Minimální mzda v Česku by se mohla od roku 2020 pravidelně valorizovat. Navázala by se na průměrnou mzdu a stanovila jako její 0,44násobek. Odpovídat by tak měla zhruba 40 procentům průměrného hrubého výdělku. Navrhuje to ministerstvo práce. Ani hospodářská komora, ani odbory ale s modelem spokojeny nejsou. Návrh by měla ve středu projednat tripartita. Minimální mzda rostla naposledy v lednu o 1200 korun na 12 200 korun. Resort práce navrhuje v příštím roce přidání buď o 800, nebo o 1000 korun.
O zvýšení minimální mzdy rozhoduje vláda. Zaměstnavatelé dlouhodobě žádají, aby růst měl jasná pravidla, nebyl závislý na politicích a byl předvídatelný. Svaz průmyslu a dopravy už dříve uvedl, že by se měl navázat na vývoj průměrné mzdy, HDP a cen. O vytvoření pravidel usilovala i Hospodářská komora. O zvyšování minimální mzdy jedná vždy také tripartita, zaměstnavatelé a odbory se ale na částce neshodnou.
Podle odborů je přidání o 800 či 1000 korun nedostatečné. Žádají 1500 korun. Zaměstnavatelé se naopak skokovému růstu brání. Podle nich pak musí zvyšovat i ostatní výdělky bez ohledu na produktivitu. "Dochází k deformaci mezd," uvedla Hospodářská komora. Podle ní v některých oborech, jako je textilní průmysl či zemědělství, nucené přidávání brzdí rozvoj firem. Tajemník komory Tomáš Vrbík návrhy označil "za politické gesto vůči stranám, s nimiž se jedná o koaliční spolupráci".
Podle odborů je česká minimální mzda ve srovnání s ostatními státy EU ale nízká a její kupní síla je slabá. Víc si za minimální výdělek pořídí lidé na Slovensku, v Rumunsku či Maďarsku, řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. "To si čeští zaměstnanci, kteří pracují za minimální mzdu, v žádném případě nezaslouží," uvedl.
Kolik dostanete v čisté mzdě? Napoví kalkulačka
Podle podkladů pro tripartitu za minimální mzdu pracovalo 150 000 lidí, tedy 4,1 procenta zaměstnanců. Pokud by se zvýšila od ledna o 800 korun na 13.000 korun, odpovídala by příští rok 38,8 procenta průměrného mzdy. Zaměstnavatele by to stálo navíc asi 2,3 miliardy. Na jednoho pracovníka s minimální mzdou by jim mzdové náklady ročně vzrostly o 12.864 korun. Do sociálního pojištění by ale přiteklo o 540 milionů víc a do zdravotního o 230 milionů víc.
Pokud by se minimální mzda zvedla o 1000 korun na 13 200 korun, činila by 39,4 procenta průměrného výdělku. Zaměstnavatelé by museli vydat o 2,9 miliardy víc. Mzdové náklady na pracovníka by vzrostly ročně o 16 080 korun. Na sociálním pojištění by se vybralo o 690 milionů a na zdravotním o 300 milionů víc.
Ministerstvo navrhuje, aby se minimální mzda stanovovala jako 0,44násobek průměrného výdělku. Pro příští rok by se tak například vypočítala z loňské průměrné mzdy 29 504 korun, činila by tedy 12 982 korun. Odpovídala by 38,7 procenta průměru. Vláda by případně mohla ale přidat i víc, kdyby se poměr dostal pod 39 procent, navrhuje ve druhé variantě ministerstvo. Podle něj by bylo také možné v krizi valorizaci zastavit.
To, že by částka nedosahovala ani dvou pětin průměrného výdělku, se nelíbí odborům. "Myslíme si, že je to nedůstojné. Koeficient má vyjadřovat takové navýšení, abychom se postupně dostali na přibližně 50 procent průměrné mzdy," řekl Středula. Podle něj navrhované nastavení spíš minimální mzdu pod dvoupětinovou hranicí zmrazí.
S modelem není spokojena ani Hospodářská komora. Pokud by podle ní o navýšení mohla dál rozhodovat vláda, nepodařilo by se přidávání odpolitizovat. "Žádná z variant nebere v potaz budoucí vývoj českého hospodářství a pracuje výhradně s pomocí zpětných ukazatelů, jako je tomu nyní. Je tak dobře možné, že by minimální mzda automaticky rostla i v recesi," uvedl Vrbík. To by podle něj mohlo zhoršit nezaměstnanost.
Nová pravidla zvyšování by se mohla dostat do zákoníku práce a podle plánů by platila od roku 2020. Ministerstvo práce chce novelu kodexu připravit letos.
