Britská ekonomika pokračovala ve třetím čtvrtletí stejným tempem růstu jako v předchozím kvartálu, a to navzdory obavám z negativního dopadu rozhodnutí Britů o vystoupení země z Evropské unie (EU).
Konečná čísla tak překonala odhady analytiků, kteří předpokládali, že úřad ponechá údaje beze změny. Zároveň se ale nepotvrdily úvahy, že slabší libra povzbudí export. Údaje ukazují horší čísla v oblasti obchodu, zpomalil se rovněž růst podnikatelských investic. Ekonomiku táhla nahoru zejména silná domácí poptávka, napsala agentura Reuters.
Spotřebu mohl povzbudit růst mezd, který dosáhl 4,5 procenta, tedy nejprudšího tempa od roku 2013. Reálné příjmy domácností nicméně kvůli inflaci stouply pouze o 0,3 procenta, nejméně za poslední dva roky. Britské domácnosti také sahají do úspor, jejichž úroveň je nyní nejnižší od roku 2008. "Vysoká inflace se příští rok projeví na kupní síle, spotřebitelé pravděpodobně brzy znejistí," uvedl podle ekonomický poradce EY Item Club BBC Martin Beck.
Znepokojující fakt představuje v souvislosti s pádem libry růst deficitu běžného účtu. Ten se zvýšil na 25,5 miliardy liber (809 miliard Kč ) z 22 miliard liber ve druhém čtvrtletí. Podíl schodku na hrubém domácím produktu tak stoupl na 5,2 procenta, takže se blíží rekordním šesti procentům z roku 2013.
Zastánci odchodu Británie z EU již dříve tvrdili, že varování před negativními hospodářskými dopady brexitu byla výrazně přehnaná. Mnozí ekonomové před červnovým referendem předpovídali, že odhlasování brexitu uvrhne britské hospodářství do recese.
