Pohotovosti jsou po zavedení poplatků poloprázdné
Počty ošetření na pohotovosti pro děti propadly bezmála o čtvrtinu. Naproti tomu zubní služba první pomoci po prvotním razantním poklesu o více než třetinu již loni zaznamenávala jen nepatrně menší počet ošetření než před zavedením devadesátikorunového poplatku. Souhrnné informace o spotřebě zdravotních služeb publikoval Ústav zdravotnických informací a statistiky.
Regulační vliv poplatků se uplatnil podle uvedené analýzy i u receptů na léky. Jejich počet za uvedené období poklesl totiž o pětinu. Pojišťovnám sice vzrostla průměrná úhrada na jeden recept o 27 procent, ale pacienti loni zároveň dopláceli za léky na předpis o dvě pětiny víc peněz než v roce 2007.
Na regulačních poplatcích se každoročně vybere více než 5,5 miliardy korun. Celkové výdaje pojišťoven za zdravotní služby do loňska oproti roku 2007 poskočily o 21 procent na 220 miliard korun. „Je pravděpodobné, že v případě nezavedení regulačních poplatků by si udržení systému financování zdravotnictví vyžadovalo jiné dodatečné zdroje. Jako regulační jednoznačně zafungovaly u návštěv na pohotovosti a u receptů na léčivé přípravky,“ zdůrazňuje autor analýzy Ivan Popovič.
Naopak frekvenci návštěv ambulantních lékařů nutnost zaplatit třicet korun zase tak moc nesrazila. Do loňského roku totiž klesla o desetinu, přičemž i před rokem 2007 se každoročně počty ambulantních ošetření snižovaly o dvě až tři procenta. Podobný byl vývoj i u čerpání nemocniční péče. Celkový pokles počtu ošetřovacích dnů dosáhl devíti procent. Ve stejném období ale ubýval i počet lůžek v nemocnicích. „Vliv dopadu regulačních poplatků za hospitalizace v nemocnicích je tedy možno považovat spíše za mírný a působící současně se snahou o postupné snižování lůžkového fondu,“ vysvětluje Popovič. Na čerpání stomatologické péče se působení poplatků projevilo jen nevýznamně.
