Zákon o střetu zájmů, který ANO nazývá lex Babiš, pocítili kromě šéfa hnutí také všichni komunální politici. Od loňska musejí rozkrývat své majetkové poměry. Poskytnuté informace však nejsou chráněny proti možnému zneužití. Desítky starostů, místostarostů, radních nebo zastupitelů hlavně malých obcí a měst, kteří funkce vykonávají bez nároku na mzdu, už rezignovaly. A stovky dalších nechtějí letos na podzim kandidovat.
Premiér Andrej Babiš po jednání s představiteli samospráv připustil změkčení normy. Jeho kabinet přitom začátkem ledna zaujal k podobným návrhům STAN a lidovců negativní stanovisko. „Vláda neměla informace, které má dnes. Nevěděl jsem, že tolik starostů oznámilo rezignaci. Do komunální politiky není snadné sehnat lidi. Chápu, že je to problém,“ uvedl Babiš po schůzce s předsedou Svazu měst a obcí Františkem Luklem. Zamítavý postoj k úpravám zákona dosud zaujímalo ministerstvo spravedlnosti v čele s Robertem Pelikánem (ANO).
Premiér slíbil, že poslanecký klub jeho uskupení se bude argumenty svazu zabývat. „Zákon není dokonalý. Je potřeba se k němu vrátit ve sněmovně,“ podotkl s tím, že šéf komory Radek Vondráček (ANO) zorganizuje jednání stran a hnutí. Babiše podle jeho slov přesvědčil průzkum Sdružení místních samospráv, v němž polovina z více než pěti set dotázaných starostů či radních uvedla, že kvůli nové povinnosti už nebude znovu kandidovat. Zákon navíc prý odrazuje i ty, kteří chtěli usilovat o hlasy voličů poprvé.
Podle Lukla by neměl mít přístup k informacím o majetku funkcionářů úplně každý, ale jen ti, kteří o ně požádají. Automaticky dostupné by byly také dozorovým či kontrolním orgánům obcí. „Cítíme masivní odpor z regionů. Proč nějaký podnikatel, který svůj volný čas věnuje obci či městu, má dělat majetkový striptýz?“ řekl předseda STAN Petr Gazdík v narážce na neuvolněné funkcionáře, kteří za práci na radnici nepobírají mzdu
