Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ruská armáda v noci na dnešek provedla raketové útoky na jižní ukrajinské pobřeží a na Charkov na východě země, uvádějí ukrajinští představitelé.

Ztráty ruské armády

Síkela věří, že se ministři EU shodnou na kompromisním plánu omezení spotřeby plynu. Podle komisařky Simsonové Rusko dodávky omezuje kvůli politice.

ISW: Ruské síly postoupily u vuhlehirské elektrárny, na niž útočily dva měsíce

Ruské síly postoupily u vuhlehirské elektrárny, z níž se po dvou měsících bojů ukrajinští obránci patrně stáhli. Ve své pravidelné analýze vývoje bojů na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Dílčí úspěch ruských vojsk na frontě jižně od Bachmutu už v pondělí připustilo také ukrajinské velení.

Vuhlehirská tepelná elektrárna, druhá největší na Ukrajině, tvořila výběžek, kde ukrajinským obráncům v případě ruského průlomu hrozilo obklíčení. Ruská vojska útočila na elektrárnu od 25. května. Dobytí obce Novoluhanske a následné obsazení areálu elektrárny je podle ISW zřejmě výsledkem spořádaného stažení Ukrajinců.

Zelenskyj odvolal místopředsedu bezpečnostní rady Demčenka

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes odvolal místopředsedu bezpečnostní rady Ruslana Demčenka, který se ocitl v centru skandálu kolem lobbingu ve prospěch Ruska. Informoval o tom deník Ukrajinska pravda s odkazem na výnos zveřejněný na stránkách prezidentské kanceláře. Odvolán hlavou státu byl dnes také velitel armádních speciálních jednotek.

Demčenko jako bývalý náměstek ministerstva zahraničí v době vlády proruského prezidenta Viktora Janukovyče podle dřívějších zjištění ukrajinských médií v roce 2010 prosazoval takzvanou Charkovskou dohodu. Ta prodloužila nájem krymského přístavu Sevastopol ruské černomořské flotile do roku 2042. Nájem měl původně vypršet v roce 2017, v roce 2014 Rusko celý Krym anektovalo.

Na Demčenka se kvůli jeho angažmá vztahoval lustrační zákon, jeho jméno však podle Ukrajinské pravdy zmizelo ze seznamu osob, které dostaly zákaz vykonávat veřejné funkce. Členem Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO), která je poradním orgánem prezidenta v bezpečnostních otázkách, byl Demčenko od roku 2020.

Mluvčí ukrajinského prezidenta Serhij Nykyforov uvedl, že jediný důvod Demčenkova odvolání byl jeho špatný zdravotní stav.

Zelenskyj dnes odvolal také Hryhorije Halahana, velitele Sil speciálních operací (SSO) v rámci ukrajinské armády. Důvody prezidentská kancelář nesdělila. Agentura DPA však odvolání zmiňuje v souvislosti s neúspěchy ukrajinských ozbrojených sil při obraně Donbasu před ruskými invazními vojsky.

Dnešní odvolání jsou další z řady personálních rozhodnutí, která Zelenskyj učinil v posledních dnech. Minulý týden ukrajinský parlament na návrh prezidenta odvolal generální prokurátorku Irynu Venediktovovou a šéfa tajné služby SBU Ivana Bakanova. Prezident tehdy uvedl, že na Ruskem okupovaném území Ukrajiny pracuje proti zájmům státu přes 60 pracovníků SBU a prokuratury, což vyvolává otázky ohledně práce "příslušných představitelů". Ukrajinská média podle DPA spekulovala, zda za tím, že Rusové na jaře rychle ovládli jihoukrajinský Cherson, nemohla být zrada.

Změny na vysokých postech provedl Zelenskyj i ve vládním kabinetu, který opustila ministryně sociálních věcí Maryna Lazebna. Parlament následně schválil jmenování její nástupkyně Oksany Žolnovičové.

Ukrajinské velení připustilo dílčí ruský úspěch u Vuhlehirsku

Jednotlivé ruské jednotky dosáhly částečného úspěchu u Vuhlehirské tepelné elektrárny, druhé největší na Ukrajině. Připustil to dnes večer ukrajinský generální štáb. Elektrárna, která se nachází asi 50 kilometrů od Doněcka, se dnes stala terčem ruského náletu. Na jiných úsecích fronty ukrajinské síly útoky odrazily, ruské jednotky utrpěly ztráty a stáhly se, tvrdí ukrajinské velení.

