Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

USA odhadují, že Ukrajina odstranila více než stovku důležitých ruských cílů

Spojené státy odhadují, že Ukrajina "odstranila více než stovku vysoce důležitých ruských cílů". Většina z nich byla na východě Ukrajiny a obráncům se to podařilo hlavně v posledních týdnech díky "přesnému zaměřování za použití amerických zbraňových systémů", řekl šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley. Mezi "důležité cíle" patří podle něj například radarová a komunikační centra, sklady munice, velitelská stanoviště nebo pozice dalekonosných zbraní.

Rusko nebude dodávat ropu zemím, které se rozhodnou zavést na ruskou ropu cenový strop. Uvedla to dnes guvernérka ruské centrální banky.

Gutteres v Istanbulu řekl, že dohoda umožní vývoz významného objemu obilí z ukrajinských přístavů. Miliony lidí nebudou čelit hladu, řekl Erdogan.

Ukrajina a Rusko se podepsaly pod dohodu umožňující vývoz ukrajinského obilí

Zástupci Ruska a Ukrajiny se v Istanbulu podepsali pod dohodu zprostředkovanou OSN a Tureckem. Dohoda má umožnit vývoz milionů tun obilí z ukrajinských černomořských přístavů, které jsou nyní zablokované v důsledku ruského útoku proti sousední zemi. Ceremonie se zúčastnili generální tajemník OSN António Guterres a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Na opačných stranách dlouhého stolu se posadili ruský a ukrajinský představitel, po podpisu si však podali ruku.

Dlouhou dobu dojednávané řešení otevírá cestu k vývozu obilí ve významném objemu ze tří klíčových ukrajinských přístavů Oděsa, Čornomorsk a Južne do rozvojových zemí, řekl Gutteres. Miliony lidí nebudou čelit hladu, zdůraznil Erdogan.

EU chce zmapovat válečná poničení vědeckých pracovišť na Ukrajině. Chce znát rozsah škod kvůli podpoře obnovy, řekli eurokomisařka a ministr Balaš.

Cena potravinářské pšenice na trhu mírně klesá, tuna stojí méně než 335 eur

Cena potravinářské pšenice dnes mírně klesá, krátce po poledni se na burze Euronext v Paříži tuna prodávala zhruba za 334 eur (8190 Kč). Proti předchozímu dni tak vykazovala pokles téměř o dvě procenta. Trh sleduje více faktorů, vedle předpokladu vysoké úrody až po jednání mezi Ukrajinou a Ruskem o odblokování černomořských přístavů pro vývoz obilovin z Ukrajiny.

Rusko odmítá zprávy, že turbína pro Nord Stream 1 uvázla při tranzitu

Rusko odmítá zprávy, že kompresorová turbína nutná k obnovení plného provozu plynovodu Nord Stream 1 uvázla při tranzitu. Informaci ve čtvrtek zveřejnila agentura Reuters, která s odvoláním na dva zdroje uvedla, že Moskva zatím nedala souhlas k přepravě turbíny zpět do Ruska. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov při hovoru s novináři označil tuto zprávu za nesmysl. Plynovodem Nord Stream 1 proudí plyn z Ruska do Německa.

"Ta obvinění jsou nepodložená. Zdroje se mýlí," řekl Peskov.

Ruská centrální banka překvapivě snížila základní úrok na osm procent

Ruská centrální banka dnes snížila svou základní úrokovou sazbu o 1,5 procentního bodu na osm procent. To je výraznější snížení, než se předpokládalo. Snaží se tak podpořit ekonomiku, na kterou mají negativní dopady západní sankce. Banka zároveň předpověděla, že hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v letošním roce sníží o čtyři až šest procent. Koncem dubna počítala s propadem o osm až deset procent.

Většina analytiků v průzkumu agentury Reuters předpovídala, že centrální banka sníží základní úrok o půl procentního bodu. Nejnovější údaje o vývoji inflace nicméně zvýšily pravděpodobnost, že banka přikročí k výraznější redukci úroků.

„Současná tempa růstu spotřebitelských cen zůstávají nízká, což přispívá k dalšímu zpomalování meziroční inflace,“ uvedla centrální banka v dnešní zprávě. „Pokles podnikatelské aktivity je pomalejší, než ruská centrální banka očekávala v červnu. Vnější prostředí ale zůstává pro ruskou ekonomiku obtížné a nadále ekonomickou aktivitu výrazně omezuje,“ dodala.

