 6,5 miliardy korun), z nichž 100 milionů představují zmíněné bezpilotní stroje.

Prezident Zelenskyj odmítl příměří jako pauzu výhodnou pro Rusko

Přistoupit na příměří s Moskvou bez návratu okupovaného ukrajinského území by jen posílilo Rusko a prodlužilo válku, varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru poskytnutém americkému listu The Wall Street Journal.

Příměří, které by umožnilo Rusku udržet si území zabraná po vpádu z 24. února, by jen Moskvě poskytlo vítanou příležitost k doplnění sil a k přezbrojení pro další kolo konfliktu, který by se mohl dále rozšířit.

"Zmrazení konfliktu by znamenalo pauzu, která by dala Rusku přestávku na odpočinek," řekl Zelenskyj, který s novináři hovořil v silně opevněném prezidentském sídle v Kyjevě. Šéf státu současně děkoval západním spojencům za to, že snášejí ekonomické potíže, které válka přinesla.