Nečas: Změny smluv EU podpoříme, pokud budou řešit hlavně eurozónu

Petr Nečas

Petr Nečas Zdroj: E15, Robert Zlatohlavek

Česká republika podpoří na nadcházejícím summitu EU změny unijních smluv, pokud se budou vztahovat především na členské státy eurozóny a nepovedou k rozdělení unie či vytváření zvláštních bloků členských států či diskusních fór uvnitř EU. Stanovisko premiéra Petra Nečase dnes v Senátu ho za premiéra tlumočil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

Ministr také zdůraznil, že „Česko jakožto stát, který se zavázal přijmout euro, má o diskusi o budoucí podobě eurozóny eminentní zájem“. Česká vláda míní, že je třeba nejprve zjistit, co by se mělo s funkčností eurozóny udělat a následně hledat právní cesty k tomuto cíli. „Tímto by z našeho pohledu mělo být výraznější posílení fiskální a makroekonomické disciplíny a vymahatelnosti dohodnutých pravidel,“ řekl Pospíšil.

ČR podle Nečase upřednostňuje využívání nynějšího právního rámce EU, pokud je ale nedostatečný, je lepší zvážit změnu smluv než evropské právo „kreativně ohýbat“. Na změnu smluv EU a větší centralizaci rozpočtů členských zemí tlačí kvůli dluhové krizi v eurozóně zejména Německo a Francie. „Zpřísnění vymahatelnosti pravidel rozpočtové a makroekonomické discipliny podporujeme. Jsme tedy v ohledu změny smluv připraveni hrát aktivní a konstruktivní roli za předpokladu, že se uvažovaná změna primárního práva bude vztahovat především na členské státy eurozóny a že svými důsledky nepovede k vnitřní fragmentaci unie, která by mohla ohrozit fungování celé EU, včetně jednotných pravidel vnitřního trhu,“ uvedl Nečas.

„Pokud se týká případné změny lisabonské smlouvy, vláda ČR v prvé řadě podporuje myšlenku využívat v maximální možné míře možnosti stávajícího právního rámce. Ukáže-li se však, že v nynější složité situaci neobsahuje tento právní rámec dostatečné nástroje pro řešení ekonomické krize v eurozóně, považujeme za správnější diskutovat o odpovídající změně smluv,“ vysvětloval Pospíšil.

Nečasův kabinet očekává, že se na Evropské radě, která začne ve čtvrtek v Bruselu, povede debata nad rozsahem změn unijních smluv a způsobu, jak je případně v členských zemích schvalovat. „Je třeba především zodpovědět otázku, zda se uvažovaná novelizace primárního práva bude vztahovat na všechny členy EU, nebo pouze na státy eurozóny,“ uvedl premiér s tím, že ČR „rozumí specifickým potřebám hlubší integrace eurozóny“.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy chtějí na ostře sledovaném summitu EU prosazovat posílení fiskální disciplíny v celé EU či případně alespoň v eurozóně. Jde jim například o zavedení automatických sankcí, posílení rozpočtového dohledu, konání pravidelných summitů eurozóny či předsunutí trvalého záchranného mechanismu eurozóny ESM z původně plánovaného roku 2013 už na rok 2012.

Otázkou ale je, jak moc by se kvůli tomu musela měnit lisabonská smlouva. Její dojednávání i následná ratifikace byly velmi zdlouhavé a uvrhly blok na čas do politické krize. Pod vlivem zásadní dluhové krize ale trhy čekají na rychlé a rozhodné kroky evropských lídrů. Plány na změny základního unijního práva s sebou nicméně nesou i nebezpečí. Pokud by totiž došlo k přenosu pravomocí z národních metropolí do Bruselu, pak by například v Irsku či v Česku zřejmě muselo být o změnách referendum. To by pak mohlo skončit i odmítnutím změn.