Centrální banka snížila odhad letošní celoroční inflace na 12 až 15 procent z dříve předpokládaných 14 až 17 procent. V polovině července podle banky meziroční míra inflace činila 15,5 procenta.

Banka dnes rovněž uvedla, že nyní posoudí potřebu dalšího snižování úrokových sazeb ve zbytku letošního roku. Příští zasedání centrální banky je naplánováno na 16. září.

Základní úroková sazba je teď v Rusku na nižší úrovni než před zahájením invaze ruských vojsk na Ukrajinu, kdy činila 9,5 procenta. Krátce po zahájení invaze centrální banka základní sazbu více než zdvojnásobila na 20 procent, aby podpořila kurz rublu a omezila inflační tlaky. Od té doby už ale základní úrok několikrát snížila.

Rusko omezilo diplomatické mise dalším zemím včetně Slovenska

Ruská vláda omezila počet zaměstnanců diplomatických misí dalších pěti takzvaně nikoli přátelských zemí včetně Slovenska, píše portál Meduza. Podobné restrikce Moskva v květnu 2021 poprvé zavedla vůči České republice a Spojeným státům; po své invazi na Ukrajinu určila desítky dalších nikoli přátelských zemí, kterým bude své závazky vyplácet pouze v rublech.

Na seznamu nikoliv přátelských zemí na začátku března přibyly všechny země Evropské unie, Ukrajina a dvě desítky dalších států, které po začátku ruské invaze na Ukrajinu zavedly proti Rusku sankce nebo se k nim připojily. Nikoliv přátelské státy jsou podle Ruska ty, které se vůči Rusku dopouštějí nikoli přátelských akcí, připomíná ruskojazyčný server BBC.

Diplomatická omezení se nově týkají Slovenska, Slovinska, Chorvatska, Dánska a Řecka. Podle webových stránek ruské vlády smí Slovensko pro své diplomatické úřadovny v Rusku najmout nejvýše 16 ruských pracovníků, Řecko ne více než 34, Dánsko 20 a Slovinsko a Chorvatsko nesmí najmout žádné.

Česko-ruské vztahy před únorovým vojenským vpádem Moskvy na Ukrajinu poznamenala diplomatická roztržka v souvislosti s výbuchy ve Vrběticích z roku 2014. Česká republika v dubnu 2021 oznámila, že z explozí v muničním skladu jsou důvodně podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Moskva obvinění odmítla. Česko vypovědělo 18 pracovníků ruského velvyslanectví; Rusko v odvetě vyhostila 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě. Rusko později zveřejnilo seznam "nikoli přátelských" zemí, ve kterém byly tehdy uvedeny pouze Spojené státy a Česko. Podle seznamu smělo Česko najmout pro své úřadovny v Rusku nejvýše 19 ruských pracovníků a USA ani jednoho.

Dodávky ruského zemního plynu do Evropy zůstávají převážně stabilní

Dodávky ruského plynu do Evropy zůstávají dnes ve srovnání s předchozím dnem převážně stabilní. Fyzický tok plynovodem Nord Stream 1 do Německa je zhruba na stejné úrovni, tok plynovodem Jamal směrem z Německa do Polska se mírně snížil. S odvoláním na údaje operátorů to uvedla agentura Reuters.

Podle internetových stránek společnosti Nord Stream AG fyzický tok plynovodem Nord Stream 1 ráno činil 29,2 milionu kilowatthodin za hodinu .Předchozí den to bylo kolem 29 milionů kWh. Plynovod zajišťuje více než třetinu ruského vývozu plynu do EU, provoz plynovodu byl po desetidenní odstávce způsobené údržbou obnoven ve čtvrtek.

Dočasnou ochranu v ČR má přes 398 tisíc uprchlíků z Ukrajiny

Ve čtvrtek získalo dočasnou ochranu v Česku 446 ukrajinských uprchlíků, což je o 37 více než před týdnem. Od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu dostalo vízum v ČR více než 398 tisíc běženců. Aktuální informace zveřejnilo na twitteru ministerstvo vnitra. Víza dočasné ochrany umožňují jejich majitelům pobývat v zemi až rok. Zároveň jim otevírají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.

Z celkového počtu dospělých běženců s vízem dočasné ochrany v Česku je 71,5 procenta žen a 28,5 procenta mužů, uvedlo ve čtvrtek ministerstvo vnitra.

