Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Některé členské země EU se staví proti návrhu na snížení spotřeby plynu

Některé členské země Evropské unie se staví proti návrhu Evropské komise na snížení spotřeby plynu. Podle zdrojů agentury Reuters na středeční schůzce diplomatů z jednotlivých států EU vyjádřilo pochybnosti ohledně tohoto návrhu nejméně 12 z 27 členských zemí. Dnes se proti vyslovily vlády Španělska a Portugalska, napsala agentura AP.

Evropská komise ve středu navrhla, že členské země EU by měly kvůli očekávanému výpadku dodávek ruského plynu omezit během nadcházející topné sezóny spotřebu plynu o 15 procent. Tento cíl by měl být dobrovolný, Brusel by však podle návrhu mohl po konzultaci s členskými zeměmi vyhlásit stav plynové nouze, který by vyžadoval povinná omezení spotřeby v celé EU. Aby pravidla vstoupila v platnost, musí je nejprve schválit členské země

Podle agentury Reuters je hlavním zdrojem pochybností to, zda by Evropská komise měla mít v případě nouze právo snížení spotřeby nařídit. "Členské země chtějí mít možnost spustit krizový mechanismus ve svých rukou. Není to něco, co by chtěly přenechat Evropské komisi," cituje Reuters nejmenovaného představitele EU.

Některé země navíc považují za nesprávné, že navrhovaný rozsah snížení spotřeby plynu je pro všechny státy stejný. Mezi tyto země patří Španělsko a Portugalsko, pro které Rusko není důležitým dodavatelem plynu, a Maďarsko, které jedná s Ruskem o nových dodávkách plynu.

Diplomaté z jednotlivých členských zemí EU budou o návrhu diskutovat v pátek. Cílem je, aby jejich ministři energetiky věc schválila na úterním mimořádném úterním zasedání. Ke schválení je zapotřebí souhlas nejméně 15 zemí, píše Reuters.

Španělsko a Portugalsko dnes uvedly, že návrh podporovat nebudou. "Nebere v potaz rozdíly mezi zeměmi," zdůraznil portugalský státní tajemník pro energetiku João Galamba. Varoval, že nucené snižování spotřeby plynu by při slabší produkci vodní energie na Pyrenejském poloostrově mohlo způsobit výpadky elektřiny.

Rusko si bude muset dát na Ukrajině pauzu, tvrdí šéf britské tajné služby

Ruská armáda na Ukrajině si v příštích týdnech pravděpodobně dá operační pauzu, protože jí dojde dech. Řekl to dnes podle agentury Reuters šéf britské rozvědky MI6 Richard Moore na bezpečnostním fóru v Aspenu v americkém státě Colorado. Moore a jeho americký kolega, šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns se rovněž shodli na tom, že žádné zpravodajské informace nenasvědčují tomu, že by ruský prezident Vladimir Putin trpěl vážnou chorobou.

Moore dnes řekl, že ruská armáda si dá v následujících týdnech nějaký druh operační pauzy, což dá Kyjevu klíčovou příležitost k protiúderu.

"Myslím, že jim dojde dech. Náš odhad je takový, že Rusové budou mít v příštích několika týdnech stále větší potíže s doplňováním lidských zdrojů," řekl šéf MI6. "Budou si muset dát nějakým způsobem pauzu, a to dá Ukrajincům příležitosti k protiúderům," dodal Moore.

Šéf MI6 dnes rovněž prohlásili, že nic nenasvědčuje tomu, že by byl ruský vůdce Putin vážně nemocen. Šéf americké CIA dokonce řekl, že žádné zpravodajské informace neukazují na nestabilní nebo špatné Putinovo zdraví. Podle Burnse je dokonce "až příliš" zdravý.

"Je mnoho fám o zdraví prezidenta Putina a pokud víme, je až příliš zdravý," citovala Burnse BBC.

V poslední době se v médiích objevila řada spekulací o tom, že Putin, jemuž bude letos 70 let, je nemocný, a dokonce že má možná rakovinu. I Kreml dnes znovu takové zprávy odmítl jako smyšlenky.

Ukrajinský prezident Zelenskyj vyvracel falešnou zprávu, že je na JIP

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj natočil videoprohlášení, v němž vyvrátil informaci, že je ve vážném stavu na jednotce intenzivní péče. Falešná zpráva o jeho špatném zdravotním stavu a neschopnosti vykonávat úřad zazněla ve vysílání několika rozhlasových stanic, jejichž chod podle Zelenského narušili ruští hackeři. Informoval o tom web Ukrajinska pravda.

