„V bankách mají české domácnosti uloženo 1,8 bilionu korun. Naproti tomu částka zainvestovaná ve fondech ukazuje, že tuzemské domácnosti dvě dekády po revoluci stále ještě neumí investovat,“ komentoval čísla analytik Broker Consulting Jan Šimek. Bankovní vklady jsou vhodné na vytváření krátkodobých rezerv, na dlouhodobé cíle jako například na spoření na důchod, je podle něj mnohem vhodnější využít podílové fondy.
Nárůst se projevil zejména u smíšených fondů (12,6 miliardy korun), dluhopisových fondů (miliarda), zajištěných fondů (1,5 miliardy korun) a nemovitostních fondů (220 milionů). Pokles zaznamenaly fondy fondů (pět miliard), akciové fondy (tři miliardy) a fondy peněžního trhu (miliarda).
Akciové fondy v uplynulém čtvrtletí utrpěly vlivem ukrajinské krize. Podle Šimka je pravděpodobné, že někteří investoři raději své peníze přesměrovali do konzervativnějších investic. Dluhopisové fondy zaznamenaly nárůst, přestože nezažívaly dobré čtvrtletí. Předchozích několik let ale měly tyto fondy zlaté roky a je možné, že někteří ještě doufají v pokračování tohoto trendu. To je ale prý málo pravděpodobné. Fondy peněžního trhu zažívají zlé časy, jejich nízká výkonnost vede k neustálému odlivu investorů. Lze očekávat, že tento trend bude pokračovat, dodal Šimek.
Nejvíce peněz je v dluhopisových (89,4 miliardy) a akciových fondech (49,2 miliardy). Hodnota majetku v zahraničních fondech stoupla o dvě miliardy na 142 miliard, domácí fondy vykázaly růst o pět miliard korun na 134 miliard korun.
