Podle analýzy jsou v návrhu na povinné uprchlické kvóty tři nejasnosti. Současný návrh totiž vychází z modelu, kterým se EU pokoušela řešit maltskou krizi a který podle vnitra selhal. „Je zcela nejasné, proč dnes EU znovu vychází z tohoto neúspěšného řešení a proč nevyužívá alternativního institutu tzv. dočasné ochrany, jenž se pro řešení masové migrace jeví jako daleko vhodnější,“ uvedlo vnitro.
Projektu řešení maltské krize Eurema z roku 2009 se mělo účastnit asi 15 zemí EU, které nabídly ujmout se celkem asi 600 uprchlíků. Do některých zemí, jako například na Slovensko, do Rumunska nebo Maďarska ale uprchlíci odmítli odjet. Uprchlíky (asi 480 lidí) nakonec na své území přijala zhruba desítka zemí.
Pohybliví uprchlíci
Podle analýzy ministerstva vnitra také není jasné, jak se technicky a právně uskuteční nedobrovolné umístění uprchlíka, který bude přidělen určitému státu. Zároveň není zřejmé, jak se zajistí, aby uprchlík zemi neopustil a nevydal se jinam. Analýza také tvrdí, že není vyřešeno, jestli nedobrovolné umístění uprchlíků není v rozporu s evropskou listinou práv a svobod.
Podle dokumentu rovněž není jasné, zda mohou státy EU návrh na povinné kvóty odmítnout prostřednictvím národních parlamentů.
Otazníky kolem kvót
České ministerstvo vnitra dokument vypracovalo před úterní schůzkou ministrů vnitra EU, na niž naváže středeční summit. Agentura Reuters a blog listu Financial Times v neděli přinesly informaci, že návrh pro ministerskou schůzku už počítá s principem dobrovolnosti. Podle informací ČTK jsou ale stále ve hře všechny varianty a návrh pro úterní schůzku ministrů vnitra se stále připravuje. Větší jasno by do věci měla přinést dnešní odpolední schůzka ministrů zahraničí visegrádské čtyřky se šéfem lucemburské diplomacie v Praze.
Česko dlouhodobě odmítá plán Evropské komise na povinné mimořádné přerozdělení 120 tisíc žadatelů o azyl ze tří unijních zemí, které čelí největšímu náporu migrantů. Česká vláda navrhuje hlavně lepší kontrolu unijní hranice, a tím lepší regulaci přílivu uprchlíků. „Důležité je řešit příčiny migrační krize, nikoliv pouze její následky. Jsme připraveni aktivně pomáhat, a to zejména v těch místech světa, kde konflikty a problémy vznikají. Penězi, projekty i osobním nasazením,“ uvedl ministr vnitra Milan Chovanec.
