Až o dvacet miliard korun se může rok co rok českému státu prodražit financování pandemických schodků. Důvodem jsou strmě rostoucí úroky, které investoři požadují za půjčku Česku formou nákupu vládních dluhopisů. Úročení se od počátku roku zvedlo zhruba o polovinu a ekonomové očekávají, že investoři budou během roku žádat ještě podstatně více. Oproti minulým letům by šlo o více než třetinový nárůst úrokových nákladů na český státní dluh.
„Pokud by se růst výnosů státních dluhopisů zastavil na současné úrovni, potom by se zvýšily náklady státu na obsluhu státního dluhu zhruba o 12 miliard korun ve srovnání se scénářem s neměnnými výnosy na úrovni z konce loňského roku. Předpoklad, že se výnosy zastaví na současné hladině, je navíc možná příliš optimistický,“ počítá ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek.
Za loňský rok stát na úrocích zaplatil necelých 40 miliard korun, což znamenalo třetí nejnižší sumu za poslední dekádu. Současný růst výnosů by náklady navýšil na zhruba 52 miliard korun. S částkou 52,9 miliardy korun na úrokové platby přitom počítá novelizovaný státní rozpočet pro tento rok, státem letos očekávaný růst nákladů na obsluhu dluhu se tak prakticky vyčerpal už v polovině března.
„Skutečné výdaje na dluhovou službu se budou odvíjet zejména od vývoje na finančních trzích včetně měnověpolitické situace, vývoje hospodaření státního rozpočtu a případného zapojování disponibilních peněžních prostředků státní pokladny do krytí potřeby financování,“ říká Zdeněk Vojtěch z ministerstva financí.
Co desetina, to dvě miliardy
Jen od počátku roku se zvýšily investory požadované úroky za desetiletou půjčku z 1,2 na 1,9 procenta, tedy o více než polovinu. „Každé zvýšení výnosů státních dluhopisů o jednu desetinu procentního bodu znamená přibližně dvoumiliardový nárůst nákladů na obsluhu dluhu,“ zdůrazňuje Marek. Náklady státu na nové dluhy mají růst i nadále. „Náklady na dluhovou službu budou stále vyšší a vyšší, na trzích dochází k obratu trendu. Rychle se dostaneme do situace, kdy obsluha dluhu nebude stát něco přes 30 miliard, ale rázem vzroste na padesát až šedesát miliard,“ upozorňuje ekonom J&T banky Petr Sklenář.
Ekonomové očekávají, že do konce roku se může úročení nových státních dluhů zhruba zdvojnásobit. „Prozatím předpokládáme růst výnosů u desetiletého vládního dluhopisu ke 2,3 procenta do konce letošního roku, ale poslední vývoj výnosů překvapuje rychlejším růstem a nelze tak vyloučit, že odhady budou dále výrazněji revidovány,“ varuje ekonom banky ING Jakub Seidler s tím, že z historického hlediska jsou nicméně úroky stále ještě relativně nízko. I takový nárůst by znamenal podle zmíněného pravidla zhruba dalších osm miliard korun úrokových plateb navíc.
Zásadní role ČNB
Tempo nárůstu úrokových nákladů bude záležet především na vývoji úrokových sazeb České národní banky. Základní sazbu snížila ČNB loni pro oslabení dopadu pandemie z 2,25 na 0,25 procenta. Pro letošek ale nevylučuje její zvyšování, a to zřejmě ve druhé polovině roku. „Nárůst výnosů promluví do zdražení obsluhy vládního dluhu, což může být v době, kdy tuzemská ekonomika vykazuje významné rozpočtové schodky, poměrně značný problém,“ říká ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler.
Centrální banka ovšem zdůrazňuje nutnost případným růstem sazeb reagovat na sílící inflační hrozby po odeznění pandemie. „Současná prognóza počítá s oživováním ekonomiky po pandemickém šoku za přetrvávajících inflačních tlaků. Na takový výhled by měla centrální banka za splnění předpokladů prognózy standardně reagovat zvýšením sazeb, aby inflaci udržela u svého cíle,“ říká mluvčí ČNB Markéta Fišerová.
Stát chce letos podle Strategie financování a řízení státního dluhu České republiky na rok 2021 vrhnout na trh dluhopisy za zhruba 400 miliard korun. Právě náklady na obsluhu dluhu se dařilo v posledních letech držet díky příznivé situaci na finančních trzích na uzdě. „Propříště se obsluha dluhu zásadně prodraží a stane se signifikantní rozpočtovou položkou,“ připomíná Sklenář.
