Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajina chce po Západu další zbraně a embargo na energie

Ukrajina bude po zemích Severoatlantické aliance dále požadovat letadla a další těžké vojenské stroje. Před jednáním se svými aliančními kolegy to dnes prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, podle něhož se Kyjev bude rovněž snažit Západ dále přesvědčit k uvalení embarga na ruskou ropu a plyn. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga bude aliance Ukrajinu nadále podporovat, zásadní je ale pro ni předejít eskalaci konfliktu.

„Přijel jsem požádat o tři věci: zbraně, zbraně a zbraně. Čím rychleji budou doručeny, tím více životů bude zachráněno,“ řekl Kuleba novinářům při příchodu na jednání v Bruselu. Kuleba zmínil, že jeho země potřebuje především letadla, protitankové střely, systémy protivzdušné obrany a armádní vozidla.

Rakousko vyhostí čtyři ruské diplomaty. Tři osoby z ambasády ve Vídni a pracovník generálního konzulátu v Salcburku musí zemi opustit do 12. dubna.

USA se domnívají, že zjistí, které ruské jednotky páchaly zvěrstva v Buči

Spojené státy se domnívají, že budou schopné zjistit, které jednotky ruské armády se dopustily krutostí na civilním obyvatelstvu ve městě Buča na předměstí Kyjeva. Televizní stanici CNN to řekl nejmenovaný americký činitel. Identifikace těch ruských jednotek, které se na zabíjení v Buči podílely, je pro americké zpravodajské služby naprostou prioritou.

Od okamžiku, kdy se zprávy o zločinech ruských vojáků v Buči objevily, zpravodajské služby shromažďují a analyzují informace a dostaly se do fáze, kdy zužují okruh podezřelých.

CNN uvádí, že není jasné, zda Spojené státy svoje poznatky zveřejní, podle činitele to bude záviset na rozhodnutí ukrajinské strany. USA také zkoumají informace, které naznačují, že v době, kdy k zabíjení civilistů došlo, bylo v Buči rozmístěných více ruských jednotek. Američtí zpravodajci se snaží zjistit, zda se masakry děly v době, kdy se jedna ruská jednotka z města stahovala a druhá do něho přicházela.

Podle západních představitelů může konflikt na Ukrajině pokračovat ještě dlouho

Mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby ve středu upozornil, že kvůli rozhodnutí Ruska soustředit se ve válce na Ukrajině na bojové operace na východě země se konflikt může protáhnout. Také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že válka může trvat dlouho a ruský prezident Vladimir Putin podle něho nezměnil nic na svém cíli ovládnout celou Ukrajinu.

„Skutečnost, že se (ruský prezident Vladimir) Putin soustředí na menší oblast zajisté představuje možnost, že násilí bude pokračovat, a v té části Ukrajiny by dokonce mohlo zesílit,“ řekl Kirby podle americké televize CNN. Dodal, že to může nastat, „protože očekáváme, že Ukrajinci v této oblasti, která jim patří a kde válčí osm let, budou nadále bojovat“.

Celý článek najdete zde >>>

Na Ukrajině se za dnešek z míst zasažených boji evakuovalo skoro 4900 lidí

Na Ukrajině se za dnešek z míst zasažených boji podařilo evakuovat skoro 4900 lidí, informovala na facebooku ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Z nich asi 1170 se vlastními auty dopravilo z obleženého Mariupolu do Záporoží.

Dalších 2515 lidí se do relativního bezpečí podařilo dopravit z Vasylivky, Berďansku nebo Melitopolu.

Opačným směrem ze Záporoží vyjela na jih kolona jedenácti autobusů pro obyvatele Melitopolu a Tokmaku. Zastavily ve Vasylivce a v cestě budou pokračovat ve čtvrtek ráno, uvedla Vereščuková. Ze Záporoží také zítra vyjedou autobusy do Berďansku.

Ruští poslanci se chystají médiím zakázat přebírat cizí zprávy o armádě

Novináři v Rusku mají nést podle návrhu ruských poslanců odpovědnost za přebírání informací jiných médií, které obsahují „nedůvěryhodné“ informace o použití ruských ozbrojených sil v zahraničí a diskreditaci ruské armády. O příslušném návrhu zákona informovala dnes agentura Interfax.

Změnit se má dosavadní ustanovení mediálního zákona, které zbavovalo redakce odpovědnosti za šíření informací, které neodpovídají skutečnosti, v případě, že šlo o doslovné převzetí informací jiného média. Nyní poslanci navrhují do mediálního zákona vložit seznam důvodů, kvůli kterým generální prokuratura může médiu odebrat osvědčení o registraci.

Členové parlamentní komise pro vměšování cizích států do ruských záležitostí již předložili návrh novely, podle které by generální prokurátor a jeho zástupci dostali pravomoc uzavírat média v Rusku bez rozhodnutí soudu. Generální prokuratura by po zjištění prohřešku daného média požádala cenzurní úřad Roskomnadzor o zneplatnění registrace daného média a následně by úřad ukončil například platnost vysílací licence, připomněl Interfax.

Důvodem k takovému kroku by mohla být diskreditace ruských ozbrojených sil, šíření nehodnověrných informací o jejich použití v cizině, výzvy k bránění v použití ozbrojených sil při obraně zájmů Ruska a podobně. Důvodem by také mohlo být přijetí recipročních opatření vůči zahraničnímu médiu v Rusku v případě, že by jiný stát bránil ruským médiím v činnosti.

