Ve sporu s Evropskou komisí o to, že česká strana podle kvót nepřebírá od Itálie a Řecka migranty z jiných zemí, se Česko bude s velkou pravděpodobností bránit argumentem, že splnění závazků mu znemožnily podmínky a nečinnost především italských úřadů.
Praha má do čtvrtka čas na odpověď v rámci řízení pro nesplnění povinnosti, které vůči Česku, Maďarsku a Polsku zahájila Evropská komise 14. června. Řízení může po několika fázích skončit až před unijním soudem a následně vysokou pokutou a penále.
Podle názoru komise uvedené tři středoevropské země přes opakované výzvy porušují své právní povinnosti a neberou ohled na své závazky vůči Itálii, Řecku a dalším státům unie.
Komise svůj postup konkrétně zdůvodnila tím, že státy neplní povinnost dohodnutou v roce 2015. A sice, že každé tři měsíce budou nabízet volná místa do programu, v jehož rámci si měly do letošního září ostatní státy EU z Itálie a Řecka převzít až 160 tisíc žadatelů o azyl podle kvótového klíče.
Česká republika ve své odpovědi postoj komise odmítne a poznamená, že ačkoliv měla vůli systém testovat a už na jaře 2016 nabídla 50 míst, Řecko nabídku využilo jen málo a Itálie vůbec. Z Řecka bylo z 30 lidí nakonec přemístěno jen 12. Co se Italů týče, ti nejprve neumožnili u deseti lidí bezpečnostní pohovory na svém území a na druhou nabídku České republiky prý italská strana vůbec neodpověděla. Z Itálie tak nakonec nebyl přesunut vůbec nikdo.
V dopise Evropské komisi by také česká strana měla například zdůraznit, že možnost bezpečnostního pohovoru je nezbytným předpokladem k tomu, aby bylo možné zjistit, zda dotyčný není ohrožením národní bezpečnosti či veřejného pořádku. Praha by měla připomenout naléhavost takového zjišťování ve chvíli, kdy se mezi žadateli o azyl mohou nalézat osoby šířící radikální myšlenky nebo lidé přímo napojení na teroristickou organizaci Islámský stát. Podobným způsobem chce argumentovat i polská strana.
Mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas nechtěl chystanou českou odpověď komentovat s tím, že v probíhajících řízeních kvůli nesplnění povinnosti členskými zeměmi tak komise postupuje tradičně. Připomněl, že tři země mají na odpověď čas do 14. července, poté komise jejich dopisy pečlivě analyzuje a v dialogu se státy se rozhodne o dalším postupu.
Česko tak bude v dopise komisi nejspíš argumentovat tím, že splnění jeho povinnosti bylo vázáno na splnění podmínek jinými subjekty, tedy Itálií a Řeckem a pokud ty nespolupracovaly, nemohla ani Česká republika splnit to, co podle komise splnit měla.
Praha také nejspíš komisi připomene, že své kvóty v současnosti neplní z členských zemí unie v zásadě nikdo. V rámci programu bylo přesunuto jen o něco více než 22 tisíc lidí a sama komise přiznává, že původně zamýšlený počet se naplnit nepodaří. Praha také nejspíš v dopise uvede, že v migrační krizi pomáhá velmi intenzivně, ale jiným způsobem.
