Chudší lidé by měli mít možnost, aby jim náklady na právní zastoupení v civilních sporech nebo rozhodčích řízeních hradil zcela nebo částečně stát.
V předloze o zajištění právní pomoci to navrhla podobně jako v minulém volebním období skupina poslanců opoziční KSČM. O nároku na právníka na účet státu by podle normy rozhodoval soud, jenž by měl taky pravomoc takový verdikt zrušit.
Účastník řízení by musel podle předlohy soud požádat o to, aby náklady na jeho právní zastoupení uhradil stát. Nárok by musel doložit prohlášením o příjmových a majetkových poměrech. Pokud by soud rozhodl kladně, účastník by musel do osmi dnů oznamovat veškeré změny takzvaných rozhodných skutečností. Soud by ho navíc mohl jejich opětovnému doložení vyzvat, lhůta by byla v takových případech patnáctidenní. O zrušení povinnosti státu hradit náklady právního zastoupení by soud mohl rozhodnout kdykoli v řízení, a to i se zpětnou platností.
Předloha, kterou před projednáváním ve Sněmovně nejprve posoudí vláda, taky uvádí, kdy by právní zastoupení na účet státu nebylo možné přiznat. Jde například o kauzy, v nichž se jedná o "svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva". O právníka na státní útraty by taky nemohli žádat lidé s právnickým vzděláním a firmy.
V minulém volebním období Sněmovna předlohu podpořila v úvodním kole, byť se k ní tehdejší vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL postavila záporně. Ústavně-právní výbor projednávání návrhu dvakrát přerušil, do voleb o něm poslanci nerozhodli.
