Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Globální potravinovou bezpečnost ohrozily sankce Západu. Rusko je otevřeno dialogu, i když Ukrajina připravena není, řekl Putin Macronovi dle Kremlu.

V Mariupolu je podle starosty ještě asi 100 tisíc lidí, útoky tam nepřestávají

V Mariupolu obléhaném na jihovýchodě Ukrajiny ruskými jednotkami je stále uvězněno asi 100 tisíc civilistů. Přes 200 z nich se spolu s obránci města ukrývá v rozsáhlých ocelárnách Azovstal, řekl podle agentury Reuters starosta města Vadym Bojčenko. Ruské síly také dnes na ocelárny dál útočí. Na různých místech v Doněcké oblasti dnes při ruském ostřelování zemřelo nejméně devět civilistů, ruské útoky v Záporožské oblasti si vyžádaly dva životy a u Charkova jednu oběť, uvedl portál Ukrajinska pravda.

Celý článek najdete zde >>>

Ruské bombardování oceláren Azovstal

Ukrajina vyhraje a bude svobodná, řekl Johnson ukrajinskému parlamentu

Ukrajina vyhraje a bude svobodná, řekl britský premiér Boris Johnson prostřednictvím videohovoru poslancům ukrajinského parlamentu. Ukrajina zničila mýtus neporazitelnosti ruského prezidenta Vladimira Putina, dodal. O projevu informovala agentura Reuters s odkazem na jeho přepis poskytnutý úřadem britské vlády.

Celý článek najdete zde >>>

Scholz varoval před další ruskou agresí a podpořil Finsko se Švédskem

Rusko porušilo zásadu, že hranice v Evropě se násilím nemění, a nelze proto vyloučit, že se o to ruská vláda pokusí i u dalších zemí. Dnes to po jednání s premiérkami Finska a Švédska Sannou Marinovou a Magdalenou Anderssonovou prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Švédsko a Finsko nyní zvažují, zda kvůli ruské agresi nevstoupí do Severoatlantické aliance. Pokud se k NATO připojí, mohou se podle Scholze oba státy spolehnout na německou podporu.

"V obou zemích se odehrává debata o vstupu do naší obranné aliance, do NATO. Jsou to diskuze a rozhodnutí, které musí učinit samy Finsko se Švédskem. Pro nás je ale samozřejmé, že když se rozhodnou být součástí NATO, pak mohou počítat s naší podporou," řekl Scholz.

Ztráty ruské armády.

Rusko porušilo zásadu, že hranice v Evropě se násilím nemění; nelze vyloučit, že se o to Rusko pokusí i u dalších zemí, řekl německý kancléř.

Putin podepsal nařízení o odvetných sankcích reagujících na nepřátelské kroky některých zemí a mezinárodních organizací, informuje TASS.

Desítka států EU včetně Česka požádala Brusel o peníze na zvládnutí přílivu ukrajinských uprchlíků. Navrhují využít rezervy rozpočtu či nouzové fondy.

V pondělí z Mariupolu do Doněcké oblasti evakuovali 393 lidí, tvrdí vedení DNR

V pondělí bylo z obléhaného ukrajinského Mariupolu evakuováno 393 lidí, z toho 59 dětí, uvedlo dnes vedení separatistické Doněcké lidové republiky (DNR). Lidé směřovali do obce Bezimenne, která leží asi 30 kilometrů východně od Mariupolu na území Doněcké oblasti ovládaném proruskými separatisty. Za dva měsíce bylo z města evakuováno do DNR 26.765 lidí, uvedlo vedení separatistické oblasti podle agentury Interfax.

MZV: Na Ukrajině se pohřešuje český občan, informace o úmrtí nelze potvrdit

Na Ukrajině se pohřešuje český občan, informace o jeho úmrtí ale nelze v tuto chvíli potvrdit. ČTK to dnes sdělilo ministerstvo zahraničí k informacím serveru Voxpot, podle nějž přišel o život v zemi český dobrovolník poté, co se dostal pod palbu ruských vojáků v autě.

CNN: Putin by 9. května mohl vyhlásit Ukrajině oficiálně válku

Ruský prezident Vladimir Putin by mohl oficiálně vyhlásit Ukrajině válku, a to již 9. května, kdy se v Rusku slaví vítězství nad nacistickým Německem. Podle stanice CNN si to myslí někteří američtí a další západní představitelé. Tento krok by Putinovi umožnil nařídit plnou mobilizaci ruských záložníků.

Lavrov svými výroky přesunul vinu z nacistů na Židy, řekl Zelenskyj

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov svými výroky o židovském původu Adolfa Hitlera přesouvá vinu za nacistické zločiny na židovský národ, řekl dnes v pravidelném večerním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko se podle něj nejspíš nikdy nepoučilo z druhé světové války, napsal ruskojazyčný web stanice BBC.

