„Oba státní podniky navrhujeme vyjmout z režimu zákona č. 92/1991 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby,“ upřesnila mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová.
Němeček: Soukromník by se zaměřil na komerční využití
Podle Němečka hrozí, že soukromí vlastníci by se zaměřili na komerční využití lázní, čímž by ztratili možnost léčby někteří současní pacienti. „Jde přitom v případě Janských Lázní například o léčbu pro děti s mozkovou obrnou a v případě Karlovy Studánky o prostředí s jedinečnými klimatickými podmínkami pro léčbu nemocí dýchacího a oběhového ústrojí,“ uvedl na dotaz Němeček.
Dosavadní zařazení v režimu zákona o podmínkách převodu majetku státu podle ministra fakticky znemožňuje investovat prostředky například do obnovy.
Podle Zdravotnického deníku, který o ministrově návrhu první informoval, má k návrhu výhrady ministerstvo financí. Uplatnit je může v připomínkovém řízení.
V privatizaci od 90. let
Státní léčebné lázně Janské Lázně byly zařazeny do privatizace v roce 1995, o dva roky později schválila vláda přímý prodej lázní společnosti Česká lázeňská, a.s., již založil management lázní. Kupní smlouva uzavřena nebyla. V roce 1999 byly lázně z privatizace vyjmuty, v roce 2001 zařazeny na seznam pozastavených privatizací. V roce 2009 vláda rozhodla o pokračování privatizace.
Státní léčebné lázně Karlova Studánka byly zařazeny do privatizace v roce 1991. Pozastavena byla, když Řád bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě uplatnil restituční nárok. V roce 1999 byly lázně vyjmuty z privatizace, o dva roky později zařazeny na seznam pozastavených privatizací.
V roce 1998 dal řád žalobu na navrácení majetku, v roce 2009 ji stáhl. V roce 2013 dal řád výzvu k vydání v rámci zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Lázně doklady neuznaly, lze ale předpokládat, že řád uplatní nárok u soudu.
