Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) po osmi letech oficiálně končí svou monitorovací misi na Ukrajině. Informovala o tom agentura AFP, podle níž Rusko vetovalo prodloužení mandátu mise organizace.

„Postoj Ruska nám nedává jinou možnost," uvedl ve čtvrtek polský ministr zahraničí Zbigniew Rau jako zástupce země předsedající nyní OBSE. Všechna rozhodnutí organizace se přijímají konsensem a Moskva před necelým měsícem poprvé zablokovala prodloužení mandátu mise

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) prověřuje informaci ukrajinských úřadů o dřívějším přeletu rakety přímo nad Jihoukrajinskou jadernou elektrárnou. Kyjev agenturu nyní informoval o tom, že letící střelu zaznamenal 16. dubna kamerový systém. Pokud se tato informace potvrdí, byla by to mimořádně závažná záležitost, uvedl šéf MAAE Rafael Grossi v prohlášení.

"Pokud by taková raket zbloudila, mohlo by to mít vážný dopad na fyzickou neporušenost zařízení, potenciálně by to mohlo vést k jaderné havárii," sdělil Grossi.

Za nedávným útokem na novináře a nositele Nobelovy ceny míru Dmitrije Muratova se směsí červené barvy a acetonu stojí ruská tajná služba, domnívá se americká administrativa. Informovaly o tom deníky The Washington Post a The New York Times s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele.

Šéfredaktora nezávislého ruského listu Novaja gazeta napadl neznámý pachatel zkraje dubna ve vlaku z Moskvy do Samary. Polil ho olejovitou barvou s acetonem a podle žurnalisty přitom křičel: „Muratove, to máš za naše chlapce!"

Ruské síly dnes večer ostřelovaly Kyjev, uvedl jeho starosta Kličko. V centru města byl zasažen obytný dům a nejméně tři lidé utrpěli zranění.

The Guardian: V Doněcké lidové republice se ukrývají muži ve strachu z odvodu

Kvůli agresivním taktikám odvodů v proruskými separatisty ovládané Doněcké lidové republice se muži ukrývají a nevycházejí ven, napsal na svých internetových stránkách britský list The Guardian. Ruské úřady vyhlásily mobilizaci i v těch částech Chersonské oblasti, kterou ruská armáda ovládla během nynější invaze na Ukrajinu.

V Doněcké lidové republice ve snaze posílit tamní armádu úřady koncem března zvýšily hranici branné povinnosti z 55 na 65 let, informovala tamní média.

Muži, kteří nechtějí být vysláni do války, kterou nepodporují, se celé dny ukrývají, píše The Guardian. Muži, kterým hrozí odvod do armády, se nemohou zdržovat na svých obvyklých adresách a ukrývají se doma u přátel a příbuzných, kde není evidovaný nikdo, kdo by mohl narukovat. Někteří z nich se odvažují ven v noci.

Práci, kterou tito muži dříve vykonávali, za ně převzaly ženy, nebo ji neodvádí nikdo. Podle místních lidí je v samozvané separatistické republice skoro nemožné nechat si opravit auto. V obchodech s elektronikou, kde před začátkem ruské invaze na Ukrajinu pracovali muži, nyní prodávají ženy a pokud má zákazník nějaké dotazy, řeší je po telefonu.

The Guardian uvádí, že Doněcká lidová republika zahájila odvody 19. února, tedy o několik dnů dříve, než ruský prezident Vladimir Putin ohlásil invazi na Ukrajinu. Výjimky musejí potvrdit vysoce postavení vládní činitelé, kterých se vojenská povinnost netýká. Odvody začaly tak brzy kvůli tomu, aby muži nestačili utéct, a mezi těmi, kteří se o to pokusili, byli i ti, kteří do separatisty ovládaného regionu přijeli z území kontrolovaného Ukrajinou.

"Můj syn dva dny před začátkem odvodů odjel do vesnice, odkud pocházíme, aby tam zkontroloval babičku. Teď uvázl v Doněcké lidové republice, dělám si kvůli tomu velké starosti," řekl jistý muž žijící nyní na západě Ukrajiny. Snaží se dát dohromady peníze na to, aby se ho přes Rusko podařilo propašovat pryč. Jeho syn prý už dva měsíce nevyšel z domu.

