Výzkum, který má být dokončen v roce 2018, porovnává volební financování v Česku, Rakousku a na Slovensku. Podle výsledků pilotní studie tvoří v Česku skryté volební náklady stran na místní úrovni 41 procent, na krajské 21,25 procenta a na celostátní 16,25 procenta. V Rakousku je to o něco méně, na Slovensku naopak více. Celkové výsledky se podle Šimrala na místní úrovni mohou lišit až o 15 procentních bodů, na krajské o deset procentních bodů.
„V České republice to na národní úrovni znamená přibližně 70 milionů korun mimo oficiální účetnictví při volbách do Poslanecké sněmovny, až 120 milionů korun při krajských volbách a až 180 milionů korun při komunálních volbách,“ uvedl Šimral.
Zlepšení alespoň na rakouskou úroveň by měly přinést Senátem projednávané novely, které mají zavést limity pro volební i stranické financování. Rekonstrukce státu souhlasila se senátorskými úpravami pravidel kampaně, kterou by ve prospěch stran prováděli nekandidující jednotlivci, firmy nebo spolky, přestože by se kvůli tomu volební novela vrátila k dalšímu projednávání do Sněmovny.
Jiří Skuhrovec z Centra aplikované ekonomie představil další projekt Rekonstrukce státu, který má zmapovat vazby stran a jejich kandidátů na firmy, které získávají dotace a sponzorují strany. V Česku to na rozdíl od řady zemí západní Evropy není nelegální, upozornil. Jako příklad uvedl Jiřího Hájka, který od Moravskoslezského kraje pod vedením ČSSD získal v roce 2013 dotaci 30 milionů korun na rekonstrukci hotelu Čeladenka v Čeladné na Frýdeckomístecku a o rok později daroval ČSSD 400 tisíc korun.
Architektonická a projekční kancelář G G Archico zase získala od Zlínského kraje zakázku na analýzy materiálních podmínek v zařízení sociálních služeb za 3,7 milionu korun a Straně práv občanů (SPO) v minulých třech letech věnovala celkem 600.000 korun. Náměstkem zlínského hejtmana pro oblast zdravotnictví je Lubomír Nečas z SPO, upozornil Skuhrovec. Podobných případů jsou podle něj desítky až stovky, detailní zmapování má být zveřejněno během příštího roku.
