Rok 2026 v deseti bodech. Přehled klíčových událostí od olympiády po cestu k Měsíci
- Rok 2026 přinese zlomové volby i návrat olympiády do Evropy.
- Očekávají se geopolitické otřesy i cesta lidí zpět k Měsíci.
- Vybrali jsme deset událostí, které budou hýbat světem.
Rok 2026 bude patřit událostem, které zasáhnou politiku, ekonomiku i světové sportovní dění. Evropa se dočká rozšíření eurozóny, zatímco několik zemí čekají zásadní volby s globálním dopadem. Na scénu se vrátí největší sportovní akce planety i ambice lidstva ve vesmíru. A světová ekonomika vstoupí do období, které může rozhodnout o tempu růstu pro celou další dekádu.
Bulharsko od ledna zavede euro
Bulharsko se 1. ledna 2026 stane 21. členem eurozóny – poprvé po dvou letech se tak rozšíří klub zemí používajících společnou evropskou měnu. Evropská komise už v červnu uvedla, že Bulharsko splnilo všechna nutná konvergenční kritéria a může tak euro zavést hned na začátku roku 2026. Přechod na euro však u mnohých Bulharů vyvolává obavy ze zdražování. Prezidentka ECB Christine Lagardeová v prosinci varovala, že inflace by se v této balkánské zemi mohla skokově zvýšit.
Přijetím eura se Bulharsko automaticky zařadí do jádra evropské měnové politiky – získá místo v Radě guvernérů Evropské centrální banky a stane se součástí rozhodování o úrokových sazbách v celé eurozóně. Společnou měnu dnes používá asi 347 milionů lidí ve 20 státech, Bulharsko se k nim připojí jako první země po Chorvatsku. Česko zatím zůstává jednou z posledních zemí EU, která jednotnou měnu zatím nezavedla.
Vyprší zásadní dohoda mezi USA a Ruskem
Na začátku února vyprší smlouva New START, poslední funkční pojistka proti nekontrolovanému růstu amerických a ruských jaderných arzenálů. Dohoda, kterou v roce 2010 v Praze podepsali Barack Obama a Dmitrij Medveděv, limituje počet nasazených hlavic i nosičů – mezikontinentálních raket, ponorek a strategických bombardérů. Po ruském pozastavení účasti v roce 2023 však už dnes fakticky nefungují ani inspekční mechanismy, které měly zajišťovat vzájemnou transparentnost.
Vypršení New START otevírá otázku, zda se svět po více než třech dekádách vrátí k éře bez jakékoliv bilaterální kontroly jaderných zbraní. USA označují ruský odchod ze smlouvy za zásadní chybu, Moskva tvrdí, že dohoda přestala odpovídat realitě. Donald Trump ale zároveň opakovaně naznačil, že by se USA neměly vázat dohodami, které podle něj omezují americkou sílu více než ruskou, a v minulosti kritizoval i samotný rámec kontrolních smluv. Pokud se do roku 2026 nenajde politická vůle k náhradnímu ujednání, ocitne se mezinárodní bezpečnostní řád před hrozbou nových závodů ve zbrojení – v době, kdy už do strategické rovnováhy vstupují i další hráči, zejména Čína.
Televizní obrazovky ovládne olympiáda
V únoru se do Evropy po 12 letech vrátí zimní olympijské hry. Hostit je bude dvojměstí Milán – Cortina d’Ampezzo, které nabídne kombinaci velkoměstských kulis a alpské scenerie. Půjde o jednu z nejnáročnějších olympiád z hlediska logistiky: soutěže budou rozprostřené do několika desítek kilometrů a část infrastruktury vzniká úplně od nuly. Itálie zároveň slibuje „nejudržitelnější hry v historii“ – od modernizace stávajících stadionů až po minimalizaci nových staveb.
Do Itálie dorazí kolem 2900 sportovců z více než 90 zemí světa a hry budou pro Evropskou unii důležitým turistickým magnetem na začátku roku. Ceny ubytování na italských horách s blížícím se začátkem ZOH jdou prudce nahoru. V plánu je 16 sportů a 116 medailových disciplín. Po turbulentních hrách v Pekingu a vysokých bezpečnostních nárocích v posledních letech má být Milano Cortina 2026 návratem ke „klasické“ atmosféře evropské olympiády – ale s ambicí ukázat, jak může vypadat moderní a finančně střídmá verze velké sportovní akce.
Maďarsko rozhodne o své budoucnosti
Dubnové parlamentní volby v Maďarsku budou po patnácti letech vlády Viktora Orbána další náročnou zkouškou demokracie. Volební průzkumy poprvé stabilně ukazují, že Orbánův Fidesz ztrácí půdu pod nohama a na první místo se dostává nové opoziční hnutí Tisza vedené výrazným kritikem režimu Péterem Magyarem. Ten tvrdí, že vláda před volbami dále posiluje vliv nad médii a snaží se tím udržet informační kontrolu, která je pro Orbánovu éru typická.
Podle Fidesze je Maďarsko terčem zahraničních tlaků a volební rok má být testem „suverenity“. Opozice naopak staví kampaň na korupci, cenách energií a na únavě z dlouhé vlády jedné strany. Dubnové hlasování tak může rozhodnout nejen o budoucím směřování Budapešti, ale i o vztazích země s Evropskou unií, kde Maďarsko dlouhodobě stojí v řadě konfliktů – od porušování zásad právního státu po blokování klíčových hlasování.
Vypukne fotbalová mánie
Na přelomu jara a léta odstartuje největší fotbalové mistrovství světa v historii – poprvé ho budou společně hostit USA, Mexiko a Kanada. Turnaj s rozšířeným počtem 48 týmů a 104 zápasy se odehraje v 16 městech napříč třemi státy, přičemž úvodní výkop proběhne 11. června v ikonickém Estadio Azteca v Mexico City. Mexiko tak zapíše další prvenství: bude první zemí, která hostila světový šampionát už potřetí.