Lavrov v neděli v rozhovoru s italskou televizí řekl, že fakt, že je Zelenskyj Žid, neznamená, že na Ukrajině nejsou prvky nacismu. Následně dodal, že i nacistický diktátor Adolf Hitler podle něj v sobě měl židovskou krev a že "největší antisemité" jsou Židé.

Kyjev oznámil jméno prvního přímo podezřelého z vražd civilistů v Buči

Ukrajinská prokuratura a policie identifikovaly prvního přímo podezřelého z brutálních vražd civilistů ve městě Buča, ležícím nedaleko Kyjeva. Podle ukrajinských úřadů se jedná o velitele oddílu ruské Národní gardy Sergeje Koloceje. Na facebooku o tom dnes informovala vicepremiérka Iryna Venediktová. Zprávy místních úřadů o stovkách civilistů povražděných za okupace ruskými jednotkami v Buči vyvolaly ve světě silnou vlnu rozhořčení.

"Bučští prokurátoři a policisté zjistili, že právě tento voják 18. března zabil v Buči čtyři bezbranné muže," napsala Venediktová na sociální síti. K jejímu sdělení jsou přiložené i fotografie podezřelého a záběr zachycující tři zavražděné osoby.

Kromě toho Kolocej podle vyšetřovatelů 29. března mučil dalšího civilistu a donutil ho, aby se přiznal k podvratným aktivitám proti ruské armádě. Fyzicky ho týral ve sklepě a nechal ho také převézt na "místo popravy", kde mu v předstírání likvidace střílel u ucha.

Vicepremiérka uvedla, že pracovníci bučské prokuratury dokázali Koloceje identifikovat na základě shromážděných důkazů a svědectví postiženého a po odborném posouzení pořízených záběrů. Ze zprávy není jednoznačně zřejmé, zda je dotyčný nyní v ukrajinském zajetí, i když takovou možnost formulace textu naznačuje.

Ukrajinská generální prokuratura už 28. dubna zveřejnila jména prvních deseti ruských vojáků, kteří jsou podezřelí z účasti na krutém zacházení s civilisty v Buči. V případě Koloceje se však jedná o první osobu podezřelou přímo z vražd.

Scholz: Cílem Německa je, aby se Rusko stáhlo z ukrajinského území

Cílem Německa je, aby Rusko ukončilo válku a stáhlo se z ukrajinského území, řekl dnes spolkový kancléř Olaf Scholz. Německo podle něj nikdy nepřijme ani anexi Krymu. Bez míru s Ukrajinou nedosáhne ruský prezident Vladimir Putin ukončení protiruských sankcí, míní Scholz, který to řekl v rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ZDF.

Dnešní slova šéfa německé vlády se zdají potvrzovat tvrdší kurs, k němuž se Berlín v posledních dnech přiklonil, poté co týdny čelil kritice, že není dost rázný a Kyjev dostatečně nepodporuje. Začátkem minulého týdne se Německo po dlouhém váhání rozhodlo dodávat Ukrajině i těžké zbraně. V neděli v prvomájovém projevu Scholz Kyjevu přislíbil další pomoc, a to včetně té vojenské.

Němci jsou v postoji k poskytování těžké vojenské techniky Ukrajině rozděleni prakticky půl na půl. Řada z nich se obává, aby se spolková republika nestala jednou ze stran války. Takto dříve argumentoval ve svém odporu k dodávání těžkých zbraní i kancléř.

Už v březnu vypracovala vědecká služba Spolkového sněmu analýzu, která došla k závěru, že dodáváním zbraní - i útočných - se Německo nestává jednou ze stran konfliktu. Až v momentě, kdyby k tomu cvičilo jednu z konfliktních stran v zacházení s takovými zbraněmi, nebyla by prý otázka tak jednoznačná.

Právě to se Německo rozhodlo na svém území umožnit. Přesto je spolková vláda podle dnešního prohlášení mluvčího Steffena Hebestreita přesvědčena, že její nynější pomoc Ukrajině z ní z pohledu mezinárodního práva nedělá jednu ze stran konfliktu. "Jsme přesvědčeni, že ani výcvik ukrajinských vojáků v Německu v oblasti zbraňových systémů nadále neznamená přímý vstup do války," řekl mluvčí.

Stejně to vidí i ministryně obrany Christine Lambrechtová. "Vycházím z toho, že k tomu nepovede ani výcvik, ani dodávky zbraní, ale pokud bychom na Ukrajinu poslali vojáky, byl by to velmi jasný signál. Ale to neuděláme. To se nestane," podotkla.