Návrh, který počítá se schodkem 105 miliard korun, vychází z předpokladu, že ekonomika napřesrok poroste o 2,5 procenta. Samo ministerstvo financí přitom už nyní opravilo prognózu růstu směrem dolů, a už i jeho experti tvrdí, že může být ještě hůř a teprve lednová prognóza ukáže, k jak hlubokým změnám na příjmové i výdajové straně rozpočtu bude muset učinit, a znovu požádat Poslaneckou sněmovnu o schválení.
I optimistický scénář, který modelují ekonomové, počítá s tím, že HDP poroste maximálně o jedno procento. V takovém případě by hrozil schodek ve výši 130 miliard.
Situace v eurozóně by se ovšem musela uklidnit. Pokud ji dál budou provázet neustálé otřesy, a některý ze slabších jižních států eurozóny například ohlásí postupné vystoupení z měnové unie, otřese to evropskou ekonomikou, na níž je ta tuzemská závislá natolik, že se český HDP propadne ke zhruba mínus dvěma procentům. Pak by schodek státních financí mohl na konci příštího roku při samovolném vývoji dosáhnout hrozivých 180 miliard korun. Pokud se zopakuje finanční krize, může HDP činit minus pět procent, a schodek až 215 miliard.
O katastrofickém scénáři, který uvažuje o systémovém kolapsu kvůli rozpadu eurozóny a vyschnutí bankovních úvěrů je lepší vůbec nemluvit.
Protikrizová opatření připravuje Národní ekonomická rada vlády, zatím jich dala dohromady jedenačtyřicet. Právě z tohoto „katalogu“ bude vláda nejspíš vybírat taková, která umožní deficit hospodaření státu udržet v přijatelných mezích. Podle schváleného návrhu by měl stát v příštím roce vybrat celkem 1,085 bilionu korun, utratit téměř 1,19 bilionu.