Ruští zákonodárci po ruském útoku na Ukrajinu zavedli postih až 15 let vězení za „lživé“ informace o použití ruských ozbrojených sil či o činnosti ruských orgánů v zahraničí. Tlak úřadů již dlouho před válkou vedl k ukončení činnosti většiny nezávislých médií. Během konfliktu přestal - po dvou výstrahách od Roskomnadzoru - vycházet nezávislý list Novaja gazeta, který v předvečer konfliktu odhadoval, že první obětí války se stanou zbytky svobody v Rusku.

Uvězněný opoziční politik Alexej Navalnyj v úterý na twitteru napsal, že se o masakru civilistů v ukrajinském městě Buča dozvěděl ze státní televize, která vše vysvětlila jako provokaci, dlouho připravovanou NATO. „Říkám vám, že si neumíte představit obludnost lži na federálních kanálech. A bohužel její přesvědčivost pro ty, kdo nemají přístup k alternativním informacím,“ napsal opozičník o vysílání ruské televize, která je stále hlavním zdrojem informací pro většinu Rusů.

Na Ukrajinu poputuje další dodávka vojenského materiálu v hodnotě 133 milionů korun

Celková hodnota darovaného materiálu Ukrajině činí 1,1 miliardy korun. Z bezpečnostních důvodů ale resort obrany již delší dobu neuvádí, jaký vojenský materiál na pomoc napadené zemi posílá.

List The Wall Street Journal v úterý napsal s odvoláním na představitele českého ministerstva obrany, že Česko poslalo na Ukrajinu více než desítku modernizovaných tanků sovětské výroby T-72M. Neoficiální informace, že ČR poslala několik desítek starších tanků T-72 a bojových vozidel pěchoty, předtím česká armáda ani Černochová nepotvrdily.

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v pondělí mimo jiné v návaznosti na jednání s předsedou ukrajinské Nejvyšší rady Ruslanem Stefančukem uvedla, že Ukrajině je možné pomoci například dodávkou protivzdušné obrany, protiraketové techniky nebo tanků.

Bulharská vláda pošle na Ukrajinu přilby a vesty, na zbraních se neshodne

Bulharská vláda se dnes rozhodla poslat na Ukrajinu 2000 přileb a 2000 neprůstřelných vest, které budou určeny pro civilní ochranu. Je to poprvé, co tato členská země Evropské unie a Severoatlantické aliance dodá Kyjevu čelícímu ruské agresi jiné než humanitární vybavení. Na dodávkách zbraní Ukrajině se čtyřčlenná vládní koalice nadále neshoduje.

Šéfka kanceláře premiéra Kirila Petkova Lena Borislavovová podle agentury BGNES uvedla, že dodávka přileb a vest ze zásob ministerstva obrany je bezplatná a je určená pro „individuální ochranu ukrajinského obyvatelstva“. Sofia podle ní také zvažuje, že poskytne Kyjevu finanční pomoc.

Několik stovek příznivců nacionalistické parlamentní strany Obrození dnes protestovalo před parlamentem a sídlem vlády v Sofii proti vojenské pomoci Ukrajině. Odmítali také případné umístění vojáků a techniky NATO v Bulharsku. V souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu žádají bulharskou „neutralitu“ a vyzývají parlament ke schválení zákona, který by zakazoval poskytnout Ukrajině vojáky, zbraně či munici.

Proti vojenské podpoře Kyjeva se staví i vládní socialisté (BSP), jejichž voliči bývají stejně jako v případě strany Obrození přátelsky naladěni vůči Rusku. Strana argumentuje, že by dodávky zbraní učinily z Bulharska „účastníka konfliktu“.

Senát odmítl uzákonit možnost, podle níž by se čeští dobrovolníci mohli zapojit do bojů na Ukrajině proti ruské agresi na základě vládní výjimky.

Lipavský: Česko posílá Ukrajině zbraně, aby zvládla barbarskou Putinovu válku

Česko dodává Ukrajině zbraně, o které Kyjev žádá k obraně suverenity země před ruskou agresí. Novinářům to dnes řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský před jednáním se svými kolegy z dalších členských států Severoatlantické aliance. MInistr přitom odmítl hovořit o českých dodávkách jako o útočných zbraních. Praha podle neoficiálních informací poslala na Ukrajinu více než desítku modernizovaných tanků sovětské výroby T-72M.

Ministři zahraničí zemí NATO dnes při pracovní večeři hovoří o možnostech dalších dodávek zbraní, které hodlá většina aliančních států nadále poskytovat Ukrajině k obraně před očekávanou ruskou ofenzivou na východě a jihu země. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga by mělo jít hlavně o protitankové střely či systémy protivzdušné obrany.

Česko je však podle listu The Wall Street Journal vůbec první zemí, která na Ukrajinu poslala tanky.

Zemřel vůdce ruské krajní pravice Vladimir Žirinovskij

Zemřel známý ruský politik a poslanec Vladimir Žirinovskij. Bylo mu 75 let. Jeho smrt podle agentury TASS oznámil šéf dolní komory parlamentu Vjačeslav Volodin. Vůdce ruské krajní pravice se léčil z nemoci covid-19. Zprávy, že chorobě podlehl, se v ruských médiích objevily už koncem března, tehdy se ale nepotvrdily.

„Po dlouhé a těžké nemoci zemřel Vladimir Žirinovskij,“ oznámil podle ruské agentury předseda Státní dumy Volodin při zasedání sněmovny. Následně poslanci památku zemřelého zakladatele a vůdce krajně pravicové a nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) uctili minutou ticha a jednání bylo přerušeno.

Celý článek najdete zde >>>