"Rusko dnes šířilo další fake news, že prezident Zelenskyj neřídí stát, protože je v nemocnici. Jak je vidět, jsem v kanceláři, a nikdy jsem se necítil lépe," řekl ve videozáznamu Zelenskyj.

"Špatná zpráva pro ty, kdo šíří podobné dezinformace, je, že nejsem sám. Je nás (na Ukrajině) 40 milionů," dodal prezident.

"A při vší úctě ke starším lidem, 44 let není 70," zavtipkoval Zelenskyj, kterému je právě 44 let.

O hackerském útoku na síť ukrajinských rozhlasových stanic dnes dříve informoval mediální holding TAVR Media.

Britská banka HSBC prodá své aktivity v Rusku místní bance Expobank

Britská banka HSBC prodá své aktivity v Rusku místní bance Expobank, která podniká i v České republice. Dohodu podepsala těsně předtím, než Moskva oznámila záměr takové transakce blokovat jako odvetu za sankce uvalené Západem na její bankovní domy. Největší britská banka to uvedla v e-mailu agentuře Reuters.

"Po strategické revizi HSBC podepsala dohodu o prodeji 100 procent svých účastnických podílů v HSBC Bank (RR) LLC společnosti Expobank JSC,“ napsal mluvčí banky.

HSBC v Rusku působila v oblasti podnikového bankovnictví, které nabízelo řadu úvěrových a investičních bankovních služeb domácím i nadnárodním zákazníkům. Před ruskou invazí na Ukrajinu zaměstnávala podle finančního ředitele Ewena Stevensona zhruba 200 lidí. Na tržbách skupiny za 50 miliard dolarů (1,2 bilionu Kč) se ruské podnikání podílelo zhruba 15 miliony dolarů, uvedl Stevenson.

Náměstek ruského ministra financí Alexej Mojsejev minulý týden řekl, že Rusko zablokuje prodej ruských aktivit zahraničních bank, protože ty ruské nemohou v zahraničí normálně fungovat. Podle Reuters není jasné, zda by tento plán mohl záměr HSBC ještě zhatit. Záměr ještě musejí schválit ruské regulační orgány.

Za problémy s dodávkami plynu mohou omezení, která zavedla EU, řekl mluvčí Kremlu. Rusko podle něj vždy plnilo své závazky a bude je plnit i nadále.

Ukrajinská centrální banka sazby nezměnila, zvýšila výhled inflace

Ukrajinská centrální banka dnes ponechala základní úrokovou sazbu na 25 procentech, což je maximum za sedm let. Zároveň uvedla, že míra inflace v letošním roce přesáhne 30 procent. Dosud počítala s inflací kolem 20 procent.

Ukrajinskou ekonomiku devastuje válka s Ruskem, ve druhém čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) meziročně snížil asi o 40 procent, uvedla centrální banka. "Základní scénář makroekonomické předpovědi počítá s tím, že hlavní sazba zůstane na 25 procentech minimálně do druhého čtvrtletí 2024," dodala.

Centrální banka také předpokládá, že ekonomika v letošním roce klesne asi o třetinu, na příští dva roky ale počítá s růstem v rozsahu pět až šest procent. Klíčovým faktorem při obnově ekonomiky bude spolupráce se zahraničními partnery.

Dlouhá válka s Ruskem, jehož vojska zahájila invazi na Ukrajinu 24. února, je hlavním rizikovým faktorem ve výhledu. Míra inflace bude v následujících letech klesat, centrální banka ale nepředpokládá, že se dostane pod pět procent. Na příští rok aktuálně počítá s inflací 20,7 procenta a v roce následujícím 9,4 procenta, než v roce 2025 inflace klesne na pět procent.

Ukrajinská centrální banka ponechala základní úrokovou sazbu na 25 procentech. Výhled inflace na letošní rok zvýšila na více než 30 procent.

Británie pošle na Ukrajinu více než 1600 protitankových střel a desítky dalších dělostřeleckých zbraní, oznámil britský ministr obrany Ben Wallace.

Nejméně dva mrtvé a 19 zraněných si vyžádalo ruské ostřelování Charkova, hlásí média s odvoláním na gubernátora. Mezi raněnými je dítě.

Ukrajina kvůli dopadům války s Ruskem devalvovala měnu o 25 procent

Ukrajina devalvovala měnu o 25 procent, kvůli válce s Ruskem se chce soustředit na ochranu svých devizových rezerv. Centrální banka dnes oznámila, že kurz vůči dolaru oficiálně stanovila na 36,5686 hřivny. Dosavadní kurz činil 29,25 hřivny, kde jej banka držela posledních pět měsíců.

