Kratší interpelace by kvůli rostoucímu nezájmu poslanců i veřejnosti o dotazy na ministry a jejich reakce nevadily socialistům a lidovcům stejně jako části opozice. Ta má však výhrady k chování ministra financí Andreje Babiše (ANO), největšího odpůrce jednacího řádu Poslanecké sněmovny.
Ministr našel zalíbení v německém modelu. „Kdybychom ho měli, tak se dohodneme, že o elektronické evidenci tržeb budeme debatovat dvacet hodin. Z toho by každá strana podle výsledků voleb dostala časový podíl,“ uvedl v narážce na obstrukce, kterými se opozice snažila přijetí normy zabránit.
Dlouhé řečnění a přestávky klubů napadá i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), revize jednacího řádu je podle něho nezbytná. Předseda poslanců KDU-ČSL Jiří Mihola míní, že u každého zákona by mělo být stanoveno, kolik poslanců se k němu vyjádří a jak dlouhá bude rozprava.
Zkrácení interpelací
Zkrácení interpelací připustil místopředseda sněmovny Petr Gazdík z hnutí Starostové a nezávislí. „Interpelace začínají být zbytečné, vláda přestává sněmovnu respektovat. S představiteli sociální demokracie debatujeme o tom, že by mohly být kratší,“ řekl. STAN může dodat vládním stranám hlasy potřebné k prosazení změny. Výměnou Gazdík žádá více prostoru pro předlohy opozice.
Při interpelacích nejčastěji chybí Babiš a ministři vnitra a zdravotnictví Milan Chovanec a Svatopluk Němeček (oba ČSSD). Vyslechli si jen třetinu dotazů, které na ně směřovaly. Možnou dohodu na úpravách jednacího řádu ale nabourává Babišovo přezíravé chování.
Koncem minulého týdne do sněmovny opět nedorazil, dal přednost návštěvě Zlínského kraje. Na program se přitom dostalo šest jeho legislativních návrhů, jež měl obhajovat. „Ze všech ministrů jsem předložil nejvíce zákonů. Ve sněmovně nemůžu ztrácet čas, protože mám plno jiné práce,“ tvrdí šéf ANO. Podle Gazdíka sněmovnu uráží, protože se chová, jako by byla továrnou na zákony, kde se nediskutuje. Babiš chyběl i na poradě koaličních špiček, kterou svolal Sobotka k zákazu kouření v restauracích.