Agentura Unian připomněla, že podle analytiků z amerického Institutu pro studium války (ISW) chtějí ruské síly upevnit své postavení na severním břehu Vuhlehirské vodní nádrže. Ruské síly se nejspíše chystají postoupit kupředu severně od Bachmutu. Předchozí ruské pokusy o postup jižně od Bachmutu zmařily vodní překážky u Svitlodarska.

Ruské jednotky se pokusily dobýt Vuhlehirskou tepelnou elektrárnu i před čtyřmi dny, ale tehdy je ukrajinské síly přiměly k ústupu, informoval tehdy ukrajinský generální štáb. Britská rozvědka situaci interpretovala tak, že Rusové se pravděpodobně snaží prorazit u Vuhlehirska v rámci snahy pokročit v postupu ke Kramatorsku a Slovjansku, klíčovým městům té části Donbasu, kterou dosud drží Ukrajina.

Informace bojujících stran není obvykle možné okamžitě nezávisle ověřit.

Počet víz vydaných ukrajinským uprchlíkům dosáhl 400 tisíc, řekl Rakušan

Počet víz dočasné ochrany, které Česko vydalo uprchlíkům zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu, dosáhl 400 tisíc. Po dnešním zasedání ústředního krizového štábu to uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Řekl také, že podle dat ze zápisů do škol je nyní v Česku méně než 300 tisíc Ukrajinců. Ministerstvo vnitra dnes ráno uvedlo, že k neděli dostalo víza 399 111 běženců, statistiky za dnešek budou k dispozici v úterý.

Na dramatické problémy se školami a povinnou docházkou do nich podle Rakušana neukazují data ani v Praze. Přesná data o počtech dětí běženců, které se přihlásily do škol, zatím úřady nezveřejnily. V polovině června uvedl jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) po jednání se zástupci ústředního krizového štábu, že do škol se podle tehdy neuzavřených dat přihlásilo asi 40 tisíc dětí z Ukrajiny. Je to o 30 tisíc méně, než jich podle statistik do Česka po propuknutí konfliktu na Ukrajině přišlo.

Gazprom od 27. července dál sníží dodávky plynovodem Nord Stream 1 na 33 milionů metrů krychlových z nynějších 67 milionů metrů krychlových denně. Podrobnosti čtěte tady.

Sestřelení ruského dronu na západě Ukrajiny si vyžádalo oběť na životě

Ukrajinská protivzdušná obrana dnes nad Volyní na západě země sestřelila dva ruské bezpilotní stroje. Pád trosek si vyžádal oběť na životě a několik zraněných muselo být hospitalizováno, uvedla agentura Unian s odvoláním na šéfa oblastní správy Jurije Poguljajka. Drony přiletěly podle ukrajinského velitelství Západ ze strany Běloruska, které se do války přímo nezapojilo, ale poskytlo své území a letecké základny k ruské agresi.

"Dnes byly na Volyni slyšet výbuchy. Vojáci sestřelili dva bezpilotní letouny. Trosky jednoho z nich poškodily soukromé domy," uvedl gubernátor Poguljajko.

Okolnosti incidentu se vyšetřují. Zatímco podle gubernátora zničený dům zasáhly trosky dronu, ukrajinští vojáci připustili, že dům zasáhly úlomky protiletecké rakety, vystřelené na bezpilotní stroje.

"(Drony) podnikaly letecký průzkum objektů ve Volyňské oblasti," uvedlo ukrajinské velitelství Západ. K zachycení bezpilotních strojů vyslalo stíhačku, zasáhla také pozemní protivzdušná obrana. Oba drony se podařilo sestřelit. Agentura Ukrinform zveřejnila snímky zničeného domu.

Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poznamenala, že Volyň sousedí s Polskem a vedou přes ni zásobovací trasy, které jsou pro Ukrajinu životně důležité.

Mladí Ukrajinci pořádají technoparty, při kterých opravují zničené vesnice

Ve vesnici Jahidne na severu Ukrajiny, kterou ještě před pár měsíci okupovali Rusové, je v plném proudu technoparty. Od běžných tanečních akcí se ale liší tím, že se koná pouze ve dne a jejích asi 200 účastníků při ní odklízí trosky rozbombardované budovy, uvedla agentura AP.

Dobrovolníci s lopatami se činí na místě, kde v Jahidném stávalo kulturní centrum, než ho v březnu zničil ruský raketový útok. Zatímco přehazují kusy sutin na lžíci traktoru, DJ roztáčí desky na bednách od munice a hraje techno a house. Někteří dobrovolníci čas od času ustanou v práci, aby si zatančili.

