Ministerstvo vnitra svůj postup při vyřazení kandidátů Bobošíkové, Okamury a Dlouhého hájí a je připraveno podle ředitele ministerského odboru všeobecné správy Václava Henycha po případném rozhodnutí soudu vrátit hned vyřazené kandidáty do hry.
Do přímé prezidentské volby zatím postupuje osm kandidujících. Tři další ministerstvo vnitra nepustilo. Sice odevzdali petice s více jak 50 tisíci podpisy, po jejich posouzení a odečtení chyb na požadovanou hranici ale nedosáhli. Týká se to šéfky Suverenity Jany Bobošíkové, ekonoma Vladimíra Dlouhého a podnikatele a senátora Tomia Okamury. Obrátit se mohou na Nejvyšší správní soud (NSS) i na Ústavní soud.
„Samozřejmě tu hrozí, že Česká republika - nechci malovat čerta na zeď, ale počítat by se s tím mělo - bude určitou dobu bez prezidenta, ostatně nebyli bychom prvním státem,“ uvedla Wagnerová.
Peake: Návrat k nepřímé volbě je absurdní
Prezident Václav Klaus opustí Hrad 7. března. První kolo voleb se má konat 11. a 12. ledna 2013, druhé pak případně o dva týdny později. NSS o případných stížnostech vyřazených kandidátů rozhodne do 13. prosince. Wagnerová připomněla, že na podání stížnosti k Ústavnímu soudu je 60 dní, tedy čas do poloviny února. Ústavní soudci nemají lhůtu, do níž musí rozhodnout.
Podle poslance ODS Borise Šťastného Česku kvůli prezidentské volbě hrozí mezinárodní ostuda. Chce proto požádat vládu, aby postupovala tak, aby se ČR vrátila k nepřímé volbě. Zabývat by se tím měla i Sněmovna. Peake považuje Šťastného návrh za absurdní. Zemi podle ní nezbývá nic jiného, než aby postupovala podle zákona a absolvovala přímou volbu. To, že by se kandidáti obraceli na Ústavní soud, který by mohl termín voleb odložit, považuje až za „extrémní variantu“. Také podle Wagnerové je návrh k návratu k nepřímé volbě „přitažený za vlasy“. Musela by se kvůli tomu měnit Ústava.
