Restituce pozemků na Ždáni. Lidé mohou přijít o lukrativní parcely za stovky milionů
Na konci října se má na soudu Praha-západ odehrát mimořádně zajímavé líčení. Jde o restituce lukrativních pozemků v hodnotě stovek milionů korun u Slapské přehrady. V žalobě restituentů, která není jejich zdaleka jedinou, jde o hodně. Míří vůči lidem, kteří si na pozemcích na Slapech, nabytých v dobré vůli, zakoupili nemovitosti a nyní o ně mohou přijít. Případ od počátku provází řada pochybností, zda jde o skutečně legitimní nárok restituentů nebo naopak o pokus o podvod.
Ždáň na Slapské přehradě je jednou z nejžádanějších lokalit v Česku. Z hlavního města sem cesta trvá necelou hodinu, a proto jde o velmi oblíbenou rekreační a jachtařskou destinací. O pozemky na poloostrově na Vltavě se už delší dobu vede restituční spor a probíhá řada soudních řízení, které iniciovali potomci statkáře Václava Adámka.
Po roce 1990 si na Ždáni koupila kousek břehu s malebným výhledem na přehradu řada lidí. Noví majitelé žili dlouhé roky v přesvědčení, že v dobré víře nakoupené pozemky od družstva, které zde mělo od šedesátých let rekreační zařízení, jsou definitivně jejich. Objevil se ale problém nebývalých rozměrů. Po roce 2000 byly pozemky, i s na nich postavenými nemovitostmi, některým vlastníkům odebrány s tím, že o ně zažádali původní majitelé. A v soudním sporu s potomky rodiny Adámkových zažil debakl „porevoluční“ prodejce pozemků – zmiňované Družstvo pro rekreační bydlení, přezdívané DRB.
Restituční kauza nese podobné rysy jako jiný známější případ Bečvářova statku v Praze. Klíčovou roli v ní hraje dokument, o jehož pravost se vede tvrdý spor, a také skutečnost, že se v restituční kauze angažuje bývalý komunistický prominent.
Pražský městský soud v kauze restituce Bečvářova statku potrestal v červenci tři bývalé pracovníky pozemkového úřadu vězením a podmínkou. Kvůli nim podle soudu vznikla státu škoda 1,4 miliardy korun. Lukrativní pozemky v hlavním městě získala žena, která, jak se ukázalo, nebyla příbuznou velkostatkáře Julia Bečváře. Parcely se nakonec dostaly do rukou kontroverzních pražských podnikatelů v čele s Romanem Janouškem.