Mistrovství světa 2026 bude obřím sportovním i byznysovým projektem. FIFA očekává rekordní návštěvnost i sledovanost, tři hostitelské země počítají s miliardovými příjmy z turismu, vysílacích práv a ze sponzoringu. Šampionát zároveň otestuje, jak udržitelný je nový formát se 48 účastníky; kritici varují před vyšší uhlíkovou stopou kvůli cestování mezi vzdálenými městy, podporovatelé naopak mluví o „nejinkluzivnějším“ světovém turnaji v dějinách.
Spojené státy oslaví 250 let
V červenci 2026 si Spojené státy připomenou 250 let od přijetí Deklarace nezávislosti – výročí, které se stane největší občanskou oslavou v americké historii. Projekt známý jako America 250 chystá monumentální sérii akcí napříč celou zemí: velké přehlídky, koncerty, rekonstrukce historických událostí i speciální edice kulturních festivalů. Vrcholem budou tradiční ohňostroje 4. července, tentokrát v mimořádně velkém měřítku.
Oslavy mají kromě patriotického rozměru také ekonomický dopad – očekává se rekordní příliv turistů a masivní mediální pokrytí. Výročí poskytne platformu pro debatu o roli Ameriky ve světě i o tom, jak se země za dvě a půl století proměnila. Pro mnoho Američanů má jít o symbolický „nový start“ v době zvýšené politické polarizace.
Brazilce čeká test spokojenosti
V říjnu 2026 se v Brazílii uskuteční jedny z nejdůležitějších voleb roku – všeobecné hlasování o prezidentovi, kongresu i o guvernérech. Půjde o zásadní zkoušku pro vládu Luize Inácia Luly da Silvy, která bude po čtyřech letech čelit sjednocené pravici. Ta se snaží využít nespokojenosti části veřejnosti s nedostatečným ekonomickým růstem, bezpečností i s vysokou životní inflací ve velkých městech.
Volby budou mít dopad daleko za hranice země. Jejich výsledek přímo ovlivní fungování jihoamerického obchodního bloku Mercosur, klimatické politiky, ochranu amazonského pralesa i vztahy Brazílie s USA, Čínou a s Evropskou unií.
Trump má před sebou svou dosud nejtěžší zkoušku
V listopadu 2026 čekají Spojené státy klíčové volby do Kongresu, které rozhodnou, zda bude Bílý dům moci dál prosazovat svou agendu, nebo narazí na opoziční většinu. Republikáni mají ve Sněmovně reprezentantů jen těsný náskok a Donald Trump se snaží zabránit opakování roku 2018, kdy převzetí Sněmovny demokraty zablokovalo velkou část jeho plánů. Opozičníci tentokrát potřebují získat jen několik křesel – jejich šance posilují zejména kandidáti v příměstských okrscích a témata, jako jsou právo na potrat či zdravotnictví, která dlouhodobě mobilizují jejich voliče.
Republikáni naopak sázejí na ekonomiku, migraci a na bezpečnost, tedy oblasti, ve kterých se jim podle průzkumů daří oslovovat nerozhodné voliče. Listopadové hlasování bude zároveň prvním velkým verdiktem nad první polovinou druhého Trumpova mandátu: voliči budou hodnotit inflaci, stav federálního rozpočtu, přístup k Ukrajině i napětí mezi Bílým domem a soudy. Průzkum Reuters/Ipsos z konce listopadu zachytil pokles republikánovy podpory a bolestivé porážky v místních volbách jeho stranu postavily do delikátní pozice před touto zatěžkávací zkouškou.
NASA se vrátí k lunárním misím
Po „menší přestávce“ astronauti obracejí svůj zrak zpátky k Měsíci. V průběhu roku 2026 se má uskutečnit mise Artemis II, která má být prvním pilotovaným letem amerického lunárního programu po více než půl století. NASA plánuje vyslat čtyřčlennou posádku na oblet Měsíce nejdříve v únoru, ale přesné datum ještě není stanoveno po několika odkladech způsobených technickými potížemi s raketou SLS i lodí Orion. Půjde o zásadní zkoušku všech systémů, které mají později dopravit astronauty na lunární povrch.
Úspěch Artemis II otevře cestu k misi Artemis III, tedy k prvnímu přistání lidí na Měsíci v 21. století. Zároveň má posádka během letu testovat životní podporu, komunikaci a navigaci při dálkovém pilotovaném letu – schopnosti, které jsou nezbytné nejen pro návrat na Měsíc, ale i pro budoucí programy směřující k Marsu. Artemis II tak nebude jen symbolickým návratem k velkému kosmickému příběhu, ale i praktickým milníkem pro další dekádu lidského průzkumu vesmíru.
Světová ekonomika ustojí tlak, růst ale zpomalí
Podle nejnovějších prognóz OECD zůstane světová ekonomika relativně odolná – ale její tempo růstu se zmírní. Organizace nyní odhaduje, že celosvětový HDP poroste v roce 2025 o zhruba 3,2 procenta, následně v roce 2026 zpomalí na 2,9 procenta. Zpomalení růstu bude podle OECD způsobeno tlaky na mezinárodní obchod a investice – zvýšenými cly a přetrvávající nejistotou ohledně globální politiky.
Pro rok 2026 však OECD varuje před několika riziky. Mezi ta hlavní patří potenciální další nárůst cel, možné obnovení inflačních tlaků, vyšší nejistota finančních trhů nebo zpomalení investic. Pokud by některá z těchto rizik eskalovala, mohlo by to vést k výrazně slabšímu ekonomickému výkonu, než je nyní očekáváno.