Povinnému odchodu do armády se dá vyhnout po zaplacení úplatku ve výši asi 800 dolarů (asi 18.700 korun), což je pro většinu obyvatel chudého regionu horentní suma. Muži, kteří se blíží horní věkové hranici, si nechávají narůst vousy, aby vypadali starší. Po zvýšení limitu na 65 let šediny nezaručují dostatečnou ochranu, píše The Guardian.

Ministr vnitra Rakušan jednal s německou kolegyní o Ukrajině a běžencích

Český ministr vnitra Vít Rakušan dnes v Berlíně jednal s německou kolegyní Nancy Faeserovou, tématem byla hlavně válka na Ukrajině. Ministři hovořili také o nadcházejícím českém předsednictví v Evropské unii.

"S německou ministryní vnitra Nancy Faeserovou jsme probrali především dopady ruské agrese na Ukrajině na naše země. Dostalo se i na otázky reformy Schengenu," napsal Rakušan na twitteru.

Německé ministerstvo vnitra uvedlo, že ústředním tématem byla situace na Ukrajině a přijímání válečných uprchlíků z Ukrajiny. "V Evropské unii pomáháme společně, rychle a bez byrokracie. To je velký humanitární úkol pro celou Evropu," řekla po jednání Faeserová.

Desetimilionové Česko dosud lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu udělilo přes 314.000 speciálních víz. Německo, které má 83 milionů obyvatel, přijalo na 384.000 ukrajinských uprchlíků.

Berlín dnes vedle Rakušana navštívil také náměstek pro řízení evropské sekce českého ministerstva zahraničí Aleš Chmelař, který se sešel se státním tajemníkem ministerstva zahraničí Andreasem Michaelisem. Tématy byly především koordinace pomoci Ukrajině, česko-německé vztahy a energetická bezpečnost.

Za týden 5. května přicestuje do Berlína český premiér Petr Fiala, který bude jednat s kancléřem Olafem Scholzem. Fialu přijme také spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier.

OSN udělá vše pro záchranu lidí v Mariupolu, řekl v Kyjevě šéf organizace

OSN dělá vše, co je v jejích silách, aby umožnila evakuaci z Mariupolu. Po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to podle Reuters řekl generální tajemník organizace António Guterres.

"V tuto chvíli můžu jen říci, že děláme vše, co můžeme, aby se tak stalo. Nebudu dávat žádný komentář, který by této možnosti mohl zabránit," sdělil Guterres.

Prezident Zelenskyj uvedl, že po jednání se šéfem OSN věří v "pozitivní výsledek", pokud jde o prolomení blokády mariupolských oceláren Azovstal. Tento průmyslový areál je posledním místem odporu v Mariupolu. Vedle vojáků se v něm podle Kyjeva v zoufalých podmínkách skrývají i stovky civilistů.

Šéf OSN kromě toho po setkání se Zelenským prohlásil, že Rada bezpečnosti OSN neudělala dost pro odvrácení války na Ukrajině. "Rada bezpečnosti OSN selhala v tom, že neudělala vše, co bylo v její moci, aby zabránila této válce a aby ji ukončila," řekl podle agentury AFP Guterres. Doplnil, že tato skutečnost je pro něj zdrojem velkého zklamání, frustrace a zloby.

Před schůzí v Kyjevě Guterres navštívil nedaleké město Buča, kde podle ukrajinských představitelů ruští vojáci povraždili stovky civilistů. Generální tajemník při této příležitosti podle agentury AFP vyzval Rusko, aby spolupracovalo s Mezinárodním trestním soudem (ICC) při vyšetřování možných válečných zločinů spáchaných během jeho invaze na Ukrajinu.

O evakuacích civilistů jednal šéf OSN předtím v úterý v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Zelenskyj dříve označil za chybu, že Guterres se rozhodl nejprve vydat do Moskvy a až poté do ukrajinské metropole.

