S&P 500 je opět na rekordech. Technologický a geopolitický optimismus žene akcie nahoru
Po více než čtyřech měsících nebývalých turbulencí jsou americké akcie opět na svých historických maximech. Investoři věří, že vrchol nervozity kolem celní politiky již máme za sebou. Geopolitické riziko snad také odeznělo. V takovém případě je opět možné se nerušeně zaměřovat na pozitivní dopady umělé inteligence (AI) na korporátní zisky. Tato optimistická teze má však řadu kazů a bylo by chybou je přehlížet.
Index S&P 500 se v pondělí pohyboval těsně pod hranicí 6 200 bodů, a pokořil tak dosavadní rekord z 19. února. Investoři uvítali rychlé řešení íránské krize a doprovodný pád cen ropy. Někteří američtí centrální bankéři se vyslovili ve prospěch výraznějšího snižování sazeb, což trhy taktéž povzbudilo. A konečně: akcie společnosti Nvidia vystřelily na svou nejvyšší hodnotu v historii, když její šéf vyzdvihl nesmírné příležitosti v sektoru robotiky, které mohou této firmě v příští dekádě přinést až biliony dolarů.
Vše se tak zdá zalité sluncem. Výsledková sezona za první čtvrtletí dopadla skvěle, a pokud se i v té nadcházející ukáže, že firmy netrpí pod vlivem obchodních válek, ale naopak jim zapojování AI pomáhá k lepším ziskům, může burzovní euforie pokračovat. Podle některých bank zůstávali v předchozích týdnech investoři stále opatrní a udržovali značný podíl svého majetku v hotovosti. Pokud začnou za tuto hotovost nakupovat akcie, mohou kurzový vzestup umocnit.
Jako by žádné hrozby neexistovaly
Takové ospravedlnění rekordních hodnot burzovních indexů na první pohled působí smysluplně. Nicméně problémem je, že zcela ignoruje rizika. Jedním ze základních principů finančního trhu je promítat do cen aktiv potenciální rizika, přičemž intenzita pohybů by měla odpovídat pravděpodobnosti jejich naplnění. Momentálně to však vypadá tak, jako by žádné hrozby prakticky neexistovaly.
To je samozřejmě nesmysl. Začněme celními válkami. Již za necelé dva týdny vyprší lhůta pro odklad recipročních cel. Z obchodní fronty přicházejí smíšené zprávy. Například minulý týden oznámil americký ministr obchodu Howard Lutnick, že dohoda mezi USA a Čínou již byla podepsána a rýsuje se deal mezi USA a deseti dalšími obchodními partnery. Cesta ke konečné dohodě však bude komplikovaná, jak ukázala například jednání s Kanadou.
Donald Trump navíc několikrát zdůraznil, že deadline 9. července je neměnný, a nebude tedy dále prodlužován. Zůstává diskutabilní, zda je do té doby reálná dohoda s Evropskou unií. Zvlášť pokud vezmeme v potaz, jak náročné rozhodovací procesy v EU platí. Jinými slovy cla a bariéry v zahraničním obchodě mohou za pár dní portfolio manažery opět děsit.
Ropa nad květnovými minimy
Situaci na Blízkém východě se sice podařilo deeskalovat, zdrojem potenciálních hrozeb ovšem zůstává. Jestli opět dojde k vyhrocení konfliktu (byť přechodnému), začnou investoři do cen ropy komponovat prémii za geopolitické riziko. Dodejme, že i na aktuálních úrovních zůstává kurz ropy nad květnovými minimy. Nelze tak již očekávat, že příznivější ceny energií budou přispívat k dezinflačními procesu.
Naopak, cenovou dynamiku zrychlí cla. I pokud se hlavním geoekonomickým aktérům podaří vyjednat zrušení recipročních cel, způsobí i univerzální desetiprocentní cla citelný nárůst cen importovaných výrobků. To, že doposud nebyl tento vliv v inflačních reportech vidět, souvisí s předzásobováním amerických firem. Jejich zásoby však nejsou nekonečné, a proto přijde chvíle, kdy budou muset zdražit. Nelze totiž předpokládat, že by jejich akcionáři akceptovali hubenější marže.
Fed tak má poměrně svázané ruce. Přestože někteří jeho představitelé favorizují možnost přistoupit k více „cutům“, je realistické předpokládat, že k prvnímu snížení sazeb letos dojde nejdříve v září. Hraje se nanejvýš o to, jestli americká centrální banka sníží do konce roku úroky jednou nebo dvakrát. Pokud je kvůli inflaci nesníží vůbec, pak to burzy pošle dolů.
Akciím škodí i vyšší dluhopisové výnosy, které představují určitý rychlostní limit. Výnosy desetiletých amerických vládních bondů se sice nenacházejí nad pěti procenty, což je úroveň, která ohraničuje určitou zónu nebezpečí. Nicméně podoba vládního rozpočtu a jednání o navýšení dluhového stropu mohou poslat dluhopisové výnosy k této hladině. To by burzám taktéž uškodilo.
Přestože nelze vyloučit, že se americké vládě podaří úspěšně proplout všemi nástrahami a uzavřít robustní obchodní dohody nebo bezproblémově vyřešit situaci kolem rozpočtu, je chybou brát zmiňované hrozby na lehkou váhu. Již samotná nejistota spojená s globálním makroekonomickým prostředím tlumí hospodářskou aktivitu. Na začátku roku se čekal růst americké ekonomiky okolo tří procent, teď se předpokládá přinejlepším 1,5 procenta. Akcioví investoři tuto změnu vyhlídek vůbec nereflektují. Proto je krátkodobá korekce pravděpodobnou variantou.