Celý článek najdete zde >>>

Ukrajinské velení hlásí odražení ruského útoku na vuhlehirskou elektrárnu

Ruské jednotky se pokusily dobýt Vuhlehirskou tepelnou elektrárnu, druhou největší na Ukrajině, která leží asi 50 kilometrů severovýchodně od Doněcka. Ukrajinské síly je ale přiměly k ústupu, uvedl ukrajinský generální štáb v ranním hlášení o situaci na bojišti ve 148. den války Ruska proti Ukrajině.

Ruské a separatistické síly pokračují v menších útocích podél frontové linie; prioritou je ovládnutí kritické infrastruktury, jakou jsou například elektrárny. Pravděpodobně se však Rusové pokoušejí prorazit u Vuhlehirska v rámci snahy znovu uvést do pohybu jižní část svého postupu ke Kramatorsku a Slovjansku, klíčovým městům té části Donbasu, kterou dosud drží Ukrajina, upozornilo britské ministerstvo obrany s odvoláním na poznatky vojenské rozvědky.

„Ve směru na Bachmut nepřítel vede bojové operace s cílem vytvořit podmínky pro útok na Bachmut a ovládnutí Vuhlehirské tepelné elektrárny,“ uvádí ukrajinské velení. „Nepřítel podnikl útočné operace s cílem ovládnout území elektrárny. Neúspěšně. Ukrajinští vojáci donutili okupanty k útěku,“ uvádí se v hlášení.

Rusové v posledních týdnech na vuhlehirskou elektrárnu útočí opakovaně, upozornila agentura Unian.

Ruská redakce BBC na svém webu uvedla, že ukrajinský generální štáb neposkytl žádné informace o ústupu ukrajinských vojsk na úseku u Bachmutu. Mezi obcemi, postiženými ruským ostřelováním, jmenoval i obec Bilohorivka, představující jedno z posledním míst Luhanské oblasti dosud ovládané Ukrajinou. U této vsi ukrajinské dělostřelectvo v květnu zabránilo ruskému pokusu o překročení řeky Severní Doněc. Štáb se nezmínil ani o bojích ve směru na okupovaný Cherson, poznamenala BBC. Ukrajinské velení také tvrdí, že mnozí ruští vojáci odmítají prodloužit pracovní smlouvy s armádou.

Informace bojujících stran není obvykle možné okamžitě nezávisle ověřit.

Finanční analytický úřad zmrazil od začátku války na Ukrajině ruský majetek v hodnotě do deseti miliard korun. Webu Seznam Zprávy to řekl šéf úřadu.

Plynovodem Nord Stream 1 po údržbě opět začal proudit plyn z Ruska, uvedla DPA

Po pravidelné údržbě plynovodu Nord Stream 1 byly dnes ráno obnoveny dodávky ruského plynu do Evropské unie. Agentuře DPA to sdělil mluvčí provozovatele plynovodu, společnosti Nord Stream AG.

Před zahájením desetidenní údržby byly dodávky na 40 procentech kapacity plynovodu. Dnes bude provoz zatím na 30 procentech kapacity zařízení, napsal na twitteru šéf německého regulátora sítě Klaus Müller s odkazem na údaje ruské státní firmy Gazprom, která je majoritním akcionářem provozovatele plynovodu.

Nord Stream 1 vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa a je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do Evropy. Mimo provoz byl od 11. července a zejména Německo vyjadřovalo obavy, že kvůli napjaté situaci mezi Ruskem a Západem vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu by se dodávky nemusely obnovit.

Na Ukrajině zemřelo 15 tisíc ruských vojáků, raněných je trojnásob, řekl šéf CIA

Během ruské invaze na Ukrajinu zemřelo na 15 tisíc ruských vojáků a třikrát tolik jich bylo raněno, odhaduje ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns. Tento odhad je ještě vyšší než čísla, která pravidelně zveřejňují ukrajinská média. Značné ztráty podle amerického činitele utrpěla i Ukrajina. O Burnsově projevu na bezpečnostní konferenci v americkém Aspenu informovala agentura Reuters.

Podle Ukrajiny za pět měsíců od začátku války činí ruské ztráty 38 750 mužů. Moskva údaje o ztrátách na životech považuje za státní tajemství a zveřejňuje je jen velmi zřídka. Na konci března přiznal Kreml 1351 zabitých ruských vojáků.