Ukrajinská agentura Unian úterní Guterresovo jednání označila za fiasko. OSN sice po setkání v prohlášení uvedla, že Putin v podstatě souhlasí se zapojením OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže do evakuací z mariupolských oceláren Azovstal, ale mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ve středu řekl, že konkrétní dohody o účasti těchto mezinárodních organizací na evakuacích zatím nejsou.

Podle ukrajinského webu náčelník ruského generálního štábu je na Ukrajině

Náčelník generálního štábu ruských ozbrojených sil generál Valerij Gerasimov údajně osobně přijel do ukrajinského Izjumu, aby převzal velení ruských vojsk v Donbasu. S odvoláním na své blíže neupřesněné zdroje to tvrdí ukrajinský portál Defence Express, který spolupracuje s vojensko-průmyslovým komplexem a s armádními experty. Informaci, kterou z jiných zdrojů nelze ověřit, převzalo několik ukrajinských médií.

Podle Defence Express je Gerasimov už na velitelském stanovišti, z něhož je řízeno velení ruských sil v oblasti Izjumu. Portál poukázal na to, že generál by měl vzhledem ke své funkci řídit operace strategického významu, nikoli operativně taktické. To může být důkaz toho, že ruské vedení chce v Donbasu zcela vážně dosáhnout aspoň nějakých taktických úspěchů.

Kromě toho příjezd Gerasimova na polní velitelská stanoviště podle Defence Express naznačuje, že jmenování náčelníka Jižního vojenského okruhu generála Alexandra Dvornikova, který má zkušenosti z bojů v Sýrii, velitelem ruských sil na Ukrajině nezlepšilo situaci s koordinací a řízením jednotek na bojišti.

V ruském Belgorodu poblíž Ukrajiny se ozvaly silné výbuchy

V ruském Belgorodu nedaleko hranic s Ukrajinou se dnes ozvaly dva silné výbuchy, informovala agentura Reuters s odvoláním na dva svědky z místa. V Belgorodské oblasti dnes zafungoval systém protivzdušné obrany, píše ruská agentura RIA Novosti.

Poslední měsíc jde o již několikátý incident hlášený z Belgorodské oblasti. Na začátku dubna vypukl v Belgorodu požár ve skladu pohonných hmot. Tento týden v oblasti vzplál také muniční sklad a byly odtamtud hlášeny exploze. Rusko tvrdí, že na cíle v Belgorodské oblasti útočí Ukrajina. Kyjev zodpovědnost za útoky nepřijímá nebo je nechce komentovat. Nicméně k požáru v muničním skladu poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak řekl, že by mohlo jít o "zásah boží" po ruských útocích na civilisty v Mariupolu v době nedávných pravoslavných velikonočních svátků.

Zpravodaj agentury RIA Novosti popsal, že výbuch byl slyšet asi v 17:40 místního času (16:40), načež se na nebi objevil pruh bílého kouře. Agentura připomněla, že výbuchy se v Belgorodu ozývaly i v noci na dnešek.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová dnes prohlásila, že Západ otevřeně vybízí Kyjev k tomu, aby používal dodávané zbraně k napadání Ruska. Mluvčí také varovala, že Moskva na případné provokování Ukrajiny k provádění úderů na ruském území tvrdě zareaguje.

Podle Kyjeva při další výměně zajatců Rusko propustilo 33 vojáků a 12 civilistů

Při další výměně zajatců se domů dostalo 45 Ukrajinců, kteří padli do rukou ruských okupantů. Informovala o tom dnes místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Ani tentokrát nezmínila, kolik bylo propuštěno ruských zajatců. Moskva jako v předchozích případech o výměně zatím mlčí.

Vereščuková podle listu Ukrajinska pravda upřesnila, že Rusové propustili 33 ukrajinských vojáků, mezi nimiž je 13 důstojníků. Zbylých 12 osvobozených jsou civilisté. Mezi propuštěnými je také pět zraněných vojáků. Žádné podrobnosti o místě a okolnostech výměny vicepremiérka neuvedla.