"Dobrovolnictví je teď můj životní styl," řekla AP 26letá Tetjana Burjanovová, jedna z organizátorek iniciativy Repair Together (Opravme společně). "Mám ráda elektronickou hudbu a dříve jsem chodila na party. Ale teď je válka a chceme pomoct. Zapojujeme do toho hudbu," vysvětluje.

Ruská invaze na Ukrajinu přerušila v napadené zemi i rozmanitý noční život. Zatímco v Kyjevě i jinde platí noční zákaz vycházení a hrozba ruských raketových útoků přetrvává, milovníci klubové kultury se snaží zkombinovat zábavu a pocit svobody, který může člověk zažít na hudební akcích, s obnovou vlasti.

Kulturní centrum v Jahidném není jediné místo, na které se iniciativa zaměřila. Její dobrovolníci ve stejné vesnici opravili už 13 poničených domů, například střechy nebo okna, uvádí projekt na svém instagramovém účtu. Sutiny lidé z Repair Together odstraňovali také ve vesnici Lukašivka. Do iniciativy se zapojili převážně lidé kolem 20 nebo 30 let z Kyjeva, někteří dobrovolníci jsou ale i z Černihivu, Lvova nebo i z Portugalska, USA, Německa a dalších zemí.

Ruští vojáci během toho, co Jahidné okupovali, podle ukrajinských úřadů nutili bezmála všechny jeho obyvatele, aby zůstávali ve sklepě místní školy. Jednou z těch, co strávila ve sklepě několik hrozivých týdnů, je 68letá Nina. Agentuře AP řekla, že 11 lidí kvůli špatným podmínkám v tomto zajetí zemřelo.

Nina je ale ráda, že do vesnice teď dorazili mladí lidé a pomáhají místním s její obnovou. "Už nám opravili okna a dveře. Sami bychom to s našimi mzdami a důchody nezvládli. Jsem ráda, že nám pomohli," uvedla Nina.

Ceny pšenice prudce vzrostly, reagují na raketový útok na Oděsu

Ceny pšenice dnes prudce vzrostly, na obchodní burze v Chicagu se jeden bušl (27,2 kg) prodává zhruba za 7,86 USD, v přepočtu asi 6930 Kč za tunu. Proti pátku je to nárůst skoro o čtyři procenta. Sobotní raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa vyvolává obavy, zda bude možné z Ukrajiny vyvážet obilí na základě dohody uzavřené minulý týden s Ruskem. Pšenice tak smazala většinu ztrát z pátku, kdy její cena po podpisu zmíněné smlouvy klesla téměř o šest procent.

Dohodu zprostředkovala OSN a Turecko a podepsali zástupci Ruska a Ukrajiny. Má umožnit vývoz milionů tun obilí z ukrajinských černomořských přístavů, které jsou nyní zablokované v důsledku invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Dohoda platí 120 dní a jejím cílem je měsíční vývoz pěti milionů tun obilí, uvedla agentura Reuters.

"K obnovení vývozu z Ukrajiny bude potřeba nejen bezpečný lodní koridor, ale také bezpečné přístavy. Inkoust na dohodě sotva stačil zaschnout a Rusové vyvolali pochybnosti o bezpečnosti přístavů. Pochybnosti jsou tu znovu," uvedl jeden z evropských obchodníků.

Podle nedělního vyjádření mluvčí ministerstva zahraničí v Moskvě ruské rakety mířily na vojenské cíle. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci prohlásil, že úder ukázal, že si Moskva najde způsob, jak dohodu neplnit. Dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že Moskva může na Ukrajině útočit na vojenskou infrastrukturu a že naplnění dohody, a tedy vývozu obilí, nic nebrání.

"Spolu s nejistotou ohledně toho, jak dlouho bude trvat odminování, majitele lodí na Ukrajinu nedostanou ani vysoké sazby za přepravu, pokud si budou myslet, že jejich loď zasáhnou rakety," konstatoval další z obchodníků s obilím v Evropě. "Ukrajina potřebuje velkoobjemový vývoz oceánskými loděmi, aby vyprázdnila sklady pro novou úrodu. Pozemní a říční vývoz do východní Evropy nestačí," dodal.

Kyjev nicméně očekává, že dohoda o vývozu obilí z černomořských přístavů začne fungovat v nejbližších dnech. Podle serveru RBK Ukrajina to dnes řekl ukrajinský ministr dopravy Oleksandr Kubrakov. Ukrajinští představitelé doufají, že se první zásilku obilí na základě této dohody, která má zmírnit celosvětový nedostatek potravin, podaří vypravit tento týden z přístavu Čornomorsk.

