Územní rozvoj je v Jihomoravském kraji nejpalčivější problém. Regionu chybí krajský územní plán, a tím se komplikuje plánování chybějících dopravních staveb. A protože není podle čeho určovat trasy dálnic ani železnic, kraj nemá absolutně šanci získat na budování potřebné infrastruktury dotace z Evropské unie.
Strany napříč politickým spektrem se tak shodují: Pokud Ústavní soud nevyhoví krajskému zastupitelstvu a neobnoví původní plán, je potřeba rychle přijmout nový a při budování cest se vrátit k již schváleným řešením. Narážejí ovšem na Stranu zelených. Ta chce přepracovat především plány na spojení z Brna do Vídně. Totéž platí o rychlostní silnici R43, která by podle zelených měla být vybudovaná tak, aby byla skutečným obchvatem Brna.
K horkým politickým tématům ale také patří boj o vinařství, respektive zamýšlené zdanění tichého vína, a kumulace politických funkcí krajských politiků. Terčem nejsilnější kritiky je současný hejtman. Michal Hašek, místopředseda ČSSD a volební lídr sociální demokracie jich stačil nabrat několik desítek. Je nejen hejtmanem, poslancem a předsedou Asociace krajů, ale mimo jiné také předsedou dozorčí rady Vinařského fondu a působí ve správních radách řady institucí.
A opozice jeho slabosti pro funkce v předvolební kampani hojně využívá. Například ODS hlásá, že její zastupitelé nebudou mít „funkcí jak japonská kalkulačka“, TOP 09 zase slibuje, že její členové nebudou kombinovat funkce na hejtmanství s dalšími. Tím narážejí i na lidovce, jejichž krajský předseda Stanislav Juránek je Haškovým náměstkem a zároveň senátorem.
Nejnověji se v kraji vedou také spory o osud brněnského výstaviště (na snímku). Většinový vlastník se ho hodlá zbavit a politici se přou, jestli má část akcií koupit kraj. A do předvolebních půtek vstupují i témata, v nichž se podle politiků jedná o prestiž kraje. Například je to skutečnost, že krajská vláda nedokázala zabránit odsunu sídla exekutorské komory do Prahy anebo pravděpodobnost, že Brno přestane být sídlem správy státních hradů a zámků pro celou Moravu.
Téměř celou polovinu volebního období vládla v kraji ČSSD spolu s ODS. V roce 2010 občanští demokraté odešli do opozice, protože kraj z úvěru od Evropské investiční banky začal platit i projekty, které nebyly spolufinancovány z peněz EU. Například rozvoj znojemské nemocnice, který stojí 350 milionů korun.
„Ta myšlenka je ale prostá. Už před mnoha lety jsem se sešel s hejtmanem Dolního Rakouska. Mluvili jsme o tom, že vídeňská nemocnice nestačí pro všechny pacienty, a dohodli se, že ta znojemská by mohla sloužit i pro ně,“ tvrdí náměstek hejtmana Juránek.
Čtěte také:
Michal Hašek: Rozhodně nebudeme přispívat k zadlužování krajů
Seriál E15: Kraje nadělaly dluhy, ale ne všechny nerozumně
Kraje v letošním roce počítají s nižšími příjmy, budou se muset zadlužovat
Jihomoravský kraj patří k regionům, které mají nejmenší dluhy. V letošním prvním pololetí jeho příjmy dosáhly 9,16 miliardy korun a výdaje představovaly 8,94 miliardy korun.
Hašek komunisty nevylučuje
Jihomoravský kraj patří k těm, kde se sociálním demokratům pravděpodobně podaří obhájit hejtmanské křeslo. Záležet ale bude na povolebních vyjednáváních, protože jejich případné vítězství nebude zdaleka tak suverénní jako před čtyřmi lety. Podle posledních odhadů ztratí zhruba pět procent hlasů. Podobně jako jinde v republice i v tomto regionu stoupá obliba komunistů, slušné šance dostat se do zastupitelstva mají i ODS, KDU-ČSL i TOP 09. Bez levicových stran by ale koalici uzavřít nemohly.
Případnou koalici s komunisty lídr ČSSD, současný hejtman Michal Hašek, výslovně nevylučuje. Jak říká, regiony řeší konkrétní problémy, nikoliv ideologii. Zásadní ale je, aby ČSSD mohla prosadit programový koncept: „Pokud ČSSD opět získá důvěru a zvítězí, budeme koaličního partnera vybírat tak, abychom prosadili maximum z našeho volebního programu,“ říká. Podle politologa Lubomíra Kopečka z Masarykovy univerzity je nejpřekvapivější propad, který se rýsuje u lidovců. Soudí, že od nich část voličů přešla k TOP 09. O přízeň voličů se bude v Jihomoravském kraji ucházet 23 politických stran a uskupení.