Z údajů Ukrajinské pravdy vyplývá, že zatím největší hromadnou výměnu zajatců Kyjev a Moskva provedly 1. dubna, kdy bylo na každé straně propuštěno 86 lidí. O dva týdny později Vereščuková oznámila propuštění 30 Ukrajinců, následně 19. dubna hlásila 76 osvobozených a tři dny nato dalších 19. O počtech propuštěných Rusů se v těchto případech nezmínila.

Výměn menšího počtu zajatých však bylo více.

Biden požádal Kongres v přepočtu o 771 miliard korun na pomoc Ukrajině

Americký prezident Joe Biden dnes požádal Kongres o vyčlenění dalších 33 miliard dolarů (zhruba 770 miliard korun) na pomoc Ukrajině. Většina peněz má směřovat do vojenské pomoci, značná část na podporu ukrajinské ekonomiky a asi tři miliardy dolarů (70 miliard korun) na humanitární a potravinové programy. USA podle Bidena neútočí na Rusko, ale podporují Ukrajinu. Ustoupit ruské agresi by přineslo Spojeným státům ještě větší náklady, dodal prezident.

Biden rovněž požádal Kongres o udělení nových sankčních pravomocí, jež by mu například umožnily zabavit nyní zmrazený majetek ruských oligarchů uložený v USA a předat ho Ukrajině.

Ruský plynárenský gigant Gazprom loni zvýšil čistý zisk na 2,09 bilionu rublů ze 135 miliard. Společnost těžila z růstu cen ropy a plynu.

Síkela: Zásobníky plynu v ČR budou naplněné nejméně z 80 procent

Zásobníky plynu v České republice budou před topnou sezonou naplněné nejméně z 80 procent. Mimořádným opatřením o tom rozhodl ministr průmyslu a obchodu (MPO) Jozef Síkela (za STAN). Dosud měly být před zimou zásobníky naplněné nejméně z 30 procent. Síkela to dnes řekl v České televizi. Stát podle něj připraví kompenzace pro obchodníky, které budou krýt rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou.

Celkem 80 procent kapacity bude představovat asi 2,8 miliardy metrů krychlových plynu. Zároveň stát bude spolurozhodovat a kontrolovat, jakým způsobem a kdy se ze zásobníků bude plyn těžit. Na zimní období se připravují pravidelné kontroly stavu zásob. Účelem je zabezpečit dostatečné množství plynu před topnou sezonou a zabránit ekonomickým škodám, pokud by se zastavil tok plynu z Ruska.

Kyjev zveřejnil jména a snímky deseti podezřelých z Buče

Ukrajinská generální prokuratura dnes zveřejnila jména deseti ruských vojáků, kteří jsou podezřelí z účasti na zvěrstvech ve městě Buča u Kyjeva, kde ruské jednotky během krátké okupace podle místních úřadů zavraždily stovky civilistů. Generální tajemník OSN António Guterres při dnešní návštěvě tohoto místa podle agentury AFP vyzval Rusko, aby spolupracovalo s Mezinárodním trestním soudem (ICC) při vyšetřování možných válečných zločinů spáchaných během ruské invaze na Ukrajinu.

Deset ruských vojáků a poddůstojníků se podle generální prokurátorky Iryny Venediktové podílelo na hrubém zacházení s místními obyvateli a také je olupovali. Prokuratura prověřuje podezření, zda se nepodíleli i na vraždění.

"Právě (tito vojáci) unášeli bezbranné civilisty jako rukojmí, mučili je hladem a žízní, drželi je svázané se zavázanýma očima, trápili je a bili," uvedla prokurátorka. Rusové se podle ní snažili z Ukrajinců dostat informace o pozicích ukrajinských sil, ale k mučení docházelo i zcela bezdůvodně. Ruští vojáci vyhrožovali, že rukojmí zavraždí, a imitovali popravy," dodala.

Rusko napadlo Ukrajinu před 64 dny, kdy rozpoutalo největší konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Boje si podle odhadů již vyžádaly desítky tisíc mrtvých. Ukrajinská prokuratura vyšetřuje tisíce podezření ze spáchání válečných zločinů a již identifikovala stovky podezřelých.