Ukrajina je klíčovou zemí pro pěstování obilovin, ruská invaze ale komplikuje sklizeň a hlavně vývoz těchto komodit. Ruská vojska podle západních médií blokují důležité vývozní přístavy v Černém moři, ničí důležitou přístavní a dopravní infrastrukturu, likvidují obilná sila a nelegálně si přivlastňují ukrajinské zemědělské produkty. Moskva už dříve tvrdila, že Kyjev musí nejprve odminovat pobřeží, aby lodě mohly oblastí bezpečně proplouvat.

Pokles dodávek obilí z Ukrajiny, která patří k největším světovým vývozcům obilí, přispěl k růstu cen potravin po celém světě. OSN varovala, že by to mohlo vést k hladomoru a masové migraci nebývalého rozsahu.

Kyjev doufá, že první zásilka obilí vypluje tento týden z Čornomorsku

Kyjev očekává, že dohoda o vývozu obilí z černomořských začne fungovat v nejbližších dnech. Podle serveru RBK Ukrajina to dnes řekl ukrajinský ministr dopravy Oleksandr Kubrakov. Ukrajinští představitelé doufají, že se první zásilku obilí na základě této úmluvy, která má zmírnit celosvětový nedostatek potravin, podaří vypravit tento týden z přístavu Čornomorsk.

"Tento týden očekáváme zřízení koordinačního centra v Istanbulu. Připravujeme vše, co závisí na nás, abychom byli připraveni tento týden začít," uvedl Kurakov, podle něhož budou konvoje plavidel doprovázet ukrajinská záchranná plavidla. Miny budou odstraněny pouze v koridoru, jenž v Černém moři vznikne pro export obilí, napsala agentura Reuters

Podle jeho náměstka Jurije Vaskova ukrajinské úřady pracují na obnovení vývozu obilí několik dní. První dodávka obilí by podle něj měla vyplout z Čornomorsku, další z přístavů Oděsa a Južne. "Do dvou týdnů budeme technicky připraveni vyvážet ze všech tří přístavů," sdělil náměstek ministra a dodal, že úřady doufají, že první dodávka vypluje už tento týden.

V pátek zástupci Ruska a Ukrajiny podepsali v Istanbulu ujednání, jež má umožnit vývoz obilí z ukrajinských černomořských přístavů, které blokuje ruská invazní armáda. Dohoda, již zprostředkovaly OSN a Turecko, počítá s tím, že lodě s tímto zbožím budou moci plout námořními koridory. Dohoda nepočítá s odminováním ukrajinských přístavů, ani s vojenským doprovodem lodí převážejících obilí.

Ukrajina je klíčovou zemí pro pěstování obilovin a vývoz jejího obilí má zásadní význam pro celosvětovou potravinovou bezpečnost. Přelomovou úmluvu, jejímž cílem je zmírnit celosvětový nedostatek potravin způsobený ruskou invazí na Ukrajině, však podle mnoha médií ohrozil sobotní ruský raketový útok na Oděsu, který přišel pouhý den po podpisu dohody. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci prohlásil, že úder ukázal, že si Moskva najde způsob, jak dohodu neplnit. Podle nedělního vyjádření mluvčí ministerstva zahraničí v Moskvě ruské rakety cílily na vojenské cíle.

EU jedná o úpravách návrhu na snížení spotřeby plynu. Diplomaté diskutují o revizi návrhu s řadou výjimek, které připravilo Česko, píše Reuters.

Starosta ukrajinského města varoval občany, aby nepočítali v zimě s topením

Starosta ukrajinského Slovjansku Vadym Ljach varoval obyvatele města, aby v zimě nepočítali s topením. Zároveň je vyzval, aby se z města na ukrajinském Donbasu evakuovali, protože ruská vojska se ho pokusí dobýt. Informovala o tom agentura Ukrinform.

„V bytech si zatopíte jen, když bude elektřina. Je potřeba se vážně zamyslet nad tím, co dál, jak přežít. Ano, přežít, protože topná sezona fakticky nebude,“ uvedl Ljach. Upozornil, že pokud teploty klesnou pod bod mrazu, zamrzne také kanalizace i voda dovážená v cisternách.

Ukrajinské síly zničily pomocí amerických raketometů HIMARS na 50 ruských skladů munice, uvedlo podle Reuters ukrajinské ministerstvo obrany.