„Některá zjištění, ke kterým jsem došel a snažil se je prezentovat, mě vedou k tomu, že je potřeba s celkovou atmosférou korupce, klientelimu, nepotismu a podobných jevů v naší zemi něco dělat,“ řekl Randák. Jako „soukromník“ ale prý naráží na limity v tom, že nedokáže dění v zemi dostatečně ovlivnit, on sám i jeho rodina navíc prý kvůli jeho činnosti čelí tlakům. „Prezident může mediálně i fakticky ovlivňovat procesy v této zemi,“ poznamenal.
Randák se dnes oficiálně přidal k více než dvacítce lidí, kteří oznámili úmysl kandidovat na Hrad. Chce se prý pokusit sebrat potřebných 50 tisíc podpisů pro nominaci, je si ale vědom, že na to už má poměrně málo času. Osloví proto nezávislé senátory, kteří by mohli zvážit jeho nominaci do volby. Kvůli konzultacím ekonomických témat se prý obrátil na ekonoma Jana Švejnara, který jako jeden z favoritů volby tento týden oznámil, že kandidovat nebude. Švejnar mu prý přislíbil spolupráci.
Podobně jako někteří další kandidáti si Randák zřídil transparentní volební účet a nejpozději příští týden spustí webové stránky www.karelrandak.cz.
Sedmapadesátiletý Randák odešel z pozice šéfa civilní rozvědky v roce 2006, kdy ho odvolala vláda Mirka Topolánka (ODS). Poté figuroval v několika kontroverzních kauzách, které se týkaly nejvyšších politiků. Podle Topolánka zařídil únik videonahrávky zachycující schůzku kancléře prezidenta Jiřího Weigla a lobbisty Miroslava Šloufa v pražském hotelu Savoy před prezidentskou volbou v roce 2008.
Později Randák deníku Dnes poskytl snímky z Topolánkovy dovolené v Toskánsku, které zachycovaly premiéra ve společnosti lobbistů a rozpoutaly jednu z Topolánkových největších afér. V poslední době se angažuje v Janečkově protikorupčním fondu.
Randák nastoupil jako někdejší voják z povolání k tajným službám po roce 1989. V Bezpečnostní informační službě (BIS) se specializoval na ekonomické kauzy a boj proti organizovanému zločinu. V roce 1996 přešel do Úřadu pro zahraniční styky a informace, tedy civilní rozvědky.
