Kolegium dnes v tiskové zprávě uvedlo, že nemůže přejít bez odpovědi znevažující slova prezidenta Miloše Zemana: Výzva místo spojování společnost jen rozděluje. Výzva, kterou za 24 hodin podpořilo více než pět tisíc lidí, podle autorů usiluje o přesný opak. „Žádáme pana prezidenta, aby svá tvrzení - a to konkrétními citacemi z výzvy - doložil. Jinak nás nutí, abychom ho nazvali lhářem,“ uvedli.
Ovčáček ve čtvrtek na svém facebooku na dotaz novináře ze serveru HlídacíPes.cz, zda prezident zvažuje možnost připojit svůj podpis pod výzvu, odpověděl, že nikoliv, protože výzva místo spojování společnost jen rozděluje. „A to svým paušálním tvrzením, že nemalá část společnosti podléhá fašizujícím tendencím. Co se spíše věnovat snaze pochopit obavy velké části společnosti? Kázat umí každý, pochopit a řešit problémy je složitější,“ napsal Ovčáček.
Důvody, proč prezident svůj podpis pod výzvu nepřipojí, jsou podobné, jako byly v létě na podobnou výzvu vědců proti nárůstu xenofobních nálad, řekl Ovčáček. Rovněž poukázal na pasáž výzvy, v níž se píše o fašizující tendenci nemalé části společnosti.
Kolegium Paměti národa uvádí, že propojuje osobnosti společenského a podnikatelského života, které mají zájem o nedávné československé dějiny
„Kdo jim dal právo takto bez jediného důkazu lživě paušalizovat, takto nepravdivě osočovat a hanět občany této země? Veřejnost projevuje oprávněné obavy z nekontrolované migrační vlny, která, jak se ukazuje, souvisí s terorismem. A projevení obav není fašizující tendencí,“ reagoval.
Předseda kolegia Jan Dobrovský uvedl, že považuje Ovčáčkův názor za názor prezidentův, ať už ho mluvčí vyjadřuje v jakémkoli komunikačním médiu. „Jestliže říká za pana prezidenta, že pan prezident něco nepodepíše proto, že nebude podepisovat něco, co rozděluje, a nikoliv sjednocuje, je to pro mě názor prezidentův, který zprostředkovává mluvčí,“ uvedl.
Kolegium Paměti národa uvádí, že propojuje osobnosti společenského a podnikatelského života, které mají zájem o nedávné československé dějiny, spojuje je úcta a respekt vůči těm, kdo se postavili totalitním režimům 20. století. Mezi prvními, kdo se pod Adventní výzvu podepsali, byli českoslovenští veteráni druhé světové války, odbojáři, přeživší oběti holokaustu, bývalí političtí vězni a disidenti, například katolický kněz Tomáš Halík, socioložka Jiřina Šiklová nebo kardinál Miloslav Vlk.
Kolegium se obrátilo se žádostí na premiéra Bohuslava Sobotku, vládu, představitele demokratických politických stran, poslance a senátory a zástupce místních samospráv, aby zvážili, zda by jejich podpora výzvy nebyla dobrým příkladem k obraně slušnosti a kultivované diskuse v ČR.
