Švýcarští vyšetřovatelé zadrželi začátkem roku 2008 na švýcarských kontech exmanažerů MUS v přepočtu asi 13,3 miliardy korun, přes 600 milionů švýcarských franků. Ve Švýcarsku jsou blokovány i peníze dalšího někdejšího majitele MUS Luboše Měkoty, který letos v březnu zemřel.
Soud přitom dnes rozhodl, že nepravomocně odsouzení Jiří Diviš, Antonín Koláček, Marek Čmejla, Petr Kraus a Oldřich Klimecký a zesnulý Měkota mají švýcarskému státu zaplatit asi 720 milionů švýcarských franků odškodného.
Podle zástupkyně odsouzených to „pouze potvrzuje skutečnost, že celý proces byl vykonstruován s jediným cílem - zkonfiskovat peníze občanů ČR ve prospěch občanů Švýcarska“.
Soudce: Vyčíslení českých škod by bylo neúměrně nákladné
Předseda tribunálu Jean-Luc Bacher řekl, že v případě České republiky šlo škody jen odhadnout a jejich přesné vyčíslení by si vyžádalo nepřiměřené úsilí. Česká republika podle něj může tuto škodu prokázat občanskoprávní cestou. V případě CCS řekl, že jde o společnost neprovádějící ekonomickou činnost. Stejně tak zpochybnil spojitost CCS s původní MUS, která prošla mnoha změnami.
Prokurátorka Graziella de Falco Haldemannová sdělila, že ji rozhodnutí o České republice překvapilo. Zdůraznila ale, že Česko se může domoci odškodného jinými cestami, například žádostí o mezistátní pomoc, kterou již podala.
Czech Coal Services, kterou vlastní z poloviny pozdější spoluvlastníci MUS Vasil Bobela a Petr Pudil a z druhé poloviny nynější majitel MUS Pavel Tykačem, vystupovala jako poškozená strana. Prokuratura navrhovala, aby Czech Coal Services dostala ze zablokovaných peněz 276 milionů švýcarských franků, zhruba 6,1 miliardy korun, a český stát téměř 150 milionů, asi 3,3 miliardy korun. Zbývající peníze měly podle obžaloby připadnout Švýcarsku.
Bellinzonský soud v říjnu uvedl, že odsouzení způsobili svým jednáním českému státu škodu ve výši 97 milionů švýcarských franků, tedy něco přes dvě miliardy korun. Kromě toho prý poškodili MUS a připravili ji asi o tři miliardy korun.
Czech Coal zatím mlčí
„Obsah ani případné dopady rozsudku nebude společnost komentovat, dokud se neseznámíme s přesným zněním rozhodnutí soudu. Teprve po jeho prostudování může padnout rozhodnutí o dalších krocích společnosti CCS v tomto případu“, uvedl k dnes vynesenému rozsudku mediální zástupce společnosti CCS Vít Kurfürst. Tykačův mluvčí Jan Chudomel již ve čtvrtek uvedl, že páteční verdikt je jen „mezikrokem“. Pokud bude pro protistranu nepříznivý, tak se proti němu určitě odvolá.
Soud v kauze MUS se týká její privatizace v roce 1999, kdy český stát prodal odsouzeným manažerům skoro polovinu akcií společnosti za 650 milionů korun. Později se ale objevilo podezření, že manažeři peníze na nákup akcií nelegálně vyvedli z MUS a následně byly vyprány ve Švýcarsku, což začala v roce 2005 prošetřovat švýcarská policie. V této souvislosti švýcarské úřady zablokovaly oněch 600 milionů švýcarských franků.