Tempo ruské armády se nezměnilo od ukončení operační přestávky, píše ISW

Tempo ruské armády na Ukrajině se nyní výrazně neliší od oficiálně vyhlášené operační přestávky mezi 7. a 16. červencem, uvádí v dnešní analýze americký Institut pro studium války (ISW). Kvůli pomalému postupu se analytici domnívají, že Rusko nebude schopné dobýt města Bachmut a Slovjansk. Kanadské ministerstvo obrany uvedlo, že Moskvě docházejí jednotky i vybavení a nezvládne proto dosáhnout vytyčených vojenských cílů.

Rusko na začátku července oznámilo, že dobylo ukrajinskou Luhanskou oblast a prezident Vladimir Putin podle ISW jednotkám nařídil operační přestávku. Ambice Ruska nyní směřují k dobytí sousední Doněcké oblasti, přičemž získáním Slovjansku by si jeho jednotky vylepšily strategické postavení a otevřely cestu ke Kramatorsku. Bachmut je důležitou dopravní křižovatkou.

Ruské síly během červencové operační pauzy pokračovaly v menších útocích severozápadně od Slovjansku a v okolí Siversku a Bachmutu, aniž by se zmocnily většího území. Od 16. července Moskva pokračují v lokálních útocích, v této oblasti ale nedosáhla významnějších územních zisků, píše ISW.

„Neúspěšné pozemní útoky mimo oblasti Slovjansku, Siversku a Bachmutu odpovídají odhadům ISW, že ruská ofenziva pravděpodobně vyvrcholí bez dobytí Slovjansku a Bachmutu,“ píší analytici.

Kanadské ministerstvo obrany na twitteru uvedlo, že Rusko kvůli značným ztrátám vojáků i vybavení pravděpodobně vojensky nedokáže dosáhnout svých cílů na Ukrajině. Ruskojazyčný server BBC připomíná, že toto hodnocení situace odpovídá vyjádřením západních rozvědek i nezávislých odborníků. Například šéf britské rozvědky MI6 Richard Moore ve čtvrtek uvedl, že ruská armáda si v příštích týdnech dá pravděpodobně další operační pauzu, protože jí „dojde dech“.

Kanadské ministerstvo obrany se rovněž ohradilo proti výrokům šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova z tohoto týdne, podle kterých má Rusko nyní větší územní ambice na Ukrajině. Ruský ministr zahraničí z takového vývoje situace obvinil Západ, který Ukrajině dodává zbraně dlouhého dosahu.

„Rusko mělo na Ukrajině vždy maximalistické geografické ambice,“ píše kanadské ministerstvo obrany a připomíná, že Rusko na Ukrajinu zaútočilo 24. února nejenom z východu, ale i ze jihu a ze severu s cílem dobýt Kyjev.

Kyjev viní Rusko ze skladování zbraní v jaderné elektrárně, podle Moskvy útočil

Kyjev dnes obvinil Rusko, že skladuje těžké zbraně a munici v areálu okupované Záporožské jaderné elektrárny na jihovýchodě Ukrajiny, která je považovaná za největší atomovou elektrárnu v Evropě. Moskva naopak viní ukrajinské ozbrojené síly z toho, že na areál tohoto zařízení tento týden zaútočily pomocí bezpilotních letounů. Informovala o tom agentura AFP. Tvrzení ani jedné ze stran nebylo možné nezávisle ověřit.

Ruští vojáci uložili ve strojovně prvního reaktoru nejméně 14 kusů těžké vojenské techniky s municí, uvedla dnes na sociálních sítích ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která v zemi provozuje atomové elektrárny.

"Okupanti nadále cynicky porušují všechny normy a požadavky na požární, jadernou a radiační bezpečnost provozu jaderné elektrárny," dodal Enerhoatom, jenž zároveň varoval před možnou hrozbou jaderné havárie, pokud by v zařízení náhodně explodovala munice a vypukl požár. Důsledky by se podle něj mohly rovnat havárii v černobylské atomové elektrárně, která byla v roce 1986 dějištěm bezprecedentní jaderné katastrofy.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová dnes naopak obvinila ukrajinskou armádu, že tento týden provedla pomocí dronů dva útoky na areál jaderné elektrárny, jeden v pondělí a další ve středu.

"(První) úder byl proveden v bezprostřední blízkosti, několik desítek metrů od staveb, které jsou kriticky důležité pro bezpečnost jaderné elektrárny - skladů vyhořelého paliva a nádrže pro chlazení reaktoru," prohlásila Zacharovová. "Jen šťastnou náhodou nedošlo k poškození zařízení," tvrdila a Kyjev obvinila ze "snahy vytvořit podmínky pro jadernou katastrofu" v celé Evropě.