Unijní úřad pro justiční spolupráci Eurojust v pondělí informoval, že Mezinárodní trestní soud (ICC) se zapojí do vyšetřování možných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti na Ukrajině, na němž už teď spolupracují Polsko, Litva a Ukrajina. Rusko opakovaně čelí kritice západních zemí i neziskových organizací, že se při své agresi vůči Ukrajině dopouští válečných zločinů. Moskva to popírá.

Možné porušení mezinárodního práva na Ukrajině už vyšetřují trestní orgány některých zemí, jako je Británie, Německo či Česko, kde se možným zločinům věnují policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ).

V souvislosti s možnými zločiny spáchanými na Ukrajině se nejčastěji mluví o masovém zabíjení v Buči u Kyjeva, kde podle Ukrajiny ruské síly zabily přes 400 lidí. Podle odborníků na mezinárodní právo by tyto vraždy mohly naplňovat skutkovou podstatu válečných zločinů i zločinů proti lidskosti.

Lidem v Mariupolu hrozí kromě ostřelování i epidemie nemocí, varují tamní úřady

Lidem ve zničeném Mariupolu hrozí kromě ruského ostřelování kvůli nehygienickým podmínkám i epidemie nemocí, uvedla podle agentury Unian mariupolská městská rada. Situace civilistů ve městě je podle ní nadále katastrofální. O organizaci evakuace ze zničeného města se chce pokusit koordinátorka OSN pro Ukrajinu Osnat Lubraniová, která dnes oznámila, že míří na jih Ukrajiny, napsala agentura AFP.

"Odjíždím do Záporoží, abych připravila evakuaci Mariupolu, ve kterou doufáme," uvedla Lubraniová. Dosavadní pokusy o ustanovení bezpečného odchodu civilistů z města, které je v ruském obležení takřka od začátku ruské invaze na Ukrajinu z 24. února, nebyly úspěšné.

Mariupolská městská rada varovala, že s teplejším počasím hrozí lidem uvězněným v Mariupolu i jiná nebezpečí než jen útoky ruských jednotek. Kvůli nehygienickým podmínkám se obává šíření bakterií, které způsobují úplavici nebo choleru.

"Vetřelci nejsou schopni přežívajícímu obyvatelstvu zajistit jídlo, vodu a léky. Nebo je to prostě nezajímá. Blokují všechny pokusy o evakuaci. Lidé bez toho zemřou, přece jenom dnes ve zdevastovaném Mariupolu panují středověké životní podmínky. Je potřeba okamžitá a úplná evakuace," řekl starosta Mariupolu Vadym Bojčenko.

Teplota v přístavu u Azovského moře v posledních dnech vystoupala na 20 stupňů Celsia, což společně se zničenou kanalizací a vodovody, rozkládajícími se těly a katastrofickým nedostatkem jídla a pití může způsobit epidemii, píše s odkazem na úřady Unian.

Jednou z posledních bašt ukrajinského odporu v Mariupolu jsou rozlehlé železárny a ocelárny Azovstal, kde se ukrývají stovky ukrajinských obránců i civilistů. Podle gubernátora Doněcké oblasti Pavla Kyrylenka nemají ruští okupanti zájem ani o evakuaci zraněných ukrajinských vojáků. Moskva je chce zajmout, řekl podle agentury Reuters. Rusko podle něj dál blokuje snahy o utvoření humanitárních koridorů i jinde v Doněcké oblasti. Ruské úřady naopak z neúspěšných evakuací viní Kyjev.

Moskva také dlouhodobě i přes svědectví Ukrajinců a informace ukrajinských i západních činitelů tvrdí, že na Ukrajině necílí na civilisty.

Kyrylenko řekl, že ruské jednotky na východě Ukrajiny, kde nedávno zahájily novou fázi ofenzivy, nepostupují tak, jak si představovaly. "(Nová ofenziva) nyní postupuje druhý týden a nepřítel nedosáhl žádných ze svých taktických nebo strategických cílů," citovala gubernátora agentura Reuters.