Privatizace MUS - víc než bohatá historie |
---|
Listopad 1993 Spojením bývalých státních podniků Doly a úpravny Komořany, Doly Ležáky a Doly Hlubina vznikla Mostecká uhelná společnost (MUS). Část akcií MUS byla privatizována v rámci druhé vlny kuponové privatizace, další část akcií stát rozdal městům a obcím. Státu zůstal zhruba 46procentní podíl. |
Květen 1998 Stát ztratil kontrolu nad MUS. Doly ovládla neprůhledná americká společnost Appian Group, která skoupila volně dostupné akcie MUS prostřednictvím firmy Investenergy. |
Březen 1998 ČSSD žádá hlavu Romana Češky, šéfa Fondu národního majetku. Za to, že upozornil na nejasné majetkové vztahy v MUS a žádal o svolání valné hromady společnosti. |
Duben 1998 Na mimořádné valné hromadě MUS zjistil stát držící v největší hnědouhelné firmě 46,3 procenta akcií, že ztratil nad firmou kontrolu, a má proti sobě hráče vlastnícího téměř padesátiprocentní balík. Později se prokázalo, že akcie v letech 1997 až 98 skupovala švýcarská Investenergy S. A, která v ČR zastupovala skupinu Appian Group. |
Červenec 1999 Zemanova vláda prodává za 650 miliónů korun zbylý státní podíl MUS. Jako nový vlastník se hlásí Appian Group Inc. O pět let později koupil majetek Appian Group fond Appian Central European Development Fund spravovaný bankou Credit Suisse First Boston. |
Březen 2005 Severočeská uhelná, vlastněná manažery Antonínem Koláčkem, Lubošem Měkotou, Vasilem Bobelou a Petrem Pudilem dokončila převzetí energetických podniků Appianu. Tito lidé o rok později podíly dál převádějí na nizozemskou firmu Czech Coal N. V. |
Červen 2005 Švýcarská policie začala prověřovat podezření, že z MUS byly nelegálně vyvedeny peníze, které byly následně vyprány právě ve Švýcarsku. Vyšetřovatelé na účtech v tamních bankách zablokovali zhruba 600 milionů švýcarských franků, tedy přes 12,4 miliardy korun. |
Prosinec 2010 Stoprocentním vlastníkem dolů se stala Tykačova Indoverse Czech Coal Investments Limited. |
Říjen 2011 Švýcarská prokuratura obžalovala z praní špinavých peněz a dalších machinací okolo privatizace MUS sedm lidí. |
Červen 2012 Česká policie začala stíhat Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Jiřího Diviše, Luboše Měkotu, Oldřicha Klimeckého a Petra Krause pro podezření, že vyvedli ze společnosti 150 milionů dolarů a použili je na nákup akcií této firmy. V říjnu přidává obvinění z podvodu při privatizaci. |
Listopad 2012 Policie obstavila exmajitelům MUS bankovní účty, cenné papíry a nemovitosti. |
Květen 2013 Začal soud ve švýcarské Bellinzoně. |
Červenec 2013 Švýcarská prokuratura navrhla Koláčkovi, Čmejlovi, Divišovi, Klimeckému a Krausovi pět let vězení nepodmíněně, de Grooteovi dva roky podmíněně a všem vysoké pokuty za údajné podvody, praní špinavých peněz a porušení povinností při správě cizího majetku. Z peněz zadržených obžalovaným má být odškodněna společnost MUS a český stát. V případě MUS jde o 276 milionů švýcarských franků (5,8 miliardy korun), český stát by měl dostat 150 milionů franků (3,2 miliard korun). Obhajoba argumenty prokuratury odmítla. |
10. října 2013 Soud ve švýcarské Bellinzoně uznal vinnými Jiřího Diviše, Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Petra Krause i Oldřicha Klimeckého v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS). Uložil jim nepodmíněné tresty vězení od roku a čtyř měsíců do čtyř let a čtyř měsíců. V případě Krause a Koláčka, kteří byli přítomni, nařídil jejich okamžité zadržení. Diviš, Čmejla a Klimecký se do soudní síně nedostavili. Belgičan Jacques de Groote dostal pouze peněžitý trest. |