Český premiér Andrej Babiš měl přímý ekonomický zájem na úspěchu skupiny Agrofert. To podle domácích médií vyplývá ze 70stránkové auditní zprávy Evropská komise. Utajovaný dokument se stal věcí veřejnou.
Na základě auditu chce Brusel vrátit až necelou půlmiliardu korun dotací, uvádí Deník N. „Pan Babiš se aktivně podílel na realizaci unijního rozpočtu v České republice. Má přímý ekonomický zájem na úspěchu skupiny Agrofert. Pan Babiš se zpronevěřil nezávislému a objektivnímu výkonu svých funkcí (premiér, ministr financí, předseda Rady pro evropské strukturální a investiční fondy a vicepremiér pro ekonomiku) vzhledem k tomu, že se podílel na rozhodnutích, která se týkala skupiny Agrofert,“ citují z anglické verze auditu Seznam Zprávy.
Kompletní znění auditu EK najdete zde >>>
„Máme tady zase hysterii s Babišem. Byl jsem informován, že je návrh předběžný a do uzavření procesu je zpráva považována za důvěrnou. Jak to ale u nás chodí, je všude v médiích. Já ji nemám k dispozici. Jedná se však o ryze právní výklad, který je odlišný od uniklého dokumentu právní služby Evropské unie," prohlásil v pátek Poslanecké sněmovně Babiš, podle kterého Česko nebude vracet žádné peníze. Kvůli údajnému střetu zájmů by však mělo zpět do Bruselu putovat přes 280 milionů korun, společně s dalšími zjištěnými prohřešky se částka pohybuje kolem 450 milionů.
Na dokument bude podle mluvčího ministerstva financí Michala Žurovce Česko reagovat ve lhůtě, kterou Evropská komise stanoví ve chvíli, kdy tuzemským úřadům dodá českou verzi zprávy. To bude trvat zhruba měsíc. „Obvyklá lhůta na vyjádření je pak jeden až dva měsíce od doručení návrhu zprávy v národním jazyce,“ dodal.
Na možný Babišův střet zájmů loni upozornila nevládní organizace Transparency International. Premiér podle jejího právního názoru i po vložení své firmy Agrofert do svěřenských fondů může holding ovlivňovat, zároveň má jako předseda vlády vliv i na jednání o podobě evropského rozpočtu a o rozdělování evropských dotací v Česku. Evropský parlament v půlce loňského prosince přijal rezoluci, v níž vyzval Evropskou komisi k přijetí kroků ve věci možného Babišova střetu zájmů.
Politický vliv Andreje Babiše Babiš byl ministrem financí, je premiérem a byl členem Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy, poukazují vyšetřovatelé ve zprávě. Jakožto vrcholný politický představitel měl tak vliv na tvorbu rozpočtů. Agrofert a svěřenský fond „Jakožto jediný akcionář měl Babiš zájem na úspěchu Agrofertu“ stojí v dokumentu, podle kterého Babiš ještě před vložením Agrofertu do svěřenského fondu během politické kariéry aktivně ovlivňoval dění ve firmě. „V průběhu svého politického působení Babiš zasahoval do fungování Agrofertu, například do podoby dozorčích orgánů,“ uvádí analýza. Problematická je však podle Komise i současná podoba řízení Agrofertu. „Hlavním cílem svěřenských fondů je ochrana zájmů Andreje Babiše,“ vysvětlují auditoři. „Svěřenský fond má správce, které však může Babiš v případě porušení pravidel propustit,“ uvádí dokument. Podle něj zároveň správci nemají pravomoci k mnoha zásadním úkonům, například nesmí navyšovat kapitál společnosti bez zásahu Andreje Babiše. Dohled nad fondem pak podle Bruselu provádí osoby dosazené Andrejem Babišem, klíčovou roli hraje především Babišova žena Monika. „S ohledem na způsob vedení svěřenského fondu je zřejmé (…), že má Babiš přímý i nepřímý vliv na jeho chod. (…). Na základě toho Evropská komise předpokládá, že Babiš nepřímo ovládá hlavní společnost Agrofert.“ Kritika rozhodovacích orgánů Dokument Evropské komise poukazuje i na řadu procesních chyb v případě udělování dotací pro firmy z holdingu Agrofert. „Nejsou žádné důkazy, že by na státní úrovni došlo k zvrácení této situace,“ kritizuje Komise jednání kontrolních orgánů na Ministerstvu financí a Ministerstvu pro místní rozvoj, které dotace spravují. Úřady chybovaly například ve chvíli, kdy dostatečně neprověřovaly vlastnickou strukturu velkých firem, zatímco u malých a středních podniků postupovaly důsledněji. Úřady také rovněž schvalovaly dotace, které neměly vůbec na některé investice Agrofertu jít – například když Pekárna Zelená Louka obdržela v roce 2015 dotace na inovativní výrobní technologii chleba bez konzervantů. Ten však už dva roky vyráběla jiná firma z koncernu, konkrétně Lieken AG. Podle Komise rovněž Agrofert účelově zneužívá malých a středních firem, se kterými se hlásí do projektů tak, aby lépe dosáhl na dotace, příkladem je jednání společnosti Synthesia, která takto čerpala peníze v rámci Operačního programu Zaměstnanost |