Ruské invazní síly obsadily ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu na začátku března za dramatických okolností, kdy z Ukrajiny přicházely zprávy o tom, že útočící Rusové při prudkých bojích areál jaderného zařízení ostřelují. V jeho nejaderné části tehdy vypukl požár. Ruský útok na atomovou elektrárnu vyvolal v zahraničí mimořádně odmítavé reakce, podle USA se svět jen těsně vyhnul jaderné katastrofě. Podle Kyjeva i podle amerických představitelů radioaktivita v oblasti tehdy nepřesáhla nebezpečnou úroveň.

Elektrárnu ležící na břehu řeky Dnipro v současné době ovládají ruské síly, ale stále ji obsluhuje ukrajinský personál. Šéf Enerhoatomu Petro Kotin už dříve Rusy obvinil, že využívají Záporožskou jadernou elektrárnu jako základnu pro odpalování raket, kterými ostřelují okolní oblasti Ukrajiny.

Rusko, Ukrajina a Turecko podepíší dohodu o vývozu obilí, uvedla Ankara

Zástupci Ruska, Ukrajiny a Turecka se v pátek sejdou v Istanbulu, aby podepsali dohodu navrženou OSN. Jejím cílem je umožnit vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů napadené země. Informoval o tom dnes úřad tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, napsala agentura Reuters.

Podpisu dohody se má zúčastnit generální tajemník OSN Antonio Guterres, který dříve oznámil, že dnes do Istanbulu míří. Podpisu bude přítomný také turecký prezident Erdogan. Ceremonie se má uskutečnit v paláci Dolmabahçe ve 13:30 GMT (15:30 SELČ).

V ukrajinských přístavech je kvůli válce zahájené Ruskem zablokováno 20 až 25 milionů tun obilí. Jeho dodávky jsou přitom klíčové pro řadu zemí Blízkého východu a Afriky.

Ukrajina tvrdí, že Rusko černomořské přístavy záměrně blokuje a že ukrajinské obilí krade. Moskva naopak vinu dává Kyjevu. Ukrajina podle ní zatím neodminovala své pobřeží, takže přeprava obilí není bezpečná. Kyjev odmítá odminovat přístavy, protože se obává, že ruská armáda pak zaútočí na ukrajinské černomořské pobřeží.

Nejméně 1793 Rusů odmítlo dál bojovat na Ukrajině, uvádí mediální projekt

Nejméně 1793 ruských vojáků se odmítlo dál zapojovat do bojů na Ukrajině, vyplývá podle šetření ruského mediálního projektu Vjorstka z veřejně dostupných údajů. Některé vojáky, kteří se rozhodnou vypovědět smlouvu o práci v ruských ozbrojených silách a pokusí se odjet zpět do Ruska, ale ruská armáda přesouvá do speciálního centra ve městě Brjanka v Luhanské oblasti na východní Ukrajině, uvedla Vjorstka.

Existenci centra v Luhanské oblasti pro "odmítače" potvrdili příbuzní vojáků z různých ruských jednotek. Podle informací projektu je v něm nyní drženo nejméně 234 příslušníků ruských ozbrojených sil. Vojáci v Brjance žijí ve sklepních nebo jiných izolovaných prostorách a je na ně vyvíjen tlak, aby souhlasili s návratem na frontu.

O zadržování ruských vojáků odmítajících účast v bojích v ukrajinské Luhanské oblasti psal dříve také ruský nezávislý web Mediazona. Podle něj jde o vojáky, kteří slouží v armádě na základě smlouvy.

Nejčastěji se ruští vojáci odmítají dál účastnit bojů kvůli těžkým podmínkám na frontě, řekl projektu Vjorstka Alexej Tabalov, zakladatel organizace Škola prizyvnika (Škola odvedence), která poskytuje právní pomoc brancům a dalším vojákům. Méně je podle Tabalova těch, kdo chtějí vypovědět smlouvu o službě v armádě z ideologických důvodů.

"Není třeba naše vojáky idealizovat. Nemají k válce žádné morální výhrady. Mají jednoduše zesílený pud sebezáchovy, chtějí zůstat naživu," uvedl Tabalov. "Obrací se na nás také lidé, kteří už nechtějí bojovat, protože jsou unavení. Tři nebo čtyři měsíce strávili na frontě, aniž by je někdo směnil nebo aniž by měli dovolenou," doplnil Tabalov.